Plus strana 11 z 47

Když se řekne kriminální rada, všem se jistě vybaví tvář dobromyslného, kulaťoučkého rady Vacátka. Kriminální rada Heumann je však z úplně jiného těsta – přísný, rezervovaný muž s myšlením chladnějším a racionálnějším, než bychom očekávali u kdejakého severského detektiva… Radovou přísností nejvíce trpí jeho osmnáctiletý syn Viki, který se chce pomstít za všechna příkoří, a tak se rozhodne otce porazit jeho vlastními zbraněmi. Sám vypátrá sériového vraha malých dětí a otec tak bude znemožněn v tom, na čem mu nejvíce záleží! Kam až vede touha po pomstě a že nic není, jak se na první pohled zdá – o tom vypráví Příběh kriminálního rady. Jeho vydáním nakladatelství Plus připomíná Ladislava Fukse, jehož beletrizovaný životopis Příběh spalovače mrtvl a vyjde k 90. výročí Fuksova narození v září.

Paolo Bacigalupi příjemně překvapil české čtenáře sbírkou povídek z hlubin 21. století s názvem Čerpadlo 6 stejně tak jako románem Dívka na klíček. I v tomto napínavém románu rozvíjí autor své originální vize světa bez fosilních paliv a minerálů, kde život pro většinu lidstva představuje každodenní krutý boj o přežití. Z dnešního pohledu to však není budoucnost přespříliš vzdálená... Právě v této budoucnosti jsou vraky ropných tankerů a nákladních lodí, ztroskotaných u amerického pobřeží nenahraditelným zdrojem obživy pro Nailera a jeho kamarády. Prolézají reznoucími vnitřnostmi lodí a hledají měď, jiné vzácné kovy a nedostatkové materiály. Přežívají ze dne na den a hrozí se okamžiku, kdy je vykopnou z lehké party, protože vyrostou a nebudou schopni vlézt do úzkých potrubí a ventilačních šachet ztroskotaných kolosů. A hlavně – nebudou dostatečně rychlí, aby to zvládli jako první před konkurencí! Jednoho dne se však Nailerovi podaří být první u přepychového klipru, který ztroskotal po velké bouři. Rázem nalezl tolik drahocenných věcí, že z nich bude moct žít i se svým otcem jako boháč – až do konce života! Ale Nailer najde na ztroskotaném klipru ještě něco, co snad raději ani nalézt neměl. Něco, co navždy změní jeho život a učiní z něj štvance. Anebo Šťastného kluka?

Co si představíte, když slyšíte jméno RAY BRADBURY? Možná si vybavíte rakety mířící svou stříbřitou přídí k Marsu nebo bizarní cirkusy, v jejichž manéžích se střídají čísla z jiných světů. Nebo se vydáte do pochmurné budoucnosti, kde se zapalují knihy?… či snad do zapadlého panoptika, kde se po lidské kůži plazí očarované tetování? A možná se vrátíte do poklidných časů v maloměstské Americe, kde vzduchem voní jaro a život je téměř dokonalý… téměř. RAY BRADBURY je jedinečný vypravěč, básník nevyslovitelného a jeden z nejmilovanějších amerických spisovatelů; je literární titán, jehož pozoruhodná kariéra se táhla přes sedm desetiletí. V této antologii představuje šestadvacet známých a uznávaných autorů fantastiky své nové povídky napsané pro tuto antologii na počest mistra. Povídky plné imaginace, překypující city i potlačované vášně a temných divů.

Na počátku svých pamětí Ladislav Fuks říká: "Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl." Tato slova Jana Poláčka přivedla na myšlenku napsat příběh o našem nejzáhadnějším spisovateli druhé poloviny dvacátého století – Příběh spalovače mrtvol – tak, aby oslovil jak ty, kteří ho znali, či alespoň četli některé jeho knihy, tak i ty, co se s ním teprve seznámí. Vycházel přitom z Fuksových memoárů, ze vzpomínek pamětníků, z pozůstalosti v Památníku národního písemnictví. Inspiraci hledal v autorově životě a pronášel je jeho slovy, tak jak jsou zachycena v rozhovorech, a slovy literárních hrdinů jeho děl. Napsal příběh o člověku, který vstoupil do svého díla. V druhé části knihy pak čtenářům přibližuje cestu k pramenům svého vyprávění a hledá odpovědi na otázky, které v něm vyvolává znepokojivé Fuksovo dílo.

