Radioservis strana 85 z 139

Závěrečná série případů komisaře Maigreta s Rudolfem Hrušínským v titulní roli Dále hrají Vladimír Brabec, Jiří Adamíra, Ilja Racek, Jaroslava Adamová, Blanka Bohdanová, Jorga Kotrbová, Jiří Vala, Vlastimil Hašek, Věra Kubánková, Miluše Šplechtová, Karolína Slunéčková a další CD 1 Maigret a mrtvá dívka CD 2 Maigret a případ Nahour CD 3 Maigret chystá léčku CD 4 Přístav v mlze CD 1 70:35, CD 2 51:45, CD 3 66:28, CD 4 56:06

Kompletní série rozhlasových maigretovek s Rudolfem Hrušínským st.v titulní roli.

Obsah CD 1. Zdeněk Svěrák - Nejdražší ve střední Evropě - 16:48 2. Miroslav Táborský - Jak jsme zahynuli na rybách/ Jak jsme nezahynuli na rybách - 22:23 3. Marek Eben - Potok pana inženýra - 10:27 4. Jiří Lábus - Boty made in Italy - 08:26 Hudba: Petr Skoumal, režie: Markéta Jahodová, mistr zvuku: Roman Špála, dramaturgie: Alena Zemančíková Osamocená rybka v proudu Ota Pavel, původně Popper, se narodil roku 1930 rodičům, které známe z jeho povídek: otec Leo byl obchodní cestující, povahou dobrodruh a maminka Hermína zajímavá a silná žena (se zapálenou cigaretou v ústech). Otec měl bystrou inteligenci a podnikavého ducha a matka moudrost a nadhled. Pro osud Oty Pavla je důležité, že po otci byli Židé, Leo a dva starší synové Jiří a Hugo strávili dobu protektorátu v Terezíně, odkud se jako zázrakem vrátili všichni tři. Nejmladší z Popperů Ota nastoupil v roce 1943 do kladenských dolů (bylo mu třináct!) a teprve po válce se dostal na obchodní školu. Pracovat začal na doporučení Arnošta Lustiga v Československém rozhlase jako sportovní redaktor, to už se rodina jmenovala Pavlovi („Tenkrát jsme říkali, že když žijeme v české zemi, že bychom měli mít správně české jméno namísto toho Popper, a snad jsme byli taky trochu víc podělaní, než bylo třeba,“ píše Ota v jedné své povídce.) Ota Pavel se obdivoval lidem, kteří dokázali překonat sami sebe, úspěch a uznání vymoci na osudu dřinou. Měl ale také smysl pro drobná smlouvání s pánembohem, na jakých byl založen obchodní i osobní úspěch i neúspěch jeho otce a která (v uctivé míře) začlenil i do portrétů sportovců, jež znal zblízka. Teprve poté, co se záchvatem šílenství na olympiádě v Innsbrucku přihlásila dědičná maniodepresivní zátěž, obrátil Ota Pavel pozornost svého spisovatelského nadání k prostředí svého protektorátního dětství v okolí řeky Berounky, ke směšnohrdinské postavě svého otce i klidné, humorem a moudrou tolerancí obdařené matce a dalším postavám dětství. V pozadí jeho povídek běsní válka, hoří Lidice, duní gestapácké holínky a židovské transporty, ale Ota Pavel píše o rybách a řece, které se lesknou jako ryzí zrna toho, na čem v životě skutečně záleží. V každé jeho povídce dojde k nějaké prohře, ale za ní vystupuje něco mnohem důležitějšího než ryba, která uplave nebo ji silnější partner ukradne nebo uzenář přesolí či krásná hostinská odmítne, za každým průšvihem, ponížením, ztroskotáním či zklamáním je sdělení, že za pýchu se platí ponížením, za násilí prohrou a na všechny že čeká velký rybář Smrt. Má-li však člověk – stejně jako ryba – divoké srdce a velkou duši, rybář Smrt se před ním v posledním okamžiku v úctě skloní. Ota Pavel zemřel předčasně v roce 1973, řadu let předtím se trápil se svou chorobou a něco z toho zachytil i ve svých posledních prózách. Jeho knížky byly vlivem poměrů zvaných normalizace na českém literárním poli dlouho ojedinělé, pluly jako osamocená rybka v proudu, v němž chyběla zakázaná jména. Čas, ten nepostradatelný společník rybáře Smrti, však stál v ústí řeky spolu s přírodou, touhou člověka po štěstí i tím bláznovstvím, a čekal na něj. Dnes je jasné jako letní slunce nad řekou, že prózy Oty Pavla patří k nejlepší česky psané literatuře 20. století. celkový čas 58:05

