Radioservis strana 61 z 140

Román Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi čtou lidé už více než 150 let - poprvé vyšel v Paříži r. 1848 a zůstává jedním z nejoblíbenějších prozaických děl 19. století. Jakkoli byl román inspirován autorovými skutečnými zážitky, jde v něm především o oblíbené téma romantismu: téma kurtizány vykoupené láskou a smrtí.

Napínavá detektivka z rudolfinské Prahy. Dcera dvorního alchymisty z Itálie Fiorella alias učedník Rafael spolu se svými přáteli vyšetřuje případ zmizelých peněz a neznámého mrtvého... Historická detektivka je žánr, který si v poslední době získal snad jako žádný jiný trvalý zájem českých čtenářů. A tak zatímco se literární teoretici přou, zda je historická detektivka subžánrem románu detektivního, nebo historického, ctenári na to nedbají a čtou a čtou nové příběhy, v nichž se mohou toulat ulicemi starověkého Říma, krajinou středověké Anglie či pitoreskním japonským tržištem v období dynastie Tchang. I když se za první historickou detektivku často považuje kniha Agathy Christie Nakonec přijde smrt, vydaná v roce 1944, u nás již v roce 1941 vyšel detektivní príbeh Zločin na Zlenicích hrade L.P. 1318 Radovana Šimáčka (nedávno natočený jako audiokniha), odehrávající se za vlády Jana Lucemburského. V české literature šlo však na dlouhou dobu o dílo osamocené, a tak zájem o historickou detektivku byl později povzbuzován překlady z literatury zahraniční. Zvláštní místo má mezi nimi bezpochyby román Umberta Eca Jméno růže; bestseller, přitom však mnohovrstevnaté dílo, které se dá číst jako detektivka, historický román, či dokonce svého druhu sémantická studie podle zálib a nároku čtenáře. U nás v poslední době opanoval žánr historické detektivky Vlastimil Vondruška. Vystudovaný historik svou první knihu vydal ješte vlastním nákladem, ale o nemnoho let později se náklady jeho děl šplhají na desetitisíce. Vondruška vyplnil příslovečnou „díru na trhu“ a nabídl čtenáři detektivní příběhy z české historie, odehrávající se v kulisách, jež každý alespoň trochu zná z hodin dějepisu. Bratrstvo krištálu je první ze série, v níž úlohu detektivů sehrávají tři přátelé ve věku teenagerů. Děj se odehrává v rudolfinské Praze, kam se svým otcem alchymistou přijíždí dívka Fiorella. Pri pátrání po uloupeném městském stříbře se synovými přáteli Lukášem a Martinem pohybuje po místech dobře známých i z dnešního historického centra Prahy. Jen ulice Caletná pojmenovaná po caletnících pekoucích placky calty se průběhem věku pozměnila na Celetnou. Délka: 6 hod. 52 min. 00 sek.

NEJENOM KNIHY MAJÍ SVÉ OSUDY, jak praví klasický bonmot, ale i rozhlasové pásky. Tenhle, vlastně už letitý, vám musím převyprávět proto, že vyústí do jakéhosi nutného vysvětlení a omluvy. Takže. Roku 1967 vydal Odeon v překladu Rudolfa Mertlíka román starořeckého autora Charitóna O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy. Román, který byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. A co je pozoruhodné, jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.

Rozhlasová nahrávka z roku 1974 v dramatizaci Zuzany Kočové a režii Jiřího Horčičky. Dramatizace jednoho z románů rozsáhlého cyklu Lidská komedie. Příběh je dodnes jímavým obrazem světa, v němž odumírá lidskost a vítězí falešná morálka. V závěru hry student Rastignac vyhlašuje Paříži osobní válku – naději však v tuto osobní vzpouru nevkládá snad ani on... Hrají: Martin Růžek, Alena Vránová , Růžena Merunková, Marie Vášová, Miloš Nedbal, Viktor Preiss, Miloš Hlavica, Ladislav Boháč, Jana Drbohlavová, Jaroslava Pokorná, Nelly Gaierová a další

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si (1835-1908), která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny. Účinkují: Jaroslava Adamová, Hana Maciuchová, Miroslav Středa, Petr Svoboda, Soběslav Sejk. Délka: 3 hod. 49 min. 56 sek.

