Radioservis strana 59 z 139

V kuchařce Pochoutkový rok najdete celkem 120 zajímavých rodinných receptů z celé naší země. Rozděleny jsou na slané a sladké. Jde o nejrůznější chuťovky, polévky, masové i bezmasé pokrmy, sladké koláče, kynuté buchty a další tradiční české, moravské a slezské speciality. Všechny tyto recepty pocházejí od posluchačů regionálních stanic Českého rozhlasu, kteří se úspěšně účastnili prvních tří ročníků kulinářské soutěže Pochoutkový rok. Ze všech došlých receptů vybrala porota soutěže – složená ze šéfkuchařů Jaroslava Sapíka a Pavla Pospíšila a vášnivé kuchařky a milovnice jídla herečky Nadi Konvalinkové – 120 nejlepších obsažených právě v této knížce. Jako bonus pak čtenáři v knize najdou i recepty samotných porotců Pochoutkového roku.

Audiokniha Panský dům, kterou napsala Anne Jacobsová. Mladá Marie nastupuje jako kuchyňská pomocnice ve vile průmyslnické rodiny. Zatímco si děvče ze sirotčince vydobývá své místo mezi personálem, panstvo si užívá zimní plesové sezony. Panský dům je první díl plánované trilogie.

Seriál Vraždy jako z pohádky se odehrává v současnosti v prostředí vesnice. „Chtěl jsem nějakým způsobem prozkoumat český venkov a jeho duchovní rozměr,“ vysvětluje scénárista a režisér Petr Vodička, který jako obvykle pojal příběh s humorem a nadsázkou. „Na vsi někdy narážím na takovou zvláštní hrubozrnnost, ale zároveň i na vlídnost a jakousi větší hloubku spojení s přírodou, která může mít i drsný rozměr. Prostě cítím, že je tam nějaká hloubka, světlá i temná, a to ve mně vzbuzuje zvědavost.“ S daným žánrem autor dosud neměl v podstatě žádné zkušenosti. „Kdysi jsem napsal divadelní hru pro děti, která mimochodem dostala také rozhlasovou podobu a měla jistý detektivní nádech. Řešila se v ní krádež papouška a detektivním způsobem se rozkrývalo pozadí celého zločinu (jde o drama Babu a papoušek pozn. aut). Ale Vraždy jako z pohádky jsou moje první plnokrevná detektivka.“ Podle Vodičkových slov ho nejvíc bavilo hraní si se strukturou příběhu, tedy že tvůrce může pracovat tak trochu „jako se stavebnicí“. Naopak nejtěžší bylo začít, "přes tu počáteční nejistotu co a jak a kam a od těch zdánlivě nesmyslných poznámek, které nikam nevedou, se dostat k samotnému psaní". Vyšetřování vedou kapitán Bernard (Viktor Preiss) a poručík Bejček (Martin Písařík). „Bernard je straší zkušený kriminalista se zálibou v umění a také sám píšící, což vlastně tvoří jakýsi stylový rámec série formou vypravěčských vstupů tohoto amatérského literáta,“ dodává Vodička. „Druhý je mladý, energický, možná trochu naivní policista. Vzájemně se dobře doplňují a v souladu s tématem vytvářejí téměř pohádkovou dvojici, protože připomínají starého čaroděje a jeho učedníka.“ Délka|: 2 hod. 45 min. 00 sek.

Detektivní román inspirovaný dílem Agathy Christie. Odehrává se v Anglii po první světové válce. Je rok 1919 a Louisa Cannonová je na útěku. Před chudobou, před starým životem a před násilnickým strýcem, který ji hodlá strčit do vlaku a přivézt jednomu ze svých kumpánů jako „splátku“ svých dluhů. Než se však odporný obchod stihne odehrát, Luisa raději z vlaku vyskočí.