Neobyčejná setkání se zvířaty i s lidmi, všední i výjimečné dění v zoo, výpravy do vzdálených zemí i nové pohledy na známá místa – to všechno obsahuje další výbor sloupků ředitele pražské zoo. Seznámíte se v něm nejen s žirafami, ale také se slony, gorilami, velemloky – anebo s veležížalami. Vydáte se do Mongolska a Kamerunu, stejně jako do zázemí a dokonce i podzemí zoologické zahrady. A dotknete se osudů lidí, kteří své životy spojili s poznáváním zvířat a s budováním naší nejvýznamnější zoo.

Znáte Zvonokosy, tu malou vesničku v jihofrancouzském Beaujolais? Víno se tam - navzdory skvělé oblasti - nerodí valné, zato však mají pokrokového starostu. Ten chce zároveň pozvednout úroveň mravnosti a hygieny Zvonokos i rozčílit místní opozici. Netuší však, že tato malá stavbička zapříčiní rozkol mezi zvonokoskými obyvateli i vpád francouzského vojska... Veselé vyprávění Gabriela Chevalliera o tom, co pošlo z jedněch veřejných záchodků na malém městečku, vystavěl dramatizátor a režisér Horčička jako hemžení malých lidiček soustředěné okolo vypravěče - Karla Högera. S ním pracuje dokonale; většina jednajících postav na něj přímo reaguje, dokonce jej oslovuje jeho vlastním jménem, byť s francouzským přízvukem. Högerův vypravěč sám hýbá linií příběhu, přeskakuje přímo před posluchačem stránky i kapitoly, aby se pak zastavil u důležitých či zábavných momentů. Hudebně a rytmicky příběh určuje vynikající pěvecké těleso Settleři, známé především z let třicátých a čtyřicátých. V dalších rolích uslyšíte Martina Růžka, Josefa Grusse, Jaroslava Vojtu, Františka Smolíka, Vlastu Chramostovou či Jaroslavu Adamovou. V roce 1978 vznikla v Horčičkově režii nová verze jeho scénáře. Záměrem bylo zasadit vtipný a precizní scénář do stereofonního zvukového prostředí. Karla Högera tu nahradil Václav Postránecký a celý příběh je opět pojat velmi - zábavně - ale původní verze je přeci jenom... ostatně, poslechněte si ji. Nudit se nebudete. délka: 2 hodiny 46 minut

Je neděle 28. 6. 1914. Zmatený řidič Leopold Lojka zastavuje vůz s Františkem Ferdinandem a jeho ženou. Zařazuje zpátečku a tím dává příležitost Gavrilu Principovi k útoku. Pro bezmocného Lojku se z tohoto okamžiku stává doživotní trauma. Novinář a bývalý balkánský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek odhaluje ve svých sedmi reportážích společně se serbistou Pavlem Trojanem pozadí českých stop v Bosně a Hercegovině zcela nezáměrně mířících k Sarajevskému atentátu. Úplně poprvé mají čtenáři možnost po sto letech skládat společně s autory mozaiku českých, bosenskohercegovských a rakousko-uherských příběhů, které se v určitých momentech prolínají do současné reality Bosny a Hercegoviny. Jak napovídá název závěrečné kapitoly - Procházka českým Sarajevem - kniha poslouží také jako unikátní průvodce po českých architektonických akcentech v bosenské metropoli.

