Radioservis strana 13 z 133

Básník, překladatel ruské a ukrajinské poezie a dlouholetý rozhlasový redaktor v Československém a později Českém rozhlase se ohlíží za svými pestrými životními osudy, s vřelou fascinací hovoří o "hvězdném" pražském studiu a kolezích mimo jiné o Josefu Bezdíčkovi, Přemyslu Pražském, Miloslavu Jarešovi a Jiřím Horčičkovi. O spisovatelích Miroslavu Florianovi, Josefu Hiršalovi, Bohumile Grögerové, Jiřině Haukové, Emanuelu Fryntovi a dalších, kteří se stali kmenovými autory cyklických rozhlasových relací Současné zahraniční poezie, Klasické poezie a Schůzek s literaturou. Do českého prostředí uvedl v překladech například díla Alexandra Bloka, Osipa Mandelštama a Josifa Brodského. Je autorem básnických sbírek Jak jsme lili zvon, Svět jsou dva, Dům sonetů a Balady a svízelky. Publikace vznikla na základě autorova vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy na stanici Český rozhlas 3 - Vltava.

Ed McBain (vl. jménem Evan Hunter) napsal desítky populárních detektivek z 87. revíru vy smyšleném městě Isola s detektivem Stevem Carellou. V Brokovnici Carella vyšetřuje dvojitou krvavou vraždu. Steve Carella / Pavel Soukup Bert Kling / Martin Zahálka Meyer / Pavel Pavlovský paní Leydenová / Eva Wimmerová Anne Gilroyová / Martina Samková Andrew Leyden / Milan Vlachovský strážník / Josef Nechutný domovník / Milan Rybák Cudahy, vedoucí vinárny / Tomáš Šolc Cindy, Klingova snoubenka / Ilona Vaňková Pimm / Jan Jánský Pimmová / Jarmila Balašová vypravěč / Jiří Samek a další

Výběr z rozhlasových reportáží zahraničního rozhlasového zpravodaje Jiřího Dienstbiera z 60. let minulého století - USA, Vietnam, Indonésie a další. Závěr knihy tvoří osobní vzpomínky Jiřího Dienstbiera na konec jeho působení v Československém rozhlase s mnoha zajímavými postřehy, které nebyly nikdy zveřejněny. Kniha je doplněna černobílými fotografiemi z osobního archivu.

Sváteční zamyšlení kardinála Dominika Duky nejen nad náboženskými tématy ve volném pokračování knihy Glosy Dominika Duky 2011. V glosách se s moudrostí a nadhledem ohlíží za uplynulými dny a v událostech a výročích hledá souvislosti dneška s křesťanskou vírou a českou historií.Texty vychází z podnětných úvah ze stejnojmenného nedělního pořadu vysílaného v roce 2012 na stanici Český rozhlas Radiožurnál. Publikace je vydána u příležitosti autorova dubnového životního jubilea.

Známá novinářka a spisovatelka vybírá ze svých reportážních a cestovatelských zážitků ty, které dosud nezaslouženě zůstaly stranou knižního zpracování. V reportážích z Indie, Sýrie, Iráku, Turecka, Zimbabwe i z místa, v kterém žije - podhůří Jizerských hor, bývalých Sudet -, dává vlastní zkušenost do souvislosti s dávnou i nedávnou minulostí, zamýšlí se nad dopady různých událostí na naši globalizovanou společnost. V cestovatelských črtách se snaží čtenáři přiblížit svět, v němž přebýváme - náš jediný svět. Autorka má věrnou čtenářskou obec, která jistě přivítá důvěrně známý styl a cit pro zvýraznění těch podstatných, byť pro Evropany často neznámých událostí. Publikace je vytištěna na křídovém papíře a obohacena barevnými fotografiemi.

