Radioservis strana 77 z 140

Příběh stárnoucích manželů, kteří nedokáží žít ani spolu ani bez sebe. Hru napsal Strindberg na konci svého naturalistického období a tak se tu vedle psychologické drobnokresby objevují prvky expresionistické zběsilosti a groteskní komiky. Jistě není náhodou, že na základě právě této hry napsal Friedrich Dürrenmatt svou neméně slavnou hru Play Strindberg.

Rozhlasová kompozice podle povídky Josefa Bora. Dramatizace Karel Valtera a Dagmar Hubená. Z doboé recenze: " Celou hodinu poslouchá posluchač jediný lidský hlas s výjimkou zpívaných partů a mohutný symfonický orchestr. To není právě malá konkurence. Jít do soutěže s milánskou Scalou může jen herec jistý si naprosto sám sebou.

Příběh statečného maurského vojevůdce, který podlehl "zelenooké stvůře" žárlivosti, je natolik sugestivní a přesvědčivý, že je ctěn nejen jako umělecké dílo, ale je zmiňován i v odborné psychologické literatuře. Shakespeare ovšem nezkoumá ve svých hrách pouze dispozici, vlastnost, posedlost jedné osoby - ostatně nemůžeme si být jisti, zda ještě hlouběji propadlým do pekla žárlivosti není Jago.

Čert Kazimour má velké potíže, neboť již delší dobu žádá nové silnější brýle a ty stále nejsou k dispozici. A právě kvůli tomu, že špatně vidí, se mu stále častěji klíží oči při četbě v pekelném zákoníku, takže nechtěně porušuje heslo: Čert nikdy nespí.

Původní pohádka Krápník a Františka vznikla již v roce 1965 jako první autorská rozhlasová pohádka Zdeňka Svěráka (a první streofonní nahrávka u nás vůbec). Humorně laděný příběh se zčásti odehrává v podzemní jeskyni, jíž vévodí popudlivý krápník Punkvák, který miluje klid a pomalu ubíhající čas a se zlobnou nevolí pozoruje a také zaznamenává zdánlivé nepravosti, které se mu dějí nad hlavou, na zemském povrchu.

Národní divadlo, 5. června 1939. Uvedením Smetanovy Mé vlasti, přenášené živě Československým rozhlasem a přejímané radiostanicemi v Paříži a v Oslo, vrcholí Pražský hudební máj - mimořádný festival, který vznikl z iniciativy dirigenta Václava Talicha a jehož cílem bylo "narovnat naši páteř a naplnit nás pocitem důstojné svébytnosti".

Nové nastudování hry Její pastorkyňa připravil režisér Aleš Vrzák s Helenou Dvořákovou v roli Kostelničky a Klárou Suchou jako Jenůfou. Dvě ústřední mužské postavy, nevlastní bratry Števu a Lacu, si zahráli Ondřej Brousek a Jiří Vyorálek. Režisér se při práci nepouštěl cestou realistické drobnokresby, ale soustředil se na sílu slova, na podstatu dramatických situací i na bytí a vztahy postav jejich jádru.

Za první republiky se flašinet objevoval na tržištích, dvorcích a ulicích měst, do jisté míry splňoval i úlohu zpravodajskou. Historie tohoto hudebního nástroje sahá údajně do 16. století, do východní Asie. V první polovině 18. století se flašinet dostal do Evropy, kde se jeho hudbě těšily vyšší společenské vrstvy na zámcích, letních sídlech a v salonech. Za totalitního režimu byla hra na něj zakázána a zdálo se , že éra flašinetů skončila. Hrají manželé Miroslav a Milada Šťastných, kteří se dlouhodobě věnovali historii a hře na tyto nástroje. Absolvovali řadu mezinárodních festivalů ve Francii, Rakousku a dalších zemích. V roce 1998 se zúčastnili 17. mezinárodního festivalu v Berlíně. Miroslav Šťastný byl také jako jediný Čech členem Klubu německých flašinetářů. Miroslav ŠŤASTNÝ (1929–2006) Vystudoval hotelovou školu, vychoval 3 syny. První flašinet zdědil po svém dědečkovi. V důchodovém věku se pro něj hra na flašinet stala velkým koníčkem. Účastnil se pravidelných srazů flašinetářů ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Všechny jeho flašinety byly vysvěceny ve vídeňském Kostele Svatého Karla Boromejského. délka: 47:35

Party Bílé růže (Kalle, Anders a Eva-Lotta) a Červené růže (Sixten, Jonte a Benka) svádějí obvyklý prázdninový boj o Velkého bručouna. A zrovna ve chvíli, kdy se Eva-Lotta chystá přemístit ho na jiné tajné místo, se stane VRAŽDA! A Eva-Lotta viděla pachatele! Policie se při vyšetřování dostane do slepé uličky, takže nezbývá, než aby se vyšetřování ujal detektiv Kalle Blomkvist…

Rozhlasová nahrávka z roku 1994 Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda je hororový příběh o dvou protikladných tvářích lidského charakteru ztělesněných dobrým doktorem Jekyllem a zlým panem Hydem. Pohledný Dr. Jekyll, vynikající vědec uznávaný celou vědeckou komunitou, vyvine prostředek, který způsobí převrat v lidské přirozenosti a oddělí zločinecké sklony. Vyzkouší ho sám na sobě a díky této látce prodělá děsivou proměnu. Úplně se vymyká konvencím a zákonům společnosti a jeho morálka se změní - v nelítostného a zkaženého zloducha pana Hydea. Následuje napínavý a strašlivý souboj dvou rozdílných osobností, které zápasí o duši jednoho muže. V titulní dvojroli: Ilja Racek Dále hrají: Eduard Cupák, Otakar Brousek st., Petr Nárožný, Vladimír Brabec a další...