Kniha Zlatý věk s podtitulem s Janem Tůmou o životě a díle je záznamem tří setkání malíře a rozhlasového režiséra Jana Tůmy s malířem a grafikem Jiřím Anderlem na výstavě Panoptikum / Cabinet of curiosities v galerii Obecního domu v Praze 2016–2017, uspořádané k 80. narozeninám Jiřího Anderleho. Setkání nad reprezentativním výběrem obrazů a grafických listů, nabízejícím pohled na peripetie života a tvorby Jiřího Anderleho, určily také formální podobu knihy. Vedle rozhovorů a biografických vstupů jsou součástí textu úvahy, vyvolávané jednotlivými reprodukovanými díly. Společným jmenovatelem těchto úvah je mystický obraz Zlatého věku, což je téma trvale přítomné v kulturních dějinách světa, promítající se do umělecké tvorby a zcela jistě také do individuálního prožitku štěstí.

Alena Zárybnická je nejen výraznou tváří České televize, ale od roku 2015 též oblíbenou moderátorkou a dramaturgyní pořadu Zálety vysílaného na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové a Pardubice. Ačkoli sama vášnivě sportuje, před mikrofon zve hosty bez ohledu na profesní zaměření. Posluchači mohou spolu s ní prožívat příběhy populárních a všeobecně známých osobností, ale i těch, kdo nestojí v centru zájmu médií, a přesto je jejich život výjimečný a inspirující. Lidským přístupem, bezprostředností a uměním naslouchat navozuje atmosféru „blízkých setkání rozhlasového druhu“, kterou přinášíme čtenářům v tištěné podobě. Pro stejnojmennou publikaci jsme vybrali patnáct z nich. Jsou to: letecký akrobat Martin Šonka, novinář Jan Petránek, architekt Miroslav Řepa, novinář a pedagog Václav Moravec, modelka a Miss World Taťáňa Kuchařová, snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká, kardiochirurg Jan Pirk, astronom a fotograf Petr Horálek, historička Milena Lenderová, novinářka a fotografka Lenka Klicperová, hokejista Dominik Hašek, pěvkyně Dagmar Pecková, biatlonista Michal Krčmář, herečka Simona Stašová a herec a spisovatel Miloň Čepelka.

Dramatický životní příběh Gustáva Husáka se všemi přelomovými momenty.

Leoš Janáček, Wolfgang Amadeus Mozart, Fryderyk Chopin Miroslav Sekera hraje Janáčka, Mozarta a Chopina Nahráno živě v lednu 2016 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Hudební režie Jiří Gemrot, mistr zvuku Jakub Hadraba. MIROSLAV SEKERA se narodil v roce 1975 v Praze, dětství a rané mládí prožil v Benátkách nad Jizerou. Nevšední talent rozpoznala u tříletého chlapce dnes již legendární pedagožka Zdena Janžurová a ujala se jako první jeho hudebního vzdělávání. Do svých dvanácti let Sekera vedle klavíru rovnocenně ovládal i housle, takže s oběma nástroji uzavřel základní hudebně vzdělávací cyklus. Výjimečný talent nadanému chlapci přinesl i dětskou roli zázračného Amadea ve Formanově stejnojmenném filmu, kde ve známé scéně jako mladý Mozart hraje na oba nástroje před papežem ve Vatikánu. Délka: 1 hod. 07 min. 30 sek.

