Volvox Globator strana 59 z 79

Pozoruhodná odborná publikace z roku 1908, podrobný soupis všech tehdy u nás známých cizích rostlin, jež bylo možno označit jako užitkové anebo byly zajímavé z hlediska morfologického, fyziologického, biologického či historického. Reprint je doplněn úvodem Václava Větvičky, ředitele Botanické zahrady Univerzity Karlovy, a novým rejstříkem podle současného aktuálního názvosloví.

Klasické erotické dílo autora, jemuž vděčí masochismus za své jméno. Příběh mladíka Severina, který se natolik zamiluje do krásné Wandy von Dunajew, že si přeje stát se jejím otrokem. Wanda jeho přání zpočátku nechápe, záhy však v podobných praktikách najde zalíbení a trýzní Severina s rostoucí rafinovaností. Čím je ale Severinovo utrpení větší, tím více jím Wanda opovrhuje.

Počátkem 60. let 19. století vznikl v Čechách spolek českých spisovatelů Svatobor, který mimo jiné začal pořádat sbírky na zřizování důstojných hrobů českých spisovatelů a zabýval se myšlenkou zřízení jakéhosi národního Pantheonu na Vyšehradě. Citováno květnatým dobovým jazykem, byl Slavín určen „k pohřbívání nejpřednějších, nad jiné vynikajícím způsobem o národ český zasloužilých mužů, kteří výtečnými spisy aneb uměleckými výtvory, důležitými vynálezy nebo nevšedními obětmi, tuhými zápasy a blahodárnými úspěchy čest a slávu českého národa pomáhali šířit i přes hranice této naší vlasti.“ Z finančních důvodů se hřbitov nepodařilo již více rozšířit, a tak je dnes na nevelké ploše natěsnáno více než 600 hrobů, převážně osob všeobecně slavných nebo ve svém oboru vynikajících. A tak se autor pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen a u každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech. V knížce je pro snadnou orientaci očíslovaný plánek vybraných hrobů.

Felix Hartlaub byl považován za velkou naději německé literatury a historiografie. Promoval jako historik a brzy poté byl po vypuknutí druhé světové války povolán do armády. Od května 1942 do března 1945 příslušel k zpracovatelskému týmu válečného deníku při Vrchním velitelství německé armády v Hitlerově Hlavním stanu, v pruském Rastenburgu, alpském Berchtesgadenu a v pověstném „Vlčím doupěti“ poblíž ukrajinského města Vinica. Po celou tuto dobu si stranou svých služebních povinností psal tajně svůj vlastní deník, kritický vůci činnosti velitelství a tamním poměrům. Několik týdnů před koncem války byl Hartlaub převelen k obraně Berlína, cestou však záhadně zmizel a později byl prohlášen za mrtvého.

V půvabných pověstech a příbězích – hrůzostrašných i laskavých – o českých hradech, zříceninách a přilehlých místech ožívají ztichlé paláce dávným ruchem a připomenou nám nejen svůj bývalý lesk, kdy tu žili hradní páni, šlechtici, rytíři, panoši a hradní čeleď, ale vyprávějí také o krušném životě v podhradí. A právě pohádková obrazotvornost obyčejných, chudých lidí opředla tato místa tajuplnými historkami o bílé paní, o čertech, pokladech, loupežnících, záhadných rytířích, zlých pánech a paních, jimž bylo souzeno pykat...

Román ze série Doyleových knih o profesoru Challengerovi, u nás především známém z knihy „Ztracený svět“. V tomto příběhu je již profesor Challenger starý a jak jeho manželka Jessie, tak i úhlavní nepřítel profesor Summerlee zemřeli. Hlavní hrdinkou knihy je Challengerova dcera Enid, která je přesvědčenou spiritistkou. Profesor na její vášeň hledí zprvu skepticky a snaží se s pomocí svých kolegů Edwarda Malonea a lorda Johna Roxtona proniknout na spiritistické seance a odhalit média jako podvodníky. Výsledkem je ale pravý opak - Malone s Roxtonem ve spiritismus uvěří, Enid se stává médiem a svému otci přináší ze záhrobí informace, které nikdo z živých nemůže znát. Doyle, který se sám spiritismem zabýval, tvrdil, že všechny spiritistické pokusy a jevy v této knize se zakládají na skutečnostech, které sám zažil a viděl, jen osoby a místa jsou prý pozměněny.