Gaito Ivanovič Gazdanov, doma v Rusku až do 90. let minulého století prakticky neznámý, postupně získává další a další ruské čenáře a také proslulost jednoho z nejzajímavější ruských prozaiků moderní doby, o čemž svědčí nová vydání jeho knih ve světě. Jeho výrazně autobiografický román Přízrak Alexandra Wolfa je dalším příběhem viny a trestu: Velmi mladý ústřední hrdina je přesvědčen, že během občanské války v jižním Rusku zabil člověka. Tato představa ho pronásleduje (už po útěku do Turecka a pak do Francie) po celý život – až nakonec z povídky jistého Alexandra Wolfa, přesně popisující tento traumatický zážitek, zjistí, že jeho domnělá oběť žije... Přízrak Alexandra Wolfa je román, v němž se neopakovatelný gazdanovský psychologismus a filozofující nota volně prolínají s tradicí kdysi velmi módního evropského existencialismu; využívá však také prvků dobrodružné prózy či kvalitní evropské detektivky.

Válečný hrdina Tom Sherbourne se vydává na Janusovu skálu, aby se zde stal správcem majáku. Když v Partageuse neplánovaně pozná Izabelu a za nějakou dobu se s ní ožení, zdá se, že všechny útrapy v jeho životě již skončily. Idylu páru žijícího na ostrově však naruší Izabelina nenaplněná touha stát se matkou. Když u břehu ostrova uvízne loď s nemluvnětem a mrtvým mužem na palubě, stojí Tom před vážným rozhodnutím. Musí si vybrat mezi vlastním svědomím, jež mu velí celou událost oznámit, a láskou k Izabele, která se do dítěte ihned zamiluje a chce si ho nechat. Nakonec se jí podaří přesvědčit Toma, že se určitě jedná o sirotka, kterému mohou dát domov jenom oni. Po čase však zjistí, že jejich rozhodnutí nebylo tak milosrdné a nevinné, jak si v izolaci na ostrově snažili nalhat.

Čarodějova učedníka můžeme číst jako dobrodružný příběh o putování mladého muže po exotických Himálajích i jako filozofické, meditativní zamyšlení nad hledáním vlastního já. Tento částečně autobiografický román od slovinského autora Evalda Flisara sleduje příběh nejednoznačného a mnohdy nebezpečného přátelství, které se postupně utváří mezi učedníkem a jeho duchovním mistrem. Kritici jej často přirovnávají k vrcholným dílům Carlose Castanedy, Paula Coelha, Hermanna Hesseho nebo k románu Saula Bellow: Henderson, král deště od Saula Bellowa. Byl přeložen do mnoha světových jazyků a je bezkonkurenčně nejúspěšnější slovinskou knihou po druhé světové válce. Pro Slovince je doslova kultovním dílem, a dokonce se používá jako terapeutická pomůcka pro lidi závislé na alkoholu a drogách.

Na samém konci 19. století, v době, kdy vrcholila éra anglických duchařských příběhů, přichází nenápadný gentleman Montague R. James – uznávaný odborník na staré rukopisy a vysoce postavený učenec, který po večerech toliko pro své potěšení píše strašidelné příběhy. Z pouhé zábavy se však stal literární skvost – James totiž nově definoval klasický duchařský příběh tím, že do něj věrohodné reálie, opravdové násilí, bezmála hmatatelnou zlovolnou hrozbu a krutá, nic nepromíjející strašidla. Tím založil tradici nových duchařských příběhů 20. století a jeho dílem se dodnes inspirují spisovatelé i filmoví tvůrci. První mu vzdal hold sám H. P. Lovecraft, když jej nazval „jedním z mála opravdových mistrů“. V nakladatelství Plus vychází souborně celé Jamesovo dílo věnované žánru ghost story ve dvou svazcích s vysvětlivkami, komentáři a zasvěceným esejem v druhém svazku, tak jak je tomu zvykem v edici Pandaemonium.