V roce 1988 se v New Yorku potkali dva mladí muži. Oběma bylo tehdejší socialistické Československo těsné, a oba ho tehdy - byť každý na jinak dlouho - vyměnili za ulice světové metropole, na nichž bylo stejně tak možné zemřít, jako se naučit žít. Svůj americký sen se pokoušeli najít spolu s tisíci dalších snílků, jejichž příběhy první z obou přátel zapomněl a druhý je fotografoval. Po více než čtvrtstoletí se dnes respektovaný skaut evropských fotbalových klubů Milan Holub ke svým "zapomenutým" zážitkům z New Yorku vrací. V knize s názvem „Osmaosmdesátá“ najdete jeho čtyřiadvacet povídek nejen z ulic Manhattanu. V publikaci dostávají stejný prostor i autentické, černobílé snímky druhého z tehdejších mladých mužů - Jana Šibíka. Ten svým objektivem nejprve zdokumentoval konec komunismu a potom se vrhl na všechny slzy světa... Za svou tvorbu byl oceněn v soutěžích Czech Press Photo, World Press Photo a Fuji Press Photographer.

Píše se únor 1953. Do Stalinovy smrti zbývá zhruba měsíc. Lva Stěpanoviče Děmidova, bývalého vojáka, nyní příslušníka tajné policie, požádá jeho přítel, aby znovu otevřel případ úmrtí jeho syna. Nevěří totiž, že šlo o nehodu. Děmidov je po počátečních pochybách stále více přesvědčen, že je na stopě sériového vraha. Jenže zločinnost v zemi sovětů vlastně neexistuje, a tak se dostává do stále větších profesních i osobních potíží. Román Dítě číslo 44, debut mladého britského autora Toma Roba Smithe, vychází ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatila. Díky reálnému pozadí nabízí kromě strhujícího kriminálního příběhu i děsivý obraz diktatury. Když se u železniční trati v Moskvě najde mrtvola malého chlapce, zaskočí příslušníka MGB Lva Děmidova – válečného hrdinu, upřímně oddaného režimu – tvrzení příbuzných oběti, že šlo o vraždu. Lev splní rozkaz nadřízených a pomůže zatajit fakta, začnou v něm však hlodat pochybnosti. Brzy poté se jeho život převrátí naruby. Lva degradují a s manželkou Raisou, podezřelou ze špionáže, pošlou do zapadlého města na Urale. Ke svému překvapení Lev zjistí, že k vraždám dětí dochází i tam. Manželé si dobře uvědomují, že později je čeká mnohem tvrdší trest než pouhé vyhnanství. Snad právě proto se rozhodnou riskovat život a pátrat po vrahovi na vlastní pěst.

Kniha v širokém záběru poutavě zaznamenává historii dobývání vesmíru – od dobrodružných začátků prvních konstrukčních pokusů s raketovými střelami až po stěžejní události pilotované kosmonautiky. Jde o přiblížení především netechnických souvislostí, které nesou životní příběhy hlavních aktérů – kosmonautů (nechybí ani kapitola o ženské kosmonautice), konstruktérů raket a kosmických lodí a v neposlední řadě i politiku rozhodujících o strategických rysech kosmických programů. Seznamte se s unikátními lidskými osudy a získejte ucelený obrázek o společnosti, která v přísném utajení dokázala překvapit svět prvními úspěchy při pronikání člověka mimo naši planetu.

čte Jaroslav Plesl

Účinkují: Hynek Čermák a Kristýna Frejová Režie: Michal Bureš Klub osamělých rváčů. Hlavní hrdina, přezdívaný Vandam, vypráví příběh svých životních soubojů s městem, nedávnou minulostí a rodinnými démony. Drsná a zároveň melancholická novela ze sídliště, kde lidé a domy vzdorují přírodě i neodvratnému zániku. Nový Rudiš zasáhne posluchače přímo na solar. Inspirováno skutečnými událostmi. „Vždycky může vyhrát jen jeden. Takhle a ne jinak funguje svět. A když zkusíš někoho zmlátit, tak pochopíš, jak to funguje a nebudeš mít už potřebu dál pátrat a tápat. Někoho poučíš o životě a sám budeš taky poučenej.“ V hlavní roli se představuje Hynek Čermák, držitel Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli a Kristýna Frejová, hvězda Švandova divadla. celkový čas 2 hodiny 47 minut

čte Taťjana Medvecká