Nová knížka známého novináře Jana Petránka obsahuje osm esejů zabývajících se otázkami, které si občas klade každý z nás. Ale ne každý má tolik nadhledu, životních zkušeností, vzpomínek a také vypravěčského talentu. Jan Petránek seznamuje čtenáře se svými představami o vzniku života, o smyslu lidské existence, o uspořádání mezinárodních i mezilidských vztahů. Je to osobní zpověď provázená mnoha unikátními vzpomínkami na klíčové okamžiky vlastní životní cesty - například na srpnové dny roku 1968. Mnohostrannost autorova tvůrčího talentu potvrzuje druhá část knihy, kterou tvoří autorova básnická sbírka Noční verše z kotelny. Je datována rokem 1984, kdy Jan Petránek jako disident a chartista neměl jinou možnost obživy než v kotelně gumáren Mitas. Jeho verše jsou navzdory tíživé osobní situaci plné optimismu a naděje. Jan Petránek byl díky pořadům Šanson věc veřejná znám jako autor písňových textů, ale s jeho básnickou tvorbou se veřejnost seznamuje vůbec poprvé. Kniha je doplněna fotografiemi z autorova archivu.

Nová knížka známého novináře Jana Petránka obsahuje osm esejů zabývajících se otázkami, které si občas klade každý z nás. Ale ne každý má tolik nadhledu, životních zkušeností, vzpomínek a také vypravěčského talentu. Jan Petránek seznamuje čtenáře se svými představami o vzniku života, o smyslu lidské existence, o uspořádání mezinárodních i mezilidských vztahů. Je to osobní zpověď provázená mnoha unikátními vzpomínkami na klíčové okamžiky vlastní životní cesty - například na srpnové dny roku 1968. Mnohostrannost autorova tvůrčího talentu potvrzuje druhá část knihy, kterou tvoří autorova básnická sbírka Noční verše z kotelny. Je datována rokem 1984, kdy Jan Petránek jako disident a chartista neměl jinou možnost obživy než v kotelně gumáren Mitas. Jeho verše jsou navzdory tíživé osobní situaci plné optimismu a naděje. Jan Petránek byl díky pořadům Šanson věc veřejná znám jako autor písňových textů, ale s jeho básnickou tvorbou se veřejnost seznamuje vůbec poprvé. Kniha je doplněna fotografiemi z autorova archivu.

DENÍK S DAVIDOVOU HVĚZDOU Je jí sedmnáct let. Je krásná a její jméno se krásou třpytí: jmenuje se Perla. O čem asi tak snívají jiné dívky v jejím věku? O prvních láskách, o nových šatech do tanečních… A čeho se bojí? Přísného matikáře, maturitní komise… V roce 1943, kdy se děj Lustigovy novely odehrává, mají ještě jiné starosti. Přinesla je válka. Ale Perla nemá jen starosti, Perla má strach. Jako statisíce jiných musela jednoho dne opustit svůj domov a nastoupit do transportu. Konečná stanice: Terezín. Prozatím. Ale jak dlouho může trvat „prozatím“, na jehož konci čeká vlak s dlouhou řadou vagonů, v němž si dojede pro smrt? Perla hraje hru s osudem a do banku dává to jediné, co jí ještě zůstalo: sebe samotnou. I v podmínkách Terezína, kde ztratili jméno a stali se čísly, lidé zůstali zase „jen lidmi“. Ženy zůstaly ženami. A muži zůstali muži. I v nacisty střeženém ghettu lidé touží po lásce. Perla se věnuje nejstaršímu řemeslu světa. Za oddálení cesty do neznáma je ochotna udělat cokoli. Hodinoví milenci platí Perle za lásku praktickými věcmi, které si dívka pečlivě zapisuje do deníku. A vlivný pan L. dokáže zařídit, aby její registrační kartička v pravý čas zmizela z výběru do transportu. Ale jak zákazníci a přátelé Perly s transporty mizí, do její mansardy jednoho dne nepřijde ani pan L. Osamělá Perla se cítí prázdná a stará stejně „jako stromy, vítr a řeky“. Ale ještě než odjede s transportem, odhalí ve svém nitru pocity, na které při svém řemesle zapomněla. Už se nebojí smrti. A nečekaně, s odvahou poháněnou hněvem, se pomstí. Jako biblická Judita ukončí nožem život Holoferna s hákovým křížem. Potom, očištěná a smířená, odchází vstříc osudu svého lidu. Hynek Pekárek Délka: 6 hod. 35 min. 00 sek.

