Radkin Honzák strana 2 z 4

V knize rozhovorů najdete životní příběh nestora české psychiatrie Radkina Honzáka. Dozvíte se mnoho dosud nepublikovaných příhod z jeho života a to od útlého dětství až po současnost. Jeho nadhled v těžkých dobách války a posléze totality může být pro současného čtenáře inspirací. Zároveň zde nechybí Honzákův typický humor a schopnost trefně pojmenovávat různé situace a události současného světa. Na rozdíl od jiných publikací se zde setkáte především s Honzákem člověkem, který vám nechá nahlédnout do svého privátního světa. Zjistíte, že to ve své kariéře i v osobním životě vůbec neměl lehké, než se dostal tam, kde ho dnes všichni známe. Příběh jeho rodiny i neustálého tlaku režimu na jeho profesní život činí z této knihy až románovou četbu

První společná kniha Radkina a Františka Honzákových Čas psychopatů se věnovala antisociálním parazitům, osobám s psychopatickými rysy, absencí strachu, kteří jsou ovšem velmi schopnými manipulátory a bývají obdařeny mnohdy značným charismatem. Jejich druhá kniha vznikla se záměrem představit a porovnat osoby úžasné a porouchané, kterých je ve společnosti více než psychopatů. Stručné profily vybraných osobností jsou komentovány z pohledu historika a psychiatra. Historické komentáře jsou ve finální verzi možná podrobnější, neboť tyto osobnosti žily v konkrétní době a dostávaly se do situací, v nichž se tříbí charaktery a ukazuje se, jaký člověk opravdu je. Čtenář se v úvodní části dozví, co je osobnost, jaké jsou její složky a jak se vyvíjely psychiatrické přístupy k osobnosti. Příběhy československých parašutistů z Anglie, osudy tří z našich prezidentů a Tří králů, legendárních postav našeho odboje, ukazují, co jejich osobnost formovalo, ať pozitivně nebo negativně. V knize najdeme i morytátové osudy několika našich žen-vražedkyní a tolik potřebné světlo na konci tunelu nahrazuje kapitola o významných mecenáších a filantropech. Kniha chce vyprovokovat k zamyšlení a vyvolat ve čtenáři touhu si doplnit znalosti o naší minulosti, neboť, jak to stručně vystihl francouzský filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre: Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat.

Vzpomínky lékařů bývají vždy vyhledávaným čtivem. Obvykle jde o knihy tlusté a plné cizích slov. Čtenář lékař je obvykle otevírá a hledá, zda se o něm píše a případně jak. Téměř vždy je nespokojen. Čtenář pacient na rozdíl od něj otevírá lékařské vzpomínky dychtivě a s nezáludným nadšením, že zde najde radu, kterou hledá, drby o slavných nemocných anebo že se alespoň dočte o někom, kdo je na tom hůř než on. Tyto jeho malé naděje v sobě bizarně ukrývají jisté léčivé poselství. Psychiatr Radkin Honzák (* 1939) a stomatolog Jiří Koťátko (* 1939) napsali své vzpomínky stručně a systémem ping-pong. Vzpomínka prvního z nich vyvolá u druhého vzpomínku jinou, navzájem se doplňují, upřesňují a společně posouvají vyprávění dál. Časový úsek jejich vzpomínání začíná a uzavírá Josif Vissarionovič Stalin, tedy ten náš, český a žulový v Praze na Letné, odhalený slavně v roce 1955 a po odhalení kultu osobnosti odstřelený pod rouškou tmy v roce 1962. Nutno podtrhnout, že Stalinův pomník je v knize to jediné smutné. Oba autoři tradičně nešetří vtipem a ironií, s nadhledem popisují svá studia i profesní začátky a mladší čtenáři mohou jen závidět, že nemohli být u toho. Přijměte tedy pozvání obou lékařů a pojďte spolu s nimi naslouchat ozvěně kroků v chodbách paměti, jimiž nikdy nešli...

Panická porucha přichází bez výstrahy a postihuje lidi různých povah i profesí, kteří ji zprvu považují za příznak jiných chorob. Jak se dá tato nemoc duše léčit? Co způsobuje panické ataky? A jak se žije s neustálou hrozbu, že vás zachvátí nepředstavitelný strach a úzkosti? O tom vypovídají renomovaný psychiatr Radkin Honzák a známé osobnosti s touto diagnózou, které si k rozhovoru přizvali publicisté Agáta Pilátová a Aleš Cibulka.

