Praha

Řecký filosof, historik a esejista, jenž ve svých dílech často řešil náboženské otázky. Pojednání Proč už Pythie nevěští ve verších je součástí řady dialogů, jejichž děj je zasazen do delfské věštírny a dotýká se otázek spojených s jejím fungováním. Plútarchos, který na sklonku života působil jako Apollónův kněz v Delfách, zde reflektuje skutečnost, že zatímco za starých časů byly nejslavnější věštby vydávány v hexametrech, v jeho době jsou takřka výhradně prozaické. V rámci různorodé debaty se snaží vymezit vztah mezi lidským a božským faktorem při inspirovaném věštění a hájí názor, že zmizení veršovaných věšteb je důsledkem proměny ducha doby, nikoli známkou ochabnutí věštebné síly Delf.

Obecně zeměpisná mapa - 1:33 000 000

Máte-li zájem a odvahu nahlédnout do zatím snad jen tušeného rozměru existence jako takové, pak vám bude jistě zasvěceným a přátelským průvodcem. Zcela jedinečným způsobem jsou zde porovnány a osvětleny dva pohledy - duchovní a exaktní. Oba pohledy zde naleznete prezentovány tak, že se navzájem nevylučují. Láká -li vás dobrodružství objevování, pak tato kniha jistě naplní váš zájem.

Z neúprosného „bytí k smrti“ vyrostly básně Starých gest. Sbírka se klene od rozbřesku stvoření ke smrti. Na pozadí existenciálního souboje autor zkoumá základní životní situace. Tázání po smyslu básnického vyjádření prosvítá, ač samo neformulováno, všemi oddíly. Mystická vážnost i neuchopitelné, mimovolní nečistoty, na úrovni jazykové i obrazné, tu představují podstatnou básnickou hodnotu. Osobní témata Martina Langera tak v časovém rozmezí devíti let nabývají podobu více než naléhavou.