Václav Cílek strana 4 z 5

Geolog, klimatolog, překladatel a filozof Václav Cílek je oblíbeným popularizátorem vědy, známým i z televizní obrazovky. Čtenáři jej znají také jako originálního myslitele, který spojuje poznatky z různých oborů a dochází tak k překvapivým závěrům. Nejnovější Cílkova publikace je autorsky upraveným přepisem jeho rozhovorů s moderátory Českého rozhlasu 2 - Praha v pořadu Jak to vidí... Čtenář zde nalezne vysvětlení řady jevů, jako jsou například časté povodně střídané nezvyklými vedry, důsledky těžby hnědého uhlí na severu Čech, stoupající ceny energií, ale také třeba ekonomická krize.

Fotografická publikace je pojata jako případná studie oblastí, které postihla povodeň. Nejen jako připomenutí uplynutí jednoho roku od povodní na severu Čech v roce 2010 vydávám ve spolupráci s Václavem Cílkem a kolektivem autorů publikaci Pod vodo u, s podtitulem Zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. Původně jsme chtěli napsat jednoduchou, ryze regionální knihu, aby místní lidé na povodeň nezapomněli. Protože ten, kdo zapomíná na věci ne vyhnutelné, staví na nevhodných místech u řeky, a vytváří tak budoucí problém. Postupně jsme si však začali uvědomovat, že v podobné situaci, jako je Frýdlantsko, se v minulých letech ocitla řada českých, moravských a v ještě mnohem větším měřítku po lských a maďarských regionů. Knihu jsme tedy pojali jako případovou studii oblasti, sledované měsíce před povodní, hodinu po hodině během její kulminace a systematicky další rok po povodni. A podobně i texty o klimatických změnách, příčinách povodní a možnosti nápravy představují určitý souhrn zkušeností z uplynulých deseti let povodňového neklidu a do značné míry se týkají celého území České republiky. Symbolicky je tato zkušenost s živly a silami přesahujícími člověka zakotvena v území, jemuž vévodí hrad a zámek Frýdlant jako bývalé sídlo mocného Albrechta z Valdštejna i možný předobraz Zámku ze slavného románu Franze Kafky.

Šestačtyřicet kamenů svázaných s českou a moravskou kotlinou nám ve své knize představuje a komentuje jeden z nejvýznamnějších českých geologů, popularizátorů vědy a věcných básníků českého jazyka, muž sedmi řemesel a mág českých médií Václav Cílek. Jeho kniha přesahuje rámec geologie a vstupuje s chutí do netušených souvislostí.

Tato kniha vznikla sloučením, přepracováním a doplněním dvou předešlých knih věnovaných středočeské krajině - Střední Čechy a Vstoupit do krajiny. V případě této knihy se nám jedná více o způsob, jak pochopit krajinu České republiky, než přímo o střední Čechy. Ty jsou však na podobná studia obzvláště vhodné, protože jimi protékají hlavní velké řeky, střetává se zde kvalitní zachovalá příroda s neúprosným civilizačním tlakem Prahy. Pochopení krajiny a péče o ni je zároveň péčí o její obyvatele. Je to dlouhodobý proces, ve kterém je nutné uvažovat desítky let dopředu. Každý neuvážený čin zde má dlouhodobé důsledky. Jedním z velkých témat moderní doby je kvalita života, jejíž součástí je kvalita životního prostředí i něco, co se např. v Anglii nazývá "právo na přírodu". Znamená to, že každý člověk by měl mít možnost se snadno dostat do harmonické a jen málo porušené krajiny a přírody. Proto je dobré si uvědomit, v jak mimořádné zemi žijeme.

Kniha Tao te-ťing představuje jednu ze základních knih světa a hlavní zdroj čínského malířství a poezie. V roce 1973 byly v hrobce Ma-wang-tuej odkryty na hedvábných svitcích nejstarší známé texty knihy, ale ke skutečné senzaci došlo před několika lety, kdy v jiné hrobce Kuotien byl vykopán text Taa někdy z roku 350 před Kristem. Nález má stejný význam, jako měly kumránské svitky pro biblická studia. Tento překlad se vrací ke starému, syrovému Tau. Je silné, archaické a podivné. Každá kapitola knihy je doprovázena stručným komentářem literáta Wang-Piho ze 3. století po Kristu.

Kniha je následkem divného léta a hurikánu Katrina. Zabývá se klimatickými katastrofami a tím co se posledních deset let děje s počasím a kam to může vést.