Máma je v nemocnici a malý Tom doma hospodaří jen s tátou. O víkendu k nim přijede na návštěvu maminčina sestra, teta Radka s dcerou Luckou. Trochu vypomáhá v domácnosti a při tom vypráví, jak se to vlastně má s jídlem a trávením, jak funguje tajemná Bříše – říše v našem břiše. Čtenáři se společně s Tomíkem a Luckou dozvídají o tom, jak to, co jíme a kdy to jíme, ovlivňuje naše zdraví a pohodu. Jakou roli v tom hrají Břišani – breberky sídlící v našich střevech? Jak si udržet ty prospěšné a „nekrmit“ moc ty škodlivé? Proč je dobré jíst vlákninu, jak je to s masem, mlékem, zeleninou a se sladkostmi? Formou hravého příběhu se dozvíme mnoho zajímavých souvislostí o tzv. mikrobiomu – obyvatelstvu našich střev, které má podle nejnovějších výzkumů ohromný vliv na naše zdraví a imunitu. Kristýna Mothejzíková (* 1980) je původní profesí biolog-genetik, intenzivně se zajímá o mikrobiom a souvislosti se zdravím a s jídlem. Vyzkoušela bezpočet dietních pokusů, jak zlepšit svůj zdravotní stav. Její osobní poznatky korespondují s prastarým poznáním i nejnovějšími výzkumy: každému dělá dobře něco jiného, základem jsou ale kvalitní potraviny a péče o střevní mikrobiom. Více než deset let se věnuje počítačové grafice a ilustracím.

Pocity úzkosti a strachu nás provázejí celým životem, někdy však mohou nabýt podoby nemoci. Chorobné úzkostné stavy se vyskytují v populaci mnohem častěji, než lékaři předpokládají. Nejenže zhoršují kvalitu života nemocných, ale nepříznivě ovlivňují i průběh ostatních chorob a celkový zdravotní stav. Jejich terapie není proto etickou otázkou, ale kategorickým imperativem. Úzkost není projevem nedostatku vůle či jiné morální slabosti, chorobná úzkost je nemoc jako každá jiná. Jejími příčinami mohou být nejrůznější rizikové faktory, počínaje genetickými přes nepříznivé vlivy během vývoje a závažné životní události až po diskrétní poruchy "mozkové chemie". Jeden z našich předních odborníků-psychiatrů v této knížce předkládá své letité zkušenosti z praxe. Uvádí, s jakými různorodými příznaky přicházejí úzkostní pacienti nejčastěji k praktickému lékaři, jak lze rozpoznat poruchu hypochondrickou, fobii, úzkostnou poruchu, depresi, obsedantně-kompulzivní a panickou poruchu. Již druhé vydání úspěšné publikace je primárně určeno lékařům, kniha je však napsána stylem, jakým lze tuto problematiku přiblížit i pacientům. Měla by přispět ke vzájemnému porozumění mezi těmi, kteří trpí úzkostí a hledají pomoc v medicínském rámci, a těmi, kteří by jim tuto pomoc chtěli poskytnout. Nechce být ani učebnicí, ani "populárkou", ale mostem mezi těmi, kteří pomoc hledají, a těmi, kteří ji nabízejí.

Psychopatů tedy správně lidí trpících disociální poruchou osobnosti je ve společnosti odjakživa vždy stabilní procento. Ať se pohybujeme kdekoli, je prakticky nemožné se těmto antisociálním parazitům zcela vyhnout je možné, že mezi ně patří náš soused, nadřízený, volený politik nebo v horším případě rodinný příslušník. Text, v němž spojili síly bratři Radkin a František Honzákovi, pojímá problematiku psychopatie opravdu důsledně. Z Radkinova pojednání se dozvíme, co vlastně psychopatie je, jaké jsou její projevy a příčiny a proč je vhodné při kontaktu s tímto člověkem bez pocitu strachu vzít nohy na ramena. Oba pak v symbióze lékaře a historika v zevrubném dějinném exkurzu čtenáře podrobně seznamují s dobrými i zlými psychopaty, kteří se svým jednáním dokázali zapsat do dějin, a to od doby antických božstev po žhavou současnost. Interpret: Vondráček Jan Délka nahrávky: 8h 40min

„Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Co nám to přinese?

