Plus strana 14 z 48

Dlouho očekávaná detektivka od legendy české fantastiky Jiřího W. Procházky a Kláry Smolíkové, oblíbené autorky populárně naučných knih pro děti. Autorská dvojice spojila své síly, takže čtenáře čeká napětí, akce, svérázný humor i promyšlený příběh s historickým pozadím. Mrtvá šelma, první ze série detektivních případů Souřadnice zločinu, se odehrává v Táboře. Zmizení renomovaného profesora uvede do pohybu nejen policejní vyšetřování, ale také svede dohromady nesourodou dvojici, která se pouští do pátrání na vlastní pěst. Muzejní kurátorka Berenika Weissová a bývalý policista Robert Štolba se dostanou do míst, o kterých policie nemá ani zdání a kde oba dva musí spoléhat jen sami na sebe. Přepadení, vraždy a krádeže pokaždé nějak souvisejí s táborským muzeem a záhad přibývá. Kdo všechno z okruhu podezřelých patří k tajné sektě husitských bratří? Jakou roli hraje lidská zášť a chamtivost? Do poslední chvíle nebude mít jasno ani čtenář, jenž rozplétá děj vyprávěný ze dvou pohledů – ženským náhledem intelektuálky Weissové a mužskou optikou přímého a poněkud neomaleného Štolby. Třetí hlavní postavou je samo město Tábor. A zatímco si čtenáři lámou hlavu nad mrtvolou z táborské radniční věže, autoři již splétají nitky Stříbrné iniciály, dalšího případu, tentokrát z Kutné Hory.

Na sklonku života se Elias Ein uchýlí z rušné Vídně na odpočinek do odlehlého městečka Brunov. Ve svém novém domě ale záhy objeví podivnou knihovnu. Do svazků na tomhle zázračném místě jsou vepsány osudy všech lidí světa. Díky těmto knihám Elias dokáže procházet zpět do různých okamžiků minulosti a dostane příležitost zasáhnout do událostí, jež tragicky poznamenaly první polovinu dvacátého století. Na své nebezpečné pouti časem se pokusí zachránit život nejen svým nejbližším, ale i tisícům nevinných lidí. Avšak netuší, jak změny v minulosti ovlivní budoucnost, do které se pak navrátí... Fantastický příběh vypráví o přátelství a odvaze, nenávisti a zbabělosti. Proplétá osudy fiktivních hrdinů s reálnými historickými postavami a krom dobrodružného čtení přináší i úvahy nad povahou času, osobní zkušenosti a ochotě čelit zlu. Tajnou knihu vydal Grégory Samak nejprve na internetu, kde k sobě okamžitě strhla pozornost čtenářů a stala se francouzským bestsellerem.