Václav G. Cílek starší strávil v Africe dohromady dvanáct let. Pracoval na ložiscích, která se v posledních letech stala legendární. Těžiště jeho práce spočívalo v prospekci pobřežních písků tvořených zrny titanových minerálů. Jedno z míst, které zkoumal,

Po dobu pěti let zpracovával široký tým přírodovědců inventarizační výzkum flóry a fauny v téměř stovce vybraných lokalit rozptýlených na větší části celé České republiky. Šlo o lomy v různých horninách, výsypky, pískovny, odvaly a odkaliště. Podobně velký projekt pravděpodobně nemá ve světě obdobu. Ukázalo se, co mnoho přírodovědců tušilo již předem - tato původem industriální stanoviště se často stala nejbohatšími místy naší přírody a zasluhují si nějaký zvláštní druh ochrany, anebo alespoň samovolnou či jen mírně usměrňovanou přírodní rekultivaci, která je většinou kvalitnější a levnější než v současnosti prováděné rekultivace. Publikace je určena pro orgány státní správy a místní úřady, firmy zabývající se těžbou a rekultivací, ale také pro nevládní organizace i soukromé osoby, které formou soukromých chráněných území usilují o zachování hodnotné krajiny a vytváření lokálních biocenter.

Český kras je vápencové území mezi Prahou a Zdicemi, odkud byla popsána řada mezinárodně uznávaných geologických profilů, velké množství archeologických památek, včetně pravěkých podzemních svatyní, i téměř 700 jeskyní. Krasové dutiny fungují jako past na sedimenty, které uchovávají památky na dávno zašlé světy, třeba makaků nebo jeskynních hyen kolem návrší Zlatého koně. Vápnité sedimenty umožňují rekonstrukci jinde dávno zmizelých etap ve vývoji krajiny, a proto Český kras představuje klíč k poznání Pražské kotliny i českého vnitrozemí. V průběhu posledních dvaceti let zde došlo k překvapivým geologickým objevům i dobrodružným průnikům do nových jeskynních systémů. Tato kniha popisuje hlavní milníky geologického a geomorfologického vývoje krajiny, jejího osídlení i vlivu člověka. Fotografie, které jsou podrobnou zprávou o stavu nadzemní i podzemní krajiny Českého krasu, jsou provázeny textem sepsaným autory, kteří zde jako jeskyňáři i vědci aktivně působili celá desetiletí.

Dlouhodobě prospívají jen ty krajiny, které lidé mají rádi, připomíná v úvodu knihy Václav Cílek. V roce 1986 vyšel v Brně poprvé časopis Veronica věnovaný nejenom ochraně přírody a krajiny, ale také specifickému vnímání světa, jehož součástí jsou i písně a přátelství. Od počátků časopisu píšou do pravidelné rubriky, později nazvané Krajina mého srdce, své vzpomínky, pocty a úvahy lidé z nejrůznějších oborů, včetně básníků jako Ludvík Kundera nebo hudebních skladatelů jako Pavel Blatný. Víc než sedmdesát autorů a téměř dvacítku fotografů spojuje láska k zemi, která je jim domovem a provází je od dětství. Jejich vyznání jsou pozvánkou i průvodcem českou kotlinou i jejím pohraničními lesy, moravskými kopci i úvaly, slovenskými horami. Chvíli čteme, ale pak se nás zmocní touha a vyrazíme ven do krajin spřátelených srdcí, které zachycují snímky Mistrů, jako byli Vilém Heckel či Vilém Reichmann. Knihu provázejí kresby Jana Steklíka. Podobně všestranný a mnohovrstevný krajinářský projekt nemá v naší literatuře obdobu.

Autorem knihy je populární geolog a publicista Václav Cílek, v autorské spolupráci s výtvarnicí Renátou Fučíkovou vytvořili působivou a jedinečnou publikaci Krajiny domova. Každá kapitola začíná velkým obrázkem vybrané krajiny a pokračuje vlastním textem spolu se zajímavostmi a historickými souvislostmi, které patří k charakteristickým rysům daného regionu. Tento jedinečný knižní projekt navazuje na významná encyklopedická a naučná díla z Albatrosu, ať už cyklus Dějin v obrazech či Žáčkova encyklopedie.

