Knihy - Stredovek strana 1 z 19
zobraziť:
Encyklopedie středověku, 3. vydání
Tento výkladový slovník z pera předních světových medievistů je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostatným esejem.
Samospráva a právo mesta Krupina v stredoveku
V časoch panovania kráľa Bela IV. získala komunita mešťanov v Krupine svoje privilégiá, ktoré dali základ neskoršiemu krupinskému právu, s ktorým sa pri svojej práci stretol nejeden historik. Toto právo našlo okrem samotnej Krupiny uplatnenie aj v desiatkach ďalších lokalít. Výraznou mierou tak pomohlo rozvoju osídlenia na území Slovenska v stredoveku. Krupina v priebehu stredoveku vytvorila okolo seba rozsiahly právny okruh a neraz zasiahla aj do vývoja práva v celouhorskom kontexte. Doteraz však nevyšla práca, ktorá by sa touto témou zaoberala do hĺbky. Práve táto publikácia má toto biele miesto zaplniť. V prípade stredovekých uhorských miest ide ruka v ruke s privilégiami a právom aj ich samospráva. Richtár a mestská rada často tvorili súdny tribunál mesta. Popri súdnej funkcii richtár a mestská rada riešili rôzne otázky hospodárstva mesta, jeho fungovania a v neposlednom rade hájili záujmy mesta – často aj pred samotným panovníkom. Publikácia prezentuje vývoj a fungovanie samosprávy v stredovekej Krupine, kde môžeme nezriedka sledovať konanie konkrétnych mešťanov, ktorí doslova tvorili dejiny mesta. Publikácia prináša hlboký a analytický pohľad na vývoj samosprávy a práva v Krupine. Prezentované poznatky a tvrdenia sú založené v prevažnej miere na náročnom a pracom výskume archívneho materiálu. V chronologickom slede sú prezentované poznatky o vývoji, obsahu, charaktere a rozšírení práva. Tam, kde to situácia dovoľovala, sú informácie podávané podrobnejšie, niekedy až v nuansách. Takýto postup umožňuje nahliadnuť do problematiky omnoho hlbšie. Okrem toho si čitateľ môže urobiť živý obraz o tom, ako vyzerala súdna agenda stredovekého mesta a čo to znamenalo, keď sa udelilo krupinské právo.
Wyclif, Páleč a nominalisté
Zpráva Jana Husa z roku 1411 o tom, že skupina českých akademiků měla k dispozici a studovala texty anglického mistra od počátku devadesátých let 14. století, není úplně přesná. Aktuální poznatky naznačují, že v historické paměti betlémského kazatele je zamlčeno, že dříve než pražští realisté studovali spisy oxfordského doktora v Praze někteří nominalističtí mistři. Zcela určitě již prokazatelně v roce 139 3 tak činil Helmold ze Salzwedelu, jenž se ve svých logických traktátech inspiroval Wyclifovými názory na pravdivost vět a způsoby jejich dokazování. Na základě dnes dostupného a interpretačně zpracovaného materiálu je zřejmé, že minimálně do roku 1393 pražští realisté patrně spisy anglického mistra vůbec neznali nebo o ně nejevili zájem.
Smrtí smrt překonat
Relikvie a jejich moc ve středověku.
Co by mohlo být současnému člověku odpornější a vzdálenější než uctívání rozložených lidských ostatků? A přece jde o kult, který pojí kontinenty a je doslova vepsán do DNA naší civilizace.
Jak je to možné? A má nám příběh zdánlivě tak vzdálený co říct i dnes?
Tato kniha se zabývá smrtí, kultem mrtvých „celebrit“ a vztahem lidí k nim ve středověku a na prahu novověku. Nejedná se však o knihu tísnivou, ponurou ani děsivou. Naopak, smrt ve středověku září zlatem, stříbrem a drahými kameny v podobě relikviářů, předmětů uctívaných napříč staletími, které dodnes fascinují svou dechberoucí kvalitou.
Registra censuum mediaevalia Slovaciae I.
