Radioservis strana 13 z 139

Drásavý pohled do nitra ženy Leda je rozvedená profesorka anglické literatury. Má dvě dospělé dcery, které odjely za otcem do Kanady, a ona si konečně může užívat léta bez pracovních i rodinných povinností. Na pláži u moře se setkává s neapolskou rodinou, tolik podobnou té, z níž sama pochází. Její pozornost upoutá hlavně mladá žena s tříletou dcerkou.

Moderní orientální pohádka, ornamentální fantasmagorie i politický pamflet

Panský dům – Mocná rodina – Temné tajemství. Augsburg 1913. Mladá Marie nastupuje jako kuchyňská pomocnice v impozantní vile, sídle průmyslnické rodiny Melzerů. Zatímco si děvče ze sirotčince vydobývá své místo mezi personálem, panstvo si užívá zimní plesové sezony, v níž má být uvedena do společnosti nejmladší, krásná dcera Katharina. Jenom Paul, dědic rodiny, se drží stranou společenského mumraje – dokud nepotká Marii... Panský dům je první díl plánované trilogie.

Leda, profesorka anglické literatury na florentské univerzitě, pochází stejně jako všechny hrdinky románů Eleny Ferrante z Neapole. Kdysi odtamtud utekla, aby se vdala a porodila dvě dcery. Nyní odpočívá na pláži v jižní Itálii, rozvedená, její dospělé děti odjely za otcem a ona se ke svému překvapení cítí konečně spokojeně a svobodně. Setkání s mladou matkou Ninou a její malou dcerou v ní však probudí zasunuté vzpomínky na dětství, na matku, se kterou měla, tak jako většina hrdinek Eleny Ferrante, komplikovaný vztah, a na dcery, které milovala tolik, až se začala bát, že se v nich rozplyne a ztratí sama sebe. Zprvu poklidné přemítání nad novým životem se postupně proměňuje v drásající konfrontaci s temnými vzpomínkami, která posléze vyústí v drama. Elena Ferrante i v tomto románě nahlíží do nitra ženy, do jeho skrytých zákoutí, odkrývá narušené vztahy hrdinky k její rodině, k partnerovi i k sobě samé a nechá vyplouvat na povrch dlouho potlačované destruktivní pocity.

Rushdieho Hanba má spletitý děj: V honosném sídle spojeném se světem pouze nákladním výtahem se třem zhanobeným sestrám narodí syn Omar Chajjám Šakíl. Když se konečně odpoutá od jejich vlivu, vydá se z domu na pouť jakéhosi dychtivého voyeura všech metamorfóz hanby, před níž ho jeho tři matky chtěly ochránit. Venkovní svět je Pákistán a pro lidi v něm je hanba synonymem smrti. Román je pak složitou a fiktivní rodinnou ságou dvou národních hrdinů, Razy Hajdara a Iskandara Harappy, postav, které obě mají skutečný předobraz v pákistánských dějinách. Většinu historických postav přitom autor groteskně degraduje a paroduje. Démonická zuřivost Sofi e Zenobie, jedné z hlavních postav, symbolizuje projevy totalitních režimů: hanba a násilí jsou rubem a lícem téže mince. Kniha je zároveň jakousi moderní orientální pohádkou, ornamentální fantasmagorií, politickým pamfl etem i osobní výpovědí poangličtělého Inda, jemuž odstup exilu umožňuje vypořádat se s vlastními kořeny. Střídají se styly i vypravěčské polohy, dějiny se stávají pohádkou a pohádka dějinami, skutečnost je obalována legendou, která jí prorůstá. Složitě komponované dílo nabité příběhy a nečekanými zvraty představuje jeden z vrcholů světové prózy 20. století.

Detektivní román inspirovaný dílem Agathy Christie. Je rok 1919 a Louisa Cannonová je na útěku. Před chudobou, před starým životem a před násilnickým strýcem, který ji hodlá strčit do vlaku a přivézt jednomu ze svých kumpánů jako „splátku“ svých dluhů. Než se však odporný obchod stihne odehrát, Louisa raději z vlaku vyskočí. Její propustkou k lepšímu životu je pozvánka na pracovní pohovor v domě Mitfordových. Místo guvernantky pěti panských dcer nakonec získá, ale stíny minulosti se za ní stále plíží. Později se dozví, že ve stejném vlaku byla zavražděna zdravotní sestra, shodou okolností vnučka slavné Florence Nightingalové. Zpráva o brutálním zločinu se rychle rozkřikne. Jak Louisa postupně zjistí, zavražděná má spojitost s rodinou Mitfordových. Zajímá se o ni zejména nejstarší ze sester, Nancy. Obě mladé ženy se do podivné historie zaplétají čím dál víc a v době, kdy žena z dobré rodiny musí být pouhou ozdobou, se stávají snadným lákadlem pro odhodlaného vraha. Čte Jaromír Meduna.