Nejslavnější dílo klasika science-fiction v novém překladu 451 stupňů Fahrenheita je teplota, při níž papír hoří. V Bradburyho temné vizi budoucnosti nejsou hasiči vybaveni vodními stříkačkami, ale plamenomety, které ničí poslední svědectví svobodného myšlení – knihy. Až do dne, kdy si hasič Guy Montag začne klást znepokojivé otázky… Román vychází v nově revidovaném překladu s úvodním slovem Raye Bradburyho. Kniha je doplněna původním doslovem Josefa Škvoreckého k prvnímu českému vydání a esejem Františka Novotného k současnému aktualizovanému vydání. „Rayi Bradburymu vděčím za hodně!“ - Stephen King „Ray Bradbury je Louisem Armstrongem literatury science fiction.“ - Kingsley Amis „Myslím, že jsem přečetl vše, co kdy Ray Bradbury napsal.“ - Federico Fellini Ray Bradbury se narodil 22. srpna 1920 ve Waukeganu v Illinois. Po dokončení střední školy vydával vlastní časopis Futuria Fantasia, do něhož téměř všechny články a povídky psal sám. Záhy se však stal přispěvatelem velkých magazínů, jako byly Esquire, Collier’s či Saturday Evening Post. Jeho sbírky povídek Marťanská kronika (1950) a Ilustrovaný muž (1951) jsou považovány za klasiku žánru sicence fiction, ale patří i k milníkům americké literatury 20. století. V roce 1953 vyšel román 451 stupňů Fahrenheita, který Bradbury napsal ještě na pronajatém psacím stroji v univerzitní knihovně. Román sklidil ohlas po celém světě, Francois Truffaut podle něj natočil v roce 1966 film. Ray Bradbury byl mnohostranným autorem, psal i knížky pro děti, básně, eseje, divadelní hry a filmové scénáře. Zemřel 5. června 2012. „Základní myšlenka k napsání této knihy je ukryta hluboko v mém dětství, kdy začala má fascinace knihovnami. V sedmi letech jsem si nedovedl představit nic krásnějšího a více vzrušujícího než každý pondělní večer vyrazit s bratrem Skipem do knihovny a tam si půjčit osm či deset knih. Knihovnice mi říkala, že tolik knih určitě nepřečtu, ale já jí vždy odporoval: Ale ano, vsaďte se. Za dva tři dny jsem tu zas a půjčím si dalších deset! A pak, mnohem později, se má fascinace spojila s myšlenkou, že by se knihovny měly chránit. Když mi bylo třicet, napsal jsem povídku s názvem ,Chodec‘. Odehrávala se v budoucnosti a vyprávěla o muži, který byl zatčen za to, že si vyrazil pěšky na procházku. Ta povídka vyšla tiskem, líbila se, a tak jsem se k ní později vrátil a poslal jsem ve svém psacím stroji chodce na noční procházku znovu. Při tom se chodec setkal s dívkou jménem Clarissa McClellanová, a ta se s ním pustila do hovoru. Základ románu 451 stupňů Fahrenheita byl na světě.“ - Ray Bradbury.

Hlavní hrdina Jiřík, alter ego autora, vyrůstá v Praze padesátých a sedmdesátých let v domácnosti, které vládnou ženy. V příběhu hraje velkou roli nejen politika a osud Jiříkovy židovské rodiny, ale i jeho bouřlivé dospívání. Realita románu má silně autobiografické rysy. Kniha však nabízí mnohem více než jen řadu absurdních historek: díky fabulačnímu umění autora a jeho sebeironii mutují často i následky zážitků holocaustu jeho příbuzných do neobvyklých grotesek. Román vyšel původně německy a byl dokonce nominovaný na prestižní Německou knižní cenu. Pro české vydání text ve spolupráci s předkladatelem Radovanem Charvátem výrazně upravil. Generační výpověď o normalizační době je svým zpracování i v rámci české literatury naprosto ojedinělá.

Stolek s citrony je sbírka povídek od významného britského prozaika Juliana Barnes, který je i českým čtenářům známý díky knihám jako Flaubertův papoušek, Historie světa v 10 kapitolách či románu Vědomí konce. Za ten získal Barnes v roce 2011 Man Bookerovu cenu. Všechny povídky spojuje vynalézavý styl, jemný smysl pro humor a hluboká vnímavost pro zranitelnost a křehkost mezilidských vztahů. Mají jakési až starosvětské kouzlo. Barnes má vzácný dar vidět pod povrch zdánlivě běžných situací, odhalovat nenápadná dramata, která se mezi lidmi den co den odehrávají.

Obecně se soudí, že science fiction byla, přinejmenším do počátku sedmdesátých let 20. století, především doménou mužů. Významný příspěvek ženských autorek by však neměl být podceňován – koneckonců Frankensteina, jenž je obecně považován za první skutečnou science fiction, napsala žena, Mary W. Shelleyová, a autorkou jedné z prvních utopií napsaných v Americe byla Mary Griffithová. Antologie Svědkyně zítřka předkládá zajímavý výběr z raných (vědecko)fantastických povídek z pera žen, které musely být ve své době odvážné i navýsost tvrdohlavé, aby mohly svůj talent i touhu psát rozvíjet. Editor Mike Ashley v předmluvě zdůrazňuje význam, jaký měla díla píšících žen v počátcích vývoje žánru, a odhaluje odlišný, zcela jedinečný úhel, z jakého autorky nahlížejí na zázraky i hrůzy, které může přinést technologický a vědecký pokrok.

