Anselm Grün strana 3 z 9

Vánoční poselství jednoho z nejoblíbenějších duchovních autorů současnosti provází čtenáře v krátkých hutných črtách po adventních a vánočních tématech. Ozařuje je jako témata radostného času plného očekávání: tichý čas vs. čas stresu a nákupů, čekání na příchod, podstata bdění, dárky a obdarování, obraz věnce a hvězdy, setkání a naslouchání, opravdová radost, tichá a svatá noc, vánoční hvězda, sníh a Vánoce, stromeček, rodina, Boží překvapení, jesle a stáj, osel a vůl, betlémy, andělé a pastýři, pokoj na zemi, narození Ježíše v našem srdci, zázrak narození, vnitřní dítě, Bůh se stal člověkem, podstata radosti. Anselm Grün je jedním z nejúspěšnějších spirituálních autorů dneška. Jako benediktinský mnich žije a pracuje v německém opatství Münsterschwarzach, kde píše a vydává knihy, vede poradenskou službu a je ekonomem kláštera. Jeho knihy dosáhly ve světě už milionových nákladů. V nakladatelství Portál vyšla jeho kniha Deprese jako šance (2009).

Kňaz a mních benediktín. Napísal viac ako 200 kníh. Anselm Grün prináša prostredníctvom svojich kníh nádej a povzbudenie čitateľom na celom svete. Je to azda najznámejší súčasný autor duchovnej literatúry, jeho spisovateľské portfólio tvorí vyše 15 miliónov predaných kníh. V knižnom rozhovore hovorí páter o tichu, modlitbe, výchove detí, syndróme vyhorenia, peniazoch a ďalších aktuálnych témach. To všetko s presahom do jeho osobného života, názorov a postojov zoči-voči ponúkaným témam. Známy benediktín nás pozýva nahliadnuť za brány kláštora i jeho srdca. A odkrýva svet, v ktorom je dôležitá pokora. Pokora voči sebe i Bohu.

Bojovník a milenec, dvě stránky muže, které je potřeba udržovat v harmonii. Muž, který jen neustále bojuje, se vystavuje riziku, že bude tvrdý a necitelný. Muž, který se naopak pouze oddává lásce, má sklon připouštět si jenom své citlivé, jemné stránky. K muži však patří obojí. Jako bojovník je schopen milovat. Jeho láska vyžaduje i kvalitu dobyvatele a ochranitele. Stejně ta platí, že jeho boj vyžaduje i lásku, aby se nezvrhl ve slepou agresi. Anselm Grün nám na 18 archetypech biblických mužů ukazuje, jak je důležité tyto dvě zdánlivě protilehlé polohy skloubit a dosáhnout tak plnosti života.

Syndrom vyhoření bývá dnes častým tématem. Manažeři, kteří k nám přijíždějí na kurzy, hodně mluví o tom, že jsou na pokraji vyhoření. Ale když se pozorně zaposlouchám do toho, co říkají, zjišťuji, že mnozí vyhořelí nejsou. Netrpí depresí z vyčerpání. Trpí něčím jiným - prostou únavou. Usilovali o mnohé ve firmě, ale už jsou tím bojováním unavení. Jejich tělo tak unavené zatím ještě není, že by usínali vestoje. Zato je unavená jejich duše. Přišla o pružnost. Nadšení, se kterým bojovali za druhé, kamsi vyprchalo. Zaplavil je pocit chronické únavy a vnitřní apatie. Trpíme únavou ze světa, ale ta nás odkazuje na oblast mimo tento svět, na vnitřní oblast duše, tam, kde jsme zcela sami sebou, nezmítáni časnými záležitostmi, které nás tolik unavují. Únava nás dále vybízí, abychom z tohoto světa vystoupili a objevili cestu k našemu pravému já, která už není diktátu tohoto světa podřízená. Tak bych chtěl v této knize postupně probrat různé druhy únavy, věnovat se tomuto jevu z nejrůznějších stran, ptát se po jeho příčinách a popsat způsoby, jak bychom mohli s únavou zacházet. (autor o knize)

V dějinách náboženství můžeme vysledovat vždy dva proudy: jeden by rád dospěl k Bohu tím, že se zříká sexuality a pěstuje askezi a zdrženlivost; druhý zakouší Boha prostřednictvím sexuality a erótu. Obě cesty zřejmě odpovídají lidské zkušenosti. Mnozí pokládají sexualitu a erós za nebezpečí pro spiritualitu. Jiní naopak cítí, že právě sexualita by mohla být největší duchovní silou. Tato kniha se drží mystické tradice, která ze zkušenosti ví, že sexualita je pramen spirituality a že erós může člověka vést ke sjednocení s Bohem. Mystická tradice křesťanství chce onen neblahý rozkol mezi erótem a náboženstvím překonat, a uzdravit tak rozpolcené lidské srdce.

