Anton Čechov strana 2 z 6

Komedie o čtyřech dějstvích v překladu L. Suchařípy.

Předností Čechovova stylu je konkrétnost, lakoničnost, lehká ironie, ale také empatie, s níž své hrdiny líčí… Všechny tyto kvality nám Viktor Preiss svým podmanivým hlasem dokáže citlivě zprostředkovat.

Nejrozsáhlejší část díla ANTONA PAVLOVIČE ČECHOVA (1860–1904) tvoří povídky. Napsal jich na pět set. Ne všechny jsou stejně slavné jako jeho šest dramat, velká část z nich je však dodnes po celém světě znovu a znovu překládána a v nejrůznějších souborech vydávána a čtena. Patří k nim i Černý mnich. Autor jej napsal roku 1893, tedy nedlouho poté, kdy pro sebe a svou rodinu koupil v Melichově venkovský statek s polnostmi, rybníky, sadem a lesy. Podle vzpomínek jeho bratra Michaila zde spolu jednou pozorovali západ slunce, přemýšleli, jak vzniká fata morgana, a fantazírovali, zda by se některá nemohla zrcadlit věčně a bloudit vesmírem… Prvotní nápad povídky byl na světě. A prostředí venkovské usedlosti Pesockých s rozlehlým ovocným sadem a záhony květin, kam přijíždí její hrdina Kovrin dát odpočinout svým předrážděným nervům, v lecčems odráží prostředí Melichova, kde Čechov doufal najít klid ke své literární práci. Na idylu ovšem brzy dopadá stín. Příznaky tuberkulózy dokáže doktor Čechov na sobě rozpoznat stejně jako jeho magistr Kovrin své šílenství ve fatě morganě černého mnicha. V Kovrinově závěrečném chrlení krve pak Čechov bezděčně předjal podobu své smrti.

Z komentáře původního LP alba 1018 2347 vydaného Supraphonem v roce 1978: Šest zastavení nad hereckým dílem národního umělce Jiřího Dohnala je malou, ale výstižnou ukázkou hereckého mistrovství příslušníka té generace umělců Národního divadla, která přispěla svým uměním k vytvoření nové podoby českého herectví

Zbierka poviedok Za súmraku vyšla roku 1897. A. P. Čechov mal vtedy dvadsaťsedem rokov a v literárnych kruhoch i u čitateľskej verejnosti bol známy ako autor humoristických poviedok. V tom čase považovala verejnosť spisovateľa humoristu skôr za zabávača a tvorcu ľahkého odpočinkového čítania. No Čechov svojou zbierkou rozbil tieto klamlivé predstavy a dokázal, že humoristická poviedka nemusí byť vždy len prvoplánovo vtipná, ale v jej podtexte sa môže skrývať odkaz tragikomickosti ľudského bytia a v jej texte originálne slovesné majstrovstvo a obrazná virtuozita. Mnohých preto nesmierne udivilo, že rok po publikovaní udelila Ruská akadémia vied Čechovovi prestížnu Puškinovu cenu. Pri zostavovaní knihy autor neponechal nič na náhodu. Svedčí o tom neobyčajne sebakritický prístup k výberu poviedok. Z približne sto dvadsiatich nakoniec zaradil do zborníka iba šestnásť. Veľkú pozornosť venoval najmä ich poradiu. Zbierka vyvolala množstvo pozitívnych i negatívnych ohlasov. Práve tie negatívne paradoxne možno najlepšie vyjadrili podstatu Čechovovej tvorby - hovorilo sa v nich o "temnom charaktere", o jeho "pochmúrnom pohľade na život", o "zabíjaní ľudských nádejí". Sám Čechov na tieto a podobné názory reagoval po svojom: "Čítam to a nijako neviem pochopiť, či ma chvália alebo oplakávajú moju stratenú dušu?"

Nové vydanie slávnej zbierky poviedok.Zbierka poviedok Za súmraku vyšla roku 1897. A. P. Čechov mal vtedy dvadsaťsedem rokov a v literárnych kruhoch i u čitateľskej verejnosti bol známy ako autor humoristických poviedok. V tom čase považovala verejnosť spisovateľa humoristu skôr za zabávača a tvorcu ľahkého odpočinkového čítania. No Čechov svojou zbierkou rozbil tieto klamlivé predstavy a dokázal, že humoristická poviedka nemusí byť vždy len prvoplánovo vtipná, ale v jej podtexte sa môže skrývať odkaz tragikomickosti ľudského bytia a v jej texte originálne slovesné majstrovstvo a obrazná virtuozita. Mnohých preto nesmierne udivilo, že rok po publikovaní udelila Ruská akadémia vied Čechovovi prestížnu Puškinovu cenu. Pri zostavovaní knihy autor neponechal nič na náhodu. Svedčí o tom neobyčajne sebakritický prístup k výberu poviedok. Z približne sto dvadsiatich nakoniec zaradil do zborníka iba šestnásť. Veľkú pozornosť venoval najmä ich poradiu. Zbierka vyvolala množstvo pozitívnych i negatívnych ohlasov. Práve tie negatívne paradoxne možno najlepšie vyjadrili podstatu Čechovovej tvorby – hovorilo sa v nich o „temnom charaktere", o jeho „pochmúrnom pohľade na život", o „zabíjaní ľudských nádejí". Sám Čechov na tieto a podobné názory reagoval po svojom: „Čítam to a nijako neviem pochopiť, či ma chvália alebo oplakávajú moju stratenú dušu?"