obsah: CD 1: Kde na stromech harmoniky rostou - Nezapadlý vlastenec -Botanička v krinolíně - Tak to bych uměl taky - Češi v Čechách nemají jinou volbu než být Němci, anebo nebýt - Sněmování v hanáckých Aténách – Normalizace - Pohled do c. k. privátu -Jeho apoštolského Veličenstva Františka Josefa I., z Boží milosti císaře rakouského, krále českého, krále uherského etc., etc. - Maminka a manželka - Kdyby tak nebyl císařem - Tichý státní převrat - Přišel jsem na svět mrtev - Kdo sám v sebe doufá, ten nejlepší podporu nalezl - Nebezpečné individuum -Sviť, měsíčku, polehoučku, skrze hustý mrak, jakpak se ti Brixen líbí? Neškareď se tak - Nic se netrap, duše má, že je život krátký - Připadám si jako Robinson Crusoe - V zemi, kde se zastavil čas - Velký italský malér Franze Josefa - Konec absolutismu - Chmelová tyčka - Vrhám se do práce, abych spravil svou duši - Paleta je proti přírodě chudá. není na ní světlo - Když je život neveselý, zkusme jej zkrášlit - Putování Matěje aneb Miloty či též Morice CD 2: V mysli vlast, v paži sílu - Člověk je tu proto, aby si něco předsevzal a aby to vykonal - Přeskoč, přelez, ale nepodlez - Král železnic - Honorář pro básníka - Je lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu - A prostý kvítek mateří–douškou nazvaly - Vždyť člověk je syn naděje - Jen pravda je diadém umění – Digger - Utlučeme je čepicemi - Milovaný manželi, drahý tatínku - Kde jsou Prajzi, tam je válka - K divadlu se nám nedostává jenom dům, básníků, aktérů a pak publikum - Prozatímní divadlo pro prozatímní národ - Císařsko–královský řez - Pan jurisdoktor, kompozitor a direktor - Výpomocný ústav v době přechodné - Na zdar Národního divadla! - Cesty kamenů - Slavnost poklepů – Fricek - Záškolák Bedřich Smetana - Veliký muzikant. Nebo veliký darebák - Takhle bude jednou chodit světem náš Fric délka: 20 hodin 30 minut