Arnošt Goldflam načetl v brněnském rozhlasovém studiu v roce 2013 pět kapitol ze své stejnojmenné knihy. Dramaturgická a režijní asistence Alena Blažejovská. Protagonistou povídkového souboru je autorův otec: tata. Jsou zde zachycena zejména padesátá a šedesátá léta minulého století, tehdejší Brno, atmosféra čerstvě instalovaného komunistického režimu a situace jedné židovské rodiny v tom všem. Jak podotkl Jakub Grombíř v Kulturních novinách: "Malé rodinné dějiny vyprávěné na pozadí osudů židovského národa připomenou povídky Oty Pavla, ale Goldflam nesdílí jeho sklon k idealizaci až mytizaci a popisuje hlavně věci, které si lidé obvykle nechávají pro sebe."

Několik neznámých Hurvínkových příběhů z rozhlasového archivu (ze sedmdesátých a osmdesátých let), které spojuje autorství Františka Nepila a interpretační umění Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové Vlídného humoru není nikdy dost! Kompilace raritních nahrávek s neposedným Hurvínkem a taťuldou Spejblem v podání Miloše Kirschnera, Heleny Štáchové od Františka Nepila. Příběhy, které neznají možná ani velcí znalci. Mimo známé klasiky Spejbl, Hurvínek a Červená Karkulka ostatní příběhy nikdy audioknižně nevyšly. „O Nepilově tvorbě pro Spejbla a Hurvínka bych řekla především, že jeho humor jim byl velmi blízký. František těm dvěma ušatcům dobře rozuměl a měl je rád,“ říkala Helena Šáchová „Naprosto dokonale dokázal využít v dialogu jejich charakteristické dovednosti, jak dovést kategorii nonsensu až do zcela absurdních konců.„

Dnešní Velká Británie se v mnohém liší od našich idealistických představ ovlivněných postavou Sherlocka Holmese nebo Čapkovými Anglickými listy. Země se před očima jejích obyvatel mění a hledá novou identitu. Málokdo se dnešnímu Spojenému království dostal tak pod kůži jako zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek. Jeho postřehy shrnuje kniha Jiná Británie. Autor věnuje pozornost ikonám britského společenského života královské rodině, tenisovému turnaji ve Wimbledonu nebo fotbalovým fanouškům a se stejným zaujetím zkoumá ty stránky britské reality, které obvykle zůstávají stranou pozornosti: školství, sociální rozvrstvení, rasové otázky. Zájemci o aktuální politické otázky dostanou podrobné informace ze zákulisí brexitu nebo složitých vztahů mezi Anglií, Skotskem a Severním Irskem. Závěr knihy tvoří kapitoly z historie česko-britských vztahů zejména za druhé světové války, stačí připomenout jména Jozefa Gabčíka s Janem Kubišem nebo Sira Nicholase Wintona.

Jsou knížky, po kterých sáhneme, když jsme nemocní. Knížky, které prošly zkouškou času, které nám položili k posteli rodiče a které se my, pokud se nám podaří schovat jim tablet, pokusíme dát svým dětem. Pamatujeme si totiž, že nás tyhle knížky s sebou vzaly do tak napínavého, dojímavého nebo legračního světa, že jsme se z něj po dočtení poslední stránky nechtěli vrátit. Už více než sto let nám podobnou službu dělá dvojice mladého pána a jeho sluhy, Bertieho Woostera a Jeevese, anglického autora Pelhama Grenvilla Woodehouse (1881-1975). Ve více než padesáti povídkách a románech se k našemu velkému potěšení utkává nenahraditelný Jeeves nejen se zamilovanými přáteli, diktátorskými tetičkami, bohatými strýčky, nepřístupnými krasavicemi a jejich rozmary, bulvárními novináři, Američany, nezletilými příbuznými a v neposlední řade s obřími čuníky, ale především se svým pánem Bertiem Woosterem, který se s neutuchajícím nadšením řítí do každé katastrofy.