E-knihy - Judaizmus strana 1 z 1

Tradičný judaizmus akceptuje výlučne pochovanie pozostatkov do zeme a zásadne odmieta pohreb spopolnením. Napriek tomu v posledných desaťročiach sa stále častejšie stáva, že príslušníci židovskej komunity uprednostňujú kremáciu. Etnológ Peter Salner v tejto knihe na základe svojich výskumov priam detektívnym spôsobom analyzuje dôvody a následky tohto v minulosti zakazovaného a prakticky neznámeho trendu. PhDr. Peter Salner, DrSc. (1951, Bratislava). Študoval na Katedre etnografie a folkloristiky FiF UK. Ako vedecký pracovník Ústavu etnológie a sociálnej antropológie SAV, v. v. i. sa špecializuje na sociálnu kultúru židovskej komunity na Slovensku v 20. – 21. storočí a spoločenský život Bratislavy v 20. storočí. 

„Jmenuju se Kamila a rozhodla jsem se stát první českou rabínkou.“ Jak dojde k tomu, že se žena bez židovských kořenů rozhodne konvertovat? Kamila Kopřivová alias Rabínka v zácviku vás provede nejen vlastním příběhem, ale také všemi podstatnými aspekty judaismu. A připravte se, že si posvítí i na ty neortodoxní – třeba na židovský feminismus. Součástí jejího vyprávění je i představení liturgického roku nebo významných židovských žen, které se nesmazatelně zapsaly do dějin. Šalom alejchem!

Po malej ortodoxnej židovskej obci v istom mestečku zostala jediná pamiatka: zápisnica. Možno ako dôkaz toho, že minulosť nezmizne bez stopy. Ožíva vďaka nej aj Jakub Laub, nekompromisný a tvrdo brániaci svoj svetonázor a svoje presvedčenie. Ortodoxný žid, ktorý má tajomstvo a veľké trápenie. Zradila ho jediná dcéra. Nepochopiteľne. Neodpustiteľne. Jakub je zvyknutý zaťať päste a biť sa za svoje miesto pod slnkom, denne sa pričiňuje o to, aby židovstvo nezaniklo v záplave iných náboženstiev a národov. Vždy bol dôsledný v dodržiavaní všetkých príkazov a zachovávaní tradícií pre ďalšie generácie. No okrem Tóry sú aj knihy malé. Nie sú v nich zákony, ale naše životy. Každý z nás si píše knihu svojho života, ktorú Boh uchováva vo svojej obrovskej knižnici. Kto však bude pokračovať v tej Jakubovej?

Piate rozšírené vydanie knihy Jaroslava Franeka Judaizmus uvádza čitateľa do širokého spektra otázok súvisiacich so židovským duchovným svetom, objasňuje základné židovské náboženské predstavy a pojmy, popisuje rôzne náboženské prúdy, ktoré sa v priebehu dejín vyformovali, vysvetľuje historické pozadie ich vývoja. Nepredpokladá u čitateľa žiadne špeciálne vedomosti a poskytuje odpovede na množstvo otázok. Uvádza všetky sviatky židovského liturgického roka, popisuje bohaté dejiny židovského národa od biblických čias až po súčasnosť. Samostatné kapitoly sú venované histórii slovenského židovstva, sionistickému hnutiu a dejinám štátu Izrael vrátane izraelsko-arabských vojnových konfliktov. Knihu doplňujú vybrané texty Talmudu a krátke ukážky prác židovských autorov, ako aj slovník často používaných pojmov a mien, s ktorými sa stretneme pri čítaní Judaik. Napriek tomu, že ide o literatúru faktu, je čitateľsky príťažlivá, recenzentmi aj čitateľmi oceňovaná.

Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Exodus, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Jak zmiňují recenzenti a kritici, jedná se o výjimečnou publikaci propojující tradiční texty s problémy 21. století, autor se věnuje řadě detailů a přitom je schopen převodu na dnešnímu čtenáři pochopitelnější paralely. Jde o v pořadí druhou knihu cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation.

Legendy Židů patří neoddiskutovatelně do pokladnice světové literatury, do níž vstoupily jako „příběhy, jež v Bibli nenajdete“ nebo jako „veškeré židovské legendy v kostce“. Ginzberg vynikal schopností vstřebávat stovky příběhů a jejich verzí v původních jazycích a všímat si rozdílů, jež naznačují, který příběh je původní a který odvozený. Toto Ginzbergovo dílo dodnes představuje odrazový můstek pro studium biblických legend obecně a autorovy závěry nebyly pozdějšími objevy tzv. svitků od Mrtvého moře a gnostických rukopisů z Nag Hammádí vyvráceny, nýbrž vesměs potvrzeny. Českému čtenáři, jenž se s nimi dosud neměl možnost seznámit, umožňují poprvé nahlédnout do textů, jež se formovaly tisíce let a jež úzce souvisejí s pojmem „ústní Tóra“. Tóra samotná (je třeba vždycky psát s velkým písmenem) není jen učení (nauka) či pět knih Mojžíšových, ale je též synonymem pojmu Tanach, celé židovské Bible. Tóra navíc není jen Písmo svaté, úzce se pojící se svatostánkem, ale i živá bytost, předcházející stvoření člověka a světa. Na její podvojný charakter – písemný a ústní – nelze zapomínat. Písemná forma je vnějším projevem Tóry, zjeveným „fyzickým artefaktem“, nutně provázeným vnitřním obsahem, tedy ústní Tórou, jež vznikala souběžně s „hmotným“ textem. A ač prvním uceleným písemným vyjádřením ústní Tóry je až rabínská Mišna z počátku 3. stol. po Kr., rozhodně to neznamená, že „příběhy, jež v Bibli křesťan nenajde“, jsou „dodatečným výmyslem“ rabínů odtržených od běžného života židovské komunity. Právě naopak. Ginzberg celým svým dílem poukazoval na to, že oba aspekty vznikaly synchronně. Bez nich by „Tóra“ nikdy nebyla celá. K písemnému zaznamenání ústní Tóry byl dán důvod teprve po zničení Chrámu v roce 70 po Kr. (po tzv. churbanu), tedy po skončení období druhého chrámu. Ve zkratce to vyjadřuje tvrzení, že „Tanach je Chrámem po churbanu“: hmotný Chrám zmizel, leč přijal podobu duchovní, kterou nikdy neztratil a nikdy ztratit nemůže.

