Zboření kostela v Hrobu

---

Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým poddaným zbořit nedávno dostavěný evangelický kostel, v druhém se pokusil tamní opat kostel odpůrců uzavřít. Okolnosti obou případů jsou tématem této knihy, která se pokouší rozplést zvláště pozadí onoho hrobského - proto se také příběh odehrává kolem sporného výkladu Rudolfova Majestátu, kolem hrobských městských práv a kolem sporů města s vrchností. Samostatnou kapitolou je pak druhý život zbořeného evangelického kostela v první polovině 20. století, kdy byly po staletích odkryty jeho základy.

menej