Bernard Cornwell strana 6 z 11

Pevnost se poněkud odlišuje od všech předchozích knih Bernarda Cornwella, v nichž autor obvykle líčí vlastní románový příběh zasazený do historického rámce. Tentokrát je tomu naopak a Cornwell popisuje románovou formou skutečnou událost z takzvané am erické revoluce, tedy války Spojených států za nezávislost na Velké Británii. Neúspěšný útok, který podnikli povstalci v létě roku 1779 na nově zřízenou britskou pevnost Fort George na poloostrově Majabigwadusu v Penobscotském zálivu, dnes představuj e poměrně málo známou epizodu z této války. Možná proto se jí také říká zapomenutá bitva a mnozí Američané si jistě přejí, aby zůstala zapomenuta navždy, neboť znamenala nejhorší katastrofou amerického válečného loďstva v historii Spojených států p řed japonským útokem na Pearl Harbor. Přesto nakonec celá válka skončila porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických. Autor líčí celou událost objektivně a střídá pohledy z obou stran konfliktu.

1815-öt írunk. Sharpe a tapasztalatlan és hozzá nem értő Orániai Vilmos herceg törzskarában szolgál. Mikor kezdetét veszi a waterlooi csata, Sharpe-nak tehetetlenül kell néznie őfelsége katonai balfogásait. Az összecsapás tetőpontján sorsfordító döntést hoz, s pályafutása legkeményebb csatáját személyes diadalává teszi.

Opevněný přístav Cádiz se stal v zimě roku 1811 poslední baštou španělské nezávislosti. I toto město je však už obleženo francouzským vojskem a je na Sharpovi a jeho statečných střelcích, aby snahu Francouzů o jeho dobytí zmařili. Nic však neprobíhá jednoduše a Sharpe a jeho druhové se ocitnou i v jiných než jen vojenských operacích. Jde o čest Wellingtonova mladšího bratra Henryho Wellesleyho, zvláštního britského vyslance v Cádizu. Toho se snaží zdiskreditovat klika Španělů, kteří usilují o sb lížení s Francouzi a pokoušejí se tak narušit britsko-španělské vojenské spojenectví. Děj knihy vrcholí bitvou u Barrosy.

Nájezd neznámých ozbrojenců, kteří se v roce 1342 vylodili na anglickém pobřeží a vypálili poklidnou vesnici Hookton, přežije pouze mladý lučištník jménem Thomas. Tento syn místního pastora přísahá umírajícímu otci, že bude zloděje a vraha pronásledovat.

Kniha navazuje na děj Lučištníka, (první díl trilogie Hledání svatého grálu), v němž se mladý lučištník Thomas vydává do Francie pomstít smrt svých blízkých, zúčastní se prvních bitev stoleté války a osud mu přiřkne úkol najít svatý grál. Děj Inkvizitora začíná rokem 1347. Svatý grál se snaží nalézt celá Evropa. Mnozí pochybují, zda vůbec existuje, ale nikdo nechce připustit, aby se nejvzácnější relikvie křesťanstva zmocnil nepřítel. To vše vede k tomu, že se Thomas ocitne ve vražedném závodě s do-minikánským inkvizitorem a také Guyem de Vexille, tajemným černým jezdcem, který zabil Thomasova otce. Zdá se, že Thomas má před svými soupeři výhodu. Jeho otec mu odkázal tajemnou knihu s poznámkami, které potvrzují existenci grálu a nabízejí klíč k tomu, kde může být relikvie ukryta. Jeho rivalové, hnáni fanatickým náboženským zápalem, však mají také svůj trumf - inkviziční mučírnu. Thomas se snaží rozluštit zašifrované stránky v knize, aby našel cestu ke grálu, ale ty ho vedou k jeho nepřátelům. Později nachází útočiště v Bretani u Jeanette, hraběnky z Armoriky, s níž se už setkal během svého dřívějšího pobytu ve Francii. Osud mu však nedopřeje odpočinku a vrhá ho do nejkrvavějšího boje stoleté války, do bitvy o La Roche-Derrien. A zde, uprostřed plamenů, šípů a zabíjení, se znovu ocitá tváří v tvář svým nepřátelům.

Nový román Bernarda Cornwella popisuje okolnosti, které vedly k jedné z nejdůležitějších a také nejkrvavějších bitev stoleté války mezi Anglií a Francií, i bitvu samotnou. Došlo k ní 25. října 1415 v den sv. Kryšpína mezi severofrancouzskými vesnicemi Azincourt a Tramecourt. Anglický král Jindřich V. zde na hlavu porazil mnohem početnější vojsko francouzského krále Karla VI., když nově využil bojových schopností svých lučištníků. Vítězství u Azincourtu zajistilo nadlouho anglickou nadvládu nad severní Francií. Téma bitvy u Azincourtu později básnicky zpracoval William Shakespeare ve hře Jindřich V.

