Radioservis strana 7 z 133

obsah: Vyvěste fangle / Jiří Suchý - Úvodní slovo Jiřího Suchého - Zlomil jsem ruku tetičce / Jiří Šlitr - Půl párku / Jiří Suchý - Miroslav Horníček uvádí Jana Wericha - Toulaví zpěváci / Jiří Suchý a Lenka Hartlová - Čím budu, tím budu / Jiří Suchý - Blues o stabilitě / Hana Hegerová - Miroslav Horníček moderuje otázky z publika - Píseň o vyšinutém trpaslíkovi / Jiří Suchý - Klementajn / Jiří Šlitr - parodie v ruštině - Miroslav Horníček moderuje otázky z publika - Big Bad John / Jiří Šlitr

Když v červnu 2002 Český rozhlas 3 – Vltava nasadil do vysílání sto padesáti čtyřdílný cyklus Sonetů Williama Shakespeara, nikdo z tvůrců netušil, s jak obrovským posluchačským ohlasem se toto dílo setká. Sbírkou básní nejslavnějšího alžbětinského dramatika provázel posluchače známý překladatel a anglista Martin Hilský, sonety v originále interpretoval Scott Bellefeuille, v Hilského překladu pak Pavel Soukup. Režijně spolupracovala Markéta Jahodová. Co báseň, to desetiminutový pořad. Posluchači kvitovali tento počin s nadšením, do redakce poslali na tisíc autorských pokusů o shakespearovský sonet či vlastních překladů velkého klasika, v dopisech žádali o reprízy a také o vydání celého cyklu na audio-nosičích. Jak ale prakticky splnit nesplnitelné posluchačské přání a dostat velmi rozsáhlé dílo na komplet nosičů s časově omezeným rozsahem? Byl to tak trochu úkol pro chytrou horákyni, přesto se ale tvůrcům podařil vyřešit. A tak vám nyní nabízíme komplet šesti kompaktních disků, na kterých uslyšíte stejně jako v rozhlasové verzi všech 154 sonetů v české a anglické verzi s komentáři Martina Hilského. Ač v mírně komprimované verzi, upřímně věřím, že vás Sonety nadchnou stejně jako při poslechu z rozhlasových přijímačů.Průvodní

V roli Chlestakova Václav Postránecký. Dále hrají Martin Růžek, Jarmila Krulišová, Růžena Merunková, Václav Vydra st., Čestmír Řanda, Zdeněk Dítě a další... Režie Jiří Horčička. Rozhlasová nahrávka z roku 1973. délka: CD 1 50:45, CD 2 52:28

Novela Přes matný sklo je stylizovaný portrét mé vlastní rodiny. Mé já to je hlas vypravěče Ondřeje a i další jsou skuteční. Postava matky to je paní jen o trochu hloupější a smutnější než moje máma, ale vlastně ona. Babička mi o téhle novele napsala dopis, který jsem si ze strachu nikdy pořádně nepřečetla. Je to přece jen tak trochu praní špinavého prádla, tahle novela. Účtování, sklízení ze stolu. Prostřednictvím psaní na povrch vyvstávají věci, o nichž do té doby jako bych ani nevěděla. Přes matný sklo jsem napsala za jediný měsíc intenzivní práce. Podle mého kniha tichá, soustředěná a na všechny strany nelítostná. Každá rodina má ve skříni svého kostlivce. Každý člověk. A cestou životem se zatraceně pronese. Petra Hůlová

Výběr z deníků významné anglické spisovatelky Virginie Woolfové (1882-1941) z let 1918-1941. délka: 4 hodiny 40 minut.

Pošta v zoo - Setkám se s listonošem - Náš tygr napsal příbuzným - Hledám, hledám, hledám - Už přišla první odpověď - Milí tygrové v Praze - Nová pouť - Drahým hrbatým druhům v Africe - Holub se vrátil z Afriky - Velbloudům do Prahy - Hrochovo psaní z močálů - Stádům zvedajícím africký prach - Holub je nemocný - Setkání s velrybou

Příběh z Londýna 16. století v době vlády Jindřicha VIII. o záměně korunní prince (a pozdějšího krále) Edwarda a Toma Cantyho, syna zloděje z chudinské čtvrti. V titulní dvojroli Jaromír Hanzlík, dále hrají Oldřich Musil, Libuše Havelková, Vlasta Jelínková, Miloš Nedbal, Josef Chvalina, Klára Jerneková, Stanislav Fišer, Jiří Mikota, Antonín Hardt, Jiří Klem, Miroslav Homola, Nelly Gaierová, Jiří Plachý, Petr Pospíchal, Josef Patočka, Oldřich Vlach a další. Rozhlasová nahrávka z roku 1976 v režii Karla Weinlicha.

