Plus strana 14 z 52

Pavel Pepperštejn je umělec mnoha talentů, grafik, malíř a spisovatel, a dokonce i filmař. V roce 2009 zazářil jako hvězda ruského pavilonu na Bienále současného umění v Benátkách. V Pražské noci stejně jako v celém svém různorodém díle využívá poten ciál kulturních a popkulturních, historických i politických citací, narážek a parafrází. Na počátku nového tisíciletí do Prahy dorazil mladý básník- -zabiják Korolenko; spolu s ním procházíme městem, v pohledu cizince s ostřížím zrakem a krasomilno u duší se míhají snadno rozpoznatelná místa i figury ze zdejší kulturně-společenské sféry. Pepperštejn v této fantaskní novele s politickými podtóny propojuje obraz soudobé Prahy, jako nově objeveného rejdiště obskurních velkopodnikatelů, s prvky jeh o starobylé magicko-hermetické tradice. Skutečnost se prolíná se snovými představami a nikdy není jisté, zda to vše autor míní opravdu vážně, nebo si ze čtenářů s potutelným úsměvem utahuje.

Nový psychothriller Petry Braunové se zaobírá žhavým tématem sociálních sítí, které dramaticky ovlivňují mezilidské vztahy. Jako červená nit se příběhem táhne neuróza a psychóza v rodině Moniky, hlavní hrdinky knihy. Ta vyrůstala u prababičky a pradědy, jejichž psychiku krutě poznamenala válka, a vyrostla z ní narušená osobnost, která to, čím trpěla v dětství, nepřímo vrací svému okolí. Neuvěřitelně si vymýšlí, intrikuje, vytváří kolem sebe atmosféru strachu. Vše pak vyvrcholí, když si Monika na Facebooku založí „Klub radostí dnešního dne“. Brzy zjistí, jak snadno lze ve virtuálním světě lidi ovládat, a zcela popustí uzdu svým manipulativním sklonům. Jednoho dne se jí však věci vymknou z rukou…

Nový psychothriller Petry Braunové se zaobírá žhavým tématem sociálních sítí, které dramaticky ovlivňují mezilidské vztahy. Jako červená nit se příběhem táhne neuróza a psychóza v rodině Moniky, hlavní hrdinky knihy. Ta vyrůstala u prababičky a pradědy, jejichž psychiku krutě poznamenala válka, a vyrostla z ní narušená osobnost, která to, čím trpěla v dětství, nepřímo vrací svému okolí. Neuvěřitelně si vymýšlí, intrikuje, vytváří kolem sebe atmosféru strachu. Vše pak vyvrcholí, když si Monika na Facebooku založí „Klub radostí dnešního dne“. Brzy zjistí, jak snadno lze ve virtuálním světě lidi ovládat, a zcela popustí uzdu svým manipulativním sklonům. Jednoho dne se jí však věci vymknou z rukou…

Po čtyřech letech vychází nová próza Jana Nováka, laureáta ceny Magnesia Litera a Ceny Josefa Škvoreckého! Autor v ní nabízí „příběh o příběhu“ – přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného „Nemanice“, řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi.

Poslední román nazvaný Peklo autora Roberta Olena Butlera, jednoho z nejzajímavějších současných amerických prozaiků a držitele Pulitzerovy ceny, nás zavede na bezmála dantovskou cestu peklem – oproti Dantovu pochmurnému líčení však Butlerovo Peklo hýří inteligentním, štiplavým a dosti černým humorem. Televizní hlasatel Hatcher McCord jednoho krásného dne zjistí, že se ocitl v pekle, a snaží se pochopit, jak k tomu došlo. Neblahý osud ovšem nezakouší sám: peklo je zalidněno celou plejádou barvitých osobností, včetně Williama Shakespeara, Adolfa Hitlera, všech papežů a většiny amerických prezidentů. Hatcherovi však znenadání, po setkání s Dantovou Beatricí, svitne naděje: Beatrice je přesvědčena, že se z pekla dá dostat, neboť ani sám Satan (který mimochodem vládne vytříbeným smyslem pro humor, požívá mimořádně vulgární slovník a voní se výhradně kolínskou Old Spice) není všemocný…

Po čtyřech letech vychází nová próza Jana Nováka, laureáta ceny Magnesia Litera a Ceny Josefa Škvoreckého! Autor v ní nabízí „příběh o příběhu“ – přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného „Nemanice“, řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi.