Román přináší další příběh Uhtreda z Bebbanburgu, velmože ve službách wessexského krále Alfreda, později zvaného Veliký. Alfred však umírá a zdá se, že s ním umírá i jeho sen o sjednocení anglických křesťanských království, neboť Británii hrozí, že země po jeho smrti opět upadne do chaosu vnitřních rozbrojů a válek s vikinskými Dány. Alfred chce, aby po něm nastoupil vládu jeho syn Edward, ale jsou tu další sasští páni, kteří si činí nárok na uvolněný trůn, a na severu čekají na svou příležitost pohanští Dánové se svým dávným snem ovládnout Wessex. Přísaha věrnosti váže Uhtreda k Alfredovi, ale ne k Edwardovi. Má složit přísahu i jemu, jak si přeje Alfred? Uhtred váhá. Navíc se stále nevzdává úmyslu získat zpět své panství a svou tvrz, o které ho podvodně připravil jeho strýc. Nakonec si uvědomuje, že je to on, kdo jako hlavní vojevůdce saských sil může velkou měrou přispět k tomu, aby se Alfredův sen uskutečnil, anebo ho naopak odsoudit k zapomnění, pokud Wessex opustí.

Zima roku 1812 je krutá sama o sobě, ale pro Richarda Sharpa se stává nejkrutějším obdobím, jaké kdy zažil. Velitel jihoessexského regimentu podplukovník Lawford je těžce raněn a Sharpe tak dostává nejen nového velitele, ale navíc přichází o svou nepotvrzenou kapitánskou hodnost, kterou si koupil jiný důstojník. A k dovršení všeho zlého přichází z Anglie k jihoessexskému regimentu Sharpův úhlavní nepřítel, nejhorší, jakého kdy měl, Obadiah Hakeswill, který začne dělat vše, aby Sharpa zničil. Sharpe je však rozhodnutý nepřízeň osudu zvrátit a nejlepší cestou k tomu je, vést útok proti nedobytnému pevnostnímu městu Badajozu. Je to však cesta, která ho může dovést stejně tak ke slávě, jako k jisté smrti.

Další z příběhů Richarda Sharpa je zasazen do období, které předchází bitvě u Salamanky v létě roku 1812. Přesto v tomto dílu Sharpe nestráví moc času na bojišti, kde duní palba z děl a jdou proti sobě desetitisícové armády. Dostává se totiž na jiné bitevní pole, jemu dosud neznámé, na pole politických a vojenských intrik, na němž se střetává se sadistickým francouzským plukovníkem Lerouxem, jemuž se podařilo proniknout do britské špionážní sítě. Sharpovým úkolem je Lerouxe odhalit a zajmout a při jeho plnění se ocitá ve světě, ve kterém se přítel stává nepřítelem a nepřítel přítelem a v němž se může spolehnout jen na ty, jejichž věrnost prověřil čas a přátelství zpečetěné skutečným bojem.

Uhtredet, a nagy harcost arra kényszerítik, hogy kezdjen béketárgyalásokat a dánokkal, akik ily módon csapdát állítanak neki. A király tanácsadói nem bíznak benne, a dánok a halálát óhajtják, egyetlen szövetségesét, Ethelflaedet, Alfréd lányát klastromba zárják. Uhtrednek látnia kell, hogy miközben a királyt körülvevő papok a béke és a hittérítés politikáját hirdetik, Wessex ellenségei minden nappal erősebbé válnak. A közel harminc esztendeje uralkodó Nagy Alfrédnak állítólag már csak napjai vannak hátra, miközben egy északi varázslónő megjövendöli Uhtrednek hét király halálát, és asszonyokét, akiket szeret. Amint Alfréd meghal, ellenségei és vetélytársai egymás torkának esnek, így Wessex védtelenné válik a határain gyülekező vikingek előtt. A tét pedig nem kisebb, mint az alfrédi örökség és az egész angol nemzet túlélése. A nagyszabású történelmi sorozat, az Angolszász históriák hatodik része olyan időkbe repít bennünket, amikor a becsület és a hűség, az önfeláldozás és a hősiesség volt a hírnév és egyben az örök élet záloga. Cornwell megmutatja, miféle erők formálták az angol nemzet karakterét: keresztény lelkiség és pogány természetesség csak együtt volt képes létrehozni egy új nemzetet. A Királyok alkonya lenyűgöző történet arról, hogyan született meg - s kis híján hogyan veszett oda - mindaz, amit ma Anglia néven ismerünk.