Jak najít odvahu žít svůj život, vymanit se z pasivity, přestat svůj život marnit a vzít ho do vlastních rukou? U mnoha mladých lidí se autor setkává s tím, že o svém životě hodně přemýšlejí, ale neodváží se k činům. Výsledek takového konání přirovnává k zalévání květin –neustálé doplňování tekutin květině ublíží a v jejím důsledku nevzkvétá, ale zahyne. Společně s posluchačem proto pátrá po důvodech, proč mnoho lidí svůj život takto marní. Zamýšlí se nad postoji, které vedou k promarněnému životu a přichází na to, že za to může především tendence se ve všem zajistit a narcistická sebestřednost. Grünovi záleží mu na tom, aby se posluchači při poslechu audioknihy spojili se svou vnitřní silou, aby našli odvahu žít a přestali marnit život. A doufá, že v nich snad probudí naději na naplněný a úspěšný život, na život oddanosti a lásky, život, který nás osvobozuje od úzkostlivé sebestřednosti.

Vannak évek, amelyek csak úgy elsiklanak mellettünk, s az év elmúltával megállapítjuk: igazából nem is éltünk, csak sodródtunk. Azért, hogy ez ne történjen meg, Pater Anselm Grün, a münsterschwarzachi bencés kolostor szerzetese és számos népszerű lelki olvasmány szerzője, az év során naponta két rövid szöveggel szeretne kísérni bennünket. Ezek arra hívnak, hogy reggel és este megálljunk, és engedjük hatni magunkra a szavakat. Azáltal, hogy szünetet tartunk, egy kicsit kiszállunk az élet mókuskerekéből, belső tartásunkban olyan támaszt kapunk, amelyben megfogódzkodhatunk a mindennapok örvénylése közepette. Ha a mindennapok örvénylésében e könyv szavai érintkezésbe kerülnek lelkünkkel, akkor átéljük, hogy áldottak vagyunk, és mi is áldás lehetünk azon emberek számára, akikkel találkozunk.

Vést lidi není nic jednoduchého. I když má člověk ve vedoucí pozici manažerské znalosti, ale sám je nevyrovnaný a postrádá schopnost klidného vedení, může v podnikání sice krátkodobě ušetřit výdaje, ale z dlouhodobého hlediska mu uškodí svou nezralostí a nebude motivovat zaměstnance. Anselm Grün v této knize ukazuje, jaké předpoklady pro vedení lidí jsou klíčové, jak mohou organizaci prospět, a také cestu, jak jich dosáhnout. Když svatý Benedikt mluvil o chrámu Božím, myslel tím rovněž společenství bratrů a sester, kteří si jeden druhého váží a kde může každý vzkvétat díky své nedotknutelné důstojnosti. Nové typy vedení dokládají, že tento přístup je stále velmi efektivní a může být mimořádně přínosný. Je zajímavé, že myšlenkový koncept starý téměř 1500 let lze uplatnit i v současnosti a dokáže odpovědět na důležité otázky dnešní doby.

Naše šťastie sa živí žasnutím. Táto cesta je celkom jednoduchá, a predsa nesmierne obohacuje.Nech totiž robíme čokoľvek, či už jazdíme autom, čítame noviny, raňajkujeme, kosíme trávnik, alebo žehlíme, záleží na nás, ako k tomu pristupujeme. Uprostred života, uprostred všedného dňa môžeme vidieť zázraky. Musíme sa len naučiť hľadieť naň novými očami. Obyčajné veci skrývajú veľký význam. Stôl, chlieb, voda, víno, strom alebo kvet, to všetko nám odrazu môže ukázať svoj zmysel, stať sa symbolom a zažiariť novým leskom.

Lidé se v posledních desetiletích zajímají především o svou svobodu a naplnění vlastních potřeb. Nechtějí se omezovat a starat o ostatní. Vede to k odcizení, k nenávistným projevům na sociálních sítích, na ulicích i v každodenní komunikaci mezi lidmi. Přesto touha být součástí společenství nezmizela. Projevuje se to obzvlášť během krize, jak jsme si mohli všimnout po rozšíření koronaviru. Najednou se objevila nová pospolitost a solidarita s lidmi, které pandemie zasáhla. Anselm Grün v této knížce ukazuje cestu k harmonickému soužití, v němž je zároveň plně respektována svoboda jednotlivce a rozmanitost zde není překážkou, nýbrž vzájemným obohacením. „Kvůli koronavirové krizi jsme si uvědomili ještě něco dalšího. Všichni jsme propojeni. Každý z nás může virem nakazit někoho jiného a ublížit mu. Ale naše pozitivní schopnosti jsou také nakažlivé. Když se ráno vzbudím se špatnou náladou a během dne se jí nezbavím, ovlivňuji svou negativitou okolí. Ale když se oprostím od negativních pocitů, vědomě lidem projevuji dobrou vůli a doufám v pozitivní sounáležitost, ovlivním své okolí opačným způsobem. Během pandemie jsme znovu pocíti-li solidaritu, když jsme se starali o ostatní. Můžeme ji projevovat i nadále tím, že na sobě budeme pracovat, abychom k ostatním přistupovali s dobrými pocity a myšlenkami. Ty totiž nemají vliv jen na naše bezprostřední okolí, ale zanechávají hluboké stopy ve světě. Kvantová fyzika tvrdí, že naše myšlenky a pocity zásadním způsobem ovlivňují hmotu.“ Anselm Grün

