Radioservis strana 84 z 140

Některé případy, které Sherlocku Holmesovi osobně poskytly jen málo příležitostí k rozehrání jeho proslulého důvtipu, vzešly z hrozných lidských tragédií. Takový je i případ Podnájemnice v závoji. Vyprávění ženy, skrývající obličej pod závojem, odhalí skutečný průběh několik let starého neštěstí. Jiří Tomek jako Sherlock Holmes a Jaroslav Kuneš v roli Watsona.

Autentická reportáž o provozu britských bombardérů za II. světové války a svědectví o průběhu náletu na Berlín. Nahrávky z gramofonových desek BBC.

Hra o neobvyklých okolnostech, které mohly provázet premiéru slavné Rybovy mšeOsoby a obsazení: Jakub Jan Ryba (Marek Eben), Tomáš (David Novotný), Terezka (Petra Špalková), Rubeš (Petr Haničinec), Rubešová (Růžena Merunková), Rybová (Martina Hudečková), farář (Vladimír Brabec). Dále účinkují Zdeněk Maryška, Karel Pospíšil, Petr Křiváček, Marta Kučírková-Štěpánková, Tomáš Racek, Boris Rösner a další.

Osud české hudební skladatelky Vítězslavy Kaprálové má tragický nádech. Talentovaná mladá žena, která měla všechny předpoklady pro velkou mezinárodní kariéru, zemřela ve věku 25 let. Daleko od svých rodičů a vlasti, v chaosu na začátku 2. světové války. V krátkém čase, který jí byl vyměřen, napsala víc než 40 skladeb, vysoce ceněných už za jejího života.

Další dokumentární návraty po stopách zvuku z archivu Českého rozhlasu. Zvukové záznamy z období podzimu 1938 až března 1939.

Jedna z klasických nedělních pohádek Karla Jaromíra Erbena, které si - v režii Karla Weinlicha - oblíbilo několik generací posluchačů. Osoby a obsazení: kořenářka (Světla Amortová), král (Martin Růžek), Jiřík (Jiří Plachý), Zlatovláska (Miroslava Hozová), Zlatovlásčin otec (Jiří Mikota), holoubek (Daniela Šrajerová), grošák (Václav Kaňkovský) a jabloň (Věra Laňková).

Kniha rozhovorů s velkou osobností rozhlasové historie Richardem Seemanem. Jeho výpověď se týká nejen politiky, ale i dějin médií, především rozhlasu, neboť byl v dramatických letech 1951–1970 redaktorem zahraničního vysílání a jeho kolegy byly takové osobnosti jako Karel Kyncl, Jiřina Šťovíčková, Jan Petránek či Jiří Dienstbier. Je to zároveň v kostce život člověka, který prošel řadou dějinných zvratů dvacátého století. Kniha může zaujmout a oslovit historiky, novináře, ale i zvídavou část veřejnosti.

Hrají: Jiří Tomek (Sherlock Holmes), Jaroslav Kuneš (Dr. Watson), Maxmilián Hornyš, Zuzana Slavíková Režie Zdeněk Kozák

Titulní postava je pouze na první pohled jako ze starého světa – jedná a myslí svobodomyslně, v duchu osmačtyřicátníků, sociálních utopistů a novohegeliánů, s nimiž se Božena Němcová dokázala setkat a sblížit. – Hrdinka jejího arcidíla poznala svět z líce i z rubu, za míru i za války. Nohy jí krvácely, když se s dětmi vracela jako válečná vdova z ciziny do Čech. – Čtveřici svých vnoučat vyvádí často ven ze Starého bělidla: do mlýna, do myslivny, na nejvyšší vrch, odkud je velký výhled do světa… Dokonce i zámek s nimi navštíví na pozvání osvícené kněžny. Vycházky neslouží k tomu, aby děti doma nezlobily, ale aby pojaly důvěru v lidi, v cesty, které prošlapali ti před nimi, v představy a sny, které v nich za povídání mezi sebou a za řeči s hostiteli vyvstanou a utkví. O zvídavou účast dětí se v Babičce opírá evokace všech výročních obyčejů a svátků – a především díky dětem jsou to svátky. Ale co Viktorka, zbavená řeči? Neštěstí z lásky. Neštěstí jako lidský úděl. Temný protějšek jasné babičky. Příběhů padlých dívek, podobných tomu Viktorčinu, existuje v slovanských baladách bezpočet. Ale prý jedině v Babičce se okolí chová k „bláznivé“ s vlídnou účastí. Pro rozhlasovou četbu bylo potřeba v tom věkovitém díle něco vynechávat. Naštěstí posluchač je někdo jiný než čtenář. Posluchač rozhlasu miluje hlas a těší se na Babičku v přednesu paní Hany Kofránkové. Bylo mi ctí text pro ni připravit.

