Radioservis strana 77 z 139

Fantaskní příběh Zdeňka Svěráka o lidech, kteří byli připraveni o "klíče" k domovu i svobodě. Osoby a obsazení: Jana (Vlasta Žehrová), Karel (Zdeněk Svěrák), Petlach (Jiří Pleskot), Bláža Petlachová (Jiřina Jirásková), správce (Petr Pelzer) a Tománek (Martin Růžek). Režie Jan Fuchs.

Životopisná hra o nejbližší sestře Franze Kafky. Ottla byla nejen Kafkovou důvěrnicí, často mu pomáhala i s věcmi praktickými, s kterými si dovedla lépe poradit. Pomáhala mu hledat samostatné bydlení, pronajala a upravila domek ve Zlaté uličce, kde mohl nerušeně po práci psát, protože rušné prostředí bytu Kafkových v Dlouhé ulici mu to neumožňovalo.

Hra podobná snu, ve kterém se vzájemně zapletou příběhy zamilovaných milenců, lesních elfů, athénských řemeslníků i rozhádaných vládců přírodních živlů. Shakespearova nejslavnější komedie po padesáti letech v novém rozhlasovém nastudování! Osoby a obsazení: Karel Dobrý (Oberon), Helena Dvořáková (Titanie), Pavla Beretová (Puk), Viktor Preiss (Hrášek), Josef Somr (Hořčička), Jaroslav Kepka (Pavučinka), Miroslav Krobot (Poříz), David Novotný (Klubko), Martin Myšička (Střízlík), Václav Neužil (Píšťala), Hynek Čermák (Fortel), Klára Suchá (Hermie), Tereza Dočkalová (Helena), Petr Lněnička (Lysandr), Jan Meduna (Demetrius), Kamil Halbich (Theseus), Tereza Bebarová (Hippolyta), Jan Vondráček (Egeus) a další.

Český rozhlas se dostal k Hamletovi až v roce 1958. Překlad E. A. Saudka nastudoval tehdy režisér Josef Bezdíček s Václavem Voskou v titulní roli. Další inscenace byla na řadě v osmdesátých letech. Bylo tu několik nových a divadelně interpretovaných překladů, byla i nová knižní vydání, např. odeonské s překladem M.

Čím se v noci baví auta zaparkovaná u chodníku na ulici, to nikdo z nás neví? Vůbec první rozhlasová pohádka Zdeňka Svěráka z roku 1963. V hlavních rolích Eduard Kohout, Ljuba Hermannová a Petr Haničinec. Starý americký vůz Mr Ford se jednou v noci zkusil nastartovat jen tak bez řidiče, aby mu nebyla zima.

Za první republiky se flašinet objevoval na tržištích, dvorcích a ulicích měst, do jisté míry splňoval i úlohu zpravodajskou. Historie tohoto hudebního nástroje sahá údajně do 16. století, do východní Asie. V první polovině 18. století se flašinet dostal do Evropy, kde se jeho hudbě těšily vyšší společenské vrstvy na zámcích, letních sídlech a v salonech. Za totalitního režimu byla hra na něj zakázána a zdálo se , že éra flašinetů skončila. Hrají manželé Miroslav a Milada Šťastných, kteří se dlouhodobě věnovali historii a hře na tyto nástroje. Absolvovali řadu mezinárodních festivalů ve Francii, Rakousku a dalších zemích. V roce 1998 se zúčastnili 17. mezinárodního festivalu v Berlíně. Miroslav Šťastný byl také jako jediný Čech členem Klubu německých flašinetářů. Miroslav ŠŤASTNÝ (1929–2006) Vystudoval hotelovou školu, vychoval 3 syny. První flašinet zdědil po svém dědečkovi. V důchodovém věku se pro něj hra na flašinet stala velkým koníčkem. Účastnil se pravidelných srazů flašinetářů ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Všechny jeho flašinety byly vysvěceny ve vídeňském Kostele Svatého Karla Boromejského. délka: 47:35

Party Bílé růže (Kalle, Anders a Eva-Lotta) a Červené růže (Sixten, Jonte a Benka) svádějí obvyklý prázdninový boj o Velkého bručouna. A zrovna ve chvíli, kdy se Eva-Lotta chystá přemístit ho na jiné tajné místo, se stane VRAŽDA! A Eva-Lotta viděla pachatele! Policie se při vyšetřování dostane do slepé uličky, takže nezbývá, než aby se vyšetřování ujal detektiv Kalle Blomkvist…

Rozhlasová nahrávka z roku 1994 Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda je hororový příběh o dvou protikladných tvářích lidského charakteru ztělesněných dobrým doktorem Jekyllem a zlým panem Hydem. Pohledný Dr. Jekyll, vynikající vědec uznávaný celou vědeckou komunitou, vyvine prostředek, který způsobí převrat v lidské přirozenosti a oddělí zločinecké sklony. Vyzkouší ho sám na sobě a díky této látce prodělá děsivou proměnu. Úplně se vymyká konvencím a zákonům společnosti a jeho morálka se změní - v nelítostného a zkaženého zloducha pana Hydea. Následuje napínavý a strašlivý souboj dvou rozdílných osobností, které zápasí o duši jednoho muže. V titulní dvojroli: Ilja Racek Dále hrají: Eduard Cupák, Otakar Brousek st., Petr Nárožný, Vladimír Brabec a další...