Satira na pesimismus v rodině a manželském soužití. Protagonista je věčně váhající čtyřicátník, který čtenářům vypráví svůj životní příběh a především se soustředí na podrobnou studii instituce manželství a rodiny.

Tato publikace svým stylem volně navazuje na knihu S Theodorem o hieroglyfech. Je tedy psána jako dialog mezi mladým Martinem a moudrým Theodorem, který tentokráte medituje nad staroegyptským uměním doprovázeným krátkými hieroglyfickými nápisy. V prvních dvou kapitolách je čtenár uváděn do samých počátků egyptského umění, seznamuje se s nejstaršími jeskynními malbami v oblasti Sahary a poznává hlavní rysy a symboliku egyptského umění včetne symboliky barev a pravidel při malování. V následujících dvou kapitolách se Theodor podrobně zamýšlí nad zlatým Tutanchamonovým trůnem a nad reliéfem z chrámu Sethiho I. v Abydu. Při svých meditacích se moudrý učitel dostává také k dalším důležitým tématům egyptské ríše, jako je rituál otevírání úst, putování zemřelého podsvětím nebo mumifikace. Jak je už pro Theodora typické, snaží se některými staroegyptskými myšlenkami inspirovat i človeka dnešní doby. Kniha není gramatickou učebnicí a nevyzývá k výuce jako její předchůdkyně, proto je mnohem stravitelnější a přístupnější. Tabulky s minislovníčkem a vysvětlením hieroglyfických znaků umožňují čtenáři bezprostřední kontakt se staroegyptským písmem, nicméně mohou být přeskočeny, aniž by utrpěla četba. V knize se nachází mnoho barevných fotografií, které nejsou pouze doplňujícím materiálem, ale nedílnou součástí textu. Jsou jakýmsi obrázkovým písmem v duchu staroegyptského umění. Čtenář si u nich může odpočinout a načerpat z jejich duchovního náboje.

Publikace tří českých novinářů, přímých aktérů války v Iráku, přináší v deníkové formě jejich osobní svědectví. Každý ze tří reportérů viděl válku odjinud a každý z nich si odnesl trochu jinou zkušenost. Michal Kubal z České televize působil jako jediný český novinář během války přímo v Bagdádu, kde z bezprostřední blízkosti sledoval drama koaliční vzdušné ofenzivy, proplétal se neprůhlednými nástrahami saddámovské propagandy a nakonec se dočkal příjezdu amerických tanků a diktátorova pádu. František Šulc z Lidových novin se stal jediným českým "embedem", jak se novináři akreditovaní přímo u koaličních vojenských jednotek nazývali; jeho válečnými společníky a průvodci byli Seabees (Mořské včely) - elitní ženijní sbor amerického námořnictva. Barbora Šámalová z České televize pracovala v Kuvajtu a v Jižním Iráku; začátek války trávila společně s vojáky česko-slovenské protichemické jednotky a po vítězném postupu spojenců na jihoirácký přístav Umm Kasr a obklíčení Basry mohla sledovat bezuzdnou anarchii a humanitární katastrofu, která zdejší Iráčany postihla.

Kniha Svět mysli vznikla během roku 2004, kdy autor při svém pobytu v Indii pod posvátnou Arunáčalou díky milosti Arunáčaly a Šrí Ramany Maharšiho sepsal tuto drobnou publikaci. Ta je určena každému čtenáři, který se občas ptá po smyslu své existence. Neobsahuje podrobný návod na cestu ke štěstí, ale je pokusem poodhalit čtenářům odvěkou moudrost, která je obsažena v náboženských spisech. Kniha tak dává čtenářům námět na přemýšlení o sobě, o světě, o duchu a duši, o hledání a chápání smyslu života všech bytostí. Je určena všem lidem hledajícím, kteří mohou na svou metodu duchovního cvičení pohlédnout z jiné perspektivy, a tak si zkontrolovat, zda nezapomínají na nějakou důležitou podmínku pro rychlý duchovní růst. Cestou ke svobodě a štěstí musí projít každá bytost sama, neexistuje žádný způsob, jak někoho jiného osvobodit nebo jak se nechat osvobodit. – Jaká by to byla svoboda, kdyby závisela na jiné bytosti?

