Egon Bondy strana 4 z 4

Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního „komunistického“ státu. Na osudech stárnoucího „šamana“, tedy jakéhosi duchovního vůdce tlupy, se odráží pervertovanost doby: kompromisnictví, zvůle mocných, manipulace lidmi, snaha přežít na úkor bližního: „ďáblův svět“, v němž již není naděje na obrat k lepšímu, na východisko, na uchování morálních hodnot. Již I. M. Jirous kdysi poukázal na skutečnost, že ústřední postava je stylizovaným autorovým autoportrétem, v němž se sebeobžaloba mísí s apologií. Šaman je mj. jednou z mála Bondyho próz, doplněných též ad hoc psaným cyklem básní, tedy dílem, v němž je překračován rozpor mezi „didaktickou“ epikou a „autokonfesní“ lyrikou. – Druhé vydání dílo vychází v nezkrácené a necenzurované podobě, s ediční poznámkou Martina Machovce. 

Kunsthistorička Dagmar Poláčková približuje čitateľovi život a rozsiahle dielo významného slovenského scénografa Aleša Votavu. Vo vývine slovenskej divadelnej scénografie patril Aleš Votava v 90. rokoch 20. storočia k dominantným osobnostiam. Jeho realizácie znamenali obrat v slovenskej divadelnej scénografii a priblížili ju k aktuálnym svetovým trendom. Autorka sa venuje jeho umeleckej tvorbe, pedagogickej i publicistickej činnosti&894 monografia je obohatená spomienkami umelcových priateľov i kolegov (Viliam Klimáček, Martin Bendík, Soňa Grusková, Martin Huba a mnohí ďalší), ako aj reprodukciami jeho projektov, biografiou, súpisom jeho diel i bibliografiou. Súčasťou knihy sú resumé v angličtine a nemčine. Kniha vychádza v spolupráci so Slovenskou národnou galériou pri príležitosti výstavy tohto predčasne zosnulého autora.