Publikácia o stredovekých majetkových registroch feudálnych majetkov na území Slovenska je koncipovaná tak, že v prvej časti prináša historiografické exkurzy k niektorým vybraným registrom s cieľom poukázať na ich možnosti a význam pre konkrétny historický výskum. Podstatnejšou je však jej druhá časť, ktorá je edíciou majetkových registrov z obdobia do konca uhorského stredoveku. V tomto prípade ide o súkromné (šľachtické a cirkevné) a nie o erárne, teda štátne majetkové registre, pretože tie budú predmetom osobitného spracovania a budú predstavovať druhý diel tohto edičného počinu. Prvý diel obsahuje dvadsaťsedem jednotiek feudálnych majetkových registrov tak, ako ich identifikoval heuristický výskum. Druhou časťou edície sú registre desiatkov, ktoré už v čase, z ktorého sa zachovali, mali povahu stálych príjmov a pre cirkev predstavovali alternatívu tých feudálnych príjmov, aké mali svetskí držitelia zo svojich majetkov. Veľmi dôležitou súčasťou tejto edičnej časti publikácie je podrobný miestny register, ktorý je zároveň príspevkom k stredovekej slovenskej topografii a svoj význam má aj z hľadiska toponomastického výskumu. Treba azda už len dúfať, že po publikovaní stredovekých majetkových registrov neuplynie podobná časová prestávka a systematické publikovanie urbárov (už novovekých) si nájde svojich priaznivcov v kapacitných radoch slovenskej historiografie.
Morava v proměnách dlouhého 13. století
Modernizace dědičných přemyslovských držav v průběhu dlouhého 13. století na sebe vzala mnoho podob a jedna z nich, proměna Moravy knížecí v markrabskou, přivedla na sklonku léta 2022 do louckého kláštera ve Znojmě archeology a historiky z českých zemí, Německa a Rakouska. Společně si chtěli připomenout památku moravského markraběte Vladislava Jindřicha, za jehož vlády (1198–1222) byla Morava vtažena do hlavního proudu inovačních změn a začala se přetvářet ve svébytné, zemskými hodnotami definované markrabství. Pronesené příspěvky a průběžně vedená rozprava se propletly v nápaditém mezioborovém dialogu, jehož výtěžek se podařilo převést do nyní předkládané, písemné podoby.
Reprezentace a praxe sociální kontroly v pozdně středověkých městech
Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech. Předkládaná interpretace městských nepokojů v 15. a 16. století spojuje přístupy moderní urbánní historiografie s rozsáhlou archivní heuristikou. Na městskou politiku sledovaného období je nahlíženo prizmatem změny doložené v řadě říšských měst. Model vyjednávání konsensu mezi městskou radou a vlivnými korporacemi začal v pozdním středověku ustupovat nové politice magistrátů, které se opíraly o novou městskou byrokracii, jež jim umožňovala plošně kontrolovat celý městský prostor. Podobné tendence se nyní podařilo doložit i v českých zemích, a to včetně nástrojů, kterých městské rady k plošné kontrole využívaly. Posilování sociální kontroly přitom nebylo projevem dominance městských rad, ale probíhalo na různých úrovních a přes dílčí protesty (například vůči volnému vstupu rychtářů do domů) i za obecného souhlasu většiny měšťanů.
Válka a konflikt ve středověku
Ozbrojený konflikt hrál při formování středověkého světa ústřední roli. Války lidé využívali k vytváření, rozšiřování a obraně svých komunit, ale rovněž k potvrzení své vlastní identity. V knize Válka a konflikt ve středověku renomovaný americký historik Stephen Morillo seznamuje čtenáře s globální historií ozbrojených konfrontací mezi lety 540-1500. Popisuje však i některé pozdější sváry. Středověk totiž nevymezuje přesně podle letopočtů, avšak obdobími, která byla formována změnami klimatu a pandemiemi.
Morillo zkoumá ozbrojené konflikty ve všech částech světa, od Číny a středoasijskou step až po jihozápadní Asii, západní Evropu a americké kontinenty. Zabývá se technologickými, sociálními, kulturními a environmentálními parametry válčení a využitím zbraní a taktiky používaných válečníky na souši i na moři.
Kniha je rozdělena do dvou částí. První část vysvětluje geografická, politická a technologická pravidla, která obecně utvářela vzorce vojenské činnosti, v části druhé autor popisuje, jak se tato pravidla projevila v různých historických kontextech.
