Plus strana 17 z 47

Píše se rok 1947 a v Beit Darasu, palestinské vesnici obklopené olivovými háji, žije rodina Barakových. Nejstarší dcera Nazmíja pečuje o svou ovdovělou matku, která často trpí halucinacemi. Nazmíjin mladší bratr Mamdúh se stará o místní včelstvo a nejmladší Marjam, jež má každé oko jinak barevné, tráví dny povídáním s imaginárními přáteli a psaním. Když se u hranic městečka shromáždí izraelské vojenské jednotky, nikdo nemá ponětí, jaké násilí vypukne. Brzy je vesnice zničena a rodina se musí vydat na cestu do Gazy, která je podrobí nejedné zkoušce. O šedesát let později se Mamdúhova vnučka Núr žijící v USA zamiluje do ženatého lékaře a následuje ho do Gazy. Zde se setkává s Alwán, matkou Chálida. Chálid je doslova uvězněný ve vlastním těle a nedokáže se probudit ze svého hlubokého snění. Právě díky tomuto seznámení Núr zjistí, že rodinné vazby dokážou překonat veškeré překážky: dokonce i smrt. Modrá mezi nebem a vodou je příběh o silných, svérázných ženách, o vzdálenostech, odloučení a zlomených srdcích; o nových začátcích, vytrvalosti a lásce.

Jeden Brit v Bruselu. Dvě Francouzky. A opravdu velká kupa merde. Merde je zpátky a tentokrát si Stephen Clarke vzal na mušku svého britského ostrovtipu opravdu velké zvíře – byrokratický aparát Evropské unie. Vážně ti cvoci z Bruselu chtějí postavit mimo zákon bingo, dudy a slaninové chipsy?! A skutečně inkoust na bankovkách eura způsobuje u mužů impotenci?! Ale kdeže. Ovšem nelze popřít, že instituce Evropské unie mají četné mouchy. A hrozí, že jich ještě přibude, protože se do Bruselu právě vydal také Angličan Paul West, aby byl k ruce francouzské poslankyni Evropského parlamentu. Na vlastní oči se tak může přesvědčit, jaký je to neskutečný blázinec. A spolu s tím, jak se kvapem blíží referendum, v němž bude celá Británie hlasovat o setrvání v EU, má Paul West dokonce příležitost sám zasáhnout do jeho výsledků. Jenže napřed se musí rozhodnout: je lepší nepřítel, kterého už známe, nebo riskovat brexit? A dobře ví, že ho rozhodnutí může stát mnohem víc než jen příjemný europlat.

Román V tomto domě straší od irského spisovatele Johna Boynea, který proslul celosvětově knížkou pro děti Chlapec v pruhovaném pyžamu, je strhující poctou duchařským příběhům z devatenáctého století. Boyne mistrně využívá prostředky dickensovského stylu i klasické duchařské motivy. Je rok 1867 a Eliza Cainová se po smrti otce, jehož stála život návštěva přednášky Charlese Dickense, ocitne bez prostředků a přijme místo guvernantky na odlehlém norfolském sídle Gaudlin Hall. Řada neblahých zážitků, které jí otřásly už cestou tam, pokračuje, když ke svému překvapení zjistí, že jsou v celém domě jen dvě děti: Isabella a Eustace. Kdo je její tajuplný zaměstnavatel, se od nich nedozví a večer, když uléhá, ji vyděsí další nevysvětlitelná událost, jež ještě posílí čím dál neodbytnější dojem, že se tu děje něco zlého. Od příštího rána jako by na každém kroku narážela na přítomnost čehosi velmi zlověstného, co spolu s ní a dětmi obývá zdi Gualdlinu... Má-li sebe i děti zachránit, bude muset přijít na kloub dávno pohřbenému tajemství domu a čelit démonům z minulosti.