Rozhlasová adaptace Čapkovy antiutopie Válka s Mloky z roku 1958 patřila ve své době k mimořádným tvůrčím počinům.Próza, v níž autor uplatnil různorodé žánrové prvky - od vyprávění přes politickou úvahu, dokument či quasi vědeckou stať až k novinářské lokálce -, umožnila autorce rozhlasové dramatizace Jaroslavě Strejčkové vyhnout se ustrnulým realistickým schématům a dynamizovat obdobnou "žánrovou oscilací" i scénář. Fantaskní mločí svět postavil tehdy právě se etablujícího mladého režiséra Jiřího Horčičku před neobvyklé úkoly. Díky své bytostné hravosti a radosti z vymýšlení je však zvládl na výbornou a za pomoci zvukařů a techniků dokázal před posluchači vykouzlit i takové podivnosti, jakými jsou např. mločí řeč či mločí hudba. Posloucháme-li rozhlasovou Válku s mloky více než půl století po jejím vzniku, možná nás spíše než její tvárné výboje zaujmou interpretační výkony, s nimž se v ní setkáváme.

Známý literární cestopis Jana Wericha poprvé na 2CD v rozšířené - rozhlasové - podobě autorského čtení. Zatímco pro předchozí vydání v nahrávce na LP nebo CD připravil Jan Werich jen malou část ze svých letních italských vzpomínek, rozhlasový záznam zahrnuje téměř dvojnásobně delší vyprávění, které je volnou improvizací mezi řádky původního textu. Italské prázdniny Jana Wericha - audioknížka, která je nejen originálním cestovatelským průvodcem na cestě z Prahy do Říma a zpět, ale dodnes zůstává půvabnou letní reportáží o cestě sama k sobě, ke vzpomínkám a k poznání, že domovu člověk nikde neunikne. Robert Tamchyna Začtete se do prvních řádků Italských prázdnin a budete mít dojem, že slyšíte Werichův hlas. Knížka je napsaná tak, že se poslouchá, jako se některý obraz čte. Jan Werich i v civilní masce turisty je stále on, herec-filosof, a popis výletu do Itálie se v jeho podání promění ve veselé momentky o životě, zpestřené typicky werichovskými záběry z antického Říma.

Jiří Menzel čte vybrané kapitoly ze své autobiografie vydané v roce 2013, vzpomíná na dětství, studia na FAMU a na setkání s Otakarem Vávrou, Věrou Chytilovou, Bohumilem Hrabalem, Rudolfem Hrušínským nebo Zdeňkem Svěrákem. Očima vzpomínek oscarového režiséra poznáte některé významné a dramatické události v historii naší země a především nahlédnete do zákulisí vzniku filmů: Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Postřižiny nebo Vesničko má středisková. Charakteristický Menzelův hlas je intimním vypravěčem příběhů vlastního života a obrazů filmového scénáře. CD mp3 doplňují ukázky z filmové hudby Jiřího Šusta, tak jak ji známe z Menzelových filmů. Obsah: Úvod - Dětství - FAMU - Ostře sledované vlaky - Rozmarné léto - Rudolf Hrušínský - Oscar - Srpen 1968 - Postřižiny - Vesničko má středisková - Konec starých časů Výběr a sestava: Jiří Menzel, Robert Tamchyna Režie: Robert Tamchyna Když si člověk uvědomí, že všichni kolem něj jsou mladší než on, a že se tak ocitl v kategorii „dříve narozených“, začne z toho blbnout. Do současných prožitků se mu neustále pletou vzpomínky a své bližní otravuje srovnáváním toho, co je, s tím, co bylo. Unavený mozek mu milosrdně vymazává z paměti to nedobré, zůstávají vzpomínky příjemnější a z toho pak usuzuje, že běh světa je čím dál tím horší. Pokud se vám bude chvílemi zdát můj text pesimistický, neberte ho prosím příliš vážně. Je přirozený a postihne asi každého, kdo nechce tlumočit jen to, co se od něho očekává… Jiří Menzel Při čtení vzpomínek Jiřího Menzela jsem mezi řádky slyšel jeho charakteristický, neškolený hlas. Bavil jsem se představou, jak by asi popisoval tatínkovu nepraktičnost a maminčin smysl pro pořádek, jak by posluchačům přiblížil slavnou „razítkovací scénu“ z Ostře sledovaných vlaků, jak by vzpomínal na Bohumila Hrabala, Věru Chytilovou nebo Rudolfa Hrušínského… Jsem rád, že Jiří Menzel nabídku k natáčení přijal, i když od začátku přiznával obavy, zda jeho hlas není nudný a nezajímavý. Ale kdo jiný může být autentickým vypravěčem příběhů vlastního života? Ať se vám tedy autorské čtení poslouchá pěkně a volně, tak jako se čtou věty v Menzelově knížce. Robert Tamchyna celkový čas 4:03:01