Na sklade 1Ks
24,71 €
27,45 €
Cesta kolem světa
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie. Dobový bestseller par excellence byl přeložen do většiny evropských jazyků a zachoval se v desítkách rukopisů a mnoha variantách. Inspiraci v mnohdy zcela fantastickém vyprávění našla i řada moderních autorů včetně Umberta Eca. Specifickou a významnou stopu zanechal Mandevilův cestopisl iv českých zemích: první překlad do češtiny pořídil už v 15. století Vavřinec z Březové, v českém prostředí vznikl i unikátní iluminovaný rukopis dnes uložený v Britské knihovně. Novou edici (a překlad do moderní francouzštiny) na základě dosud nevydaného rukopisu pořídila významná francouzská medievistka Christiane Deluzová.
Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům: 921–922
V roce 921 se na pokyn ‘abbásovského chalífy vydalo z Baghdádu do království ležícího při soutoku řek Volha a Kama poselstvo s Ibn Fadlánem. Volžské Bulharsko se nacházelo daleko za hranicemi islámského centra a Ibn Fadlán nám ve svém arabsky psaném pojednání zanechal barvité zprávy jedinečné historické a etnografické hodnoty o oblastech Eurasie, které cestou spatřil. Svůj popis věnoval zejména zvykům tamních lidí, v mnoha případech pohanským stepním kmenům, především Oghuzům, Pečeněhům a Baškirům, a hlavně samotným volžským Bulharům. Setkal se rovněž s „Rusy“, severskými obchodníky-válečníky, kteří z oblasti Baltu pronikali na jih podél ruských řek, a byl svědkem jejich pohřební ceremonie spálení zesnulého na lodi. Kniha o jeho cestě, která trvala téměř rok a během níž urazil skoro pět tisíc kilometrů, právem náleží ke klenotům středověké, nejen arabské literatury.
Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech, 2. vydanie
Druhé, upravené a rozšířené vydání komentované antologie textů nejvýznamnějších latinských pramenů ke slovanskému pohanství (první vydání 2017). Ve dvojjazyčném, latinsko-českém vydání se stručnými úvody, kritickým aparátem a výkladovými poznámkami systematicky předkládá čtenáři zmínky o náboženství, svatyních, bozích a zvycích starých Slovanů na Balkáně, v Polabí a Pobaltí, o christianizaci Pomořanska a Rujány či o údajných pohanských přežitcích v lidové kultuře středověkých Čech a Polska. Mimořádně cenná svědectví přinášejí rozsáhlé úryvky ze Životů biskupa Oty Bamberského, pojednávající mimo jiné o kultu bohů Triglava a Gerovita v Pomořansku, anebo obsáhlé pasáže z Činů Dánů Saxona Grammatika, vyprávějící o pádu svatyně boha Svantovita v rujánské Arkoně. Oproti prvnímu vydání je kniha rozšířena o šest nových textů.
Dvorská reprezentace a mecenát za vlády posledních Přemyslovců
Rytířská dvorská kultura je mimořádně vděčným a populárním tématem. Díky moderním přepracováním středověkých látek známe příběhy o králi Artušovi, nesmrtelné lásce mezi Tristanem a Izoldou a hrdinských činech Alexandra Velikého.
Autoři této publikace propojili své zkušenosti z oblasti germanistické medievistiky a historie a zaměřili se na zmíněné okruhy v německy psaných rytířských románech v kontextu mecenátu závěru přemyslovské éry. Zvláštní pozornost je věnována dílu Oldřicha z Etzenbachu a jeho spojení s Borešem (III.) z Rýzmburka a Jindřichovi z Freiberka a jeho mecenáši Rajmundu z Lichtenburka.
Pozornosti neušla ani rodová pověst Šternberků, která se vrací k událostem z 40. a 50. let 13. století. Kniha je určena nejen historikům a literátům, ale i širšímu publiku.
Křížové výpravy
Podle dosud převládajícího mínění v řadách zájemců o problematiku křížových výprav byly tyto středověké aktivity výsledkem rozpínavosti imperialisticky laděného středověkého křesťanství. Tento názor však výrazně zkresluje skutečnost. Celé toto hnutí vrostlo do evropské politiky, kde se utkávala církevní moc s mocí světskou, papežové s císaři i jednotliví králové mezi sebou, přičemž tento historicky vzniklý fenomén také rozhodujícím způsobem ovlivnil dobovou kulturu i tehdejší vědomosti o světě. Autor se ve své publikaci pokusil nabídnout čtenáři nezaujatý pohled na křížové výpravy, oproštěný od ideologických předsudků osvícenců předchozích století, a vycházel přitom z posledních studií některých nově publikovaných dokumentů. Zabývá se obdobím od výzvy ke konání výprav až do pádu posledního křižáckého státu v Levantě. Text knihy je tematicky doplněn dobovými ilustracemi a četnými chronologickými tabulkami, které usnadňují orientaci čtenáře v této kapitole evropských dějin.
