Volvox Globator strana 65 z 91

„Hvězdné nebe nade mnou seřízený motor pode mnou a zenový klid ve mně " nabízí se poznamenat po přečtení této knihy. Pirsig se svým Zkoumáním hodnot (jak zní podtitul svazku) vlétl do rozčarovaných 70. let jako sršeň do vosího hnízda a způsobil na literární filozofické i vědecké scéně menší zemětřesení. Kniha se stala okamžitě bestsellerem následovala vlna více či méně úspěšných epigonů a překlady do mnoha světových jazyků. Text tak v sobě spojuje zdánlivě neslučitelné žánry cestovního deníku románu a filozofických úvah.

Rami Shapiro ve své publikaci oživuje klasické příběhy lidí, kteří dokázali tak úchvatným způsobem spojit duchovní i všední záležitosti. Každá povídka odhaluje duchovní chasidské síly vyvěrající z jejich neostýchavého veselí, nabízí ponaučení pro zbožný život a připomíná, že duchovno lze nalézt i v každodenním životě. Bez náležitého komentáře jsou ale alegorické chasidské příběhy matoucí. Autor je však představuje spíše jako skutečné příběhy než podobenství, a tak z nich činí přístupné a přitažlivé příhody. Publikace otevírá cestu k nezprostředkované chasidské moudrosti, aniž by předtím byla nutná hlubší znalost židovského duchovna. Shapirovy moudré, přesto nenásilné komentáře vysvětlují teologické pojmy, představují významné postavy, poskytují srozumitelné a vysvětlující odkazy neznámé většině čtenářů a ukazují, jak lze využít chasidských příběhů v dalším duchovním procitání. Z angličtiny přeložil Radek Hanzl.

Autorka vypráví příběh kanadského černého medvěda Winnie – který se stal jako medvídek Pú nesmrtelným v dílech A.A. Milnea – a jeho opatrovateli Harrym Colebournovi, veterináři a vojenském důstojníkovi, bez jehož lásky ke zvířatům by děti patrně nikdy nepoznaly svého roztomilého, huňatého kamaráda, který nade vše miluje med.

Philip Roth ve svém novém románu rozpřádá fiktivní příběh vítězství Charlese A. Lindbergha v prezi-dentských volbách v roce 1940. Lindbergh, slavný letec, který roku 1927 jako první přeletěl Atlantik, poráží Franklina D. Roosevelta a stává se třicátým třetím americkým prezidentem. Jeho programem je však izolacionismus a pronacistická politika.

Rami Shapiro ve své publikaci oživuje klasické příběhy lidí, kteří dokázali tak úchvatným způsobem spojit duchovní i všední záležitosti. Každá povídka odhaluje duchovní chasidské síly vyvěrající z jejich neostýchavého veselí, nabízí ponaučení pro zbožný život a připomíná, že duchovno lze nalézt i v každodenním životě. Bez náležitého komentáře jsou ale alegorické chasidské příběhy matoucí. Autor je však představuje spíše jako skutečné příběhy než podobenství, a tak z nich činí přístupné a přitažlivé příhody. Publikace otevírá cestu k nezprostředkované chasidské moudrosti, aniž by předtím byla nutná hlubší znalost židovského duchovna. Shapirovy moudré, přesto nenásilné komentáře vysvětlují teologické pojmy, představují významné postavy, poskytují srozumitelné a vysvětlující odkazy neznámé většině čtenářů a ukazují, jak lze využít chasidských příběhů v dalším duchovním procitání. Z angličtiny přeložil Radek Hanzl.

Carlos Castaneda je známý především jako autor dnes již kultovních knih, za všechny jmenujme Učení dona Juana, Cesta do Ixtalnu či Umění snít. Autor se však ve své biografii pokouší nastínit a vyřešit i další problém. Podle jeho názoru jako by Carlos Castaneda chtěl něco skrývat, něco, kvůli čemu zabředá do vlastních lží. Bourseiller zde poprvé poodhaluje roušku tohoto tajemství, poprvé se snad dostává pod kůži této nesmírně záhadné osobnosti – k jejímž přátelům patřili spisovatelé Anais Nin, Irwing Wallace či hudebník Alexandro Jodorowski – často nazývané guru hippie, zatvrdilý svůdce nebo svérázný básník. Nejvíce otázek se ale vynořuje v souvislosti s jeho záhadnou smrtí v roce 1998, kterou se zkušený autor pokouší věrohodně vysvětlit.

