Radioservis strana 12 z 133

„Čtenáři moje psaní hodnotí různě dobře, ale nejčastěji slýchám, že Sekyra byla nejlepší. (...) Teď jsem si Sekyru musel přečíst v korektuře, a nechtělo se mi do toho. Čekal jsem nudu, jelikož to všecko přeci znám. Ale já jsem se divil! Já jsem to už zas neznal! A divil jsem se, jak velice dobře je to napsaná knížka. Je intenzivní a přesná. Realistická i fantaskní. Tu jsem mohl napsat jenom jednou. Ona je vždycky otázka, co autor napíše dál, když to hlavní napsal ve své první knížce...“ Ludvík Vaculík k novému vydání Sekyry v roce 2003 (první vydání 1966) Čte Jan Kačer. Délka mp3 nahrávky je 7 hodin 7 minut.

Muži, kteří nenávidí ženy Dívka, která si hrála s ohněm Dívka, která kopla do vosího hnízda čte Martin Stránský Délka nahrávky je 46 hodin.

Závěrečný díl trilogie Milénium bezprostředně navazuje na díl druhý… Mikael Blomkvist najde na Zalaščenkově statku postřelenou Lisbeth Salanderovou spolu s těžce zraněným Alexandrem Zalaščenkem… Lisbeth plánuje pomstu.

Kniha přináší živé příklady náročných úkolů a vítězství Jobsova leadershipu od zavedení převratných produktů jako Apple II a Macintosh přes období, kdy Jobs překvapivě upadl v nemilost, po jeho návrat ke kormidlu Applu, zapojení do Pixaru a vývoje iPodu, iPhonu, iPadu a mnohého dalšího. Ukazuje čtenářům, jak použít jeho zásady a přístupy ve vlastním životě a kariéře. Steve Jobs je revoluční vůdce a myslitel a jeho vyčerpávající životopis nedávno vyšel. V Cestě Steva Jobse však Jay Elliot poprvé předkládá hluboký, zasvěcený pohled na jedinečný vůdcovský styl Steva Jobse, který navždy změnil náš každodenní život a svět kolem nás. Každý, kdo se chce z jeho úspěchu poučit, zde najde zajímavé a inspirující poznatky téměř na každé straně. Úžasné čtení pro všechny z nás, kdo se snažíme, aby naše vize byly úzce spojeny s řešením detailů.

Když Henrik Ibsen v roce 1890 publikoval Hedu Gablerovou, kritika označila titulní hrdinku za zrůdu. V souvislosti s jejím uvedením v Národním divadle v roce 1911 pak F. X. Šalda o protagonistce napsal, že je to „vtělená ďáblice, pustá a zprahlá vnitřně, dům obydlený všemi démony perversity, zkažená a otrávená od kořene, přinášející smrt muži, na němž spočinula svým zrakem…“ Během času ovšem nabývala tato smrtící femme fatale stále víc na přitažlivosti a dnes patří její dramatický příběh k nejčastěji uváděným Ibsenovým dílům. Inscenace natočená roku 2000 Českým rozhlasem plně využila možností, které víceznačnost tohoto dramatu nabízí pro zobrazení ženy současnosti. Režisérka Hana Kofránková citlivě zkrátila moderní překlad Františka Fröhlicha a měla šťastnou ruku při výběru interpretů. Díky energickému, ale střízlivě civilnímu a psychologicky propracovanému projevu Vilmy Cibulkové v hlavní roli před námi vyvstává portrét inteligentní ženy, která nechce podléhat iluzím, ale ze své náročnosti vůči sobě, světu i svým partnerům učiní past, v níž sama uvízne. Její touha žít „s révovím ve vlasech“ neodkazuje ani tak k Nietzscheovu dionýsovskému titanismu jako spíš k radostnému bytí celistvého člověka, nesmrštěnému jen na sociální, profesní či genderové role a funkce. Jenže takhle žít nemůže ani s manželem, „odborníkem“ Tesmanem, kterého Lukáš Hlavica obdařuje měkkostí jeho oblíbených papučí, ani s bývalým milencem, „géniem“ Lovborgem, jehož závislost na alkoholu dokáže Ivan Trojan sugerovat ryze hlasovými prostředky. A když těhotná Heda nakonec pochopí, že přes svůj ostříží nadhled přece jen iluzím podléhala a navíc, že ji JUDr. Brack, další „odborník“ a v podání Viktora Preisse i dnešní machiavelistický „kmotr“, míní vydírat, sahá po pistoli, kterou stejně jako hrdost zdědila po svém otci. Když inscenaci Hany Kofránkové posloucháme, pochopíme, proč Ibsenovo dílo obdivoval James Joyce. Úchvatný temporytmus inscenace není totiž dán tokem replik, ale bystřinou jejich podtextu, strhujícím proudem na sebe narážejícího vědomí jednotlivých postav. Právem získala režisérka za tuto hru v roce 2002 naše nejvyšší rozhlasové ocenění Prix Bohemia a Vilma Cibulková o rok dříve titul Neviditelný herec.