Jak přežít léčení? Není to jen tak, to může dosvědčit každý, kdo s nějakou vážnější nemocí zápolil. Známý psychiatr Radkin Honzák se na toto téma podíval s nadhledem vyplývajícím ze skutečně dlouholeté praxe a se sobě vlastním humorem. Vysvětluje mimo jiné, jaký by měl být vztah pacienta a lékaře, jak by spolu měli efektivně komunikovat, jak se liší jejich pohled na nemoc, jakou roli hrají v našem zdraví emoce, jak zvládnout stres a bolest a jak by měla nemocného podpořit rodina. Radí také, jak si poradit s depresí či různými úzkostnými poruchami. To vše dovede autor podávat s bytostným optimismem, i když sám přiznává, že v reálném životě neplatí ani to, že jednou jsi dole a jednou nahoře. Nikdo na nás však nemůže být horší, než to dokážeme my sami. Dívejme se tedy na svět očima Malého prince a hledejme to pěkné. To blbé přijde samo!

Říká se, že žena vydrží víc než kůň. A kolik toho vlastně vydrží kůň? Hodně, i když se někdy splaší, začne vyvádět a občas jde dokonce hlavou proti zdi. Ať to stojí, co to stojí. Jak říká v knize Holky to někdy nemaj lehký psychiatr Radkin Honzák, je bláhové si myslet, že náš život řídí rozum. Jsou to emoce, co vedou naše kroky a občas s námi i pořádně lomcují! V rozhovoru s novinářkou Klárou Mandausovou prozrazuje mnoho dalších věcí o lásce, zdraví, vztazích, rodinných vzorcích, výchově, morálce, zkrátka o všem, čím každý den žijeme, z čeho se radujeme nebo s čím zápolíme. Jeho vyprávění je proložené příběhy deseti žen, se kterými život pořádně zacloumal. Měly namířeno k samému dnu, ale když už bylo na dosah, dokázaly sebrat síly, nadechly se a vydaly zpátky. Jejich životní osudy komentuje s laskavým nadhledem psychiatrička Alena Večeřová Procházková: Jak je ovlivnila rodina, co udělaly špatně, co naopak dobře a v čem můžou být příkladem pro ostatní? To všechno se dozvíte. A pozor, i když jsou v názvu holky, není to zdaleka čtení pouze pro ženy. Mužům vstup na stránky téhle knihy nejenže není zakázán, je dokonce velmi žádoucí! Je vám, pánové, přece jasné, že rčení o koni a výdrži, platí i pro vás?

„Takový pilný a šikovný, jak se vám to stalo?“ Syndrom vyhoření dokazuje, že pracovitost není jen ctnost. Práci na 150 % nikdo neocení. Moderátor Aleš Cibulka, mezzosopranistka Dagmar Pecková a sportovní reprezentantka Olga Šípková otevřeně přiznávají, jak je maximální nasazení přivedlo do pekel. Téma po odborné stránce zpracovali MUDr. Radkin Honzák a publicistka Agáta Pilátová. Poučte se z chyb druhých – pokud chcete hořet, a ne vyhasnout.

Syndrom vyhoření neboli burn out je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. Kdo vyhořel, musel předtím hořet. Musel být zapálený pro svou – většinou lidumilnou – činnost. Ale zapálíme-li svíčku na obou koncích, dostaneme sice dvakrát víc světla, vyhoří však za poloviční dobu. Tuto knihu napsal známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák pro lidi, kteří mají pocit, že jsou pod silným tlakem stresorů a že by se mohli kandidáty vyhoření poměrně snadno stát: „Pokud jste se ocitli v situaci, že plameny vašeho nadšení hodlají už strávit vás, je nezbytná nějaká změna. A jediné, co můžete změnit, jste vy samotní. To je blbé! A těžké! Ale je to jediné skutečně účinné řešení a stojí za to – v každém věku!“ Spíše než na rady typu „to dělej – to nedělej“ se přitom dr. Honzák přitom zaměřuje na to, jak jít životem radostněji a vyhnout se pastem, které – kupodivu – na sebe nastražujeme nejhorlivěji, nejčastěji, nejvíc a nejefektivněji my sami. Nikdo totiž nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl, a zcela si tak uzavírá možnosti poučit se a něco na sobě změnit. Živě a populárně napsaná knížka popisuje, co to syndrom vyhoření je a jak se rodí, přináší i tabulky s možností „obodovat se“ v naší konkrétní situaci, ale hlavně pomáhá hledat cestu, jak z téhle šlamastyky ven.