Vynikajúca kniha pre všetkých, ktorí sa cíta unavení. Už nevládzem… Koľkokrát sme zakúsili tento pocit, keď sme unavení vyrážali do prírody, na plaváreň či za obľúbeným relaxom. Sila sa v nás obnovila a my sme opäť mohli vstúpiť svieži do života. Mnohým sa však sila nevrátila, a to ani po dlhšom oddychu či dovolenke. Ba nepomohla im ani zmena zamestnania. Ostali akoby ochromení na kraji cesty, neschopní opäť kráčať a užívať si prítomnosť a vzťahy. Kde sa stala chyba? Dá sa vyjsť zo slepej uličky sklamania a bezmocnosti? Aj vďaka tejto knihe môžeme odkryť nové poznanie o sebe, znovu sa zamyslieť nad svojím životným nastavením a nájsť neobjavené hodnoty. Získame príležitosť premýšľať o svojej únave a urobiť rozhodnutia, ktoré sa stanú nádejou na zmenu.

Kňaz a mních benediktín. Napísal viac ako 200 kníh. Anselm Grün prináša prostredníctvom svojich kníh nádej a povzbudenie čitateľom na celom svete. Je to azda najznámejší súčasný autor duchovnej literatúry, jeho spisovateľské portfólio tvorí vyše 15 miliónov predaných kníh. V knižnom rozhovore hovorí páter o tichu, modlitbe, výchove detí, syndróme vyhorenia, peniazoch a ďalších aktuálnych témach. To všetko s presahom do jeho osobného života, názorov a postojov zoči-voči ponúkaným témam. Známy benediktín nás pozýva nahliadnuť za brány kláštora i jeho srdca. A odkrýva svet, v ktorom je dôležitá pokora. Pokora voči sebe i Bohu.

Anselm Grün se stal mnohým z nás ukazatelem na cestě vedoucí životem současného člověka k duši. Mistrně nás doprovází při hledání výstižných odpovědí na osobní otázky. Tuto knížku věnuje velkému tématu umění žít: souznění se sebou i se vším

Ústřední otázka benediktinských exercicií zní: Jak najdu a zakusím Boha? A také: Jak objevím své pravé já, onen jedinečný obraz, který si o mně Bůh vytvořil? A dále: Jak dosáhnu uzdravení? Mystická cesta je vždycky zároveň i cestou terapeutickou, po níž máme dospět k uzdravení a vnitřní svobodě. Máme na ní Ježíšovu Duchu dovolit, aby nás stále dokonaleji očišťoval a osvěcoval, tak abychom se skrze Krista sjednotili s Bohem a se svým nejvnitřnějším ryzím bytím. Tato benediktinská cesta je dnes pro mnohé přitažlivá, zejména proto, že dává odpovědi na mnohé otázky, které si moderní člověk klade a nabízí dnes tolik potřebné uzdravení ducha a duše. Pokora znamená odvahu přijmout pravdu o sobě. Postoj pokory počítá i s pokusem vyhýbat se nepříjemné pravdě o sobě a setrvat ve vlastních ideálních představách o sobě. Biblické příběhy, které v dalším textu nabídnu k meditaci, jsou pozváním k pohledu na sebe takové, jací opravdu jsme, včetně našich hříchů a vin. Tyto příběhy v nás ale nemají vyvolávat na prvním místě špatné svědomí. Prostě jen vyprávějí o lidech, kteří se znovu a znovu proviňují, aniž bychom je soudili. Biblické texty nás mají povzbudit, abychom se postavili pravdě o sobě, aniž bychom se ničili pocity viny.

Audiokniha Královna a divoška, ve které autoři Linda Jaroschová a Anselm Grün přinášejí povzbuzení ženám nejen k radosti z vlastního bytí ženou, ale také aby dokázaly žít naplno to, čím jsou. Ve svých stejnojmenných seminářích se Linda Jaroschová věnuje sedmi obrazům ženství. Její bratr Anselm je spojil s obrazy biblických žen a přidal k nim dalších sedm.