Bernard Cornwell strana 7 z 12

Píše se rok 1813 a major Richard Sharpe očekává nové tažení spojeneckých armád s chmurnými vyhlídkami. Vítězství závisí na neustále křehčím spojenectví mezi Brity a Španěly, které však musí být za každou cenu zachováno. Této situace se chystá využít Sharpův nepřítel, francouzský důstojník Pierre Ducos, pověřovaný zvláštními úkoly, který si dělá naději, že by mohl splnit dva cíle najednou - zničit spojenectví nepřátel Francie a zároveň dosáhnout osobní pomsty na Sharpovi. Když se pak do této hry zamíchá krásná francouzská vyzvědačka La Marquesa, uvědomuje si Sharpe, že se ocitl v síti smrtelně nebezpečných intrik, a stane se z něj psanec pronásledovaný nepřítelem i spojenci…

Richard Sharpe a obrana Portugalska, Vánoce 1812. Blíží se konec roku 1812 a Richard Sharpe, čerstvě povýšený do hodnosti majora, vede malou jednotku do mrazivého chladu zimních hor. Jeho úkolem je zachránit skupinu žen, které v odlehlém opuštěném klášteře drží jako rukojmí banda dezertérů, mezi nimiž je i Sharpův starý známý a nesmiřitelný nepřítel Obadiah Hakeswill. Postupně se však ukáže, že záchranná akce není zdaleka jediný problém, před nímž Sharpe stojí. V horské soutěsce zvané Brána boží se objeví Francouzi a Sharpe si uvědomuje, že je za žádnou cenu nesmí nechat soutěskou projít. A tak, s podporou své roty a nově založené raketometné jednotky, jde do boje, v němž musí obstát, protože kdyby byl poražen, znamenalo by to těžký zásah do připravovaného tažení spojeneckých armád v roce 1813, a možná i konec války. V boji, který následuje, Sharpe zvítězí, ale přesto v Bráně boží ztratí to nejcennější, co má: svou ženu a matku svého dítěte Terezu Morenovou.

Veterán od Kresčaku Thomas z Hooktonu vede šik námezdných lučištníků a mužů ve zbroji, který plení kraj východně od Gaskoňska. Princ Waleský Edward, později známý jako Černý princ, shromažďuje vojsko, aby znovu vytáhl do boje proti Francouzům. Ještě předtím, než se k němu připojí, však musí Thomas splnit naléhavý úkol. Skvělý hrdina a snaha získat prastarý meč s mýtickou moci, o níž se spekuluje, že je ukrytá někde v blízkosti Poitier - Pomáhej vám Bůh a bojujte jako ďábli... v románu 1356. Nový román Bernarda Cornwella je volným pokračováním trilogie Hledání ztraceného grálu, která v češtině vyšla pod názvy Lučištník, Inkvizitor a Kacířka, s hlavním hrdinou Thomasem z Hooktonu. Jak název napovídá, děj této knihy se odehrává v roce 1356, kdy ve Francii došlo k jedné z nejvýznamnějších bitev Stoleté války k bitvě u Poitiers, v níž anglické vojsko vedl syn krále Edwarda III. princ Waleský, známý pod přezdívkou Černý princ, a vojsku francouzskému velel král Jan Dobrotivý. A Thomas z Hooktonu je, podobně jako u Kresčaku, u toho. Román 1356 je volným pokračováním trilogie Hledání svatého grálu, která v češtině vyšla pod názvy Lučištník, Inkvizitor a Kacířka, s hlavním hrdinou lučištníkem Thomasem z Hooktonu. Jak název napovídá, děj této knihy se odehrává v roce 1356, kdy došlo ve Francii k jedné z nejvýznamnějších bitev stoleté války, k bitvě u Poitiers. Anglické vojsko vedené synem krále Edwarda III. princem Waleským, známým pod přezdívkou Černý princ, opět, jako už několikrát předtím, prochází v pustošivém tažení Francií a snaží se své odvěké nepřátele vyprovokovat k bitvě. Francouzský král Jan II. Dobrý se však dlouho nemůže odhodlat, aby se Angličanům, podporovaným Gaskoňci, postavil a svedl s nimi otevřený boj, protože se obává síly anglických lučištníků. Nakonec je k tomu ale přinucen a k bitvě dojde 19. září 1356 u vesnice Poitiers. Opět se však projeví neschopnost a nejednotnost velení Francouzů, a přestože má jejich vojsko velkou početní převahu, utrpí po Kresčaku další krutou porážku. A právě na pozadí těchto událostí rozvíjí Bernard Cornwell příběh Thomase z Hooktonu, který v této knize hledá vzácnou relikvii, meč svatého Petra, a podobně jako u Kresčaku nemůže v boji u Poitiers chybět.