Když v roce 1930 vstoupil do kin film Josefa von Sternberga Modrý anděl, ohromila svět v roli varietní zpěvačky Loly do té doby prakticky neznámá německá herečka Marlene Dietrichová. Její svůdný kostým sestávající z pánského cylindru, fraku a obnažených nádherných dlouhých nohou se stal legendou a aureola osudové ženy s "postelovýma očima" Dietrichové zůstala už jednou provždy. Jaký byl ale její skutečný život? Kdo opravdu byla Marlene Dietrichová? Jak poznamenala herecká sláva její soukromí? Nebývale otevřené odpovědi na tyto otázky dává vzpomínková kniha Moje matka Marlene Dietrichová, kterou napsala hereččina dcera Maria Riva. Autorka o své matce nic nezamlčuje, přitom není bulvárně indiskrétní. Vypráví zážitky ze zákulisí filmových natáčení, kterých se jako nepostradatelná matčina asistentka od dětství účastnila. Sdílí se čtenáři všechny obtíže pedantské nátury Dietrichové a její hvězdné manýry. Svěřuje se ale i s komplikacemi svého dospívání a budování vlastní rodiny ve stínu hvězdy stříbrného plátna. Tam, kde její vzpomínky nestačí, bere si na pomoc matčiny deníky a korespondenci. Jako červená nit se vzpomínkami vinou milostné vztahy Dietrichové. Po celý život byla sice provdaná za Rivina otce, filmového producenta Rudolfa Siebera, to jí ale nebránilo mít desítky milenců. Byli mezi nimi slavní režiséři, herci, politici i spisovatelé. Bláznivě milovala Josefa von Sternberga, Jeana Gabina, Yula Brynnera nebo Ericha Mariu Remarqua. Odolal jí jen málokdo. Jakkoli ale Dietrichová toužila po lásce a obdivu, sama byla ke svým blízkým chladná a odtažitá, což nejvíce pociťovali její dcera a vnuci. Obzvlášť palčivý je samotný závěr vzpomínek, kde Riva vypráví o matčině ústupu ze slávy a marném boji se stárnutím a alkoholismem. I zde si ale herečka snažila do poslední chvíle zachovat tvář hvězdy stříbrného plátna. Když už to nebylo možné, uzavřela se před veřejností ve svém pařížském bytě, kde v roce 1992 v devadesáti letech zemřela. Jakkoliv všechno to, co Maria Riva vypráví, zní neuvěřitelně, tušíme, že obraz Marlene Dietrichové, který nám ve svých vzpomínkách předkládá, je bolestně pravdivý.

Odolal jí jen málokdo.

Soňa Červená - jedinečná umělkyně nejen v českém, ale i světovém měřítku, popsala svůj osud v autobiografickém diptychu Stýskání zakázáno a Stýskání zažehnáno. Její dráha obsáhla ta nejmenší místa v domovině i největší vzdálenosti na pěti kontinentech. Vystoupila ve 113 operních rolích a navíc také v dramatech, jevištních experimentech, ve filmech a v melodramatech, mnohdy vytvořených právě pro ni. Je nositelkou bezpočtu ocenění za svou tvůrčí činnost a Radioservis nyní vydává unikátní 2CD, kde Soňa Červená osobně a neopakovatelně čte ze své knihy Stýskání zažehnáno a zanechává tak za sebou další trvalou stopu.

Amerika má pouze tři města - New York, San Francisco a New Orleans, řekl kdysi Tennessee Williams. Posledně jmenovaný - New Orleans - je centrem amerického Jihu, kde dodnes lidé pociťují, co to znamená. Přežitky otrokářství a rasismu, a s tím související neuvěřitelná pestrost kultur, jedinečná kuchyně, za kterou sem jezdí Američané ze všech koutů své země. Novinářka Julie Urbišová, spolupracovnice Českého rozhlasu, v New Orleansu žije od roku 2007 a pro rozhlasové vysílání natočila nespočet reportáží, zachycující zdejší pestrý život. Od zábavy a barevného karnevalu Mardi Gras, přes tradiční jazz, legendy neworleanské hudební scény a nejlepší recepty, až po problematiku současnosti, jako jsou hurikány nebo například odstraňování problematických pomníků z americké občanské války. To nejlepší z rozhlasových reportáží v rozšířené podobě, doplněné o fotografie a originální ilustrace místních dětí, se objevuje v knize Doma v NOLA. Jediné publikaci, věnující se uceleně městu New Orleans a jeho okolí.

Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... Délka nahrávky:2 hod. 47 min. Interpret:Lněnička Petr, Meduna Jaromír, Suchá Klára, Švormová Libuše, Zbranková Eliška Režie:Hlavica Lukáš

Populární humoristická kniha ze života mediků, lékařů a jejich pacientů

V archivech jsou uloženy statisíce dnes už zapomenutých soudních a policejních spisů, které dokumentují lidská dramata na straně obětí, zločinců i mužů zákona. Patnáct kriminálních případů zpracovaných v této knize čerpá právě z těchto dobových dokumentů a přináší pohled na proměnu zločinu v letech 1914 až 2004 od časů, kdy ještě v kriminalistice neexistovala daktyloskopie až po první případ vyřešený metodou porovnání DNA a pátrání v kyberprostoru internetu. Skutečné zločiny zasazené v reálných a často také dramatických kulisách historie naší republiky. Otec, který pro svou lásku obětuje dítě. Kasař, který si neváhal změnit tvář. Žena, která stála za zmizením minimálně 47 dětí. Vrah v roli hrdiny, který dostane vyznamenání od prezidenta republiky Skutečné příběhy, které jsou často šílenější než nespoutaná fantazie spisovatelů. Kniha vychází z oblíbeného rozhlasového cyklu "Historie českého zločinu", který je od roku 2016 vysílán na stanici Český rozhlas Dvojka.

MS v ledním hokeji 1974 - Helsinky ČSSR - SSSR 7:2 (3:0, 3:0, 1:2) 10. 4. 1974 - komentují Stanislav Sigmund a Gabriel Zelenay> Branky Československa: 7:29 Václav Nedomanský, 16:35 Oldřich Machač, 18:28 Vladimír Martinec, 27:54 Ivan Hlinka, 33:35 Bohuslav Šťastný, 38:41 Vladimír Martinec, 41:55 Ivan Hlinka Branky SSSR: 40:37 Boris Michajlov, 43:28 Vladimir Petrov.

MS v ledním hokeji juniorů 1977 - Banská Bystrica (první MS v této kategorii) ČSSR - Švédsko 4:2 2. 1. 1977 - 2. a 3. třetinu komentují Stanislav Dudka, Aleš Procházka a Jaroslav Janků - přenos začíná posledními 2 minutami 2. třetiny, ČSSR vede 2:0 - v přestávce po 2. třetině shrnutí 1. a 2. třetiny - ČSSR získává bronzovou medaili, v závěru přepojení do Zvolena, kde se hrály další zápasy Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji se na přelomu let 1976 a 1977 konalo v československé Banské Bystrici a Zvolenu.

Hlavním hrdinou veselohry je renesanční postava vtipného a nezkrotného básníka Mikuláše Dačického z Heslova. Příběh nás zavede do Hor Kutných, abychom mohli být svědky žertovného příběhu o záletné lásce a potrestané nepoctivosti.

Antonín Přidal. Příběh jednoho nočního rozhlasového vysílání. Režie Hana Kofránková. O klamných iluzích, strachu z osamění, ale i o lásce a smrti vypráví komorní příběh několika postav, jejichž osudy dramaticky propojí jeden rozhlasový moderátor a jeho noční pořad.

Rekreační chatovou osadou otřese záhadné úmrtí mladé dívky. Na místo činu přijíždí poručík Ryška s kolegou doktorem Kabusem. V průběhu vyšetřování začne docházet k dalším nečekaným úmrtím. O nešťastné náhodě se už hovořit nedá. Ačkoliv obdařila Květa Legátová, poručíka Ryšku bystrostí i zkušeností, postavila ho do svízelné situace.