V roce 1988 se v New Yorku potkali dva mladí muži. Oběma bylo tehdejší socialistické Československo těsné, a oba ho tehdy - byť každý na jinak dlouho - vyměnili za ulice světové metropole, na nichž bylo stejně tak možné zemřít, jako se naučit žít. Svůj americký sen se pokoušeli najít spolu s tisíci dalších snílků, jejichž příběhy první z obou přátel zapomněl a druhý je fotografoval. Po více než čtvrtstoletí se dnes respektovaný skaut evropských fotbalových klubů Milan Holub ke svým "zapomenutým" zážitkům z New Yorku vrací. V knize s názvem „Osmaosmdesátá“ najdete jeho čtyřiadvacet povídek nejen z ulic Manhattanu. V publikaci dostávají stejný prostor i autentické, černobílé snímky druhého z tehdejších mladých mužů - Jana Šibíka. Ten svým objektivem nejprve zdokumentoval konec komunismu a potom se vrhl na všechny slzy světa... Za svou tvorbu byl oceněn v soutěžích Czech Press Photo, World Press Photo a Fuji Press Photographer.

Píše se únor 1953. Do Stalinovy smrti zbývá zhruba měsíc. Lva Stěpanoviče Děmidova, bývalého vojáka, nyní příslušníka tajné policie, požádá jeho přítel, aby znovu otevřel případ úmrtí jeho syna. Nevěří totiž, že šlo o nehodu. Děmidov je po počátečních pochybách stále více přesvědčen, že je na stopě sériového vraha. Jenže zločinnost v zemi sovětů vlastně neexistuje, a tak se dostává do stále větších profesních i osobních potíží. Román Dítě číslo 44, debut mladého britského autora Toma Roba Smithe, vychází ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatila. Díky reálnému pozadí nabízí kromě strhujícího kriminálního příběhu i děsivý obraz diktatury. Když se u železniční trati v Moskvě najde mrtvola malého chlapce, zaskočí příslušníka MGB Lva Děmidova – válečného hrdinu, upřímně oddaného režimu – tvrzení příbuzných oběti, že šlo o vraždu. Lev splní rozkaz nadřízených a pomůže zatajit fakta, začnou v něm však hlodat pochybnosti. Brzy poté se jeho život převrátí naruby. Lva degradují a s manželkou Raisou, podezřelou ze špionáže, pošlou do zapadlého města na Urale. Ke svému překvapení Lev zjistí, že k vraždám dětí dochází i tam. Manželé si dobře uvědomují, že později je čeká mnohem tvrdší trest než pouhé vyhnanství. Snad právě proto se rozhodnou riskovat život a pátrat po vrahovi na vlastní pěst.

Kniha v širokém záběru poutavě zaznamenává historii dobývání vesmíru – od dobrodružných začátků prvních konstrukčních pokusů s raketovými střelami až po stěžejní události pilotované kosmonautiky. Jde o přiblížení především netechnických souvislostí, které nesou životní příběhy hlavních aktérů – kosmonautů (nechybí ani kapitola o ženské kosmonautice), konstruktérů raket a kosmických lodí a v neposlední řadě i politiku rozhodujících o strategických rysech kosmických programů. Seznamte se s unikátními lidskými osudy a získejte ucelený obrázek o společnosti, která v přísném utajení dokázala překvapit svět prvními úspěchy při pronikání člověka mimo naši planetu.

čte Jaroslav Plesl

Účinkují: Hynek Čermák a Kristýna Frejová Režie: Michal Bureš Klub osamělých rváčů. Hlavní hrdina, přezdívaný Vandam, vypráví příběh svých životních soubojů s městem, nedávnou minulostí a rodinnými démony. Drsná a zároveň melancholická novela ze sídliště, kde lidé a domy vzdorují přírodě i neodvratnému zániku. Nový Rudiš zasáhne posluchače přímo na solar. Inspirováno skutečnými událostmi. „Vždycky může vyhrát jen jeden. Takhle a ne jinak funguje svět. A když zkusíš někoho zmlátit, tak pochopíš, jak to funguje a nebudeš mít už potřebu dál pátrat a tápat. Někoho poučíš o životě a sám budeš taky poučenej.“ V hlavní roli se představuje Hynek Čermák, držitel Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli a Kristýna Frejová, hvězda Švandova divadla. celkový čas 2 hodiny 47 minut

čte Taťjana Medvecká

Audiokniha Moje anglická babička, kterou napsala Hana Whitton. Všední i nečekané zážitky babičky Marie, která v osmdesáti opustí Prahu, aby žila se svou vnučkou v anglické vísce Kingstone.

Hlavní hrdina převážně autobiografického románu Šantaram přilétá do Bombaje, aniž kdo tuší, že jeho příjezdu předcházel útěk z přísně střežené australské věznice, kde si odpykával devatenáctiletý trest za loupežná přepadení. Loupil, aby ukojil svou závislost na heroinu, kterou si vypracoval po rozpadu rodiny. V Bombaji získává přátele, kteří mu pomohou zorientovat se v tamějším životě, ale další životní zvraty ho opět dostávají do vězení a posléze na cestu mafiána, pašeráka i bojovníka v afghánské válce. Román Šantaram je silný a napínavý příběh. Ale je to také výpověď o citech, hledání dobra, hodnotě rodiny a lidského života i jeho smyslu. Kniha je také označována jako „novodobý Motýlek“ a po vydání okamžitě získala mezinárodní věhlas a uznání. Filmová práva vlastní Johny Depp, v roce 2016 je očekávána premiéra filmu. Gregory David Roberts, který v románu popsal své vlastní zážitky, dnes žije v Bombaji, kde založil charitativní organizaci zajišťující lékařskou péči pro nejchudší obyvatele. Tady napsal i volné pokračování své úspěšné knihy s názvem The Mountain Shadow, která má vyjít letos na podzim. Kniha, jež právě vychází v češtině, je kvůli čtenářskému komfortu rozdělená do tří samostatných oddílů, ale speciální obal z ní činí jeden celek se společným hřbetem