Paralelně s Komenským a Valesiem
Tato knížka je věnována předovším reformovaným farárům, ale i všem pedagogům a každému, kdo se zajíma o dějiny středověku. Písají se roky 1500-1700, kdy se šíří reformovaná víra v Evrope, ako nespokojenost křesťanů s katolicizmem. V této mé práci se snažím uvést paralel mezi Komenským, který jako farár a pedagog musel pro svou novou reformovanou víru opustit svou vlast a Valesiem, který se narodil už rodičům českých emigrantů v tehdejším Uhorsku, ve Skalici, ale vrátit se jednou do své Česká obě nikdy nepřestaly.
Valesius tím, že ordinoval do své funkce své mladé učny za faráře, vzal na sebe funkce biskupa, zato dostal i vězení a spalili mu knižky vojaci Marie Terezie. Zemrel jako 95 letý, pohřben je ve Velkých Kosích, kde pomník i nyní stojí.
Tedy můj objev je, že posledním biskupem českých emigrantů byl Valesius ne Komensky, jak se to dosud učilo ve školách. Kniha sa opírá na mnoho faktů ze života těch velikánů své doby a zároveň nesnižuje zásluhy Komenského.
V tech letech slávíme jejich výročí narození resp. smrti.
Musíš to přečíst, aby ses dozvědel víc.
Hrady doby přemyslovské I.
V kontextu mezioborového kastelologického bádání představují hrady doby přemyslovské nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury. A to nejen u nás, ale i v celé Evropě. Od vydání posledního domácího uceleného zpracování tématu se výrazně posunul stav poznání jednotlivých lokalit, přičemž badatelé učinili řadu zásadních objevů. Autor proto v publikaci nejprve souhrnně představuje současný stav poznání hradů českého středověku: první předkládaný svazek věnoval královským hradům, sídlům biskupa a Chebsku; druhý svazek bude věnován šlechtickým hradům a ve třetím svazku bude česká hradní architektura zasazena do širšího evropského rámce.
První svazek kromě nezbytného úvodu o dějinách kastelologie v Čechách zahrnuje rovněž reflexi komplikované otázky vzniku raně středověkých hradů, klíčových prvků obrany i správy země a opěrných bodů moci českého panovníka. Těžištěm výkladu je 13. století, kdy byla vybudována celá řada královských hradů: část byla vystavěna v pohraničí, další vznikly jako správní centra královských majetků, jiné strážily důležité cesty nebo byly součástí nově zakládaných měst. Opomenuty nezůstaly ani lovecké hrady, kterým vévodí Křivoklát, obklopený rozsáhlým loveckým hvozdem s řadou dalších hradů (Týřov, Nižbor, Jinčov). Pomyslným vrcholem hradního stavitelství byla doba Přemysla Otakara II., s jehož jménem jsou spojeny hrady jako Písek, Bezděz nebo Zvíkov. Pozoruhodná jsou také sídla pražského biskupa – zvláště Horšovský Týn je klenotem hradní architektury přemyslovského období. Součástí Čech v té době bylo také Chebsko s významnou císařskou falcí a řadou menších ministeriálských hradů.
Řečický děkanát
Ke studiu středověkých církevních dějin neodmyslitelně patří problematika kostelní a farní sítě, stejně jako výzkum farního duchovenstva.
Kniha Václava Nečady tyto aspekty studuje na příkladu řečického děkanátu od 12. století až do husitských válek. Po vylíčení procesu osídlení zkoumaného regionu autor sleduje formování kostelní a farní sítě na daném území.
V další části knihy se podrobně věnuje farnímu kléru, jeho působení ve farní správě, mobilitě i kariérám duchovních. Zvláštní pozornost je věnována držbě patronátního práva k jednotlivým kostelům, majetkovému zázemí farních beneficií a hospodaření kleriků, jakož i faktickému zániku katolické církevní správy za husitských válek.
Kniha obsahuje podrobný katalog jednotlivých kostelů, četné tabelární přílohy, mapy a vyobrazení.