Na první pohled poetický ráz české krajiny kazí několik vražd… Seriál Vraždy jako z pohádky se odehrává v současnosti v prostředí vesnice. „Chtěl jsem nějakým způsobem prozkoumat český venkov a jeho ‚duchovní rozměr‘,“ vysvětluje scenárista a režisér Petr Vodička, který jako obvykle pojal příběh s humorem a nadsázkou.

Rozhlasová dramatizace šumavského románu z roku 1991. Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Miloš Hlavica, Roman Hemala, Josef Patočka, Petr Pelzer, Zuzana Šavrdová, Jana Drbohlavová, Taťjana Medvecká a další.

Miroslav Horníček vypráví o své cestě do Francie s malířem Adolfem Vondrou. Natočeno v Českém rozhlase roce 1981. V roce 1975 byl Miroslav Horníček pozván k návštěvě a pobytu v Nimes za knihu Listy z Provence (1971) – s ilustracemi Adolfa Vondry –, kterou poprvé vyslovil svou lásku k tomuto kraji. K novému pobytu byli pozváni oba a vyjeli s úmyslem napsat a nakreslit o Provence něco nového.

Rozhlasová dramatizace z roku 2007 Z francouzského originálu přeložil Michal Lázňovský V roce 1845 nazval jistý pamfletista Alexandra Dumase Továrnou na romány. Vyčítal mu týmovou metodu práce a poklonkování zlatému teleti. To, co mělo Dumasovi ublížit, se však obrátilo v jeho prospěch. Proti pamfletistovi se ohradili dokonce i Dumasovi literární protivníci a nadšeným čtenářům vůbec nevadilo, že jejich oblíbené romány vznikaly za přispění spolupracovníků.

Odchod Spojeného království z Evropské unie patří k nejdramatičtějším momentům začátku 21. století. Trvá už tři roky a zatím není jasné, kdy a jak se odehraje. Byl opravdu nevyhnutelný? Proč se Britové rozhodli odejít z Evropské unie? A jak se na tomto rozhodnutí podepsala migrace ze střední a východní Evropy? Na tyto otázky hledá odpověď zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jaromír Marek, který sleduje dění přímo na místě. Jeho kniha popisuje příčiny brexitu i dramatické boje v parlamentu, které tento proces dosud provázely. Čtenáře seznámí nejen s hlavními postavami brexitového dramatu, ale i s pohledem běžných lidí. Jak oni brexit prožívali a jak zasáhl do jejich životů? Dozvíme se i to, proč se zatím brexit zastavil na irské hranici. A jak se v něm jako bumerang vracejí staré historické křivdy.

Belgie se v žádném případě nerovná jen Brusel. Království u Severního moře toho nabízí mnohem víc, a to i pro milovníky chuťových zážitků. Belgie je vyhlášená svojí čokoládou a hranolky s nepřeberným množství omáček. Pro většinu Čechů je ale určitě její nejpřitažlivější stránkou pivo. Vaří se tam téměř 2000 různých piv, které z Belgie dělají jednu z pivně nejrozmanitějších a nejzajímavějších zemí světa. Trapistické pivo, lambic, gueuze, kriek, dubbel nebo tripel jsou jen některé z typických belgických pivních stylů. Po těchto pivních specialitách vás v této knize provede bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Beneluxu a pivní znalec Filip Nerad. Prostřednictvím jeho pivního putování zároveň procestujete celou Belgii a poznáte i mnohá její méně známá místa. Zjistíte, co všechno spojuje známý trapistický klášter Orval s Českem, jak souvisí bruselská kanalizace s unikátními spontánně kvašenými pivy a kde leží belgický Žatec. Dozvíte se také, jak hluboko jsou Belgičané ochotní sáhnout do peněženky, aby se mohli zakousnout do chmelových výhonků, jak se páruje pivo s čokoládou nebo kudy vede první pivovod na světě. To vše je doplněné zajímavými postřehy o Belgii a mnoha fotografiemi.