Proč jsem jen nepsala všemi směry přináší druhý výbor z pozůstalosti Hany Bořkovcové. Svým charakterem navazuje na první svazek vycházející z jejích deníků, nazvaný Píšu a sešit mi leží na kolenou, který v soutěži Zlatá stuha získal v roce 2009 ocenění za ediční počin. Kratší prozaické texty, úvahy, záznamy a básně zahrnuté v tomto svazku pocházejí z let 1944–2009 a ve svém celku zpřítomňují životní pouť Hany Bořkovcové, která v dospívání prošla táborem v Osvětimi, po válce se věnovala výchově svých dětí, a když odrostly, stala se ceněnou autorkou dětské literatury.

Prvá poviedková kniha jedného z najlepších autorov fantasy na svete! Andrzej Sapkowski vdychuje život Geraltovi z Rivie, postave nájomného zaklínača, majstra meča s magickými schopnosťami, osobnosti z pradávneho sveta plného mýtických bytostí, čarodejov, gnómov, elfov, ale aj ľudských intríg, zloby a nenávisti. Geralt žije na okraji spoločnosti, so zápalom bojuje proti desivým netvorom, ktoré ohrozujú ľudí, nie je však chladnokrvný zabijak. Jeho nadprirodzené schopnosti a nemilosrdné skutky vykonávané v mene spravodlivosti však vyvolávajú v ľuďoch strach a odpor napriek tomu, že ich chráni. Vďaka rozprávačskému majstrovstvu autora sugestívne príbehy s čarom fantázie a dobrodružstva upútajú čitateľov bez obmedzenia veku.

V roce 1941 idylický řecký ostrov Kefallénie okupovali Italové. Mezi nimi je i kapitán Antonio Corelli, člověk kultivovaný a vtipný, navíc skvělý mandolinista. Shodou okolností je nakvartýrován do rodiny doktora Jannise, jehož dcera Pelagia je sice od počátku rozhodnutá charismatického a bezelstného Itala nenávidět, nakonec si ho ale proti své vůli zamiluje. To by bylo v pořádku, kdyby za a) neměla snoubence u řeckých komunistických partyzánů a za b) kapitán nebyl – alespoň oficiálně – nepřítel…

Nevšedný mystický triler s nádychom alchýmie. Jeden z najviac oceňovaných a najzaujímavejších debutov roku 2015! Barcelona, leto 2003 Tri ženy niekto rituálne zavraždil. Do kože im vryl podivné symboly a z úst vyrezal jazyk. Inšpektor Fabregat si láme hlavu nad umelecky spracovanými listami, ktoré mu ktosi zanecháva. Je v nich ukryté vrahovo priznanie alebo len stopy? A zatiaľ čo celá Barcelona hýri vo víre osláv sviatku Jána Krstiteľa, Natalia Hernándezová, herečka a miláčik barcelonskej verejnosti, umiera na schodoch katedrály. Mesto žiada spravodlivú odplatu, avšak Fabregat sa márne naháňa za tajomnými symbolmi, ktoré zdanlivo nikam nevedú. Barcelona, zima 2014 Vedkyňa a zlodejka kníh Anna Vercová na Malorke práve objavila prastaré listy. Vďaka nim Fabregat znovu otvorí vyšetrovanie vraždy Natalie Hernándezovej. Anna lúšti tieto šifry, a tiež každá barcelonská ulička ju vedie ďalej a ďalej po stopách vraha. Anna je tak bližšie nielen k jeho odhaleniu, ale aj k objavu starovekého rukopisu napísaného jazykom čarodejníkov a alchymistov: k Hadím listinám. Triumfálny debut mladej autorky s neuveriteľnou predstavivosťou. (The Times)