Sursum strana 3 z 12

Obsah knihy nejlépe vystihují slova samotné autorky: Je to zvláštnost stáří. O co je člověk starší, o to se mu víc zdá, že všechno, co prožil před mnoha léty, se stalo skoro před týdnem, ne-li včera. Možná je to opovážlivost psát své zážitky ze života ve svých více než devadesáti letech. Je to už notný kus cesty, kterou člověk prošel, takže ví o něco víc než ti, kteří se narodili později. Pamětníků je už málo. Proto chci na malých příhodách přiblížit čtenářům události a především atmosféru těch vzdálených, ale mně blízkých třicátých a také válečných let, viděných očima dítěte a později mladé dívky.

Kniha vzpomínek, poetických črt inspirovaných dětstvím, přírodou a životem na venkově doplněná poezií, jejíž část je věnována dětem. Publikace obsahuje velké množství krásných ilustrací Lidmily Dohnalové.

Kniha sci-fi povídek zabývajících se řešením závažných životních témat s nadhledem, humorem a plných neotřelých a neočekávaných point... Probudil jsem se do nezvyklého stavu. Jako vždycky jsem chtěl překontrolovat všechny zámky na dveřích, abych měl jistotu, že někdo nepřišel a v noci mi potají neotrávil jídlo, ale najednou jsem vůbec necítil nutkání něco takového dělat. Náhle mi také přišla divná různá racionální opatření typu pancéřové okenice či počítačem řízený alarm. Zkrátka a dobře, moje ochranná paranoia byla ta tam. Vůbec bych se nad tím nepozastavil a vyšel bych bezstarostně ven, nebýt vzkazu, který jsem sám sobě nechal na dveřích (součástí paranoi byl i strach z toho, že o paranoiu přijdu): PAMATUJ, ŽE JDOU PO TOBĚ, I KDYŽ NEJSI PARANOIDNÍ uvědomil jsem si, že je to pravda, a ihned jsem zavolal na pohotovost do normálnince.

Jan Lacina byl spojen především s rodným Tišnovem a profesně i s blízkým Brnem, kde působil jako geobiocenolog i vysokoškolský učitel. Jeho přínos k tvorbě krajiny a ochraně životního prostředí však přesahuje hranice regionu. Jako autor přispíval do časopisu Veronica, v jehož redakční radě také působil. Vydal dvě sbírky svých přírodopisných črt pod názvy Kousíček modré a Klucanina a knihu Květnice a příroda Tišnovska s ilustracemi Vojtěcha Štolfy. Kromě literární tvorby se věnoval i výtvarnému umění, k němuž měl vztah i díky strýci Bohdanu Lacinovi. Kniha obsahuje vzpomínky 35 přátel, spolužáků a spolupracovníků zachycující škálu od školních dob přes období studia na lesnické fakultě, přes dobu jeho působení u vojenských lesů, na Geografickém ústavu ČSAV a na Ústavu geoniky Akademie věd. Vzpomínají i jeho studenti, které odborně vedl, přátelé z různých oborů činností, ve kterých se Jan Lacina výrazně projevoval včetně přátel z Francie, Slovenska a Rakouska. Kniha obsahuje i soupisy jeho publikační a odborné činnosti, odkazy na jeho rozhlasová a filmová vystoupení a pod. včetně soupisů autorských výstav jeho výtvarných prací.

Další knížečka brněnského saunového společenstva , jehož členové (Miloš Štědroň, Karel Blažek, Pavel Čech, Ivo Dostál, Petr Hloušek, Milan Badal, Miroslav Klepáček, Boris Klepal, Lubomír Spurný, Bohuslav Trojan, Ondřej Trojan a Milan Klapetek j.h.) vám přinášejí ukázky svého nejen literárního umění, má tento záhadný název Penultima ultima cena. Proč a co to znamená? Cena je latinské slovo, které pro Římany z doby republiky a císařství znamenalo hlavní a důležité jídlo někdy odpoledne čili něco mezi obědem a večeří. V té době také zasedá už po léta saunová skupina. Později získalo toto slovo novou a silnou konotaci a z novozákonní tradice víme, že Kristus pozval své učedníky k tzv. poslední večeři ultima cena. No a protože my nevíme, která bude ta večeře pro nás poslední, vyvolili jsme si jako zoufalý pokus, jak na chvíli zastavit nebo zpomalit neúprosný chod času, večeři, jež má být ještě před tou poslední a je tedy PENULTIMA PŘEDPOSLEDNÍ. Zveme Vás tedy, abyste s námi tuto saunovou večeři sdíleli a přejeme vám, ať vám chutná...

