Společnost Edvarda Beneše

Univerzitní profesorce PhDr. Věře Olivové, DrSc., historičce první Československé republiky a dějin sportu, věnují při příležitosti jejího významného životního jubilea sborník svých prací její někdejší studenti a současní spolupracovníci. První dva příspěvky mají úzký vztah k osobnosti profesorky Olivové, následující dva jsou věnovány Edvardu Benešovi. Počátků první republiky se týká článek o stržení sloupu Nejsvětější trojice ve Slaném a o ministerstvu zahraničí a prezentaci Československa. Další text se zabývá ohlasem na obranu Edvarda Beneše proti útokům říšskoněmeckého tisku na Československo. K meziválečné zahraniční problematice se vztahuje ještě článek o Organizačním paktu Malé dohody. Osudy Pražského hradu v době okupace jsou vypracovány na základě archivních dokumentů. Další příspěvek se týká odsunu Němců z Frýdku-Místku. Dva následující texty věnují pozornost tiskovému orgánu slovenského exilu a exilové historické literatuře. Přehledný charakter má článek o studené válce. Příspěvek o poslání a profesi porodní báby jde přes několik staletí. Naproti tomu řešení zapomenuté Horovy básně se úzce vztahuje k roku 1945. Závěrem byly zveřejněny výsledky soutěže o Cenu Edvarda Beneše. Celým sborníkem prolínají ilustrace malířských prací pocházejících z první republiky. Pro obálku jsme užili římské mozaiky k připomenutí úspěšných prací naší jubilantky v době, kdy se nemohla věnovat československým meziválečným dějinám.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené)vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybněn í některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v konc entračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

Autorka - prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc., je známou historičkou a spisovatelkou. Zaměřuje se na období moderních dějin a tato kniha sleduje vztahy mezi Československem a Německem v letech po vzniku Československa v roce 1918 a na základě především č eských pramenů je položen důraz na objasnění československé politiky, její dokumentování, pochopení a porozumění. Publikace obsahuje řadu citací z projevů politiků té doby a poslouží především historikům a těm, kteří se o historii zajímají, k pochope ní tehdejších událostí a podhoubí nacistické rozpínavosti, které vedlo ke světové válečné katastrofě.

V roce 1912 vznikla v Praze jedna z prvních vědeckých publikací mladého Edvarda Beneše nazvaná Stranictví. Byla věnována problematice politických stran a byla podána jako habilitační spis na české filozofické fakultě a profesoři T.G. Masaryk, František Krejčí a František Čáda ji označili za "velmi pozoruhodnou. Kniha má několik kapitol jako: Vznik a třídění politických stran, Cíle a poslání stran, Vzájemný poměr politických stran, Funkce pol. Stran (Strana je orgánem pro uplatňování vůle lidu), Následky stranického ducha a nesnáze demokracie, atd. Tato práce předběhla dobu a ještě nyní, po 100 letech svým rozborem a myšlenkami je dílem, kterým by se mohli a měli poučit politici naší doby.

Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše, syn jeho nejstaršího bratra Václava, od roku 1925 redaktor Lidových novin, v třicátých letech moskevský zpravodaj listů nakladatelství Melantrich – Jiří Beneš (1898 -1966), sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní. Jak závažné skutečnosti a svědectví sdělovala Benešova kniha „V německém zajetí“ lze doložit mimo jiné tím, že její informace byly využity již v norimberském procesu s válečnými zločinci nacistického Německa ve dnech 20. listopadu až 1. října 1946. Zvlášť mimořádné jsou kapitoly s obsáhlým líčením nejvíce střeženého a přísně utajeného podzemního koncentračního tábora pod jménem Dora s továrnou Mittelwerke, čtyři kilometry od města Nordhausenu (v kraji Erfurt na úpatí Harzu). Zde se vyráběly nejtajnější německé zbraně „V-2“

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené)vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybněn í některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v konc entračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.