Žijeme mnoho životů? Jistěže ne. To jenom nesmírně mocná čarodějka Iluze vytváří nespočetné sny a nechává věčnou tichou bytost snít. Ta úžasná čarodějka se nedá porazit silou, vždyť je to její síla. Ani se nedá obelstít, vždyť je to její lest. Také se před ní nedá nikam utéci, vždyť vše je jen její mocné kouzlo. Přesto se můžeme osvobodit. Věčná tichá bytost má odvěkou moudrost, kterou Iluze neumí pokořit. Rozpomeneme-li se na tuto naši úžasnou a přitom prostou přirozenost, potom se Iluze a všechna její kouzla stanou jen podivným snem.

Tím nejpozoruhodnějším, co charakterizuje lidstvo, je skutečnost, že tvor, který se pro svou schopnost myšlení pasoval na pána tvorstva, používá většinou svou mysl bez jakékoli znalosti jejího fungování. Mysl a její fungování jsou pro samotného člověka těžko pochopitelné. Také to, že mysl je nutno kultivovat, je pro většinu lidí těžko přijatelná. Mysl je však pouhým nástrojem, jehož používání může být blahodárné, pokud je mysl klidná a svobodná. Jednání stejné lidské mysli, která je nezkrocená a spoutaná závislostmi, bývá velice zhoubné, plné krutosti, závisti i zloby. - Mudrci, kteří v dávných dobách prošli obtížnou cestou k sebepoznání, sepisovali ctnostné příběhy, které na praktických příkladech ukazují, jak lépe a klidněji prožít celý život. Čtení a naslouchání těmto příběhům kultivuje naslouchajícím lidem mysl a tak zvyšuje jejich optimismus, spokojenost a radost ze života. - Člověk je v pravdě takový, jaká je jeho mysl a jaká je jeho víra. Proto čtěme příběhy plné lidské ctnosti, hrdinství, pravdomluvnosti, odříkání, odpovědnosti a spolehlivosti, oddanosti a víry. Uvažujme o nich, radujme se z těchto příběhů a zkoušejme v nich hledat odpovědi na otázky našeho vlastního žití. Čím více ctností prodchne naši mysl, tím lépe se bude žít nám i všem ostatním bytostem v našem světě.

Tato novelka patří k posledním dokončeným pracem a znalci Lawrencova díla si ji cení jako malý skvost, do něhož autor citlivě vložil svůj názor na křesťanství a současně na klíčovou roli osvobozené sexuality. I když autor nikde nepoužívá slova "Ježíš", je zcela jasné, co a koho "mužem, jenž zemřel" i všemi vedlejšími postavami myslí.

Typicky hardyovská atmosféra ponurého vřesoviště, precizní miniportréty lidí, jež zde žijí, překrásný jazyk, náznaky a symboly, množství odkazů a lehká‚ ironie při charakterizaci jednotlivých postav - to vše provází tajemný příběh o slavných křtinách na samotě u pastýře Fennela, příběh záhadného uprchlíka, kterého všichni obdivovali pro jeho chladnokrevnost, ale který nebyl nikdy dopaden.

Žít lidský život není cílem, ale úžasnou příležitostí, cestou. Záleží na každém z nás, jak tuto příležitost využije. Někdo se žene za světskými lákadly a potěšeními, aby nakonec zjistil, že nikdy neměl na život čas. Jiný se jen veze a trhá cizí ovoce, které si nezasloužil. Člověk moudrý rozvážně kráčí životem, tu se zastaví a kochá se krásou kolem sebe, tu přiloží ruku k dílu a jindy spočine v tiché spokojenosti. Pozorně se dívá a hledá, kam ta cesta života ve skutečnosti vede.

Astrid Krausseovou, redaktorku vyhlášeného vídeňského literárního nakladatelství, obtěžují na ulici dva muži. Na pomoc jí přispěchá David Kostka, bývalý knihkupec z malého knihkupectví, kde patřila k pravidelným zákaznicím. Davidovi se podaří strávit s redaktorkou večer. Astrid zná Davida jako milovníka literatury, ale o jeho vášni, psaní, dosud neví. Mezi Davidem a Astrid postupně vzniká milostný vztah. Astrid se zajímá o český jazyk a českou kuchyni, brzy otěhotní. – Román napsaný procítěně poetickým jazykem odráží autorovo hledání a vytváření nového domova. S nejkrajnějším lakonismem a velkou naléhavostí, které vyznačují již jeho ranou českou prózu, autor vypráví nejen humorný, ale i melancholický příběh jedné lásky, které na pozadí integrující se Evropy hrozí ztroskotání.