Jan Hísek

Jan Hísek patří k ojedinělým, výrazně nečasovým autorům. Jeho tvorba se odvíjí po vlastní linii prakticky nezávislé na dobových trendech, směrech, diskusích, má vlastní dynamiku, tempo, témata i čtení. Veřejnosti jsou nejznámější jeho grafiky, mezzotinty, ilustrující různé texty, ale vydávané i jako samostatné soubory či jednotlivé edice. Nejvlastnější jádro jeho práce však tvoří obrazy, pro Híska je specifický až ornamentální způsob rozvíjení tématu v neohraničeném prostoru, kdy logiku viditelného dává co nejvíc do služeb neviditelného, přesněji viditelného ponejvíce jen vnitřním zrakem. Témata jsou často propojena s odkazy a konotacemi na široké spektrum obrazových i myšlenkových proudů z různých period dějin výtvarného umění. Katalog, přesněji, bibliofilský tisk, s vlepenými 33 reprodukcemi, je shrnutím toho nejdůležitějšího z Hískovy malířské tvorby za posledních přibližně sedm let, jde o ponoření do myšlení a tvorby jednoho z mimořádných českých malířů současnosti.

První české knižní vydání téměř neznámé Exupéryhp povídky líčící souboj člověka s cyklonem. Ilustrace Jan Hísek.

Anglický spisovatel Algernon Blackwood (1869–1951) je pevně spjat s duchařskými a mysteriózními příběhy. Ve Vrbách se dvojice osamělých cestovatelů v kánoi vydává na výpravu po proudu Dunaje. Doplují do končin, kterým vládnou mocnosti lidskému světu cizí. Novela Vrby (1907) tvoří nedílnou součást kánonu literatury s nadpřirozenými prvky. H. P. Lovecraft uvádí, že v tomto žánru nic lepšího nevzniklo. České vydání klasiky po více než stu letech splácí dluh kořenům všech současných hororů i tzv. weird fiction.