Vzpomínky významného českého geologa Václav G. Cílka (1929), rodáka z Netvořic na Neveklovsku, jsou jednou ze vzácných knih, které přibližují život za německé okupace uprostřed Čech v letech 1939 až 1945. Po ukradeném pohraničí totiž přišlo na řadu i srdce země. Z krajiny mezi Vltavou, Sázavou, benešovskou silnicí na Tábor a na jihu sahající až k Sedlčanům si nacisté udělali vojenský výcvikový prostor s cílem toto území kolonizovat a poněmčit je postupně osídlením rodinami etnických Němců. České obyvatelstvo, přibližně 30 000 lidí, odtud vyhnali, podobně pokračovali na Moravě na Drahanské vysočině a v těchto záměrech chtěli pokračovat. Pro Václava G. Cílka zůstaly roky tohoto ponížení a nespravedlnosti určujícím prožitkem. Jeho vyprávění dokládá, že stopa války je nesmírně dlouhá. A nemusí se týkat bojiště, její intenzitu a hloubku nesnižují ani zdánlivě klidné podmínky života v zázemí. Neobvyklý a působivý je také pohled očima patnáctiletého kluka, který se z autorovy paměti nevytratil ani po dlouhém a bohatém životě. Knihu provázejí kromě dalších fotografií ojedinělé letecké snímky Miloše Maňase.

V první části knihy se dozvíme, co se děje s klimatem, a kam až svět může zajít. Svět je propojený a méně bezpečný. Jeho rostoucí populace se v kombinaci s klimatickou změnou stává největší přírodní i sociální silou 21. století. Nevyhneme se zvýšené péči o půdu a les i novým přístupům k hospodaření s vodou a nízkoemisní energetice. V druhé části knihy autoři ukazují, v čem by mohla spočívat resilience naší vlasti či obecně civilizace. Zamýšlejí se nad odolnou ekonomikou, ale také ukazují, že síla společnosti a národa začíná doma v rodině. V době kolabujících systémů a manipulujících médií je zapotřebí pěstovat osobní houževnatost a kritické myšlení. V neklidném světě je obtížné být šťastný, a proto je důležité uvědomit si, kde vzniká a jak mizí pocity rovnováhy a štěstí.

Základem knihy je dlouhá stať o trpaslících, jejich druzích, národohospodářském významu a obecně o záležitostech ukrytých v zemi, ať již se jedná o základní věštebnou symetrii, etruské podsvětní bohy či obyčejné permoníky. Text je dále doplněn příbuznými esejemi o ostré hranici stínu, Sokratově vězení a současných ekonomických a klimatických změnách. Tyto záležitosti jsou hodnoceny převážně z hlediska převozníka trpaslíků, který si klade otázku, kam tento malý národ odešel.

Už několik desetiletí žijeme pod nadvládou čísel. Ekonomové sledují procentuální růst HDP a číslovky je uvádějí do extatických stavů. Stejně magicky působí na spotřebitele cenovky a výše slev. Nemálo vědců ztotožnilo vědecký přístup s matematikou. Důraz na matematickou kvantifikaci zřejmě souvisí se snahou zakrýt drásavě kořistnickou povahu současné společnosti šedou zónou zdánlivě nehodnotících čísel. Naštěstí však dosud existují skeptičtí tazatelé (V. Cílek), lidé vnitřní pravdy (I. Klíma) a proroci lepších časů (J. Šmajs), kteří dokáží ukázat ke světu, v němž stále nesmyslnější konzumaci planety nahrazuje kultura pozvolného ústupu, ke světu, ve kterém není hodnota funkcí ceny a v němž nenasloucháme řeči čísel. Pokud se vám takový svět líbí, jsou Tři hlasy knihou právě pro vás.

Na krajinné bohatství Čech a Moravy můžeme být právem hrdí. Dokážeme si je však představit, anebo známe je natolik dobře, abychom mohli dětem charakterizovat či popsat svébytnost jednotlivých krajin naší vlasti? K tomu vám pomůže kniha z pera proslulého Václava Cílka a ilustrace Renáty Fučíkové. Knihu můžete číst jako napínavý i poetický příběh o české krajině s množstvím zajímavých informací, anebo jí jen listovat a nechat se inspirovat pro další rodinný výlet za „krásami vlasti“. Každá kapitola začíná velkým obrázkem vybrané krajiny a pokračuje vlastním textem spolu se zajímavostmi a historickými souvislostmi, které patří k charakteristickým rysům daného regionu. Tento jedinečný knižní projekt navazuje na významná encyklopedická a naučná díla z Albatrosu, ať už to byl cyklus Dějin v obrazech či Žáčkova encyklopedie pro žáčky.