Jan Čížek
autor
Raně novověká mosaická fyzika
Představa vzniku moderní vědy coby jasně daného, přehledného, v podstatě lineárního procesu iniciovaného Koperníkem a završeného Newtonem je dnes spíše zkratkou, s níž se setkáváme přinejlepším v učebnicích či popularizačních textech. Přesně zmapovat podhoubí, z nějž novověká věda vyrašila, však stále zůstává badatelskou výzvou. Ačkoliv známe hlavní směry vývoje – ty, jež převážily a staly se úspěšnými –, v jejich stínu dosud leží některé ve své době vlivné a hojně diskutované koncepce, jež byly nakonec sice opuštěny a upadly v zapomnění, ale jež tím, že tvořily kritickou alternativu, dopomohly zformovat obraz vědy do té podoby, v jaké ji chápeme dnes. Jednou z nich je právě mosaická fyzika. Studium tohoto jedinečného raně novověkého fenoménu navíc pomáhá ukázat, že složitý proces, jakým zrod moderní vědy byl, nelze ani zdaleka vystihnout zjednodušujícími schématy, například příběhem boje světského „pokroku“ s náboženským „tmářstvím“ raženým pozitivistickou historiografií.
Nevrátili se mrtvi jsou
Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 19141918. Každé jméno na pomníku, pamětní desce a v kronikářském záznamu nese lidský příběh, připomíná bolest nad ztrátou života, je vzpomínkou na zemřelého, který měl své místo v rodině, obci, společnosti, ale nebylo mu dáno naplnit svůj životní osud. Padl, zemřel zachovejme v paměti jeho jméno.
Cílem autorů této knihy bylo nalézt, zdokumentovat a popsat podobu, stav i historii vzniku všech pomníků a pamětních desek připomínajících první světovou válku na území současného okresu Náchod. Příprava knihy začala hledáním a shromažďování materiálů spolu se získáváním fotodokumentace jednotlivých pomníků, průzkumem obecních, školních, farních, spolkových i soukromých pamětních knih a kronik, dohledáváním archivních dokumentů.
Stranou zájmu nezůstal ani život obyvatel v době vypuknutí války, ve válečných letech, a narůstající tragika celého válečného období. Vojenské stránce se věnují kapitoly popisující působení Východočechů v rakousko-uherské armádě, zejména v pěším pluku č. 18, a v československých legiích. Pro úplnost jsou připomenuti také tvůrci pomníků, podán rozbor pomníků z hlediska typologického a uměleckého.
Komenský a Bacon
Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626). Zatímco v první části knihy jsou cesty obou myslitelů k vrcholné podobě jejich vizí sledovány odděleně, druhá část se soustředí na zodpovězení především těch otázek, které oba autory spojují: V čem spočívá jádro projektu reformy vědění u Komenského a v čem u Bacona? Jaká je struktura a koncepce jejich projektů? Jedná se o projekt obnovy, nebo o vizi pokroku vědění? Jak si Komenský a Bacon představovali realizaci svých záměrů? Jakou metodu k tomu zvolili? Do jaké míry byl Komenský Baconem ovlivněn? Co je pojítkem obou projektů? Na základě odpovědí na tyto otázky se autor v závěru knihy pokouší rozřešit dlouhodobý interpretační spor o povaze Komenského vztahu k Baconovi: Byl Komenský významným pokračovatelem a propagátorem Baconova díla? Nebo byl naopak myslitelem, který Baconův odkaz zjednodušil a zvulgarizoval? Anebo byl Komenský vskutku svébytnou filozofickou osobností, jež byla inspirována spíše jen duchem Baconova díla?
Na sklade 1Ks
13,15 €
Pod vodou
Fotografická publikace je pojata jako případná studie oblastí, které postihla povodeň.
Nejen jako připomenutí uplynutí jednoho roku od povodní na severu Čech v roce 2010 vydávám ve spolupráci s Václavem Cílkem a kolektivem autorů publikaci Pod vodo
u, s podtitulem Zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě.
Původně jsme chtěli napsat jednoduchou, ryze regionální knihu, aby místní lidé na povodeň nezapomněli. Protože ten, kdo zapomíná na věci ne
vyhnutelné, staví na nevhodných místech u řeky, a vytváří tak budoucí problém. Postupně jsme si však začali uvědomovat, že v podobné situaci, jako je Frýdlantsko, se v minulých letech ocitla řada českých, moravských a v ještě mnohem větším měřítku po
lských a maďarských regionů. Knihu jsme tedy pojali jako případovou studii oblasti, sledované měsíce před povodní, hodinu po hodině během její kulminace a systematicky další rok po povodni. A podobně i texty o klimatických změnách, příčinách povodní
a možnosti nápravy představují určitý souhrn zkušeností z uplynulých deseti let povodňového neklidu a do značné míry se týkají celého území České republiky. Symbolicky je tato zkušenost s živly a silami přesahujícími člověka zakotvena v území, jemuž
vévodí hrad a zámek Frýdlant jako bývalé sídlo mocného Albrechta z Valdštejna i možný předobraz Zámku ze slavného románu Franze Kafky.
Vypredané
23,03 €
