Nová vlna strana 2 z 2

Povídky naplněné zlem, trapnostmi i absurditou doby reálného komunismu, který ovlivňoval životy lidí všech generací i sociálních vrstev a nikoho nevynechal. Příběhy z doby, kdy bylo vše šedé nebo rudé, kdy bylo vše malé, i zločiny i hrdinství, ale přesto se člověk mohl dostat do velkého maléru.

Kniha sice začíná Apokalypsou, ale rozhodně to není žádná katastrofa. Příběhy v ní obsažené jsou plné drsných chlapů, neohrožených policajtů, zkušených hackerů, nadlidských kyborgů, podivných mutantů, výpěstků s umělou inteligencí, mimozemšťanů zabijáckých i lidstvu přátelsky nakloněných, duší mrtvých, neporazitelných superhrdinů i mágů a čarodějek. Budete se prohánět kyberprostorem, světem po Třetí světové krizi, červí dírou, vyprahlou krajinou vzdálených planet, lidskou myslí, podmořskými hlubinami, světem J. R. R. Tolkiena i Prahou roku 1980. Skoro tucet povídek čeká na milovníky dobrodružství, magie, vesmírných bitev, golfu i koček.

Kniha s názvem "Desková hra go v srdci Evropy" dává nahlédnout do světa go nejen v České republice. Čtenáři jsou vysvětlena základní pravidla a nastíněno použití různých přísloví, které ulehčují hru. Zkušenější hráče zaujme popis metodiky počítání velikosti tahů. Pro snadnější pochopení jsou v knize uvedeny praktické příklady k procvičování a to včetně řešení. V knize jsou popsány populární varianty hry, některé z nich jsou vhodné i pro více hráčů. Autoři knihy stručně představují historii hry go u nás, i v Japonsku, Koreji a Číně, a tak přibližují význam této hry v asijských zemích. Několik nejznámějších příběhů z těchto zemí je v knize převyprávěno. Evropský profesionální systém přivedl na svět několik profesionálních hráčů v deskové hře go a v této knize je vůbec poprvé představen ucelený soubor medailonků o každém z nich. Ty jsou pak doplněny medailonky nejsilnějších českých hráčů. Medailonky jsou doplněny historkami a příběhy z jejich životů. Nechybí ani přehled dostupných knih, filmů či internetových zdrojů, které jsou zaměřeny na go. Část knihy je věnována tuzemským klubům a jejich historii.

Elektronický deník čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil. Deník 2038 vznikl v Německu, kde už dnes radikální menšina bojující za svou představu dobra, přinutila zbytek společnosti k životu v institucionalizovaném pokrytectví… Americký historik Josef Konrad Lewhardt (*2031) proslulý svým epochálním dílem Globální náboženská válka 21. století napsal kdysi o Deníku 2038 svou první disertaci, v níž podrobně analyzoval v něm obsažené dokumenty v kontextu doby s poukazem na důsledky určitého myšlení a jeho následky v životní praxi. Později prohlásil své pochmurné prognózy za zbytečné, protože skutečnost už přesáhla v mnohých ohledech jeho představivost. Zdánlivá normalita dneška překonala dřívější absurditu, nepředstavitelné tak pokulhává za reálným děním. Podle jeho výzkumu pochází stará kniha s titulem Falešný satelit, z níž se v Deníku nachází naskenovaný začátek první kapitoly a přepracované interview s mimozemšťanem jako nahrávka holografického vysílání, z roku 1994. Někteří historici jsou však toho názoru, že velká část analyzovaného historického dokumentu nepochází až z roku 2038, nýbrž byla napsaná už někdy kolem 2004. Jak je to možné, je však dosud záhadou.

Druhá část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 pocházející z Evropy obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.

Třetí a závěrečná část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší „ekologické demokracie“ Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil.

Po automobilové nehodě se Ogi probudí v nemocnici paralyzovaný. Žena je mrtvá, ze všech lidí na světě mu zbývá jen tchyně. A dům s velkou zahradou, pýcha jeho manželky. I tchyně na zahradě cosi dělá. Jenže o tom cosi může Ogi pouze spekulovat. Stejně tak netuší, co všechno o něm stará žena ví z paranoidních zápisků své dcery. Thriller korejské spisovatelky Pchjon Hjejong naplňuje žánrová očekávání. Bez zbytečných oklik a stylistických vycpávek provádí dějem, dávkuje napětí i informace, krok za krokem odhaluje charaktery obou hlavních postav. Čtenářova fantazie může spolupracovat do poslední strany. Kniha v roce 2017 obdržela literární cenu Shirley Jacksonové (Shirley Jackson Award) udělovanou v oboru horor a temná fantasy. O úspěchu románu svědčí i to, že se v současné době chystá jeho filmová verze.