Na motivy slavného románu Jonathana Swifta napsal Jan Vedral. Hrají: Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Alois Švehlík, Josef Somr, Valérie Zawadská, Otto Lackovič a další... Natočeno v Českém rozhlase 2002.

Publikace Svobodně! vznikla u příležitosti 60, výročí zahájení československého vysílání Rádia Svobodná Evropa. Shrnuje informace o dějinách této legendární rozhlasové stanice od samých počátků až do devadesátých let minulého století. Připomíná známá jména české kultury spjatá se Svobodnou Evropou jako Ferdinand Peroutka, Julius Firt či Karel Kryl, v nezbytných společenských souvislostech podrobně mapuje proměny programu. Nevyhýbá se ani negativním stránkám života redakce, jako byl například poměr Čechů a Slováků, osmačtyřicátníků a osmašedesátníků či tzv. kostrbiáda z počátku šedesátých let. Důležité místo je věnováno i reakcím komunistického režimu na vysílání RSE, pokusům diskreditovat stanici (viz aféra s kapitánem Minaříkem) a znemožnit její příjem v Československu. Vůbec poprvé je zde zveřejněn rozhovor Václava Havla, který poskytl RSE v červenci 1989.

Nová kniha Podél cest známé novinářky je předělem v její dosavadní tvorbě. Poprvé nejde o cestopisný žánr, ale o sbírku povídek. Náměty k nim autorka Pavla Jazairiová většinou čerpala na svých cestách světem, ale tentokrát ji více než atmosféra či faktografie zajímají vyhrocené konflikty, v nichž se ocitají lidé hledající klíčové hodnoty svých životů. Příznivci autorčiných předchozích knih bezesporu ocení kvality jejího osobitého stylu i přítomnost motivů, které procházejí napříč jejím dílem. Pavla Jazairiová se představuje jako dobrá analytička lidských povah i zdatná vypravěčka zajímavých příběhů z atraktivního prostředí. Kniha obsahuje devět povídek, které doprovází černobílé ilustrační fotografie Dany Kyndrové.

Kam zmizel syn vévody z Holdernessu?

Láskyplné vyprávění o rodinné sounáležitosti příslušníků rozvětvené židovské rodiny Lípů v první polovině 20. století. Různorodé životní cesty jedenácti strýčků vypravěče provázela neokázalá láska a úcta k rodičům i vzájemná solidarita, které zůstávají jako dědictví pro příští generace.

Četba z deníku, který se stal symbolem utrpení Židů za 2. světové války. Anne se narodila v roce 1929 v Německu, v roce 1933 její rodina uprchla před Hitlerem do Amsterodamu. Tam se poté Frankovi spolu s dalšími Židy od roku 1942 až do vyzrazení v srpnu 1944 ukrývali v zadním traktu domu, kde sídlila otcova firma. Z té doby také pochází deník. Válku přežil z rodiny pouze otec, Anne zahynula na jaře 1945 v Bergen-Belsenu.

Básník, esejista a překladatel z mnoha jazyků Jan Vladislav prochází svým dlouhým životem plným tvůrčí práce, ale i ústrků a zápasů. Dětství na Slovensku, mládí v Poličce, kam se rodina přestěhovala po vzniku Slovenského štátu. Studium za války v Praze, po osvobození v Grenoblu a na Karlově univerzitě, kterou musel z politických důvodů v roce 1948 opustit. Léta padesátá a šedesátá, neuvěřitelné množství překladů, pohádek i vlastní básnické tvorby. Deziluze po okupaci roku 68. Statečný postoj v letech sedmdesátých, vydávání samizdatových publikací, podpis Charty 77. Přátelství s Janem Patočkou, Jiřím Kolářem, Jiřím Weilem. Výslechy na Stb, obětí akce Asanace. Vyhnání do Francie. Činnost v exilu, starost o umírající ženu. Návrat. V závěru je biografická poznámka