Universum strana 30 z 60

Kapitalismus je ekonomický systém, jehož hlavním cílem je zisk. Nejrůznější zboží a služby jsou produkovány, aby se vydělaly peníze. Definice je stručná a jasná. Ale nabízí se zásadní otázka: Funguje to?

O městě Wu-Chan do začátku letošního roku slyšel jenom málokdo z nás. Dnes ho zná kvůli ohnisku světové pandemie koronaviru snad úplně každý. Co se ve Wu-Chanu dělo po prvních dnech uzavření města a jak lidé a státní aparát na tuto situaci reagovali, najdete v tomto deníku čínské spisovatelky a novinářky Fang Fang. Den po dni nám autorka podrobnou reportáží popisuje život běžného obyvatele města, strach, zmatek, ale i naději, že vše brzy skončí. Přeneste se zpětně do Wu-Chanu, kde začalo to, co se dosud týká nás všech.O městě Wu-Chan do začátku letošního roku slyšel jenom málokdo z nás. Dnes ho zná kvůli ohnisku světové pandemie koronaviru snad úplně každý. Co se ve Wu-Chanu dělo po prvních dnech uzavření města a jak lidé a státní aparát na tuto situaci reagovali, najdete v tomto deníku čínské spisovatelky a novinářky Fang Fang. Den po dni nám autorka podrobnou reportáží popisuje život běžného obyvatele města, strach, zmatek, ale i naději, že vše brzy skončí. Přeneste se zpětně do Wu-Chanu, kde začalo to, co se dosud týká nás všech.

Výpravná obrazová publikace kontinent po kontinentu představuje divy světa vytvořené člověkem – od Stonehenge přes Velkou pyramidu v Gíze či Velkou čínskou zeď po další nejznámější a nejzajímavější stavby, sochy či mosty historie a současnosti (Golden Gate Bridge, slavné mrakodrapy atd.). Ilustrace ukazují jedinečné půdorysy a výřezy a vše je zasazeno do historického a uměleckého kontextu (historie, architektura, konstrukce, jedinečné příběhy staveb).

Sto pečlivě vybraných osobních dopisů přináší čtenáři jedinečný pohled na život nejznámějších světových uměleckých osobností. Spisovatel a historik umění Michael Bird vše tematicky uspořádal, a tak máme jedinečnou možnost nahlédnout do soukromí a nejtajnějších zákoutí duše těchto často velmi rozporuplných umělců. Můžeme si přečíst jejich úvahy o lásce či štěstí, zjistit, jaký byl jejich každodenní život, jejich názory na nejrůznější témata, ponořit se spolu s nimi na stránkách jejich dopisů do tvůrčího procesu při zrodu mnoha dnes světoznámých děl.

Proč se za desítky let nepodařilo najít slavný štěchovický poklad? Protože romantický příběh o bednách plných zlata je falešná stopa a největší lež Třetí říše. Existují důkazy, že tajemný vlak plný zlata do Štěchovic doputovat nemohl. Odhrňme spolu nános legend, vymyšlených nacisty i samotnými hledači. Objevme neznámou kapitolu dějin, ve které chtěli nacisté vyrobit nejstrašnější zbraň, jakou kdy lidstvo vymyslelo. Odhalme skutečný příběh štěchovického pokladu.

Druhý díl populárně naučné příručky Dějiny v datech II (1527-2019) obsahuje základní přehled českých a světových politických i hospodářsko-kulturních dějin k určitému datu včetně významných osobností, které řídily nebo ovlivňovaly vývoj společnosti. Srovnávací sondou lze tak lépe posoudit dějinný vývoj jednotlivých národů. Detailní ilustrace pak přibližují představené ukázky každodennosti i jejich osobností. Jedná se o užitečnou publikaci pro školní mládež, doplňující úlohu historické učebnice, stejně jako i pro širší veřejnost, vedoucí k poznání kořenů současného dění.

