Radioservis strana 14 z 140

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Vladana pochází z malé planetky Zeměmě (nepovedené kopie naší Země), právě ukon ila školu a je tím pádem vlastně dospělá. Má tedy nejvyšší as zažít nějaké pořádné dobrodružství. Poslechnete si sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.

Belgie se v žádném případě nerovná jen Brusel. Království u Severního moře toho nabízí mnohem víc, a to i pro milovníky chuťových zážitků. Belgie je vyhlášená svojí čokoládou a hranolky s nepřeberným množství omáček. Pro většinu Čechů je ale určitě její nejpřitažlivější stránkou pivo. Vaří se tam téměř 2000 různých piv, které z Belgie dělají jednu z pivně nejrozmanitějších a nejzajímavějších zemí světa. Trapistické pivo, lambic, gueuze, kriek, dubbel nebo tripel jsou jen některé z typických belgických pivních stylů. Po těchto pivních specialitách vás v této knize provede bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Beneluxu a pivní znalec Filip Nerad. Prostřednictvím jeho pivního putování zároveň procestujete celou Belgii a poznáte i mnohá její méně známá místa. Zjistíte, co všechno spojuje známý trapistický klášter Orval s Českem, jak souvisí bruselská kanalizace s unikátními spontánně kvašenými pivy a kde leží belgický Žatec. Dozvíte se také, jak hluboko jsou Belgičané ochotní sáhnout do peněženky, aby se mohli zakousnout do chmelových výhonků, jak se páruje pivo s čokoládou nebo kudy vede první pivovod na světě. To vše je doplněné zajímavými postřehy o Belgii a mnoha fotografiemi.

Stejně voní žluté květy šafránu jako tvoje vlasy, Kristýnko Psal se 10. květen roku 1953 a v Československém rozhlase poprvé zazněla hudební komedie Sto dukátů za Juana hudebního skladatele Zdeňka Petra a textaře Vladimíra Dvořáka. Na druhý den už improvizovaná serenáda, Píseň pro Kristýnku, zněla ve všech kavárnách a hudebních klubech. Zrodil se hit, který ovlivnil celé generace posluchačů a navždy se nesmazatelně zapsal do dějin české populární hudby. Nikdy jsme s Vladimírem Dvořákem nemohli pochopit, jak šestnáctitaktová písnička, která v podstatě vznikla za pětačtyřicet minut, může způsobit takový rozruch a mít tak dalekosáhlé následky, vzpomíná ve své knize Hudba přítelkyně Zdeněk Petr. Není to však jen tato inscenace, jejíž zrod nám kniha odhaluje. Jako hudební aranžér, redaktor, režisér a skladatel se během svého života setkal s řadou osobností tehdejší hudební i divadelní scény a podílel se ať už jako autor či spoluautor na mnoha vynikajících a dodnes uváděných hudebních, divadelních i televizních představeních. Ve své knize vzpomíná nejen na své začátky v hudebním nakladatelství R. A. Dvorského, ale i na spolupráci se slavnými V+W, pro které aranžoval hudbu k muzikálu Divotvorný hrnec, s textaři Vladimírem Dvořákem či Ivo Fischerem, s nímž vytvořil mj. muzikály Filosofská historie a Pan Pickwick, anebo s objeviteli Járy Cimrmana Zdeňkem Svěrákem, Miloněm Čepelkou a mnoha dalšími. Zdeňku Petrovi by bylo letos přesně sto let. Zemřel v roce 1994. Jeho vzpomínky však žijí dál a to, co si z nich odneseme, je vědomí, že řemeslo, dělá-li se poctivě, nikdy nezestárne. Jeho hudba je toho dokladem.

Odkrýval masové hroby, vyslýchal a zatýkal strůjce utrpení a genocidy. Podílel se také na prvním zatčení válečného zločince od norimberských procesů.

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní?

Audiokniha Faraon, kterou napsal Boleslaw Prus. Jde skutečně o velkolepou dramatizaci, kde účinkuje kolem 60 herců.