Brilantní norská detektivka, jež v sobě skrývá hrůzné tajemství. Holger Munch miluje vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Kromě toho je policejní detektiv. Už se chystá do důchodu, v němž si tohle všechno užije, jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou „Cestuju sama“ na krku. Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se mu to? Dokáže Mia Měsíční paprsek, jak jí přezdívají norská média, vyřešit případ plný symbolů a slepých uliček? Vrah si s detektivy evidentně pohrává a celé Norsko se může jen strachovat, že se v lese objeví další malý anděl. „Visí tam anděl.“ „Jak to myslíš?“ „Visí tam v lese anděl.“ Tobias brášku objal a cítil, jak se chvěje. „Teď si vymýšlíš, Torbene.“ „Ne, visí tam.“ „Můžeš mi ukázat kde?“ Bratříček k němu zvedl oči. „Nemá křídla, ale určitě je to anděl, vím to.“ „Ukaž mi to,“ řekl Tobias vážně a postrčil brášku před sebe mezi smrky. Bestseller v Holandsku (vyprodáno hned v předprodeji) a v Německu, kde se přes tři týdny držel v žebříčku Der Spiegelu. „Člověk je skoro v pokušení nazvat tuto knihu učebnicí moderní detektivky. Takhle se to má dělat! (...) Jsou tu všechny nutné ingredience a jsou namíchány s naprostou bravurou.“ - Folkebladet (DK) „Zcela brilantní norská detektivka, která má všechno, co si jen lze od dobrého příběhu přát. Uvěřitelné a poutavé postavy. Nesmírně napínavou zápletku, jež v sobě skrývá hrůzné tajemství. A nečekaně působivé vystižení různých míst, kde se děj odehrává, jež vytváří velmi příjemný kontrast mezi městskými scénami a těmi zasazenými do venkovské krajiny.“ - Aftonbladet (Švédko) „Má-li tohle být autorův debut, je to nevídaná literární senzace.“ - Bergens Tidende Pod pseudonymem Samuel Bjork se skrývá úspěšný norský spisovatel, dramatik, zpěvák a textař Frode Sander Oien (* 1969). Svou první divadelní hru napsal v jedenadvaceti letech, od té doby vedle dalších her vydal dva vysoce hodnocené romány: Pepsi Love (2001) a Speed k snídani (2009), natočil šest hudebních alb, věnuje se také výtvarnému umění a překládá Shakespeara. Jeho první detektivka V lese visí anděl (2013) se hned po vydání stala hitem v celé Skandinávii. A následně tento vrstevnatý a propracovaný detektivní román, v němž uvádí na scénu dvojici detektivů Holgera Muncha a Miu Krügerovou, vyvolal obrovskou vlnu mezinárodního zájmu. Překládá se do pětadvaceti světových jazyků, včetně hebrejštiny či japonštiny. A všude tam, kde zatím vyšel, ho čtenáři vítají s nadšením. V Holandsku byl rozebrán už v předprodeji a psalo se o něm jako o thrilleru roku, přes tři týdny se držel v žebříčku nejprodávanějších knih podle německého Der Spiegelu, velký úspěch slavil i ve španělském vydání. A tisíce fanoušků Mii a Holgera se už teď můžou těšit na pokračování, norsky letos vyjde druhý díl série s názvem Sova.

Pozůstalí Toma Perrotty přinášejí myšlenkově pronikavý pohled na společnost zasaženou nevysvětlitelnou událostí. Poté co 2 % celosvětové populace náhle beze stopy zmizí, se zbytek lidstva zoufale snaží pochopit, co se stalo, a hlavně, co bude následovat. Perrotta ve svém bestsellerovém románu, jejž vysoce ohodnotil mino jiné i Stephen King, originálně rozpracoval představu biblického Nanebevzetí, během nějž jsou v okamžiku spaseni všichni praví křesťané, zatímco ostatní nevěřící jsou ponechání napospas světu, stíhanému pohromami, než nastane konečná apokalypsa. Ale co to znamená, když si Bůh (byl-li to on) vzal vedle křesťanů i muslimy, buddhisty, nebo dokonce alkoholiky a zvrhlíky? Na příběhu lidí z newyorského předměstí ukazuje, jaké důsledky může mít událost, jež popírá veškerou racionalitu; jaké extrémní a fanatické reakce vyvolává, jak nebezpečné démony v lidech probouzí. Zároveň se nevzdává naděje, že i uprostřed všeobecného šílenství se najdou lidé, kteří neztrácí hlavu a dokáží zabránit nejhoršímu, jímž je naprostá ztráta smyslu pro elementární lidskost.