Nositel čtyř čs. válečných křížů a britského Distinguished Flying Cross, Rytíř francouzské čestné legie, nositel sovětského Řádu za vítězství a mnoha dalších vyznamenání generál František Fajtl nám zanechal úžasné literární svědectví. Ve své první knížce„Sestřelen vylíčil své válečné dobrodružství, které nás nepřestává fascinovat. 5.května l942 byl se svým spitfirem sestřelen nad okupovanou Francií. Přestože byl po nouzovém přistání v poli obklíčen Němci, podařilo se mu uniknout. Československý pilot v britské uniformě se proměnil v pěšáka a s pomocí francouzských venkovanů potom v civilistu, který dokázal projít Francií až k Pyrenejím, překonat je a skončit svou jednoměsíční pouť ve Španělsku. K překvapení kamarádů, kteří už se s ním v duchu rozloučili a rozebrali si jeho věci, se vrací do Anglie a znovu usedá do letadla. Rytíř válečného nebe František Fajtl nebyl postavou velký. To bylo pro těsnou kabinu spitfirů výhodné. Je však bezesporu velkou postavou lidského zápasu o svobodu. Zdeněk Svěrák Píše se květen 1942 a druhá světová válka trvá už plných jedenatřicet měsíců. Anglie má za sebou největší leteckou bitvu v dějinách a Královské letectvo teď už nejen brání britské výsostné území, ale vstupuje proti německé Luftwaffe do ofenzivy. Je to zásluha také letců neanglických národností - Poláků, Belgičanů, Kanaďanů i dalších mužů z Evropy i světa; a také Čechoslováků. Jeden z nich - tehdy devětadvacetiletý František Fajtl - je na jaře 1942 plnoprávným členem RAF v hodnosti squadron leader - majora; létá na britské stíhačce Supermarine Spitfire a ze základny Hornchurch vodí do boje svou dvanáctičlenou letku 64. perutě Královského letectva; jsou v ní belgičtí i britští piloti. Létají na tzv. sweeps - svípy (česky doslova zametání). A jak by ne, zvláště za Kanálem je plno okupantského smetí a spitfiry jsou výbornými košťaty. Jiným obvyklým úkolem bývá ochranný doprovod tzv. velkých bratrů - bombardérů. Tak je tomu i 5. května 1942, kdy je cílem mise francouzské nákladové nádraží v Lille. Z májového operačního letu se však František Fajtl nevrací; ne, nikdo jeho letadlo neviděl hořet nebo padat, ale to ještě nic neznamená. Mezi šťastnými navrátilci z mise na Lille není. Jeho jméno je na tabuli v seznamu letců opatřeno poznámkou - missing - nezvěstný. Takových jmen je tam už celá řada, po čase k onomu hrozivému slůvku obvykle ještě pověřená ruka připíše propably killed - pravděpodobně zabit. Ale to není díkybohu Františkův případ; a čert vem, že tentokrát mnoho nechybělo. Alespoň dnes. A co bude zítra? Kdo to může ve válce s jistotou říci? Český pilot je v tom květnovém dni živ a zdráv, je na pevné zemi. Ve vzduchu zasažený a hořící letoun nakonec uhasila kyprá jarní hlína francouzského políčka, které tentokrát posloužilo jako místo nouzového dosedu. Ano, na nepřátelském okupovaném území. A co dál? To už záleží jenom na Františkových dovednostech, silách, důmyslu...a štěstí! Jak zní ona slova, která k situaci patří, ta slova, která se František Fajtl naučil už kdysi v československé letecké škole? „Vojenský mrav ukládá sestřelenému letci povinnost pokusit se všemi prostředky uniknout nepříteli a dostat se zpět ke své nebo některé jiné spojenecké jednotce. Pouze v případě zranění nebo nemoci může zůstat ukryt delší dobu v cizí zemi...“ Když jsem připravoval Fajtlův text k natáčení, měl jsem od začátku jasno o jeho interpretovi. Jiří Ornest patří mezi ty zkušené rozhlasové (neviditelné) herce, kteří si od první chvíle získají posluchačovu pozornost. Dokáže vnímat souvislosti i citlivě zacházet s těmi několika málo výrazovými prostředky, které samota rozhlasového studia nabízí, ale především - přesně je dávkovat. Pokud se vám bude zvuková podoba jednoho z nejpozoruhodnějších textů Františka Fajtla líbit, je to nepochybně i zásluhou Jiřího Ornesta. Luboš Koníř, režisér

obsah: CD 1: Sedm let citových výkyvů. Pak svatba - V zemi krásné paní Fröjdy - Mlč, Fric, a hraj! - Řeči si nech na potom- Zklamání a osamění - Konflikt a triumf - Stalo se – jsem kapelníkem! Jeden milion pusinek! Věčně Tvůj Bedřich - Neslyším! - Pokud se na světě dějí zázraky - Mám strach ze šílenství - Laskavé, vlídné, útěšné, veliké dílo. A asi věčné - V práci a vědění je naše spasení - Viktor, Vincenc, Vítězslav - Venca z Pokratic - Jak to doopravdy bylo s Babinským, známým lotrem mexickým - Malíř pokojů (i olejů) - Nejsevernější český hrob - Nejvyšší (a nejlepší) český purkrabí Chittussi začal ve třiceti - Textilní baron - Či jsem to já? - Král železničních vagonů - Panchart nebo aristokrat? - Zrádce národa - Chudého pohrobka trnitá cesta ke slávě - Ing. arch. Josef Zítek, projektant Národního divadla, 33 léta mlád CD 2: Velká stavba. Potíže ještě větší - Národní staví a zdobí mladí - Zlatá kaplička nad Vltavou - Zmatek, šlendrián, nedostatky - Zalkej vlasti! Zastři sobě tvář Čechie! - Veliké Národní divadlo shořelo! - Malíř milionů obrázků - Muž, který dostal pomník omylem - Byl jsem nejslavnější - Sedlář, lakýrník, kočárů zhotovitel - Příběh okřídleného šípu - V domě U Halánků - Největší český mecenáš - A když se světlo naučilo tisknout - Je zle, velmi zle! - Zmrtvýchvstání divadla Národního – Světlonoš - Jméno na počitadle - Český Edison - Otec pavouků - Mezi Čechy žijící Francouz s kořeny španělskými - Babinka prima - Neúnavná píle Antonína Dlouhá chvíle – Maxi - Císař mexický - Náš národ požaduje právě tuto hlavu délka: 20 hodin 50 minut