Román Bernarda Cornwella Smrt králů přináší další příběh Uhtreda z Bebbanburgu, velmože ve službách wessexského krále Alfreda, později zvaného Veliký. Alfred však umírá a zdá se, že s ním umírá i jeho sen o sjednocení anglických křesťanských království, neboť Británii hrozí, že země po jeho smrti opět upadne do chaosu vnitřních rozbrojů a válek s vikinskými Dány. Alfred chce, aby po něm nastoupil vládu jeho syn Edward, ale jsou tu další sasští páni, kteří si činí nárok na uvolněný trůn, a na severu čekají na svou příležitost pohanští Dánové se svým dávným snem ovládnout Wessex. Přísaha věrnosti váže Uhtreda k Alfredovi, ale ne k Edwardovi. Má složit přísahu i jemu, jak si přeje Alfred? Uhtred váhá. Navíc se stále nevzdává úmyslu získat zpět své panství a svou tvrz, o které ho podvodně připravil jeho strýc. Nakonec si uvědomuje, že je to on, kdo jako hlavní vojevůdce saských sil může velkou měrou přispět k tomu, aby se Alfredův sen uskutečnil, anebo ho naopak odsoudit k zapomnění, pokud Wessex opustí.

Román Bernarda Cornwella Smrt králů přináší další příběh Uhtreda z Bebbanburgu, velmože ve službách wessexského krále Alfreda, později zvaného Veliký. Alfred však umírá a zdá se, že s ním umírá i jeho sen o sjednocení anglických křesťanských království, neboť Británii hrozí, že země po jeho smrti opět upadne do chaosu vnitřních rozbrojů a válek s vikinskými Dány. Alfred chce, aby po něm nastoupil vládu jeho syn Edward, ale jsou tu další sasští páni, kteří si činí nárok na uvolněný trůn, a na severu čekají na svou příležitost pohanští Dánové se svým dávným snem ovládnout Wessex. Přísaha věrnosti váže Uhtreda k Alfredovi, ale ne k Edwardovi. Má složit přísahu i jemu, jak si přeje Alfred? Uhtred váhá. Navíc se stále nevzdává úmyslu získat zpět své panství a svou tvrz, o které ho podvodně připravil jeho strýc. Nakonec si uvědomuje, že je to on, kdo jako hlavní vojevůdce saských sil může velkou měrou přispět k tomu, aby se Alfredův sen uskutečnil, anebo ho naopak odsoudit k zapomnění, pokud Wessex opustí.

Kronika Nathaniela Starbucka Je pozdní léto roku 1862 a Konfederace konečně podnikla vpád do Spojených států amerických. Nathaniel Starbuck, syn seveřanského kazatele, bojující na straně vzbouřeneckého Jihu, je jmenován velitelem trestného pluku, opovrhovaného útvaru ulejváků a zbabělců. Jeho nepřátelé očekávají, že toto jmenování bude znamenat jeho pád. Aby je vyvedl z omylu, musí Starbuck rozklížený útvar vést do boje proti seveřanské posádce v Harper’s Ferry a pak přes hranici na břehy říčky Antietam, kde bojuje v bitvě, jež se stane nejkrvavějším střetem občanské války. Strhující román v živých barvách zachycuje hrůzy na bojišti. Masakr je čtvrtým dílem Starbuckovské kroniky. Už přes rok trvá válka Severu proti Jihu. Statečnost Jižanů a důmysl generálů Leea a Jacksona jim dosud pomáhaly vítězit nad Severem, který má ve všem naprostou převahu. Teď se však zdá, že se karta obrací. Na pozadí historických událostí nalézají vyústění i osudy Nathaniela Starbucka, Seveřana bojujícího za Jih, a jeho někdejšího přítele Adama Faulconera, Jižana přeběhnuvšího na Sever.

Go with God and Fight Like the Devil. The remarkable new novel by Britain's master storyteller, which culminates at the Battle of Poitiers. 1356: France stands alert to danger. The English army, victorious at the battle of Crecy and led by the Black Prince, is invading and the French are hunting them down. The bloodiest battles of the Hundred Years War are yet to be fought. Thomas of Hookton, an English archer, becomes trapped with his outnumbered army. And here, near the town of Poitiers, an extraordinary confrontation will ignite one of the greatest battles of all time.

