Ladislav Fuks

Původní LP album 2 68 0403 "25 let české a slovenské literární tvorby 1945-1970" vydal Supraphon v edici několika titulů k 25. výročí osvobození republiky. Tento titul věnovaný české a slovenské próze vychází nyní v původní podobě digitálně poprvé.

Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.

Audiokniha Pan Theodor Mundstock, kterou napsal Ladislav Fuchs. Román patřící k vrcholům Fuksovy tvorby zobrazuje, jak člověka ponižuje diskriminace a strach. Ke stému výročí narození autora Ladislava Fukse (24. 9. 1923) vychází zvuková podoba jeho prvního a okamžitě slavného románu, od jehož původního vydání (1963) uplynulo 60 let. Autor v něm vychází z tragédie židovských osudů, které jej od dětství traumatizovaly.

Přítomný svazek soustřeďuje tři čtenářsky nejoblíbenější prózy z rané tvorby Ladislava Fukse, které došly ocenění nejen u nás, ale v nejrůznějších překladech překročily i hranice mnoha evropských států. Svazek otevírá spisovatelův debut Pan Theodor Mundstock (1963), postupně odhalující úzkostnou mysl duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu. Následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), proslavený zejména působivou filmovou adaptací Juraje Herze, pro nějž Fuks zvolil formu fabulační hříčky s grafickou nápovědou k rozluštění motivů a správné recepci světa, v němž je manipulováno jmény i lidmi. Na závěr je zařazena mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969), symbolická paralela k biblickému vyprávění o vyvedení starozákonních Židů z egyptského zajetí. V doprovodném komentáři sleduje Erik Gilk, který se Fuksovým dílem dlouhodobě zabývá, vývoj autorovy osobité poetiky a na základě jeho téměř neznámých rukopisných náčrtů a textových variant odhaluje genezi a historii jednotlivých próz. Nabízí tak rozličná interpretační východiska nejen k uchopení tematiky šoa.

Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.

Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923—1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), jejž proslavila filmová adaptace Juraje Herze, a doplňuje mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969). Doprovodný komentář sleduje vývoj Fuksovy poetiky s důrazem na kontext druhé světové války a rozličné uchopení tematiky šoa.

Díla Ladislava Fukse bývají charakterizována jako psychologická próza zaměřená na téma úzkosti a zla v totalitních systémech. Autor je u nás i v zahraničí známý zpracováním tématu holocaustu (Spalovač mrtvol, Pan Theodor Mundstock). Myši Natálie Mooshabrové jsou prvním Fuksovým románem, ve kterém pracuje s novou tematikou a s prvky žánrů sci-fi a alegorie. Specifický humor, směs hororu i grotesky, pohádky i absurdního dramatu vytvářejí intenzivní atmosféru strachu a nejistoty, kterou umocňují bizarní protiklady hvězdoletů a koňských povozů či sofistikované byrokracie a stánků s pivo limo. Kniha byla rozpracována před okupací Československa v roce 1968, ale vydána až počátkem sedmdesátých let. Prvního překladu díla do angličtiny se ujal Mark Corner, výtvarný doprovod tvoří originální ilustrace Jiřího Gruse.

Slavný příběh o spalovači mrtvol.

Psychologická novela s prvky hororu a černé satiry, podle níž vznikl v roce 1968 kultovní film v režii Juraje Herze, s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Kniha byla vydána v roce 1967 a řadí se do tak zvané druhé vlny válečné literatury. Příběh se odehrává těsně před vypuknutím druhé světové války a končí dějovým skokem do roku 1945. Hlavním hrdinou příběhu je Karel Kopfrgingl, otec středostavovské rodiny, zvláštní laskavý podivín, jehož fascinuje smrt a vše s tím spojené. Mnoho let je zaměstnán v pražském krematoriu jako "spalovač mrtvol". Na základě pokřivené interpretace tibetské filozofie chápe i usmrcování jako pomoc na cestě do ráje, k návratu do Světla a nekonečného míru. Kniha Spalovač mrtvol je mistrovským vhledem do duševních pochodů manipulovaného i sebemanipulovaného člověka, vlastně omezeného slabocha, z něhož se jakoby nenápadně, postupně stává lidská stvůra. V tomto případě proměna duše hlavního hrdiny příběhu "naštěstí" vyústí do psychiatrické nemoci. Leitmotivem novely je však především problematika rasové nenávisti a kolektivní viny. Dílo je pozoruhodné myšlenkově i formálně, používáním výhradně spisovného jazyka i v přímé řeči, výstavbou děje, častým symbolickým vyjadřováním, opakováním slovních spojení, která umocňují gradaci a naléhavost sděleného.

Audiokniha Spalovač mrtvol - psychologická novela s prvky hororu a černé satiry, podle níž vznikl v roce 1968 kultovní film v režii Juraje Herze, s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

„Detektivní horor“ Příběh kriminálního rady může být podobenstvím o těžkostech dospívání a touze vymanit se z rodičovského vlivu, ale zároveň je mrazivým a napínavým pátráním po pravém původci zločinu. V metaforické rovině je úvahou o příčinách viny a důsledcích trestu.

Román je vrcholem Fuksových próz odehrávajících se těsně před válkou. Vypravěčem je uzavřený chlapec, marně hledající citový kontakt, kterého traumatizuje prostředí ovládané dominantním otcem, vysokým policejním úředníkem. Michal se formou zápisků zp ovídá o školních letech, zklamaných kamarádstvích, o dopadu autority i o době poznamenané neblahými historickými událostmi - a především o stísněnosti a osamělosti. Jde o mimořádně sugestivní a dramatické čtení plné magie. Váz., 352 stran, 12,5 x 20 cm