Ať už se děj autobiografické prvotiny scenáristy populárního sitcomu Comeback odehrává zrovna v Praze nebo v exotickém Nepálu, téma se nemění; kniha pojednává o věcech, které řeší s vypětím všech sil každý třicátník (jakož vlastně i všechny ostatní generace přibližně od patnácti let nahoru) – o rozpadajících se a počínajících milostných vztazích, alkoholu, fotbalu, sexu, drogách a rock’n’rollu. Autor ovšem v knize nepředkládá ani banální emocionální výlevy, ani nezávazné žertování a la Comeback; místo toho se dívá na svůj život se sebeironickým odstupem a přibližuje jej úspornou, bloggerskou zkratkou (koneckonců, část textu knihy byla původně sepsána pro autorův blog). Přitom využívá širokou škálu literárních, hudebních a popkulturních narážek, sahajících od Jakuba Demla přes Beatles, Boba Dylana, Joy Division, Pixies či Morrisseyho až k sitcomům The Big Bang Theory a How I Met Your Mother. Výsledkem je čtivý, ale zároveň překvapivě pronikavý příběh o hledání a (ne)nacházení lásky a sebe sama v podivném velkoměstském světě na počátku 21. století.

Chabonova románová prvotina Záhady Pittsburghu vyvolala v roce 1988 nadšení a okamžitě se stala bestsellerem. Americká literární kritika neváhala postavit tehdy pětadvacetiletého autora na roveň J. D. Salingerovi, a právem: podobně jako hledá Salingerův Holden Caulfield své místo ve světě, hledá Chabonův hrdina Art Bechstein svou lidskou i sexuální identitu – a skrze hořké sebepoznání nachází lásku a dospělost. A podobně jako Salingerův je i Chabonův jazyk prostoupen nostalgií navíc se však vyznačuje nesmírnou rafinovaností, jedinečným citem pro metaforu a jemným smyslem pro humor. M. Chabon (1963), nositel Pulitzerovy ceny za rok 2001, patří k nejuznávanějším a nejpřekládanějším americkým prozaikům současnosti. V češtině zatím vyšly romány Židovský policejní klub,Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye, Konečné řešení a povídky Modelový svět.

Román Na úsvitě nové doby navazuje na satirickou kroniku Konec starých časů, v níž Jaroslav Žák zaznamenal bouřlivý průběh Února 1948 na malém městě. Popřevratové dění v Pepově Týnci nad Lesy (jehož reálným předobrazem byla autorovi východočeská Jaroměř) podává opět s groteskní nadsázkou, v níž o to víc vystoupí zrůdné a děsivé rysy lokálního hašteření o moc. Po opojné revoluční noci se všichni probouzejí nejen do nového dne, ale rovnou do nové doby: v ní na sebe nedá dlouho čekat zatýkání příliš bujné mládeže a všudypřítomných reakcionářů ani následné vylučování ze škol či vyhazovy z práce. Sledujeme monstrproces se zpátečnickým psíkem Flotýnkem, který je odsouzen k smrti za to, že zákeřně zaútočil na profesora marx-leninismu Šošolku; odehrají se před námi zmanipulované volby v květnu 1948; uvidíme však také, jak se proti hrubiánství a tuposti samozvaných vůdců vítězného lidu vzmáhá spontánní odpor a dochází k prvnímu narušování nově nastoleného „lidokratického“ pořádku. Žák i v této knize bravurně splétá osudy jednotlivých postav v barvitý obraz pohnuté doby následující po únorovém “vítězství pracujícího lidu“.

Dynamit má tu zvláštní vlastnost, že s věkem neslábne. I po dvaceti letech vámi otřese stejně silně jako v den, kdy ho nalisovali do patrony. Nebo jako ho Ondřej Neff napěchoval do svých povídek obsažených v této knize. Sbírka Zepelín na Měsíci je v tomto svazku doplněna o povídky z kratší sbírky Vesmír je dost nekonečný. Žánrově jsou ty příběhy rozmanité, od tvrdé sci-fi kosmického typu přes horor až po grotesku, avšak všechny mají společné rysy: především spádný děj, prudké překvapující zvraty a vtip. Zepelínem na Měsíci Neff upevnil v roce 1990 svoji pozici ve špičce české sci-fi – a neztratil ji dodnes. Ve sbírce najdeme zásadní povídky dnes už kultovního „arkadského cyklu“, mysteriózní příběhy, jako je Poselství pro Agla Mathona, i náčrty překvapujících technických vizí, jaké možná najdou naplnění v příštím tisíciletí, jak jsou předestřeny třeba v povídce Tak alou do ráje. Autor své znovu zveřejněné povídky doplnil komentáři osvětlujícími jejich vznik a zaměření.