Stopy stredoveku
Historička Daniela Dvořáková hovorí, že by nechcela žiť v stredoveku, možno práve preto, že vie o tomto období tak veľa. Rozhovory, ktoré s ňou viedli Denisa Gura Doričová a Tomáš Gális sa zameriavajú na obdobie neskorého stredoveku na našom území - v Uhorsku -, teda na záver 14. storočia a 15. storočie a viac než dejinami udalostí a vojen sa zaoberajú dejinami každodennosti a ľudských príbehov.
Kniha Stopy stredoveku čitateľovi sprístupňuje život vtedajších ľudí z rozličných spoločenských vrstiev. Vystupujú v nej panovníci, duchovenstvo, mešťania, šľachta, vzdelanci, lekári, roľníci i poddaní. Muži, ženy i deti. Rozpráva o ich každodenných zvykoch a činnostiach, o zvieratách, ktoré im robili spoločnosť, o krajine, v ktorej plynuli ich dni, o hraniciach a mapách, o cestovaní, jedle, zdraví, výchove či o počasí.
Vysvetľuje, prečo niektoré mýty o stredoveku nie sú pravdivé, pripomína jeho prínos, pomenúva nedostatky, ale aj porovnáva možnosti vtedajšej spoločnosti s dneškom. Prameňov z tohto obdobia je oproti predchádzajúcim storočiam viac a historička bádala v okolitých krajinách aj vo vatikánskych archívoch. Z fragmentov ľudských osudov poskladala sčasti verný obraz, sčasti jeho interpretáciu a napokon porozprávala aj o sebe a o tom, ako stredovek prirodzene i zázračne ovplyvňuje jej život a svetonázor.
dostupné aj ako:
Benediktínske kláštory a ich donátori v arpádovskom Uhorsku
Benediktínske kláštory a ich donátori v arpádovskom Uhorsku
So stredovekým benediktínskym mníšstvom sa v súčasnosti spája predovšetkým predstava komunít rehoľníkov, ktoré sa uzatvárali pred vonkajším svetom za múrmi kláštorov a ktorých duchovným spojivom bola Regula sv. Benedikta. Benediktínske kláštory zároveň vnímame ako významné centrá duchovnej kultúry raného a vrcholného stredoveku. Benediktíni však boli tiež neoddeliteľnou súčasťou stredovekej spoločnosti laikov. Prevažne panovníci alebo fundátori z radov stredovekej šľachty kláštory nielen zakladali, ale za nádej na dosiahnutie spásy ich aj bohato obdarovávali. Významné opátstva mali povinnosť hostiť početné sprievody kráľov, kniežat či biskupov a kláštorné kostoly slúžili ako miesta posledného odpočinku zakladateľov a patrónov. Opáti súčasne vstupovali do politických, diplomatických a nezriedka aj vojenských služieb panovníckych dvorov. Kniha Benediktínske kláštory a ich donátori v arpádovskom Uhorsku ponúka podrobný pohľad na koexistenciu a interakciu benediktínskych kláštorov a ich zakladateľov, patrónov či ďalších donátorov v Uhorsku za vlády arpádovských kráľov v 11. až 13. storočí.
Vitajte v kategórii "Stredovek" – období, ktoré predstavuje most medzi starovekým svetom a novovekom, časom rytierov, hradov a duchovenských katedrál, ale aj obdobia temna, kultúrneho prebudenia a vzniku univerzít. Pripojte sa k nám na pútnej ceste po Európe, Ázii a ďalších regiónoch, kde stredoveké kráľovstvá a kultúry rozkvitali.
V tejto kategórii objavíte fascinujúce príbehy o stredovekých monarchiách, bitkách za moc a územie, a o významných osobnostiach, ako boli Ján Hus, Jánne d'Arc či Tomáš Akvinský. Ponorte sa do sveta feudalizmu, renesancie a inkvizície, a získajte hlboký vhľad do zvykov, tradícií a spôsobov myslenia tohto času.
Knihy v tejto sekcii rozoberajú vývoj umenia, architektúry, vedy a filozofie v stredoveku, a ponúkajú čitateľom jedinečný pohľad na kultúrne a spoločenské udalosti, ktoré formovali moderný svet.
Ponorte sa do sveta stredoveku s nami a objavte čaro, tajomstvo a komplexnosť tejto úžasnej éry. Prežite dobrodružstvá rytierov, poklady renesancie a hĺbku duchovenských tradícií, ktoré pretrvávajú dodnes.