Autorka vypráví příběh kanadského černého medvěda Winnie – který se stal jako medvídek Pú nesmrtelným v dílech A.A. Milnea – a jeho opatrovateli Harrym Colebournovi, veterináři a vojenském důstojníkovi, bez jehož lásky ke zvířatům by děti patrně nikdy nepoznaly svého roztomilého, huňatého kamaráda, který nade vše miluje med.

Neznámá povídka významného filozofa "stříbrného věku", autora Dialektiky mýtu, který byl za sovětské vlády uvězněn a pracoval jako vězeň na stavbě Bělomořského kanálu. O jeho prozaických pracích se dovídáme až dnes — Losev jako svoje vzory uváděl E.T.A. Hoffmanna a E.A. Poea. Povídka z roku 1932 je zpovědí člověka, který byl jako gymnazista divadelní fanoušek a měl svoje ideály, ale nakonec dochází k dezintegraci jeho osobnosti. V této souvislosti můžeme mluvit o podobnosti s Dostojevského Zápiskami z podzemí. Duševní zlom vede hlavního hrdinu až k zapálení městského divadla, kde uhoří stovky lidí. Jádrem výpovědi je "živý sen", v němž mýtický falus zaplaví svým semenem celou zemi a zde se pak rodí jen bezduché opice. Tato miniatura, kterou můžeme přiřadit rovněž k sci-fi novelám M. Bulgakova, představuje mistrovský text. Varuje před dehumanizací, rozpadem systému hodnot a ztrátou souvislostí.

Román se zabývá životem jednoho z prvních zvěstovatelů evangelia v antickém světě. Spisovatel nechává zaznít mnohohlas Pavlových současníků, a tak se před námi postupně vynořuje plastický portrét této nejednoduché postavy z prvního století křesťanských dějin. Kniha je vystavěna nejen s porozuměním Pavlovu poselství a životu prvotních křesťanů, ale též s hlubokou znalostí antického světa.

Tato kniha je určena nejen kabalistům, ale všem, kteří se zajímají o hlubinnou psychologii. Jedinečným způsobem propojuje freudovské a jungovské pojetí s pojetím kabalistickým. Odpovídá na mnohé otázky, které bytostně zajímají každého vnímavého člověka – odkud jsme přišli, co je, jak se vyvíjí a jak funguje naše duše, co se děje s člověkem po smrti? Z kabalistického hlediska je zde též po-jednáno o takových pojmech, jako jsou ego, bytostné Já, nadjá, id, persona, libido, mortido, archetypy, osobní a kolektivní nevědomí a mnohem více.

Román mladého britského autora, oceněný cenou listu Manchester Guardien, je ve skutečnosti uceleným souborem devíti volně na sebe navazujících povídek. Každá z nich nás zavede na jiné místo a pokaždé se setkáme s jinou postavou, která zde vypráví vlastní příběh. Okinawa, Tokyo, Hong Kong, Mongolsko, Petrohrad, Londýn a nakonec New York. Na této působivé cestě, pro níž je typická autorova dokonalá znalost prostředí, tak můžeme spolu s členem japonského kultu Óm Šinrikjó spoluprožívat jeho pocity po plynovém útoku v tokijském metru, potkáme se s podloudným mongolským obchodníkem a petrohradským zlodějem, brutálně zneužívanou mladou Číňankou či zklamanou irskou vědkyní. Jednotlivé příběhy však na sebe často až s téměř jemnou nepostřehnutelností navazují a vzájemně se překrývají. Mitchell tak rozvíjí skvělý logicky promyšlený souvislý příběh o vzrušujícím stavu současného světa – společná a všudypřítomná je jim trýzeň, politická realita, neosobní mašinérie současného odosobněného světa, jeho vyšinutost, hraničící často až s komediálností.

Publikace dává možnost blíže se seznámit nejen se skupinami, které tvořily a tvoří dějiny rocku a heavy metalu, ale i s takovými formacemi, které dokázaly vydat jediné album a poté zmizely v propadlišti dějin. Žánrové zaměření publikace není jednoznačně vymezeno – a sahá od klasického hard rocku přes heavy metal (včetně všech jeho odnoží) až po hardcore a grindcore. Ovšem tato charakteristika není zcela vyčerpávající, jelikož autor zabrousí i do progresivního rocku, připomene legendy punk rocku, ale nezapomene ani na představitele elektronického nebo industriálního metalu. Vězte tedy, že začneme u Aaronsrod, pokračovat budeme přes Black Sabbath, Celtic Frost, Death... až po Rainbow, Sepulturu, Therapy?, UFO či Virgin Steele…