Nikde jinde nenajdeme na tak relativně malém prostoru tolik krásy. Není divu, že pro tenhle kout naší vlasti se již od 19. století ujal název Český ráj. Je to svět bizarních pískovcových útvarů, voňavých lesů, rybníků, v jejichž hladině se zrcadlí okolní skály, i nádherných roubených chalup. Objevíme tu jeden z našich nejkrásnějších hradů Kost, romantické zříceniny od Valečova až po unikátní Drábské světničky, zámky Sychrov, Humprecht, pohádkové město Jičín proslulé postavičkami Rumcajse, Cipíska a Manky, Kozákov s nalezišti drahých kamenů a podivuhodná skalní města – od nejnavštěvovanějších Prachovských skal až po horolezci milovaný Skalák.

Pravidelně ji slýcháte z rozhlasu, její hlas je s vámi už desítky let, v autě na cestách, v kanceláři nebo třeba i ráno v koupelně. Do toho si občas odskočí na moderování v televizi nebo natáčí svá extrémní interview. To je ale jen jeden svět Lucie Výborné. V tom druhém světě fouká ostrý vítr, zebe sníh a Lucie daleko za hranicemi všednosti a komfortní zóny zažívá opravdovou radost. MEZI SVĚTY je výběr z deníků, v nichž nás autorka zavede z rozhlasového studia do mrazivých oblastí Antarktidy, na vrcholky hor, mezi české vojáky do Afghánistánu nebo na dalekou Havaj. Je to kniha o štěstí 4 000 metrů nad zemí, o místech, která jí přirostla k srdci, o mrznoucích prstech, chvílích na hranici bytí a nebytí, osvobozujícím smíchu i momentech prozření. A taky vyznání lidem, kteří jí procházejí životem a nechávají v něm svou stopu. Kniha obsahuje více než dvě stovky unikátních fotografií.

Obrazový příběh vzniku jednoho z největších českých vodních děl na Vltavské kaskádě Historická publikace o vysoce aktuálním tématu Českou republiku sužují dlouhá období sucha střídaná náhlými lokálními povodněmi. Jednou z možností, jak v obou případech potlačit negativní dopady, je podle mínění některých odborníků budování nových přehrad. Od vzniku dosud posledních vodních nádrží na našem území však uplynulo již dvacet let, ty největší jsou staré víc než půl století. Stále méně lidí proto dnes tuší, co výstavba takového díla obnáší a co vše mění v krajině i osudech místních obyvatel. O to záslužnější je obrazová publikace, která přibližuje příběh Orlické přehrady, co do objemu zadržované vody vůbec největší české stavby svého druhu. Kniha začíná mapováním prvotních úvah o výstavbě přehrad na Vltavě, podrobně popisuje samotnou stavbu až po dokončení, ale věnuje se také katastrofické povodni roku 2002 a následným opravám.

Březen 2020. Česko ochromila pandemie nového koronaviru z Číny. Hranice se uzavírají. Reportérka Lenka Klicperová se nemůže přesunout nikam – ani do válkou zmítané Sýrie, ani do Somálska. Frontová linie se však najednou rýsuje jasně zcela jinde – v českých nemocnicích. Jak si čeští lékaři poradili s pandemií, která zasáhla celý svět? V čem byli mnohem lepší než ostatní? Klicperová, ke které se později připojila i její parťačka ze Sýrie Markéta Kutilová, začala objíždět covidová centra českých nemocnic. Nejprve pražská Bulovka a Motol, potom i další regionální nemocnice. Obě reportérky jezdily společně s týmem odběrové sanity, účastnily se operací, trávily s lékaři a sestrami čas na odděleních. Načerpaly mnoho informací, během denních i nočních služeb zpovídaly lékaře, sestry, záchranáře, pracovníky domovů pro seniory i pracovníky laboratoří. Na bedrech zdravotníků ležela hlavní tíha boje s novým koronavirem. A čeští zdravotníci v tomto boji obstáli skvěle. Kniha by měla být poctou lékařům, sestrám (civilním i vojenským) a dalšímu zdravotnickému personálu, který neváhal a bez zdráhání konal svou povinnost. Bez známek jakéhokoliv zaváhání nebo strachu z nakažení či smrti. Z práce na covidových odděleních vznikly stovky fotografií Lenky Klicperové.