Ústředními postavami románu na pomezí literatury faktu a beletrie jsou soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Příběh jejich velkomoravské mise je zde podáván jako součást historicky věrného obrazu doby. Ve velkolepé fresce poznává čtenář osudy Velké Moravy jako průsečíku zájmů byzantské a arabské říše, formujících se západoevropských států a dalších mocenských vlivů. Kniha je historickým komentářem k jedné z kapitol šíření křesťanství.

Audioverze první části celosvětově proslulé Trilogie z ostrova Lewis (Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky). Skotský ostrov Lewis je krásné, ale drsné odlehlé místo bez stromů, bičované větry a pokryté vřesovišti. Topí se tam rašelinou a mluví gaelsky. A snad jen strach lidí z Boha je tam silnější než starost o živobytí. Pod zástěrkou víry však přežívají staré pohanské hodnoty a prapůvodní touha po krvi a pomstě. Na ostrov přijíždí nedávnou ztrátou syna poznamenaný policejní detektiv Fin Macleod, jenž se má podílet na vyšetřování brutální vraždy, spáchané podle stejného scénáře jako vražda, jíž se zabývá v Edinburghu. Fin prožil na ostrově Lewis dětství, takže vyšetřování je pro něho zároveň cestou domů a do minulosti.

116 reportáží, záznamů, projevů a zajímavostí z 90 let rozhlasového vysílání. Uslyšíte Tomáše G. Masaryka, Tomáše Baťu, Edvarda Beneše, Josefa Suka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Miladu Horákovou, Martina Friče, Emila Háchu, Klementa Gottwalda, Jana Masaryka, Rudolfa Slánského, Zdeňka Nejedlého, Antonína Novotného, Karla Kyncla, Václava Havla a mnohé další popis: Ještě nikdy na žádném zvukovém nosiči nevyšly historické nahrávky z rozhlasového archivu v takovém rozsahu a v tak rozmanitém výběru! Zde vám nabízíme celkem 11 hodin a 55 minut záznamů ve formátu mp3, rozvržených do pěti kapitol postihujících zásadní epochy naší historie v rozmezí let 1923 až 2013. Upřímně řečeno: roky 1923–1927 ve výběru chybí. Nelze je bohužel dost dobře vykreslit zvukem, aniž bychom k tomu použili dobové, komerčně vydávané gramofonové desky, což ovšem nebylo naším úmyslem. Jak známo, program Radiojournalu se v prvních letech odbavoval výhradně živě a snímky pro účely vysílání či archivace se na zvukové fólie začaly nahrávat až začátkem třicátých let. Naštěstí však byly zaznamenány – byť mnohem později – autentické vzpomínky celé řady účastníků prvních kroků naší radiofonie, a tak Vás o obrázek ze stanu ve Kbelích u Prahy nepřipravíme. Tak jako má svoje příslovečné čertovo kopýtko práce s nejstaršími zvukovými poklady, má je také práce se snímky naopak z poslední doby. Ony totiž rozhlasové zprávy třeba z roku 1936 jsou už samy o sobě raritou, dokumentem své epochy, svědectvím o stylu rozhlasového přednesu, o tempu, dikci či dobovém slovníku. Zprávy z roku 2000 budou takovým dokumentem teprve snad za padesát či více let a jako unikát nám zatím nepřipadají. Proto se naše pozornost při výběru novějších nahrávek soustředila nejen na žurnalisticky zpracované události, ale snad mnohem více na záběry, které vedle zajímavého obsahu zachycují také invenci tvůrců, odhodlání ctít tradici „barevného“ zvukového podání světa... Na záběry, které nesou atmosféru a skrze ni zážitek, jaký dovede poskytnout jen a jen rozhlas. Samozřejmě za předpokladu, že na příjmu je posluchač vnímavý, chytrý, s velkou obrazotvorností.