Sedmý svazek edice Pandaemonium po spisech M. R. Jamese nebo antologii sci-fi povídek viktoriánských autorek tentokrát přibližuje tvorbu bratří Bensonových. Arthur C. Benson (1862–1925), Edward F. Benson (1867–1940) a Robert H. Benson (1871–1914) patří ke známým anglickým romanopiscům. Ve výboru Muži, kteří zašli příliš daleko se českým čtenářům představují jako autoři strašidelných povídek. Svazek je doplněn ilustracemi Davida Švejdy.

Magický rozprávač na výprave do hraničných oblastí sveta temnoty a chaosu. Geralt naďalej pátra po zlopovestnom tajomnom Riencovi, ktorý Ciri vytrvalo prenasleduje. Mierová dohoda je krehká a schyľuje sa k vojne s Nilfgaardom. Cintra v jeho područí je tiež ohrozená. Na veľkom sneme čarodejov, ktorých vylúčili z mocenských bojov, dôjde k nebezpečnému prevratu a Ciri v dôsledku intríg len o vlások unikne smrteľnému nebezpečenstvu. Bojuje sa potichu, zákerne a kruto. Ciri, opustená a stratená v neznámom púštnom svete, nemôže uveriť, že ju zradili…

Výtečné, nemilosrdně vtipné i vážné pokračování Hlavy XXII V románu Zavíráme! z roku 1994 se Joseph Heller po třiatřiceti letech vrátil k postavám z Hlavy XXII. Jejich životy se chýlí ke konci stejně jako celé 20. století a za generací, která bojovala ve druhé světové válce, pomalu padá černá opona. Yossariana, Mila Minderbindera, kaplana, Sammyho či Lewa spojují minulé zážitky, ale i jen těžko hledaný klid a pokročilý věk; teď už se nepotýkají s Němci, ale s vyhlídkou nevyhnutelného konce. Román Zavíráme! v satirické nadsázce zobrazuje skutečnou Ameriku půl století po druhé světové válce, i otřepané mýty, v nichž se vzhlíží. Absurditu tehdejší politiky, úpadek společnosti a velkoměst, chamtivost a pokrytectví, jež korumpují podnikání i kulturu, zachycuje Heller se stejně sžíravým vtipem, jaký čtenáři znají z Hlavy XXII. Zavíráme! je divoce humorná a zároveň hluboce závažná kniha. Jako v zrcadlovém bludišti se v ní v groteskní deformaci, ale zároveň prapodivně přesně ukazuje pravda o nás samých.

Velká monografie z počátků tvorby mistra dobrodružné ilustrace Zdeňka Buriana. Knihu tvoří povětšinou kompletní soubory ilustrací ke knihám z nakladatelství J. R. Vilímek a několika dalších nakladatelů z let 1921–1947. Chybějící ilustrace jsou připojeny v dodatku, takže kniha poslouží rovněž jako vůbec první souborný katalog rané tvorby Zdeňka Buriana. Vedle ilustrací a obálek ke známým knihám Alexandra Dumase, Roberta Louise Stevensona, Rudyarda Kiplinga či Alfreda Assollanta jsou v knize uvedeny i méně známí autoři Joseph Delmont, Paul Grabein, Rudolf de Haas a mnozí další. Výtvarný doprovod je uveden krátkou statí o autorovi i stručným obsahem knihy, aby čtenář měl lepší přehled, k jakému ději se ilustrace váží. Kniha též obsahuje několik raritních ilustrací z nevydaných knih nakladatelství J. R. Vilímek. Knihu uzavírá studie o ilustrační tvorbě Zdeňka Buriana z pera znalce jeho díla Rostislava Walici.