Volvox Globator strana 52 z 77

Robert Hilburn, hudební kritik Los Angeles Times poznal Johnnyho Cashe opravdu z blízka. Byl jediným novinářem na legendárním koncertě ve věznici Folsom Prison a byl posledním, kdo dělal s Cashem a jeho ženou June Carterovou rozhovor zhruba měsíc před jejich smrtí. Je tedy více než zasvěceným průvodcem životem Johhnyho Cashe od těžkého dětství přes hudební úspěchy a osobní problémy až po nelehké stáří.

Sam Harris a Mádžid Nawáz napsali svou knížku jako pozvánku pro každého, kdo se chce připojit k této naléhavě potřebné debatě: Je islám náboženstvím míru, nebo války? Je toto náboženství ochotné reformovat se? Proč se zdá, že tolik muslimů přitahuje extremismus? Co znamenají slova islamismus, džihádismus a fundamentalismus v současném světě?

Belgický autor napsal poutavou knihu, v níž kriminální příběh provází čtenáře od počátků rock and rollu a jeho prvních představitelů Billa Haleyho, Little Richarda, Jerryho Lee Lewise, Chucka Berryho a samozřejmě Elvise Presleyho přes úžasná šedesátá léta s beatovými kapelami Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd až do doby U2 a dalších. Dojemný hrdina knihy je vlastně stále na útěku, z Bruselu do Berlína a do Londýna a nakonec do Švýcarska. Krvavý příběh, který je ve francouzských knihkupectvích zařazován do regálu románu noir, se odehrává v několika časových a vypravěčských rovinách zároveň a směřuje k překvapivému vyústění.

100 nejlepších songů, které Bob Dylan za svou kariéru napsal, je doprovázeno dobovými fotografiemi, kompletními texty jak v originálu, tak v českém překladu, a notovým záznamem s akordy pro kytaru. Nechybí ani informace, kdy a jak která píseň vznikla.

Může kočka přežít vlastní smrt? Ano, zdá se, že dokonce několikrát. Ne nadarmo se mluví o devíti kočičích životech. Příběh jednoho takového kočičího zmrtvýchvstání se odehrál před necelými dvěma roky ve floridské Tampě. Jistého kocoura slyšícího na jméno Bart porazilo auto a skončil zakopaný na zahradě. Když se pak po pěti dnech k hrůze svého majitele vyhrabal z hrobečku ven, byla senzace na světě. Novináři překřtili nenápadného čtyřnožce na Zombie Cat a jeho osudy dodnes budí živý zájem. A právě tady, kde by neobvyklá zpráva z černé kroniky mohla happyendem končit, začíná Francouzka Soledad Bravi svou jemně potměšilou ódu na vůli k životu, svobodu a nezávislost. Populární autorka dětských knížek a dvorní ilustrátorka magazínu Elle rozhodně nestvořila dojemnou idylku pro milovníky koček. Její Bart je krvelačný bojovník za práva někdejších šelem, které lidská společnost odsoudila do role obtloustlých plyšáků. Příběh nesmrtelného kočičího monstra, symbolicky rozdělený do devíti kapitol, je sledem úsměvně zoufalých a realitou života odrážených pokusů tento nedůstojný osud zvrátit.

Alfred Brendel je bezesporu jedním z nejvýznamnějších klavíristů a umělců 20. století. Je historicky prvním pianistou, který nahrál kompletní klavírní dílo Ludwiga van Beethovena. Když firma Philips v roce 1999 vydala prestižní edici „Velcí klavíristé 20. století“, Brendelovi jako jedinému interpretovi věnovala šest kompaktních disků (tedy více než Rachmaninovovi, Rubinsteinovi, Horowitzovi, Richterovi, Gouldovi atd.). Brendel svojí interpretací děl W. A. Mozarta a F. Schuberta zásadně změnil pohled na tyto skladatele. Souborné vydání jeho esejů se ve světě stalo velkou událostí. Brendel je skvělým spisovatelem, esejistou a básníkem. Umí své postřehy, bádání a celoživotní zkušenosti brilantně zformulovat, jeho eseje mají vytříbený literární styl. Je velkým znalcem literatury, filmu, malířství a architektury, jeho široké zaměření prostupuje celou jeho knihou. Brendel vnímá hudbu v širších historicko-kulturních souvislostech a proto je jeho práce objevná jak pro odbornou, tak laickou veřejnost. Brendel je posledním pojítkem s velkou tradicí – byl žákem legendárního Edwina Fischera, jehož učil žák Franze Liszta, jehož učil žák Ludwiga van Beethovena. Brendel je tedy posledním článkem této velké linie, která pochází od Beethovena. V Brendelových sebraných esejích se navíc vzácně propojuje zkušenost významného a zkušeného interpreta s nejvyšší odborností badatele.

Autobiografie Marka Twaina byla poprvé publikována v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let. Jeho až drásavě upřímná reflexe vlastního života a světa je pro pochopení této komplexní postavy světové literatury a jejího díla nezbytná. Sám Twain píše: „Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti…“ Český překlad nabízí nejširšímu publiku možnost nahlédnout do Twainovy paměti, srdce a duše. První svazek celkem třídílných pamětí, Volvox Globator postupně vydá i zbývající dva.