OBJEVNÁ ENCYKLOPEDIE NEJEN PRO VŠECHNY BÝVALÉ VOJÁKY ČSLA Řadami Československé lidové armády prošly od první poloviny 50. let do konce 80. let 20. století více než čtyři miliony našich občanů. Patřila k základním pilířům státní moci a po celou dobu své existence se nacházela v první linii: na hranicích mezi dvěma znepřátelenými politickými, ekonomickými a vojenskými bloky. Přesto zatím chybí komplexní a syntetické historické práce, jež by se fenoménem ČSLA zabývaly. Přitom v dané době existovalo jen málo jiných státních institucí, jež by tak hluboce ovlivnily život téměř každého občana. Armáda byla přesně hierarchizovaným systémem, který se důsledně připravoval na vedení bojových akcí v případě vypuknutí válečného konfliktu. Dokázala však „generovat“ i odlišné výstupy, např. záchranu obyvatelstva v případě přírodních katastrof, ekonomickou pomoc jednotlivým resortům nebo sportovní, kulturní a hlavně ideovou propagaci společenského systému. Lexikon ČSLA se jako první snaží nabídnout základní informace o jedné z nejdůležitějších vojenských sfér: o organizaci a dislokaci na úrovni svazů a svazků. Časově je zaměřen na dobu od ledna 1951 do března 1990, obsahově na svazy a svazky – vojenské okruhy, armády, sbory, divize, brigády a jim na roveň postavená velitelství. Zahrnuje tři druhy hesel: jednotky, dislokační místa těchto jednotek a jejich vybrané velitele. Téměř šest stovek hesel je doplněno více než 250 fotografiemi a pěti desítkami map. Tuto objevnou publikaci nepochybně přivítají nejen všichni bývalí vojáci ČSLA, kteří díky ní konečně mohou svou službu zařadit do náležitého kontextu, ale neměla by chybět v knihovně žádného zájemce o moderní vojenské dějiny naší země.

Manželství, nebo život na psí knížku? Komu z rodičů patří dítě? Jak se domoct výživného? Kdo koho víc týrá? Jak se rychle rozvést? A rozvádět se vůbec? Musí mě dítě poslechnout? Do jakého věku? Jak mám přinutit partnera, aby se ke mně vrátil? Jak vysoudit styk se synem či s dcerou? Pomůže mi soud, anebo si musíme pomoct sami? Kdo po kom může a musí dědit? Jak se smířit s nevěrou, se samotou, se zradou a s neúspěchem? Deset nejčastějších konfliktů a problematických právních situací v deseti příbězích a odborných pohledech právníka a psychiatra. Známá advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová a neméně známý psychiatr a vlídný glosátor veřejného dění Max Kašparů si sami kladou otázky a odpovídají na ně s mnohaletou praktickou zkušeností, nadsázkou a vtipem, a čtenářům tak poskytují řadu adresných doporučení. Nevěra jako téma dnešní doby a bonus navíc.

Barbara Nesvadbová a Jakub Knězů, autoři úspěšné knihy Hovory s doktory, oslovili dalších dvanáct předních českých lékařů, se kterými mluví nejen o jejich práci, ale i o víře, životě, odpovědnosti… Na jejich otázky odpovídají: profesor Vladimír Beneš, neurochirurg, profesor Michal Miovský, adiktolog, či chirurg Jiří Froněk. Kardiolog, profesor Petr Widimský, je specialista na akutní infarkt, vytvořil originální život zachraňující postup a patří ke čtyřem nejcitovanějším českým lékařům. Svoje názory objasňuje i mikrobioložka a diagnostička Václava Adámková, profesor Pavel Kolář, rehabilitační lékař, který už nejednomu sportovci zachránil zdraví či kariéru, profesor Jan Štulík, spondylochirurg, profesor Jiří Raboch, psychiatr, chirurg Tomáš Šebek, profesorka Iva Holmerová, gerontoložka, profesor Petr Arenberger, dermatolog, a profesor Jiří Šnajdauf, dětský chirurg.