"Ve světě kolem nás není nic rozumem nepochopitelného, mytického či nelogického. Problém je v něčem jiném. Když si již téměř myslíme, že něčemu rozumíme, všechno se obrací vzhůru nohama." Podotýká v úvodu knihy Milan Bauman, který proslul jako autor výpravných vědecko-populárních knih, dlouholetý rozhlasový redaktor a popularizátor vědy a techniky. Pohyblivé obzory otevírají ve čtrnácti kapitolách řadu vzrušujících otázek, které si klade současná věda. Tématy jsou mimo jiné Higgsův boson, neutrino, antihmota, gravitační vlny, vícerozměrný vesmír... Málokdo dokáže tyto pojmy vysvětlit, a přece patří k tématům, jimiž se dnes zabývá velká část světové vědecké obce. Autor umí o těchto složitých věcech psát jednoduše, a nadto zajímavě.

Publikace Rozhledny a ztracené hrady je souborným a rozšířeným vydáním předchozí úspěšné knižní edice Tipy na výlet po českých rozhlednách a dalších místech s krásným rozhledem, která u nás každoročně přibývají. Druhý díl - Východ láká čtenáře řadou užitečných informací k cestování po populárních i "ztracených" výhledových místech v kraji Královéhradeckém Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském, Zlínském a kraji Vysočina. Přehledné řazení objektů podle krajů a okresů, barevné fotografie, praktický formát, cenné rady o dostupnosti turistických cílů, jejich historii a v neposlední řadě i popis výhledů do kraje vám pomůže naplánovat výlety. Publikace je inspirována vysíláním Zelené vlny ČRo Radiožurnálu.

Pavel Maurer, propagátor kvalitního stravování, nemilosrdný kritik úrovně českých restaurací a milovník dobrého jídla i pití, pravidelně na Radiožurnálu glosuje úroveň gastronomie v Čechách. Nyní vycházejí jeho zamyšlení i knižně. Zajímá vás, co si kladete dennodenně dobrovolně na talíř? Víte, jak poznat dobrou restauraci? Slyšeli jste někdy o kulinářském trendu zvaném fusion? A chcete se dozvědět, kde natrefit na dobrý chleba, kvalitní med nebo pravou českou marmeládu? To vše obsahují glosy Pavla Maurera, který týden co týden vyzývá posluchače Českého rozhlasu: „Nejezte blbě!"