Třetí kniha ze čtyřdílné Starbuckovské série o občanské válce ve Spojených státech líčí události léta 1862. Virgiňané odrazili námořní výsadek generála McClellena a jeho pokus táhnout přímo na Richmond, ale nyní se opět rozpoutaly boje na severu státu. Na jejich pozadí prožívají svá osobní dobrodružství Nathaniel Starbuck, Seveřan, který bojuje za Jižany, a jeho někdejší přítel Adam Faulkener, Jižan, jenž se postavil na stranu Unie. Předmětem jejich souboje je tentokrát prapor Faulkenerovy legie.

Další z příběhů Richarda Sharpa je zasazen do období, které předchází bitvě u Salamanky v létě roku 1812. Přesto v tomto dílu Sharpe nestráví moc času na bojišti, kde duní palba z děl a jdou proti sobě desetitisícové armády. Dostává se totiž na jiné bitevní pole, jemu dosud neznámé, na pole politických a vojenských intrik, na němž se střetává se sadistickým francouzským plukovníkem Lerouxem, jemuž se podařilo proniknout do britské špionážní sítě. Sharpovým úkolem je Lerouxe odhalit a zajmout a při jeho plnění se ocitá ve světě, ve kterém se přítel stává nepřítelem a nepřítel přítelem a v němž se může spolehnout jen na ty, jejichž věrnost prověřil čas a přátelství zpečetěné skutečným bojem.

Uhtredet, a nagy harcost arra kényszerítik, hogy kezdjen béketárgyalásokat a dánokkal, akik ily módon csapdát állítanak neki. A király tanácsadói nem bíznak benne, a dánok a halálát óhajtják, egyetlen szövetségesét, Ethelflaedet, Alfréd lányát klastromba zárják. Uhtrednek látnia kell, hogy miközben a királyt körülvevő papok a béke és a hittérítés politikáját hirdetik, Wessex ellenségei minden nappal erősebbé válnak. A közel harminc esztendeje uralkodó Nagy Alfrédnak állítólag már csak napjai vannak hátra, miközben egy északi varázslónő megjövendöli Uhtrednek hét király halálát, és asszonyokét, akiket szeret. Amint Alfréd meghal, ellenségei és vetélytársai egymás torkának esnek, így Wessex védtelenné válik a határain gyülekező vikingek előtt. A tét pedig nem kisebb, mint az alfrédi örökség és az egész angol nemzet túlélése. A nagyszabású történelmi sorozat, az Angolszász históriák hatodik része olyan időkbe repít bennünket, amikor a becsület és a hűség, az önfeláldozás és a hősiesség volt a hírnév és egyben az örök élet záloga. Cornwell megmutatja, miféle erők formálták az angol nemzet karakterét: keresztény lelkiség és pogány természetesség csak együtt volt képes létrehozni egy új nemzetet. A Királyok alkonya lenyűgöző történet arról, hogyan született meg - s kis híján hogyan veszett oda - mindaz, amit ma Anglia néven ismerünk.

Zima roku 1812 je krutá sama o sobě, ale pro Richarda Sharpa se stává nejkrutějším obdobím, jaké kdy zažil. Velitel jihoessexského regimentu podplukovník Lawford je těžce raněn a Sharpe tak dostává nejen nového velitele, ale navíc přichází o svou nepotvrzenou kapitánskou hodnost, kterou si koupil jiný důstojník. A k dovršení všeho zlého přichází z Anglie k jihoessexskému regimentu Sharpův úhlavní nepřítel, nejhorší, jakého kdy měl, Obadiah Hakeswill, který začne dělat vše, aby Sharpa zničil. Sharpe je však rozhodnutý nepřízeň osudu zvrátit a nejlepší cestou k tomu je, vést útok proti nedobytnému pevnostnímu městu Badajozu. Je to však cesta, která ho může dovést stejně tak ke slávě, jako k jisté smrti.