2 CD

Rozhlasová dramatizace slavného alegorického románu z roku 1947. "Boj s morem není dobojován, protože ho nosíme stále v sobě."

Jules Verne (1828–1905) je považován společně s Herbertem Georgem Wellsem za zakladatele žánru vědeckofantastické literatury (science-fiction). Ve svých dílech předpověděl celou řadu vědeckých a technických objevů, např. dálkové lety řiditelným balonem, velkorážní dělo, videofon, skafandr, kosmické cesty, elektrický motor, tank, vrtulník a další. Jeho romány (Pět neděl v balonu, Cesta kolem světa za osmdesát dní, Vynález zkázy, Tajuplný ostrov, Patnáctiletý kapitán, Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem, Ocelové město a mnohé další) patří dodnes mezi nejčtenější díla dobrodružné literatury, mnohé se dočkaly i filmové podoby. Na kometě (1877, Hector Servadac. Voyages et aventures á travers le monde solaire) je román z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). V originále se román jmenuje podle svého hlavního hrdiny, francouzského kapitána Servadaka, podtitul lze volně přeložit jako dobrodružná cesta napříč sluneční soustavou. V češtině román vyšel poprvé v roce 1882 pod názvem Světem slunečním, s názvem Na kometě poprvé v roce 1896. Příběh začíná srážkou Země s kometou, která odtrhne kus zemského povrchu i s jeho tehdejšími obyvateli různých národností. Po mnohých peripetiích se nakonec díky svému odhodlání a statečnosti téměř všichni dočkají šťastného návratu. V roce 1970 román zfilmoval jako poslední ze série „svých“ verneovek český režisér Karel Zeman, který stejně jako u předcházejících filmů Vynález zkázy (1958) a Ukradená vzducholoď (1966) originálním způsobem zkombinoval hraný film s animovaným, založeným na původních francouzských ilustracích k Verneovým románům.

Další z řady CD se zvukovými záznamy vystoupení Jana Wericha před rozhlasovým mikrofonem nazvané příznačně Velké maličkosti shrnuje zatím opomíjené snímky, které na CD vycházejí vůbec poprvé! S Janem Werichem se vypravíme do jeho bytu na Kampě, ale i do Paříže poloviny šedesátých let, na Londýn a New York vzpomíná Jan Werich v unikátním rozhovoru anglicky. Slavný muzikál Divotvorný hrnec a také poslední spolupráci V + W na jevišti v divadle ve Vodičkově ulici připomíná neznámá – a Werichem opět aktualizovaná - verze vyprávění vodníka Čochtana a vánoční příspěvky Jana Wericha do rozhlasového vysílání zastupují v novém výběru jednak netradiční vánoční povídka a také půvabné štědrovečerní Werichovo setkání s pionýry. Velmi emotivní je Werichův vzpomínkový portrét básníka Vítězslava Nezvala nebo Jiřího Šlitra. CD Velké maličkosti přináší na první pohled skutečně nesourodé drobnosti ze zvukového odkazu Jana Wericha v rozhlasovém archivu, ale jak zdůrazňuje dramaturg CD Robert Tamchyna: „…nejsou to drobty spadlé pod stůl. Naopak. Většina toho, co uslyšíte, jsou chytré náznaky a „meziřádky“ v dobových souvislostech, které dodnes dokazují, že nejen Vítězslav Nezval z Werichova portrétu, ale také sám Jan Werich velmi dobře věděl, kdy je důležité být vlaštovkou a kdy nosorožcem!“

