Volvox Globator strana 72 z 77

Dosud poslední kniha Zelená mládí přináší autorovy vzpomínky na šedesátá léta. Robert Stone se zde vrací k poválečné éře, kulturní revoluci v 60. letech i ke svému přátelství s Kenem Keseym. Díky bohatým osobním prožitkůmm se Stoneovi podařilo vytvořit poutavý portrét významné části amerických dějin.

K životu patří neodlučitelně i potrava. Toto dvojnásob platí o Medvídkovi Pú, a tak je nasnadě, že jeho oblíbené kuchařské recepty tvoří již poměrně obsáhlý svazek. V první části zájemce nalezne základní receptury, bez kterých by se Pú zkrátka neobešel. Druhá část shromažďuje kuchařské recepty vhodné k odpolednímu čaji, a třetí zavádí čtenáře do světa, kterému vévodí piknik jako nejlepší možný způsob, jak trávit volný čas.

Účinky magických hub byly znovu objeveny teprve před padesáti lety, v lidových vyprávěních a legendách však byly přítomny vždy. Kniha popisuje řadu mýtů, v nichž se objevují; vypráví o jejich užívání celou řadou kultur, od středoamerických Aztéků až po sibiřské kmeny. Z angličtiny přeložila Klára Hofštetrová.

Autorka vypráví příběh kanadského černého medvěda Winnie – který se stal jako medvídek Pú nesmrtelným v dílech A.A. Milnea – a jeho opatrovateli Harrym Colebournovi, veterináři a vojenském důstojníkovi, bez jehož lásky ke zvířatům by děti patrně nikdy nepoznaly svého roztomilého, huňatého kamaráda, který nade vše miluje med.

Kniha Zohar je považována za stěžejní kabalistickou práci. Kniha je psána ve formě alegorických příběhů, jejichž prostřednictvím je však sdělován mnohem hlubší význam. Ve svém komentáři rav Laitman jasně vysvětluje jazyk kabaly, a tak každému čtenáři otevírá vstup do této knihy, jež je právem považována za bránu do duchovního sveta.

I piva, stejně jako ostatní alkoholické nápoje, započala na úsvitu dějin své společné putování s člověkem jako spojenci, kteří pomáhali otevírat brány podsvětí a léčili neustále ohroženou smrtelnou tělesnou schránku. Podávání bylin -fermentovaných do podoby piva - patřilo už před tisíciletími do repertoáru bylinných léčitelů. Nejinak tomu bylo i v keltské Anglii, odkud pochází většina receptů obsažených v této knize. Publikace Bylinná piva, kterou napsal Stephen Harrod Buhner, je určena i těm, kteří se o vztah mezi člověkem a kvašením zajímají, poslouží však především lidem, které zvědavost, směřující k oblasti piva, dovede až k realizaci tohoto prastarého nápoje. V knize je přes sto receptů na výrobu historických druhů bylinných piv a medoviny.

Příběh heavy metalové legendy Judas Priest líčí jejich vzestupy i pády zdokumentované renomovaným rockovým novinářem. Kniha vychází z rozhovorů s desítkami osobností propojených s kariérou těchto živoucích legend, od bývalých spolupracovníků až po dávné přátele z dětství. Včetně kompletní diskografie a seznamu turné.

David Chedwick je autorem knihy Zen je právě tady Poučné příběhy a anekdoty Shunrya Suzukiho o jehož výjimečném daru zprostředkovat tradiční zenové učení pomocí běžně používaného jazyka není pochyb. V této knize ožívá v příhodách, které o něm vyprávějí jeho žáci. Tato živá setkání se zenem jsou naléhavá, bezprostřední, vtipná, paradoxní a poučná. Souzní se skutečným životem, a proto jsou velmi působivá. Ukazují nám, že možnost dosáhnout osvícení existuje právě tady, právě teď, v tomto jedinečném okamžiku.

Zásady správného stolování, jak se chovat na návštěvě, co si počít, jestliže chcete napsat zdvořilý dopis, anebo jak naložit se skutečností, že váš přítel slaví narozeniny... Koho se zeptat, komu věřit, u koho hledat tu nejlepší odpověď, nežli u Medvídka Pú, který hravě zvládne i ty nejsložitější situace, jak už napovídají tradiční, kouzelné ilustrace E. H. Sheparda.

Nejobsáhlejší biografie skupiny, jejíž písničky poslouchá už několikátá generace, z pera předního švédského hudebního publicisty, vychází s bohatou obrazovou přílohou.

Nejsou to paměti v obvyklém slova smyslu. Z. K. Slabý se v průběhu své literární práce setkával (už od mládí) s řadou českých, slovenských, ruských, německých, japonských, polských, francouzských a dalších zajímavých osobností – spisovatelů, výtvarníků, hudebníků, herců, kritiků a podobně. Někteří z nich se stali jeho celoživotními přáteli, s jinými se setkával průběžně, s dalšími alespoň při určitých příležitostech. Aby tato potkávání nebyla zapomenuta (o což ho žádala řada přátel a známých), věnoval některým z oněch tvůrců kapitolu v této knize. A aby nespočívalo vše pouze na útržcích vzpomínek, doplnil je ukázkami z korespondence, dobovými dokumenty, výňatky z recenzí, pasážemi z rozhovorů, které mají svá vročení, což bezesporu přispívá k celkové věrohodnosti i po stránce faktografické. Tato samostatná první část oněch portrétů je zaměřena především na osud básníka Konstantina Biebla, který vyvstává i z několika dalších kapitol, věnovaných jeho nejbližším včetně nakladatele Karla Janského, ale také zprostředkuje osobní pohled na život a dílo Karla Konráda, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Viléma Závady, Františka Halase a Vladimíra Holana; z dalších českých autorů jsou tu zařazeny profily Marie Pujmanové, Jana Skácela, Václava Řezáče, Oty Šafránka, Václava Čtvrtka, Vlasty Váňové nebo Jarmily Svaté, k těm starším zde náleží A. M. Tilschová a J. Š. Kubín. Autor neodlišuje pohádkáře a vypravěče dětských příběhů od lyriků a romanopisců, zaměřujících se na dospělé, protože celek literatury a literárního dění je mu právem nedělitelný. Ze zahraničních spisovatelů se k uvedeným jménům přiřazuje kyrgyzský Čingiz Ajtmatov, ruská Agnija Barto, německý Otfried Preussler, jugoslávský Dušan Radović, japonský Yoshitomo Imae a slovenský Ľudo Ondrejov, najdete tu malíře (Františka Tichého, Jiřího Trnku, ale i Radka Pilaře, Milana Albicha a Evu Bednářovou), sochaře (Karla Dvořáka), herečku (Růženu Naskovou). Každé z těch setkání bylo jiné, proto ani jejich zachycení není stereotypní, má svoji osobitou polohu, návraty k zúčastněným chtějí být co nejbezprostřednější (ať jde o Nicolae Labise nebo Ovseje Drize). Jestliže se v nich objevuje odezva časů, o které šlo, je to příznačné; jsou-li tu i zmínky méně lichotivé, je právě nutno je tak brát: jako dobové úsudky (aniž v některých případech ztrácejí svoji právoplatnost podnes). Samozřejmě těchto čtyřicet osobností zahrnuje pouze menší část pozoruhodných setkání, k nimž docházelo. Proto se autor ve svých vzpomínkách chce vracet k další plejádě umělců, s nimiž měl příležitost se poznat, ať doma nebo při pobytech v cizích zemích.