Súčasťou knihy je prvý slovenský preklad novely Tri roky. Anton Pavlovič Čechov aj dnes zostáva nie celkom prečítaným, nie celkom pochopeným autorom. Tajomnosť jeho tvorby, jej nejednoznačnosť a interpretačná mnohovýznamovosť možno spočíva aj v tom, že Čechov vnímal tvorivý proces ako hlboko intímnu záležitosť a nikomu nedovolil nazrieť do jeho zákutí. Aspoň čiastočne preniknúť do tajov jeho práce s textom, tvorby obrazov, formovania jednotlivých postáv jeho drám a próz umožňujú jeho zápisníky, nepočetné zápisky na listoch papiera či veľmi skúpe a sporadické záznamy v jeho denníku, ku ktorým sa čitateľ mohol dostať až po spisovateľovej smrti. Tieto Čechovove poznámky môžu byť jedným z dôležitých kľúčov k jeho tvorbe.

Námluvy jsou ruskou veselohrou o námluvách dvou nesnesitelně majetnických, lakomých a tvrdohlavých lidí za doprovodu otce nevěsty, který má podobné vlastnosti jako oba snoubenci. Tato jednoaktová hra pochází z dílny Antona Pavloviče Čechova, světoznámého ruského prozaika a dramatika. Skrze svá díla autor kritizuje společenské neduhy, což je na díle Námluvy dobře vidět. Zde jsou hlavními tématy hamižnost, lakomost, hádavost a tvrdohlavost.

Výjevy z vesnického života o čtyřech dějstvích v překladu L. Suchařípy.

Divadlo, divadlo, divadlo - nová miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým.

Audiokniha Újezdní Hamlet - obsahuje krátký výbor z díla Antona Pavloviče Čechova.

V této audio knize představujeme ve zkrácené podobě vhodným způsobem upravené tři povídky o lásce: A. P. Čechov „Dáma s psíčkem“, I. S. Turgeněv „První láska“, A. S. Puškin „Dubrovskij“.

V novém překladu Libora Dvořáka vychází to nejlepší z povídkové tvorby klasika ruské literatury Antona Pavloviče Čechova. Autor, znalec lidských duší, měl mimořádný pozorovací talent. Z hlubokých vášní a nečekaných dramat dostal skvělou zápletku pro své povídky. Někdy je jeho pohled ironický či satirický, někdy se svými hrdiny, kteří se utápějí v depresích či morální kocovině, soucítí víc…

Komedie o čtyřech dějstvích v překladu L. Suchařípy.

Významné dielo svetovej dramatickej tvorby 19. storočia, Ujo Váňa, je unikátom medzi Čechovovými drámami, lebo ide o prepracovanie jeho vlastnej staršej drámy Drevený démon. Majetok profesora Serebriakova na dedine spravuje jeho dcéra Soňa a jej strýko Vojnickij. Profesor sa vracia na majetok so svojou druhou manželkou Jelenou. Vojnickij po ich príchode stratí ilúzie o človeku, pre ktorého celý život pracoval a zamiluje sa do jeho manželky...

Ivanov je dráma v štyroch dejstvách, v ktorej Čechov ukázal novú podobu zbytočného človeka, topiaceho sa vo všednosti provinčného života. rnManželka Nikolaja Ivanova je chorá na tuberkulózu, Ivanov jej pre veľké dlhy nemôže zaplatiť cestu na Krym. Jeho známi ho považujú za prospechára a hovoria, že si ju vzal len pre veľké veno. Pravda je taká, že sa brali z lásky a ona bola vydedená. rnPo manželkinej smrti sa chce Ivanov znovu oženiť s dcérou bohatého priateľa a okolím sa zas začnú šíriť staré reči ...rnKniha obsahuje aj poviedky Archijerej, Človek vo futráli, Egreše a Vierka.