Svým tématem stojí kniha na pomezí lingvistiky a teologie. Po základním přehledu teorií, na nichž je založena následná analýza, rozebírá metafory obsažené v konceptualizaci hebrejského výrazu ???? (tóra/zákon) a příbuzných termínů ve Starém zákoně. Pozornost věnuje rovněž překladům vybraných metaforických výrazů z Jeremiáše a Sofoniáše do moderní češtiny a angličtiny. Případová studie v závěrečné kapitole analyzuje pojmové metafory v učebnici Compass: Manual for Human Rights Education with Young People a ukazuje tak biblické (židovské a křesťanské) kořeny samotné idey lidských práv.

Jiří Weil napsal Žalozpěv za 77.297 obětí v roce 1958 u příležitosti slavnostního setkání v Pinkasově synagoze, rekonstruované v památník obětem holocaustu. Dílo pozoruhodné hledáním literárního tvaru pro sdělení nesdělitelného napsal v době, kdy pracoval jako knihovník židovského muzea, kdy nemohl publikovat a kdy zároveň pracoval na slavném románu Na střeše je Mendelssohn, přeloženém do mnoha jazyků. První anglický překlad Žalozpěvu vznikal s pomocí J. Škvoreckého a J. Koláře, doslov napsal Jindřich Toman.

Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.

Strhující životopis Deborah Feldman konečně v češtině! Deborah prožila celý svůj život ve fanatické náboženské sektě chasidských Židů v americkém Williamsburgu. V sedmnácti letech jí bylo domluveno manželství a očekávalo se od ní, že se stane správnou židovskou manželkou, bude se starat o domácnost a splní svou nejzásadnější povinnost: zplodí potomka. Uvězněná v sexuálně a citově nefunkčním manželství se devatenáctiletá Deborah rozhodne utéct a upřednostnit svobodný život před rodinou a tradicí. Deborah se tak konečně otevírá úplně nový svět plný možností, ve kterém se musí rychle zorientovat. Minulosti se totiž tak snadno uniknout nedá a pošpiněná rodinná čest se v takto ortodoxní víře rozhodně nepromíjí… Podle knihy vznikla minisérie společnosti Netflix.

Kniha, ktorá sa dá čítať aj odzadu. Opisuje fungovanie dobročinnosti a sociálnej práce v židovskej komunite. Poukazuje na nesporný prínos tejto komunity pre sociálnu prácu.

„A magyar származású izraeli történészek a kötetbe foglalt tanulmányaikban szokatlan módon közelítenek a magyar zsidó múlthoz. Újdonság a zsidó társadalomtörténet Jakov Katz által kezdeményezett megközelítése és újdonság az is, hogy a modern kori magyarországi zsidóság ortodox, sőt ultraortodox áramlatai kerülnek ezúttal reflektorfénybe. A Michael K. Silber által szerkesztett tanulmánykötet ahhoz segít bennünket hozzá, hogy a korábbiaknál teljesebb képet alkossunk a zsidók magyar társadalomba való betagozódásának ellentmondásos folyamatáról.” – Gyáni Gábor, történész

A zsidókról eddig tankönyveink csak a holokauszt kapcsán írtak valamennyit. A magyar történelemben játszott szerepükről, kultúrájukról, vallásukról, etikájukról, humorukról semmit.Másféleképpen felnövő új nemzedéket szeretnénk, amely reálisabban értékeli a világot? Amely nem esik téveszmék áldozatául? Amely élni tud az együttműködés és az egymástól való kölcsönös tanulás lehetőségével?Ez a könyv ebben szeretne segíteni. Bemutatja a zsidó vallást, az ünnepeket, a szokásokat, az életvitelt, a kóserság törvényeit, a zsidóság szent könyveit, külföldi és hazai történelmét, fontosabb magyarországi műemlékeit, a legismertebb antiszemita vádakat, kiindulópontjaikat, következményeiket és cáfolataikat, a zsidósággal kapcsolatos legfontosabb történelmi személyiségeket, és képet rajzol Izrael Állam életéről is. Részletesen szól a zsidó kultúra és életmód értékeiről. Bemutatja a nők tiszteletét a zsidó közösségekben, a zsidó vallásjog demokratikus szerkezetét, a zsidó vallás racionális problémamegközelítését, emberközpontú moralitását, a kultúra iránti nyitottságot, a zsidó nevelést, valamint a zsidó humort, amely még a legnehezebb helyzetekben is meg tudja nevettetni az embereket.