Anton Čechov strana 3 z 6

Jedna z nejslavnějších her evropské dramatické literatury o nenaplněných snech tří sester, živořících na provincii a toužících odjet do Moskvy. Jako málokterý autor dokázal Anton Pavlovič Čechov zachytit ubíjející všednost, která pomalu, ale neúprosně drtí životy jeho postav. Platí to i pro sourozence Prozorovovy z dramatu Tři sestry.

Děj jedné z neslavnějších her všech dob není složitý. Statkářka Raněvská se vrací z pařížského pobytu na své panství. To je beznadějně zadluženo a má se prodat v dražbě. Nabízí se však cesta k záchraně - vykácet sad, který staré panské sídlo obklopuje a pozemky pronajmout chatařům. Ale pro Raněvskou a jejího bratra je nádherný sad to nejcennější na celém panství a nadělat z něj parcely jim připadá barbarské.

Čechovovy hry jsou prosté a složité. Každou postavu, každou situaci nám předkládá z několika úhlů pohledu. Tak nám dovolí mnohé pochopit, mnohému se vysmát a nad mnohým ustrnout. Čechovovy hry jsou prosté i složité, a proto neustále přitahují diváky po celém světě. A přitahují znovu a znovu také mnoho inscenátorů.

Dílo klasika ruské literatury a dramatu na téma bolestného zápasu člověka o nalezení vlastní životní cesty a uplatnění talentu. Osoby a obsazení: Irena Nikolajevna Arkadina (Jiřina Petrovická), Konstantin Gavrilovič Treplev (Bořivoj Navrátil), Petr Nikolajevič Sorin (Vladimír Leraus), Nina Michajlovna Zarečná (Viola Zinková), Ilja Afanasjevič Šamrajev (Rudolf Pellar), Polina Andrejevna (Eva Klenová), Máša (Eva Klepáčová), Boris Alexejevič Trigorin (Zdeněk Ornest), Jevgenij Sergejevič Dorn (Miroslav Doležal), Semjon Semjonovič Medvěděnko (Milan Friedl) a Jakov (Rudolf Široký).

Drama o čtyřech dějstvích v překladu L. Suchařípy.

Dramatický triptych z autorových drobných próz, jejichž společným tématem je láska ve svých teskných i směšných podobách. A především prázdnota, která přichází do láskou opuštěných či nenavštívených mezilidských vztahů. Postavy Čechovových skvostných miniatur vytvořili Oldřich Vlach, Jana Drchalová, Jiří Krampol, Josef Chvalina, Jiří Pleskot, Inka Čekanová, Otakar Brousek a další.

V novém překladu Libora Dvořáka vychází to nejlepší z povídkové tvorby klasika ruské literatury Antona Pavloviče Čechova. Autor, znalec lidských duší, měl mimořádný pozorovací talent. Z hlubokých vášní a nečekaných dramat dostal skvělou zápletku pro své povídky. Někdy je jeho pohled ironický či satirický, někdy se svými hrdiny, kteří se utápějí v depresích či morální kocovině, soucítí víc…

V novém překladu Libora Dvořáka vychází to nejlepší z povídkové tvorby klasika ruské literatury Antona Pavloviče Čechova. Autor, znalec lidských duší, měl mimořádný pozorovací talent. Z hlubokých vášní a nečekaných dramat dostal skvělou zápletku pro své povídky. Někdy je jeho pohled ironický či satirický, někdy se svými hrdiny, kteří se utápějí v depresích či morální kocovině, soucítí víc…

V novém překladu Libora Dvořáka vychází to nejlepší z povídkové tvorby klasika ruské literatury Antona Pavloviče Čechova. Autor, znalec lidských duší, měl mimořádný pozorovací talent. Z hlubokých vášní a nečekaných dramat dostal skvělou zápletku pro své povídky. Někdy je jeho pohled ironický či satirický, někdy se svými hrdiny, kteří se utápějí v depresích či morální kocovině, soucítí víc…

Čechovovy Tři sestry (1901) byly do češtiny přeloženy devětkrát: poprvé B. Prusíkem v roce 1907, naposledy J. Klusákovou v roce 1987. Náš překlad je tedy překladem desátým a na rozdíl od předešlých překladů byl pořízen z kritického vydání Čechovských Spisů. Součástí tohoto kritického vydání je nejen pečlivě připravený text hry, ale také různočtení a podrobný komentář, který popisuje okolnosti vzniku dramatu, rukopis a různé edice, divadelní zkoušky i premiéru v Moskevském uměleckém divadle (MCHT), najdeme v něm rovněž informace o ohlasech díla a jeho překladech a také věcné vysvětlivky (např. identifikaci citátů). Zařazením tohoto komentáře do našeho vydání získává překlad nový rozměr a stává se pro českého čtenáře (režiséra, dramaturga, herce...) užitečnou pomůckou. Komentář přeložila Alena Machoninová, rusistka, komparatistka a překladatelka (její překlad románu Ljudmily Ulické byl nominován na literární cenu Magnesia Litera 2013). Kromě podrobného komentáře je text doplněn také doslovem Vojtěcha Bárty, dramaturga Činoherního studia v Ústí nad Labem, a poznámkami překladatele Roberta Ibrahima, bohemisty a literárního teoretika (s Alenou Machoninovou z ruštiny přeložil Nástin dějin evropského verše Michaila Gasparova).Nový překlad Tří sester se snaží být zároveň konzervativní (filologický) a zároveň modernistický, experimentální. Nezastírá, že je interpretací, ale snaží se být interpretací poučenou sekundární literaturou i předchozími překlady. Především je to ale překlad, který vznikal s ohledem na to, že základním bytím divadelní hry je její inscenace v českém kulturním prostoru jednadvacátého století. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR

Tři z nestárnoucích povídek klasika ruské literatury, jak se dochovaly v rozhlasovém archivu v podání předních českých herců.

Rozhlasová nahrávka z roku 2006. Překlad Leoš Suchařípa, rozhlasová úprava Martin Velíšek, režie Aleš Vrzák. Hrají: Vilma Cibulková, Alexandr Rašilov, Petr Pelzer, Vanda Hybnerová, Jan Vlasák, Miroslav Etzler a další.

Děj hry se odehrává na ruském venkově, v prostředí ruské statkářské šlechty. Hlavním tématem je hledání smyslu života a konflikt mezi ideály a skutečným, každodenním životem. Postavy Čechovova dramatu jsou zklamané promarněnými životy a nevyužitými šancemi.

Druhý výběr několika nestárnoucích půvabných a vtipných, dramatizovaných povídek klasika ruské literatury, jak se dochovaly v rozhlasovém archivu v podání předních českých herců.

Reprezentatívny výber z bohatej tvorby jedného z najväčších majstrov tohto žánru.Kniha je originálnou ručnou umeleckou knihárskou prácou.