Výbor z esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení, které autor publikoval v odborných časopisech nebo na svém blogu. Obsahem jsou jako vždy jeho bezprostřední reakce na události kolem nás. Autor nám přibližuje medicínu i témata, v nichž se lékařské vědy proplétají s jinými oblastmi, s politikou, morálkou, vědou i občanstvím jako takovým, a se svým typickým humorem otevírá i témata nepříjemná a bolavá. I kdybychom s některými jeho postřehy nemuseli souhlasit, je rozhodně dobré se nad otázkami, které sobě i nám pokládá, vážně zamýšlet. OBSAH I. část Pojďte do houfu, budem si vyprávět Odysseův syndrom Jak jsem odpustil rodičům Co to čtete, princi? Sexistický magistrát Pane ministře Pospíšile Odolná generace Vítězství tvůrčí zběsilosti nad zdravým rozumem Hledá se! Odměna 1000 mexických dolarů Portrét psychopata Modlitba za sestru Jacinthu Můj plán Moji učitelé a moji žáci Návrh zákona Jiří Šebánek (8. 2. 1930 - 4. 4. 2007) Proč muži podléhají ňaderné přitažlivosti? Neprávem zapomenutá výročí aneb návod k použití Jak asi vypadají? Všechno má své výhody, pořádek i bordel Démon zvrácenosti Česká společnost jako pacient - čím by ji léčil psychiatr? Angažovaná poezie Novoroční přání Byla to rozkoš pálit Sprosťárny Význam slov a etymologie Křiklavá nespravedlnost Jak Ústavní soud zvítězil nad zdravým rozumem Kouzlo kreativity Nějak ti, miláčku národe, v ústrety neletím Jednou také pravda z úst Hizballáhu Tohle přece nemůžu vyhodit! Kudy na to? II. část Krtek a placebo Digitus impudicus Není dobře člověku samotnému Dramatický trojúhelník Muž, který otočil kormidlem psychoterapie Nespavci - 120 hodin spánkové deprivace O dvou věrných družkách Funkční poruchy - crux medicorum Vzpomeňme na Rudolfa Těsnohlídka Anamnéza Lenost - matka pokroku Herbert J. Freudenberger (1926-1999) - autor termínu „syndrom vyhoření“ Očekávání Netřeba praseti řidičáku Lze pomoci pitomci? Velkér Trpaslíkové teorie Kdo má uši k slyšení, zacpi si je! Zazní ty nejhnusnější zvuky. Agrese Rituál preskripce Moje stanovisko k eutanazii Hysterie a její vývoj Dráždivý tračník z mého pohledu konzultačního psychiatra Kdo je psychopat a kdo je žvanil Správná výživa - sedm pětin zdraví Příliš mnoho horlivosti škodí! Jak se bránit duševním upírům Jak je todle možný?! Vstoupí konečně psychosomatika do oficiální medicíny? Všude veselo, doma taky… Epidemie strachu Kdo má koho? Ztracen v obchodním domě se vzpomínkami Všechna naše „já“ Sůl nad zlato pro potravinářské a farmaceutické firmy; pro lidi ne De morbo telephonico Co nám zanechal Freud (kromě tohoto kanape) Přitažlivost nevolnictví Sebevražední atentátníci

Vtipně psaná knížka oblíbeného autora nabízí jakéhosi průvodce pro přežití sestry v jejím náročném povolání. Text poskytuje rady a doporučení, jak - řečeno tenisovou hantýrkou -odvracet vyčerpávající „nudné údery“ a co nejúčinněji se bránit krizovým situacím a vlastnímu vyhoření.

Není to jen tak, což může dosvědčit každý, kdo s nějakou vážnější nemocí zápolil. Známý psychiatr se na toto téma pokusil podívat s nadhledem vyplývajícím ze skutečně dlouholeté praxe a se sobě vlastním humorem. Vysvětluje, jaký by měl být vztah pacienta a lékaře, v čem je náš pohled na naši nemoc jiný než pohled našeho lékaře. Jak zvládnout stres a bolest a jak by měla nemocného podpořit rodina. To vše dovede autor podávat s bytostným optimismem, i když sám přiznává, že v reálném životě neplatí ani to, že jednou jsi dole a jednou nahoře. Nikdo ale na nás nemůže být horší, než to dokážeme my sami.

S texty našeho předního psychiatra, MUDr. Radkina Honzáka, CSc., se mohou čtenáři a posluchači setkávat již po řadu let v denním tisku, knižních publikacích, na přednáškách, v rozhlasových relacích a v posledních několika letech i na jeho internetovém blogu. Radkin Honzák patří k autorům, jejichž bezprostřední reakce na události kolem nás jsou vlastně malými psychologickými studiemi. Podávají zasvěcený - ať již kritický nebo shovívavý - obraz dnešní doby, navíc většinou s charakteristickým humorem. Z několika desítek svých populárně vědeckých textů autor spolu s redaktorem Milošem Voráčem vybrali a sestavili knížku esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení. Výtvarného doprovodu se ujal klasik české karikatury Miroslav Barták.