Tím nejpozoruhodnějším, co charakterizuje lidstvo, je skutečnost, že tvor, který se pro svou schopnost myšlení pasoval na pána tvorstva, používá většinou svou mysl bez jakékoli znalosti jejího fungování. Mysl a její fungování jsou pro samotného člověka těžko pochopitelné. Také to, že mysl je nutno kultivovat, je pro většinu lidí těžko přijatelná. Mysl je však pouhým nástrojem, jehož používání může být blahodárné, pokud je mysl klidná a svobodná. Jednání stejné lidské mysli, která je nezkrocená a spoutaná závislostmi, bývá velice zhoubné, plné krutosti, závisti i zloby. - Mudrci, kteří v dávných dobách prošli obtížnou cestou k sebepoznání, sepisovali ctnostné příběhy, které na praktických příkladech ukazují, jak lépe a klidněji prožít celý život. Čtení a naslouchání těmto příběhům kultivuje naslouchajícím lidem mysl a tak zvyšuje jejich optimismus, spokojenost a radost ze života. - Člověk je v pravdě takový, jaká je jeho mysl a jaká je jeho víra. Proto čtěme příběhy plné lidské ctnosti, hrdinství, pravdomluvnosti, odříkání, odpovědnosti a spolehlivosti, oddanosti a víry. Uvažujme o nich, radujme se z těchto příběhů a zkoušejme v nich hledat odpovědi na otázky našeho vlastního žití. Čím více ctností prodchne naši mysl, tím lépe se bude žít nám i všem ostatním bytostem v našem světě.

Publikace představuje sbírku povídek, která pojednává o cestě současných mágů. Šamanský úder je okamžik, kdy se mága dotkne velikost a on jí poté zprostředkuje veškerenstvu básnickým obrazem či uměleckým dílem, a tak otevře brány lidského podvědomí. Šamanská tvůrčí potencialita tak vynalézá symbolické příběhy s takřka hypnotickým účinkem. Šamanský tvůrčí úder je léčba šokem: vynález vlastního, niterně cítěného omráčení, po němž přichází překvapující nápad, který rozbíjí nudnou příčinnost a plodí nový aspekt světa a nové poznání, že cokoli v člověku může být jinak. - Václav Návrat vystudoval Akademii múzických umění, zabývá se hrou na barokní a klasicistní housle. Je sólistou a uměleckým vedoucím několika souborů staré hudby, s nimiž natočil řadu CD. Je skladatelem a majitelem studia Rituart, ve kterém vytváří soudobou počítačovou hudbu pro spojení s živými nástroji. Je malířem a ilustrátorem, maluje symbolistní obrazy s „šamanskými“ prvky jako svobodný záznam cest po různých vrstvách realit. Je autorem mnoha básní, povídek, esejů, divadelních her a scénářů, v nichž uplatňuje svá intenzivní studia duchovních nauk a vizionářské koncepty vyjadřované uměním...

Roth tentokrát svůj román zasadil do „idylického“ období po 2. světové válce. Svěže napsaný a intelektuálně důvtipný příběh představuje svého protagonistu Švéda Levova, vynikajícího univerzitního atleta, který dospívá v poválečných letech všeobecné hospodářské prosperity. Když se později jeho manželkou stane krásná Miss New Jersey a Švéd navíc zdědí otcův prosperující podnik, nic jim nebrání v tom, aby se odstěhovali do půvabné a klidné vesničky Old Rimrock. Americká idyla však netrvá dlouho - přichází rok 1968 a s ním Švéda opouští i vrtošivá štěstěna. Švédova zbožňovaná dcera, Merry, z níž se stává zarputilá aktivistka hnutí proti vietnamské válce, se zapojuje do aktů politického násilí. Švédova představa rodinného štěstí stejně jako jeho duševní integrita se tříští. Švéd je tak v jediném okamžiku vytržen ze své americké idyly a vržen do americké zběsilosti konce 60. let. Poutavé, brilantně a s hlubokým soucitem napsané dílo, plné trýznivých a explodujících vášní, se tak zařazuje k tomu nejlepšímu, co se Rothovi podařilo napsat.

Publikace významného francouzského sociologa a religionisty Frédérica Lenoira je vlastně jakýmsi rozhovorem, který vedl s katolickým mnichem Robertem le Gallem a tibetským lamou Džigme rinpočhem. Jeho aktéři se v něm pokusili odpovědět na základní otázky lidského bytí, jež si klade řada lidí, kteří se pustili do duchovního hledání nebo přemýšlení o tajemství lidského osudu.