Nejslavnější román německého autora Klause Manna vyšel poprvé v čase autorova exilu v roce 1936 v Paříži s podtitulem „Román jedné kariéry“. O tom, že šlo o dílo neobyčejné třaskavosti, zejména v německém prostředí, svědčí skutečnost, že v Mannově rodné zemi byl poprvé vydán až dávno po válce (v roce 1956). Román nejenže zobrazuje ostře sarkastickým pohledem nástup a zrod německého nacismu, osudy jednotlivých postav jsou navíc inspirovány konkrétními osobnostmi německé minulosti, které byly ve své době snadno identifikovatelné. Předobrazem velmi talentovaného, současně neobyčejně ctižádostivého a bez skrupulí se probíjejícího umělce, který se v průběhu dvacátých, zejména pak ve třicátých letech vypracuje z provinčního herce na opěvovanou hvězdu první velikosti, byl významný německý herec Gustav Grüngens, legendární představitel Mefista v nastudování Goethova Fausta, s nímž kdysi Klause Manna pojily velmi těsné vazby. Mannův román není zdaleka jen strhující výpovědí o tragické etapě německých dějin, je všeplatným poselstvím vypovídajícím o situacích, jež provázejí ty, kteří touží po moci a slávě a vydávají se za nimi v dobách, kdy se zásadně proměňuje politický režim. Herec Höfgen projde na své cestě na vrchol od fanatického vyznavače komunismu až po oddaného příznivce nacionálního socialismu, zejména pak jeho vůdčích osobností. Při všech názorových veletočích se zaštituje tvrzením: „Jsem umělec! Snažím se poctivě vykonávat svoje řemeslo. Ale nedokázal jsem vždycky domyslet všechny politické souvislosti. Umělec vždycky žije tak trochu mimo tyto věci.“

Tato kniha je všestranným pohledem na osobnost zpěváka, básníka, výtvarníka, rozhlasového redaktora a glosátora Karla Kryla, jehož nedožité sedmdesátiny a dvacáté výročí úmrtí si letos připomínáme. Český rozhlas Plus odvysílal cyklus pořadů Fenomén KK, na jehož základě tato publikace vznikla. Obsahuje rozhovory Ivany Denčevové s lidmi, kteří Kryla dobře znali, jako jsou Jiří Černý, Miloš Zapletal, manželé Rakušanovi, písničkářka Dáša Vokatá, Krylův přítel z emigrace Stanislav Gilán či Vojtěch Klimt, předseda Klubu Karla Kryla. Do historicko-společenského kontextu vřazuje Krylovo dílo Michal Stehlík a Krylovy písně fundovaně rozebírá muzikolog Aleš Opekar. Obraz Karla Kryla doplňují texty Terezy Pavlíčkové Karel Kryl v hledáčku Státní bezpečnosti a zamyšlení hudebního publicisty Jana Petrička o Krylově básnické tvorbě.

Jan Petránek je respektovanou osobností české žurnalistiky s jedinečným rozhledem po světovém politickém dění. Jeho doménou byl od počátku padesátých let (s vynucenou normalizační pauzou v továrně na pneumatiky) rozhlas, v němž působil jako zpravodaj v Indii a Sovětském svazu a zahraničněpolitický komentátor. Jeho paměti, volně vycházející z rozhlasového cyklu Osudy, jsou svědectvím o životě naplněném dramatickými okamžiky i trvalou snahou o sebezdokonalování. Zkušenosti z uvolňující se atmosféry světových metropolí šedesátých let, chartistické prostředí a samizdatová novinařina let následujících, působení mezi umělci v projektu Šanson, věc veřejná, poučené hodnocení vývoje nedávného i ryze současného, to vše je podáno v charakteristickém stylu autora nejen publicistiky, ale také básní, písňových textů a rozhlasových her. Kniha je doplněna CD s písňovou tvorbou Jana Petránka v podání předních šansoniérů i samotného autora.