Egon Bondy strana 2 z 4

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný fi lozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. Druhý svazek přináší texty z let 1962–1975.

Dve novely básnika a filozofa žijúceho od polovice 90. tych rokov v Bratislave. V Epizóde Egon Bondy popisuje fiktívne stretnutie F. X. Messerschmidta s rabi Meierom. Na potulkách bratislavskými ulicami a dnes už zbúraným Podhradím objavuje genius loci a ducha starej Bratislavy ktoý žije už iba v imaginácii a spomienkach autora.

Závěrečný svazek obsahuje Postpříběh (2004) ad. nepublikované texty z let 2002-7, též autorovy „filosofické rekapitulace“, příležitostné eseje a marginálie. Edičně připravil Martin Machovec. V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života. Jde zejména o esej Postpříběh (2004), v němž je dále rozpracována většina témat obsažených v předešlé práci i v dalších textech v tomto oddílu: universum jakožto „proces“, jako „stálá přítomnost“, možnost „kompenzace utrpení“, návrat k holistické interpretaci universa, konfrontace na Západě stále málo známých taoistických a buddhistických koncepcí s nejposlednějšími poznatky astrofyziky, informatiky atd. Všechny čtyři texty z prvního oddílu vycházejí poprvé. Druhý oddíl tvoří paralipomena Bondyho filosofického díla, tedy texty, které z různých důvodů autor nezařadil do předchozích svazků: první dva byly dříve vydány jen samizdatově a dva zbylé eseje jsou zde publikovány úplně poprvé. O textu Prozatímní bilance se autor častěji zmiňuje v Příběhu o příběhu jakožto o „fatálním eseji“: jeho zveřejnění tedy přispívá k pochopení širších souvislostí Bondyho filosofického díla z posledního období. Do třetího oddílu byly zařazeny Bondyho „filosofické rekapitulace“, tj. popularizační texty, v nichž v různých obdobích shrnul své předchozí filosofické úvahy. Z těchto textů byly dříve vydány Knížka o tom, jak se mi filosofovalo (samizdatově) a Kritika nesubstančního modelu (samizdatově i tiskem). Anglicky psaný esej Why I Am Still a Marxist: The Question of Ontology, jenž tvoří čtvrtý oddíl svazku, vznikl na základě Bondyho spolupráce s prof. Benjaminem B. Pagem (Quinnipiac University, Connecticut), lze číst jako svého druhu popularizační resumé autorovy filosofie. Tento esej nemá žádnou českou předlohu a byl dříve vydán tiskem jen v USA. Edičně připravil Martin Machovec.

Juliiny otázky (1970). Na jejich problematiku pak přímo navazuje tzv. Doslov (1988). Různé aspekty úvodního eseje rozvíjí pak Pár stránek (1974), Páté pojednání o ontologii (1975), Markétě Machovcové (1979), Úvaha o eschatologii (1979), Nesubstanční ateis

Osobné spomienky filozofa a spisovateľa na rôzne momenty z normalizačného obdobia. Táto kniha vyšla v Prahe v roku stého výročia narodenia Záviša Kalandru a je venovaná jeho pamiatke.