Román přináší další příběh Uhtreda z Bebbanburgu, velmože ve službách wessexského krále Alfreda, později zvaného Veliký. Alfred však umírá a zdá se, že s ním umírá i jeho sen o sjednocení anglických křesťanských království, neboť Británii hrozí, že země po jeho smrti opět upadne do chaosu vnitřních rozbrojů a válek s vikinskými Dány. Alfred chce, aby po něm nastoupil vládu jeho syn Edward, ale jsou tu další sasští páni, kteří si činí nárok na uvolněný trůn, a na severu čekají na svou příležitost pohanští Dánové se svým dávným snem ovládnout Wessex. Přísaha věrnosti váže Uhtreda k Alfredovi, ale ne k Edwardovi. Má složit přísahu i jemu, jak si přeje Alfred? Uhtred váhá. Navíc se stále nevzdává úmyslu získat zpět své panství a svou tvrz, o které ho podvodně připravil jeho strýc. Nakonec si uvědomuje, že je to on, kdo jako hlavní vojevůdce saských sil může velkou měrou přispět k tomu, aby se Alfredův sen uskutečnil, anebo ho naopak odsoudit k zapomnění, pokud Wessex opustí.

Román přináší další příběh Uhtreda z Bebbanburgu, velmože ve službách wessexského krále Alfreda, později zvaného Veliký. Alfred však umírá a zdá se, že s ním umírá i jeho sen o sjednocení anglických křesťanských království, neboť Británii hrozí, že země po jeho smrti opět upadne do chaosu vnitřních rozbrojů a válek s vikinskými Dány. Alfred chce, aby po něm nastoupil vládu jeho syn Edward, ale jsou tu další sasští páni, kteří si činí nárok na uvolněný trůn, a na severu čekají na svou příležitost pohanští Dánové se svým dávným snem ovládnout Wessex. Přísaha věrnosti váže Uhtreda k Alfredovi, ale ne k Edwardovi. Má složit přísahu i jemu, jak si přeje Alfred? Uhtred váhá. Navíc se stále nevzdává úmyslu získat zpět své panství a svou tvrz, o které ho podvodně připravil jeho strýc. Nakonec si uvědomuje, že je to on, kdo jako hlavní vojevůdce saských sil může velkou měrou přispět k tomu, aby se Alfredův sen uskutečnil, anebo ho naopak odsoudit k zapomnění, pokud Wessex opustí.

Nový román Bernarda Cornwella popisuje okolnosti, které vedly k jedné z nejdůležitějších a také nejkrvavějších bitev stoleté války mezi Anglií a Francií, i bitvu samotnou. Došlo k ní 25. října 1415 v den sv. Kryšpína mezi severofrancouzskými vesnicemi Azincourt a Tramecourt. Anglický král Jindřich V. zde na hlavu porazil mnohem početnější vojsko francouzského krále Karla VI., když nově využil bojových schopností svých lučištníků. Vítězství u Azincourtu zajistilo nadlouho anglickou nadvládu nad severní Francií. Téma bitvy u Azincourtu později básnicky zpracoval William Shakespeare ve hře Jindřich V.

Nový román Bernarda Cornwella popisuje okolnosti, které vedly k jedné z nejdůležitějších a také nejkrvavějších bitev stoleté války mezi Anglií a Francií, i bitvu samotnou. Došlo k ní 25. října 1415 v den sv. Kryšpína mezi severofrancouzskými vesnicemi Azincourt a Tramecourt. Anglický král Jindřich V. zde na hlavu porazil mnohem početnější vojsko francouzského krále Karla VI., když nově využil bojových schopností svých lučištníků. Vítězství u Azincourtu zajistilo nadlouho anglickou nadvládu nad severní Francií. Téma bitvy u Azincourtu později básnicky zpracoval William Shakespeare ve hře Jindřich V.

1779 nyarán járunk a függetlenségét éppen csak kiharcolt Egyesült Államokban, ahol lángoló hazafiság és hideg, önző számítás furcsa elegyéből születik egy új nemzet. Ám ennek a nemzetnek még számos próbát kell kiállnia, míg valóban független és önálló lehet. A Brit Királyi Haditengerészet három kis hajója és hétszázötven brit katonája azt a parancsot kapja, hogy építsenek erődöt New England partvidékének ellenőrzésére és az angolok becsületén ejtett csorba kiköszörülésére. A másik oldalon viszont negyvenegy amerikai hajó és kilencszáznál is több katona kapja ezt az egyértelmű parancsot: "Elfogni, megölni és elpusztítani az ellenség teljes haderejét, és kiűzni a briteket." Az ezután kibontakozó csata története jól példázza, hogyan hozza ki a háború az emberekből a legjobbat és a legrosszabbat, és hogyan húzzák át az egyéni érdekek és a politika a leggondosabb számításokat is. Hősiesség és gyávaság, hiúság és hazafiság, önzés és önfeláldozás teljes és tökéletes példatára - egy újabb időtlen mese a hadviselés művészetéről korunk egyik legnagyobb mesemondójának tolmácsolásában.