Zhasínáme v říši divů je třetí román DBC Pierra, známého bouřliváka britské prózy. Opět přichází s oslnivou burleskou plnou literárních reminiscencí (od Alenky v říši divů po Huysmansovo Naruby) i sžíravě vtipné kritiky dnešního obžerného světa. Gabriel Brockwell, mladý estét a poeta znavený životem, se vydá hledat svou říši divů, objede přitom svět. Série divokých večírků, jimiž prochází od Londýna přes Tokio či Galpágské ostrovy, vyvrcholí dekadentně opulentní oslavou v majestátních prostorách berlínského letiště Tepelhof. Během své pouti se nám mění před očima, jednou je bláznivě optimistický, jindy skeptický, chvíli plný ideálů, krátce nato zlomený a zoufalý, a snad právě proto je tato kniha nejen potutelně pobaveným komentářem k době, která se jako by se zase jednou vymkla z kloubů, tak ohňostrojem životní plnosti a nezlomného ducha. DBC Pierre v plné parádě!

Za časů, kdy Británie byla plná znesvářených kmenů a nejdůležitějšími znaky mužnosti bylo mít syna a dlouhé copy, se nedaleko Oxfordu potkali Winston, bývalý mnich, který se posléze stal úspěšným a žádaným malířem, a Halfdan, mladý svůdce a floutek, jenž díky válečným půtkám přišel o rodný dvorec a veškerý majetek, zato neztratil šlechtickou pýchu. A jak už to v dobrých příbězích bývá, souhra okolností, intrik a nedorozumění spojí nejenom jejich cesty, ale dovede je až před krále, který je pověří důležitým úkolem – spravedlivě vyřešit vraždu saského velmože, jejíž neobjasnění nebo křivá obvinění by mohla vést k rozbití nově nastoleného a křehkého míru mezi kmeny a k dalším krveprolitím. Nezkušený mladíček Halfdan a důvtipný starší Winston (nesourodá dvojice vzdáleně připomíná protagonisty z Ecova Jména růže) se postupně snaží odkrývat stopy vedoucí k vrahovi, což se však nikomu z Oxfordu příliš nelíbí… Podaří se jim jejich úkol splnit a dostanou od krále slíbenou odměnu?

Catherynne M. Valenteová v Nesmrtelném příběhu vychází z dobré znalosti ruských pohádkových motivů. Nejen motivicky, ale i po jazykové stránce Nesmrtelný příběh připomíná nejlepší díla magického realismu. Marija Morevna, hlavní hrdinka románu, už jako dítě objeví bránu do světa kouzel, a tím navždy určí svůj osud. Stojí tak po celý život rozkročena mezi dvěma světy: realitou Ruska první poloviny 20. století a říší Života Kostěje Nesmrtelného. Tam všude prožívá svůj nesmrtelný příběh.

Barva mléka je drobný literární skvost těžící z nejlepší tradice anglického realistického románu. Mary, jejíž vlasy mají barvu mléka, je patnáctiletá dívka, jež tráví dny tvrdou prací na rodném statku. Úmorná dřina, ze které se skládá život na anglickém venkově v roce 1831, kde se její příběh odehrává, nutně zasahuje i lidské vztahy, na něžné city moc místa nezbývá. Jiné poměry panují na místní faře, kam ji otec proti její vůli „prodá“ do služby. Mary je násilně přesazena ze značně surového, přitom ale přímočarého prostředí domova, do zjemněle kultivované rodiny a jen těžko si zvyká. Přes svůj selský původ, který jí neumožňuje žádnou cestu ke vzdělání, je přirozeně bystrá a inteligentní, vládne ostrým jazykem, tvrdohlavostí a výjimečným pozorovacím talentem. Když se ve vikářově domě naučí číst a psát, otevřou se jí nové, netušené možnosti. Především může začít psát svou vlastní knihu...

Moucha – syn cirkusové artistky a potulného velbloudáře – se živí jako noční taxikář. Muže své profese rozlišuje na lenivé pavouky, kteří pasivně čekají na svou oběť, a mouchy, které poletují z místa na místo, nebojí se ani nejzapadlejších a nešpinavějších koutů a po ulicích sbírají zbloudilá nočňátek. Hrdina třetího románu Rawiho Hage křižuje městem a zpoza předního skla svého taxíku sleduje hemžení pestré směsice postav a stává se svědkem nejrůznějších lidských osudů.