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Vladana pochází z malé planetky Zeměmě (nepovedené kopie naší Země), právě ukon ila školu a je tím pádem vlastně dospělá. Má tedy nejvyšší as zažít nějaké pořádné dobrodružství. Poslechnete si sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.

Belgie se v žádném případě nerovná jen Brusel. Království u Severního moře toho nabízí mnohem víc, a to i pro milovníky chuťových zážitků. Belgie je vyhlášená svojí čokoládou a hranolky s nepřeberným množství omáček. Pro většinu Čechů je ale určitě její nejpřitažlivější stránkou pivo. Vaří se tam téměř 2000 různých piv, které z Belgie dělají jednu z pivně nejrozmanitějších a nejzajímavějších zemí světa. Trapistické pivo, lambic, gueuze, kriek, dubbel nebo tripel jsou jen některé z typických belgických pivních stylů. Po těchto pivních specialitách vás v této knize provede bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Beneluxu a pivní znalec Filip Nerad. Prostřednictvím jeho pivního putování zároveň procestujete celou Belgii a poznáte i mnohá její méně známá místa. Zjistíte, co všechno spojuje známý trapistický klášter Orval s Českem, jak souvisí bruselská kanalizace s unikátními spontánně kvašenými pivy a kde leží belgický Žatec. Dozvíte se také, jak hluboko jsou Belgičané ochotní sáhnout do peněženky, aby se mohli zakousnout do chmelových výhonků, jak se páruje pivo s čokoládou nebo kudy vede první pivovod na světě. To vše je doplněné zajímavými postřehy o Belgii a mnoha fotografiemi.

Audiokniha Záhada mrtvého netopýra, kterou napsal Vlastimil Vondruška. Napínavá detektivka z rudolfinské Prahy. Dcera alchymisty Giovanniho da Ponte Fiorella spolu se svými přáteli vyšetřuje vraždu dalšího z alchymistů na dvore Rudolfa II., mistra Guldrama z Oybinu. U jeho těla se nalezl mrtvý netopýr, proto se o případ zajímá taky inkvizice….

Stejně voní žluté květy šafránu jako tvoje vlasy, Kristýnko Psal se 10. květen roku 1953 a v Československém rozhlase poprvé zazněla hudební komedie Sto dukátů za Juana hudebního skladatele Zdeňka Petra a textaře Vladimíra Dvořáka. Na druhý den už improvizovaná serenáda, Píseň pro Kristýnku, zněla ve všech kavárnách a hudebních klubech. Zrodil se hit, který ovlivnil celé generace posluchačů a navždy se nesmazatelně zapsal do dějin české populární hudby. Nikdy jsme s Vladimírem Dvořákem nemohli pochopit, jak šestnáctitaktová písnička, která v podstatě vznikla za pětačtyřicet minut, může způsobit takový rozruch a mít tak dalekosáhlé následky, vzpomíná ve své knize Hudba přítelkyně Zdeněk Petr. Není to však jen tato inscenace, jejíž zrod nám kniha odhaluje. Jako hudební aranžér, redaktor, režisér a skladatel se během svého života setkal s řadou osobností tehdejší hudební i divadelní scény a podílel se ať už jako autor či spoluautor na mnoha vynikajících a dodnes uváděných hudebních, divadelních i televizních představeních. Ve své knize vzpomíná nejen na své začátky v hudebním nakladatelství R. A. Dvorského, ale i na spolupráci se slavnými V+W, pro které aranžoval hudbu k muzikálu Divotvorný hrnec, s textaři Vladimírem Dvořákem či Ivo Fischerem, s nímž vytvořil mj. muzikály Filosofská historie a Pan Pickwick, anebo s objeviteli Járy Cimrmana Zdeňkem Svěrákem, Miloněm Čepelkou a mnoha dalšími. Zdeňku Petrovi by bylo letos přesně sto let. Zemřel v roce 1994. Jeho vzpomínky však žijí dál a to, co si z nich odneseme, je vědomí, že řemeslo, dělá-li se poctivě, nikdy nezestárne. Jeho hudba je toho dokladem.