Na počátku byla kniha Petra Hory – Hořejše „Toulky českou minulostí“. Pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin. Když přišel redaktor brněnského studia Českého rozhlasu Josef Veselý s nápadem vytvořit její rozhlasovou podobu, jistě netušil, že se seriál – dnes čítající více než 950 dílů – stane jedním z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů. A protože mnozí z posluchačů se ke „svým“ příběhům rádi vracejí, vzniklo i toto CD. obsah: CD 1: Pán dalekých moří - Básník český, ale hlavně zakladatel archeologie naší - Zuřivý Čech - Furiant - Johana - To, co způsobuje stárnutí, není věk, ale opouštění ideálů - Samolet český aneb Kamnářův sen - Paměti babičky Kavalírové - Obyčejná voda - Lituji, že nejsem básník - Kariéra desátého dítěte stránčického domkáře - Dvaačtyřicet let lesnického synka z Karasína - Černá labuť - Ohnout, ale nezlomit - Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno - Nepodařený syn velkého otce - Trojí podstavec pro bustu v Národním - Můj čas přijde - Jan, synek posluhovačky a vysloužilého vojáka - Tancmajstr - Myslete sobě všechnu jarní svěžest - Vším, čím jsem byl, tím byl jsem rád - Kreslíř jistého pohledu - Upomínka číslo 139 - Sisi CD 2: Manželství je nesmyslná instituce - Lovecký zámek Mayerling u Allandu - Korunní princ - Je nutno pohlédnout myšlence... - Což nebudu ušetřen ničeho? - Mým hlavním úkolem je chránit mé národy před jejich politiky - Efekt Christiana Andrease Dopplera - Šel malíř chudě do světa - A dej, ať se má v nebesích jako o posvícení - Pražský měšťan a inspektor kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých - Přišel jsem a nepoznali mě - Rytíř od Vltavy a Labe - Král skla Bedřich Egermann - Znám křišťálovou studánku - Má Amerika - Nač tepeš, písni - Jméno: František Josef Karel z rodu habsbursko–lotrinského - Pod tímto mramorem odpočívá, co smrtelného bylo na Ferdinandu Stoličkovi - Tereza Stolzová, narozená v Čechách jako deváté dítě řezníka Stolze z Kostelce nad Labem - Dle Ottova slovníku naučného... - Julius Payer, arktický badatel, spisovatel a malíř polárních obrazů - Jsem racek a nemám žádnou zem, žádný břeh nezvu domovem… - Co se mi to jen stalo? - Na křídlech zpěvu prolétla celým světem - Nedokončená pouť

Devítidílná povídka v podání Oldřicha Kaisera nás zavede do roku 1947, doby, kdy narůstá strach z likvidace drobných živností a tak je tak snadné nalákat malé obchodníky a řemeslníky na pojištění „Opory ve stáří“. Groteskní příběhy party falešných pojišťováků, kteří nakonec sami naletí… Čte: Oldřich Kaiser

Robur Dobyvatel (1886, Robur le Conquérant) je román z cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Česky kniha vyšla též pod názvem Vzducholodí kolem světa. Roku 1904 napsal Jules Verne pokračování Roburových příběhů pod názvem Pán světa (Maître du monde). Příběh začíná tím, že se na zasedání filadelfského leteckého Weldonova klubu vnutí záhadný inženýr Robur. Zatímco členové klubu vedou bouřlivou diskusi o tom, jak konstruovat řiditelné vzducholodě, přichází Robur s prohlášením, že sestrojil vznášedlo těžší než vzduch, které je ve všech ohledech lepší než vzducholoď. Krátce poté Robur unese dva členy klubu, jeho předsedu „strýce" Prudenta a zapisovatele Phila Evanse, na palubu svého vzdušného korábu Albatros. Cílem únosu je Roburova snaha dokázat členům klubu nadřazenost svého vznášedla, a proto s ním hodlá uskutečnit během tří týdnů dobrodružnou cestu kolem světa… Rozhlasová nahrávka z roku 2005. Hrají: Inženýr Robur / Jan Hartl, Vypravěč / Aleš Procházka, Strýc Prudent / Alois Švehlík, Phil Evans / Jiří Štěpnička, Frycolin / David Novotný, Tom Turner / Ivan Řezáč, Kuchař / Pavel Nový, Doyen klubu / Ilja Racek, Radikál / Daniel Rous, První námořník / Petr Šplíchal, Druhý námořník / Tomáš Pergl, Dramatizace Michal Lázňovský, Režie Dimitrij Dudík

S kronikou velké valašské rodiny projdete celé 20. století. To vše výhradně z pohledu čtyř žen: Valérie Zawadské, Kristýny Frejové, Drahomíry Hofmanové a Simony Pekové. Děj vás zavede do beskydských kopců, mezi ty, které tam žily a žijí. "Chtěla jsem psát o obyčejných ženách, jejich síle a obětavosti.