Textově-fotografická publikace je věnována Brnu mnoha tváří a popisuje historické milníky města od nejstarších dějin Brna až po současnost. Hlavním tématem knihy jsou textově komentované fotoprocházky po nejzajímavějších lokalikách města od historických dominant přes prohlídku 12 nejznámějších brněnských náměstí a mnoha brněnských ulic v centru města seřazených v abecedním pořadí, následují ulice vně malého městského okruhu, nejznámější brněnské vily, kostely, parky a jako brněnská rarita nouzové kolonie - již zaniklé i ty, které přetrvaly do současnosti. Podstatná část knihy je věnována architektuře města, významným objektům v Brně a jeho okolí, životu v Brně a také oblasti Podyjí a jejím nejvýznamějším památkám, které s návštěvou Brna souvisí podobně jako zámky na Loiře s návštěvou Paříže.

Paměti Jana Vaňka Odpustit můžeme, zapomenout nesmíme se v autorově podání stávají, odhlédneme-li od popisu událostí mezinárodního významu, jakým byla například pisatelova účast na bojích prvních světové války, především kronikou slezského venkova v období první poloviny 20. století. Popisem lidových zvyklostí, kontaktů s vrchností, pracovních postupů a zavádění technických vymožeností do zemědělství společně s násilnou likvidací soukromého hospodaření, perzekucí rolníků a jejich násilným vyhnáním se paměti Jana Vaňka nestávají pouze intimním svědectvím života jednoho člověka, ale historickým dokumentem, vypovídajícím o naší nedávné minulosti.

Kniha povídek Ivo Haráka, který se dosud věnoval převážně psaní poezie. Slovy ilustrátora Patrika Linharta fantasranda; slovy autorovými žánr postfantasy. Nečekaně nekorektní a nevázaně vážné. Neboť nikdy nevíme, kdo a proč se vrací.

Kniha vzpomínek Jana Šmardy emeritního profesora na brněnské lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Autor popisuje období 30. až 50. let v malém městě Tišnově a posléze přestěhování do Brna. Ve vzpomínkách se setkáme s dobovými reáliemi, ale spoustou osobností té doby, ať už jde o učitele, spolužáky nebo osobnosti kultury jako byl např. Ivan Blatný básník a autorův bratranec, strýc Josef Blatný - hudební skladatel a další. Autorův otec Jan Šmarda (čestný občan města Tišnova) byl významným botanikem, který má dodnes své následovatele ve svém nadšení pro lásku k přírodě. Smysl knihy čtenáři předestírá Jan Šmarda takto: To, co zachytit chci, je ta spousta rozdílů mezi dobou mého dětství a dobou dnešní, svět tehdejší a jiný současný. Jsou to obrázky dvou po sobě následujících životních fází: mého dětství v Tišnově v letech 19301946 a mého dospívání (řekněme: dorosteneckého věku) v Brně v následujících letech 19461949. Byl bych šťasten, kdyby tyto moje vzpomínky byly zajímavé i pro jejich čtenáře.

Oblíbená astrologická kniha, která přináší obrovské množství informací z oblasti klasické, ale i lékařské astrologie, a to nejen teoretických, ale i praktických. Ezoterické pojednání o základní a lékařské astrologii s návodem k výkladu horoskopu a ke stanovení diagnózy nemocí. Publikace je systematicky a přehledně uspořádána a je psána čtivým jazykem, který napomáhá lépe porozumět souvislostem. Velkou předností je i to, že mnohé situace jsou zde nejen popsány a rozebrány, ale zároveň je čtenáři naznačeno řešení, jak případné nepříznivé konstelace přijímat a zvládat.. V obrazové příloze jsou příklady horoskopů a tabulky planetárních hodin. Kniha, která pozitvně ovlivnila životy mnoha jejích čtenářů, určená nejen pro odborníky, ale i pro zájemce o astrologii a milovníky vyšších principů života.