Faraon Bolesława Pruse byl pro mě jednou z knížek, jejichž čas musí dozrát. Znáte to? Chodíte kolem knihovny, knížka z ní na vás juká, všichni vám říkají: přečti si to, a vy nic, chodíte kolem a děláte, že tam není. Pak nastane ta chvíle. Začtete se a vzápětí je tu úžas. A chuť do práce. Tak jsem žila s Faraonem od prvního pohlazení počítačové klávesnice až do dne premiéry dva a půl roku. Byl to krásný čas. Ideál toho, co si autor může přát: dlouhé hodiny strávené nad dějepisnými atlasy a pomocnou literaturou. Moudré, vědoucí a inspirující vedení dramaturgyně Jany Paterové. Konzultace s egyptoložkou Hanou Navrátilovou ve snaze být co nejdůslednější v historických reáliích. Absolutní spolehnutí se na zkušenost a instinkt režisérky Markéty Jahodové, možnost psát "na tělo" pro herce, které jsem si vysnila… Možná si řeknete: Co může dnešního posluchače zajímat na dávno zaprášeném příběhu z dob egyptských faraonů, vždyť dnešní čas, který žijeme, je tak jiný. A přece není! To, co jsem četla na stránkách Prusova románu, byl pro mě děj tak aktuální, až z toho mrazí v zádech. Ramses je mladý následník egyptského trůnu, tak trochu horká hlava, zapálený válečník. Před sebou má vidinu trůnu, chce na něj usednout po svém otci, chce vládnout dobře. Hodlá povznést svou zemi z chudoby pro dobro svého lidu i pro svou vlastní slávu. Jenže to, s čím se jako nový vládce Egypta musí utkat, je nepřehledný propletenec vztahů a vazeb, machinací, korupce, soukolí moci, které neúprosně mele a v němž prostý egyptský lid je jenom sumou zrnek písku, která mohou - mají - musí - být semleta na oltář "vyšších zájmů". Ramses za dobu dvou let od nástupnictví k trůnu ujde dlouhou cestu. Snaží se poznat realitu ze všech stran, hledá cestu, jak povznést říši z bídy a nespravedlnosti, ale všechny jeho zprvu ušlechtilé zájmy začínají tát jako jarní sníh… Je Ramses kladná postava? Nebo je na straně pravdy jeho tvrdý sok, velekněz Herhor? Nebo Tutmosis, Ramsesův přítel a jeho druhé já? (Ve zmíněných rolích uslyšíte Jiřího Langmajera, Filipa Blažka a Viktora Preisse.) Popravdě řečeno, nevím. I když možná bych to jako autorka dramatizace měla vědět. Ale to nevědění, ta nejistota, to cítění barevnosti povah a spletitosti vztahů, je možná pro mě na celém díle to nejdráždivější.

Příběh začíná, když za války "Severu proti Jihu" uprchne balónem z jižanského zajetí pětičlenná skupina vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Trosečníci si tu postupně s využitím svých rozsáhlých vědeckých a technických znalostí vybudují prostředí pro pohodlný život. Později k nim přibude ještě bývalý trestanec Ayrton, kterého trosečníci najdou na blízkém ostrově Tabor. Na román Dvacet tisíc mil pod mořem odkazuje postava umírajícího kapitána Nema, jehož ponorka Nautilus má na Lincolnově ostrově základnu. Kapitán Nemo nejprve tajně trosečníkům pomáhá a torpédem zničí loď pirátů, nemůže však odvrátit sopečnou katastrofu, která ostrov zničí. Přežijí trosečníci i tentokrát?

Interaktivní průvodce pohádkami

Román, jehož hlavní hrdinkou je překladatelka Olga, se odehrává v Turíně, kde Olga žije v malém bytě s manželem, dvěma dětmi a psem. Děj začíná v okamžiku, kdy manžel, zdánlivě bezdůvodně, od rodiny odchází. Žena si zprvu nedělá starosti, nepochybuje, že se jí muž opět brzy vrátí. Postupem času však naděje na manželův návrat mizí... Druhý román tajemné italské autorky Eleny Ferrante se noří do duše ztrápené ženy. Probírá s ní její vzpomínky i smyšlené představy, pomáhá jí najít cestu z bezútěšné situace. Kniha byla roku 2005 zfilmovaná italským režisérem Robertem Faenzou a v české audioverzi příběhu exceluje herečka Lucie Žáčková.

Soňa Červená - jedinečná umělkyně nejen v českém, ale i světovém měřítku, popsala svůj osud v autobiografickém diptychu Stýskání zakázáno a Stýskání zažehnáno.

Audiokniha Dny opuštění je druhým románem slavné italské autorky Eleny Ferrante.

Audiokniha Neviditelný je rozhlasovou dramatizací psychologického románu, který napsal Jaroslav Havlíček.

Příběh o dobrých úmyslech ve službách zla.

Dobrodružný fantasy román

Audiokniha s dramatizovanou četbou slavné novely Ladislava Grosmana Obchod na korze. Účinkují Viktor Preiss, Jiří Vyorálek, Andrea Elsnerová, Zdenka Procházková, Jaroslav Plesl a Petra Špalková. Je válka a uprostřed malého východoslovenského městečka pomalu roste k nebi mohyla vítězství korunovaná výmluvným heslem Za Boha život - za národ svobodu. Tragikomický příběh z časů arizace v klerofašistickém Slovensku, inspirovaný skutečnou událostí, uveřejnil spisovatel Ladislav Grosman coby povídku poprvé v roce 1962. O tři roky později ji vydal jako novelu a s režiséry Jánem Kadárem a Elmarem Klosem se podílel na přípravě scénáře filmu. Strhující snímek Obchod na korze následně získal vedle řady dalších ocenění také historicky prvního Oscara pro československou kinematografii (rok 1966). Přestože záhy, po roce 1968, zamířil film na dvacet let do trezoru, Grosmanovu dílu zajistil nesmrtelnost.