Adam, izraelský diplomat v New Yorku, způsobí během své návštěvy v Jeruzalémě nehodu. Srazí na ulici dívku jménem Eva. Je to ruská emigrantka, studentka astrofyziky. Adam ji ihned odveze do nemocnice. Mezi ním a Evou to nečekaně zajiskří. Dojde k osudovému sblížení, které nezadržitelně spěje k rozchodu, opětovnému sblížení a nešťastnému čekání na další rozchod. Eva navštíví Adama později v New Yorku, kde stráví spolu týden v hotelu na Washington Square. Adam není schopen se vymanit z osudovéhovztahu, ani ze svého dosud šťastného manželství. Izraelský autor Aner Shalev napsal napínavý příběh o lásce, svádění, podvádění i touze, která dokáže přetrvat cokoli. Píše jednoduchým jazykem a o lásce hovoří jako o přitažlivých a odpudivých silách, které vládnou ve vesmíru. Román tak úhlem pohledu patří mezi nejoriginálnější milostné příběhy, jaké byly v poslední době vydány.

Adam, izraelský diplomat v New Yorku, způsobí během své návštěvy v Jeruzalémě nehodu. Srazí na ulici dívku jménem Eva. Je to ruská emigrantka, studentka astrofyziky. Adam ji ihned odveze do nemocnice. Mezi ním a Evou to nečekaně zajiskří. Dojde k osudovému sblížení, které nezadržitelně spěje k rozchodu, opětovnému sblížení a nešťastnému čekání na další rozchod. Eva navštíví Adama později v New Yorku, kde stráví spolu týden v hotelu na Washington Square. Adam není schopen se vymanit z osudovéhovztahu, ani ze svého dosud šťastného manželství. Izraelský autor Aner Shalev napsal napínavý příběh o lásce, svádění, podvádění i touze, která dokáže přetrvat cokoli. Píše jednoduchým jazykem a o lásce hovoří jako o přitažlivých a odpudivých silách, které vládnou ve vesmíru. Román tak úhlem pohledu patří mezi nejoriginálnější milostné příběhy, jaké byly v poslední době vydány.

Kniha Josefa Jedličky, jednoho z nejzajímavějších českých poválečných autorů, nese podtitul Poptávka po našem hrdinovi a samotný text se této poptávce snaží vyhovět. Jinými slovy, Josef Jedlička se v jedenácti esejích, věnovaných mj. Babičce B. N ěmcové, Haškovu Švejkovi, hloupému Honzovi, Baarovu Cimburovi, Máchovu Vilémovi apod., snaží skrze pečlivé a nápadité čtení klasických děl české literatury nalézt typického českého hrdinu, přijít na to, kdo vlastně jsme, odkud a kam jako národ kráčím e. Jednotlivé texty původně vznikaly v sedmdesátých letech jako rozhlasové fejetony rádia Svobodná Evropa, kde Josef Jedlička působil jako redaktor poté, co odešel do exilu a fejetonistická lehkost v nejlepším slova smyslu zdobí celou knihu: nejedn á se o zdlouhavé rozebírání slavných knih, nýbrž o svižné, elegantní zamyšlení nad českou národní povahou.

Hororový příběh ze 17. stol. se odehrává v zapadlé vesničce kdesi ve východní Evropě. Sníh se snáší do hlubokých lesů a z hrobů vstávají nemrtví. Ve vesnici zavládne strach a panika. Postavit se vlastnímu strachu musí chlapec Petr a jeho otec, kteří žijí vyděleni od ostatních lidí. V boji proti nemrtvým pomáhá stará moudrost, kterou někteří považovali za pouhé pověry a babské povídačky. Přežití visí na vlásku.

Bram Stoker se proslavil především upířím románem Drakula. Ve svých povídkách se představuje jako tvůrce jemného literárního strachu, barvitých kulis, dramatických střetů i nečekaných rozuzlení s ironickým nádechem. Jeho povídky se právem řadí ke klasice strašidelné literatury, ať už je to titulní "Drákulův host", poeovská "Indiánská žena" či proslavený "Soudcův dům". Knihu uzavírá literární portrét Brama Stokera z pera Ondřeje Müllera, který autora představuje v překvapivém světle na pozadí viktoriánské Anglie.

Knihu Tak pravil hlemýžď aneb Jedenáctero přikázání pro život mezi Francouzi, v níž Stephen Clarke soustředil řadu vtipných pozorování o svérázu francouzského života, lze číst jako neskonale zábavný dodatek ke Clarkeově veleúspěšné sérii Merde. V jed enácti kapitolách se dozvíte, jak bez úhony přežít v zemi, kde na vás čeká spousta nečekaných nástrah a jazyk místních obyvatel je veskrze záludný, a tak se vám může snadno přihodit, že namísto zdvořilého poděkování (merci beaucoup) komusi nechtěně pochválíte půvabné pozadí (merci, beau cul"); V zemi, která se vychloubá svými vybranými způsoby, s jejichž pomocí s vámi ovšem nezřídka dost nevybíravě vymetou.