Brněnský autor Miloš Mencler zvládá dokonale hantec a podařilo se mu dodat známým pohádkám, historickým příběhům, legendám i docela obyčejným příběhům úplně nový rozměr. Při čtení knihy nezůstane od smíchu jedno oko suché. Dokonale vypointované povídky naznačují, že hantec je možno použít i v případech, kdy bychom to vůbec nečekali a autor si troufne i na takovou klasiku, jako jsou Rychlé šípy, aniž by zesměšnil hlavní hrdiny a znevážil morální poselství příběhu. Můžete se těšit například na pohádky Obušku z pytle ven, Kouzelné zrcadlo, O zlobivých kůzlátkách, pověsti O Šárce a Ctiradovi, O Horymírovi, O Libuši, O praotci Čechovi i povídky za současnosti jako je například závěrečné Štěstí najdeš na prýglu, které dalo název celé knize. To vše je doplněno trefnými ilustracemi z dílny Pavla Čecha.

Do knížky Zvířata kolem nás shromáždil autor portréty a momentky ze života více než 70 druhů živočichů - od motýlů a brouků přes své oblíbené ryby a ptáky až po savce. Sympatické přitom je, že nevyhledává senzace, ale věrně zachycuje živočichy v jejich prostředí a nevynechává ani ty druhy, kterých si lidé příliš nevšímají, či dokonce od nich odvracejí zrak - tedy ploštice, pavouky, sekáče a ropuchy. Nezapře přitom svou přírodovědnou pedagogickou odbornost a fotografie vhodně provází výstižnou charakteristikou jednotlivých druhů a jejich biotopů. Autor fotografuje přírodu od svých klukovských let. Zaujatost živočichy i rostlinami a jejich systematické zachycování objektivy fotoaparátů ocení každý, jemuž příroda kolem nás není lhostejná.

Sbírku Slova, co chodí o hůlce tvoří básně vycházející z osobního prožitku a jsou doplněny lyrickými texty, reflektujícími téma stáří a mládí, života na venkově a vlastní tvorby. Zachycují také autorčin vnitřní vztah s Bohem, probíhající v neumlkajícím dialogu.

Bohatě ilustrované příhody pejska Jimiho, který se po různých předchozích špatných zkušenostech s lidmi, ocitl v láskyplném prostředí u své šéfiny, pro kterou se stal nekonečným zdrojem energie a radosti. Jimi se o své zážitky s vámi rád podělí a přes všechno, co prožil, optimisticky štěká do světa: "Život je bezva!"

Na cestě se člověk octne z různých důvodů. Ze zvědavosti, za úkolem, který má splnit, také když se o sobě chce něco dozvědět. Jan zažil to, co se stává často. Najednou, zprostředka spokojeného a úspěšného života, byl donucen vydat se na cestu. Občas se stane, že země, která se zdá tak pevná, se zachvěje, protože základní vlastností světa je nejistota. A tak se Jan vydal na na závažnou operaci na druhý konec republiky a současně na druhý konec světa na drakaru starých vikingů. Měl štěstí, mohl si vybrat posádku. Plavil se s ním Thor, který kdysi přeplul oceán na balsovém voru, Chris, který s několika kamarády ubránil vesnici v Mexiku proti přesile banditů, plavčík Jim snící o cestě na Ostrov Pokladů, přítel z dětství Bork, který byl víc než bratr, a další. Měl ještě větší štěstí v tom, že měl navigátora. Byla jím tak trochu záhadná Tamea, současně víla, čarodějka i žena, která Jana vede životem... Na operační sál, tentokrát jako pacienta, a současně od ostrova k ostrovu na cestě domů.

Kniha pohádek navazující na Pohádky z Vysočiny od téhož autora, napsaná krásnou češtinou a obsahující kromě obvyklých pohádkových postav i lidovou moudrost a povznášející poučení.