Třetí kniha ze čtyřdílné Starbuckovské série o občanské válce ve Spojených státech líčí události léta 1862. Virgiňané odrazili námořní výsadek generála McClellena a jeho pokus táhnout přímo na Richmond, ale nyní se opět rozpoutaly boje na severu státu. Na jejich pozadí prožívají svá osobní dobrodružství Nathaniel Starbuck, Seveřan, který bojuje za Jižany, a jeho někdejší přítel Adam Faulkener, Jižan, jenž se postavil na stranu Unie. Předmětem jejich souboje je tentokrát prapor Faulkenerovy legie.

Go with God and Fight Like the Devil. The remarkable new novel by Britain's master storyteller, which culminates at the Battle of Poitiers. 1356: France stands alert to danger. The English army, victorious at the battle of Crecy and led by the Black Prince, is invading and the French are hunting them down. The bloodiest battles of the Hundred Years War are yet to be fought. Thomas of Hookton, an English archer, becomes trapped with his outnumbered army. And here, near the town of Poitiers, an extraordinary confrontation will ignite one of the greatest battles of all time.

Praise for 'The Lords of the North': 'Beautifully crafted story-telling, complete with splendid set-piece battles and relentless derring-do, so gripping that it rarely stops to catch a breath. It demonstrates once again Cornwell's enormous skill as a historical narrator. He would have graced Alfred's court entertaining the guests with his stories' Daily Mail 'Cornwell takes the spectres of ninth century history and puts flesh back on their bones. Here is Alfred's world restored -- impeccably researched and illuminated with the colour and passion of a master storyteller' Justin Pollard, author of 'Alfred the Great' Praise for Bernard Cornwell: 'Bernard Cornwell is a literary miracle. Year after year, hail, rain, snow, war and political upheavals fail to prevent him from producing the most entertaining and readable historical novels of his generation.' Daily Mail 'Cornwell's narration is quite masterly and supremely well-researched' Observer

Děj páté knihy Cornwellovy ságy z ranných dob anglických království se odehrává v posledních letech devátého století. Wessexský král Alfred, později zvaný Veliký, je čím dál víc sužován nemocemi a cítí, že se blíží konec jeho dnů. Dědic trůnu, Alfredův sy

In a clash of heroes, the kingdom is born. At the end of the ninth century, King Alfred of Wessex is in ill health, his heir, an untested youth. His enemy, the Danes, having failed to conquer Wessex, now see their chance for victory. Led by the sword of savage warrior Harald Bloodhair, the Viking hordes attack. But Uhtred, Alfred's reluctant warlord, proves his worth, outwitting Harald and handing the Vikings one of their greatest defeats. For Uhtred, the sweetness of victory is soon overshadowed by tragedy. Breaking with Alfred, he joins the Vikings, swearing never again to serve the Saxon king. Instead, he will reclaim his ancestral fortress on the Northumbrian coast. Allied with his old friend Ragnar—and his old foe Haesten—he aims to invade and conquer Wessex itself. Yet fate has different plans. The Danes of East Anglia and the Vikings of Northumbria are plotting the conquest of all Britain. When Alfred's daughter pleads with Uhtred for help, he cannot refuse her request. In a desperate gamble, he takes command of a demoralized Mercian army, leading them in an unforgettable battle on a blood-soaked field beside the Thames. In The Burning Land, Bernard Cornwell, "the reigning king of historical fiction" (USA Today), delivers a rousing saga of Anglo-Saxon England—an irresistible new chapter in his thrilling Saxon Tales, the epic story of the birth of England and the legendary king who made it possible.

Richard Sharpe és a császár, 1820-1821 1820-at írunk. A háborús hős, Richard Sharpe a waterlooi csata óta eltelt éveket békésen, földművesként töltötte. Ám nyugalmát váratlanul megzavarják, ezért a rettenthetetlen Patrick Harperrel Chilébe utazik, hogy megkeresse régi barátját, Don Blas Vivart, a spanyol gyarmat főkormányzóját, akinek egyszerűen nyoma veszett. Sharpe-nak és Harpernek a veszélyekkel teli utazás kezdetén váratlanul lehetősége adódik, hogy látogatást tegyen Napóleonnál, majd folytatják útjukat a lázadástól dúlt és korrupciótól gyötört Chilébe. Sharpe a tengeren és a szárazföldön egyaránt nehézségekkel szembesül, melyeket le kell gyűrnie, hogy megtalálja Vivart, és egyáltalán életben maradjon egy olyan korban, amikor a zsarnokság és az igazságtalanság az úr. Ráadásul a láthatár szélén Napóleon csak az alkalomra vár, hogy ismét háborúba taszíthassa a világot.