Radkin Honzák strana 3 z 3

Pocity úzkosti a strachu nás doprovázejí celým životem, někdy však mohou nabýt podoby nemoci. Chorobné úzkostné stavy se vyskytují v populaci mnohem častěji, než lékaři předpokládají. Nejenže zhoršují kvalitu života nemocných, ale nepříznivě ovlivňuj í i průběh ostatních chorob a celkový zdravotní stav. Jejich terapie není proto otázkou etickou, ale kategorickým imperativem správné terapie. Úzkost není projevem nedostatku vůle či jiné morální slabosti, chorobná úzkost je nemoc jako každá jiná. Je jími příčinami mohou být nejrůznější rizikové faktory, počínaje genetickými, přes nepříznivé vlivy během vývoje, závažné životní události až po diskrétní poruchy mozkové chemie. Jeden z našich předních odborníků-psychiatrů v této knížce předkládá s vé zkušenosti z praxe, uvádí, s jakými příznaky přicházejí úzkostní pacienti nejčastěji k praktickému lékaři, jak lze rozpoznat poruchy hypochondrické, fobii, úzkostnou poruchu, depresi, obsedantně kompulzivní a panické poruchy. Tato publikace je pri márně určena lékařům, je však napsána takovým stylem, jakým lze tento problém přiblížit i pacientům. Měla by přispět ke vzájemnému porozumění mezi těmi, kteří trpí úzkostí a kteří hledají pomoc v medicínském rámci, a mezi těmi, kteří by jim tuto pomo c chtěli poskytnout. Nemá být ani učebnicí, ani populárkou, ale mostem mezi těmi, kteří pomoc hledají, a těmi, kteří ji nabízejí.

„Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Co nám to přinese? Opravdu nám psychofarmaka pomohou k pocitu štěstí? Nejsou některé nové choroby spíš zlozvyky? Proč se mlčí o odvrácené straně papírových plen? Je psychoterapie léčba, nebo ztracený čas? Je pravda, že u vesla jsou teď psychopati? Proč umíráme v nemocnicích – tedy tam, kde nechceme? Témata jednotlivých rozhovorů tedy nejsou příliš povzbudivá, Radkin Honzák se jich ale ujímá s nadhledem a s lehkou ironií a vtipně komentuje fenomeny dnešní doby, které se, jak říká, „příčí Matce přírodě a psychiatrům zajišťují dostatek pacientů i do budoucna“.

Syndrom vyhoření neboli burn out je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. K do vyhořel, musel předtím hořet. M usel být zapálený pro svou většinou lidumilnou činnost. A le zapálíme-li svíčku na ob ou koncích, dostaneme sice dvakrát víc světla, vyhoří však za poloviční dobu. Tuto knihu napsal známý psychiatr dr. Radkin Honzák pro lidi, kteří mají pocit, že jsou pod silným tlakem stresorů a že by se mohli kandidáty vyhoření poměrně snadno stát: Pokud jste se ocitli v situaci, že plameny vašeho nadšení hodlají už strávit vás, je nezbytná nějaká změna. A jediné, co můžete změnit, jste vy samotní. To je blbé! A těžké! Ale je to jediné skutečně účinné řešení a stojí za to v každém věku! S píše než na rady typu to dělej to nedělej se dr. Honzák přitom zaměřuje na to, jak jít životem radostněji a vyhnout se pastem, které kupodivu na sebe nastražujeme nejhorlivěji, nejčastěji, nejvíc a nejefektivněji my sami. Nikdo totiž nedělá vě tší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl, a zcela si tak uzavírá možnosti poučit se a něco na sobě změnit. Živě a populárně napsaná knížka popisuje, co to syndrom vyhoření je a jak se rodí, přináší i tabulky s možností obodovat se v naší konkrétní situaci, ale hlavně pomáhá hledat cestu, jak z téhle šlamastyky ven.

Psychopatů tedy správně lidí trpících disociální poruchou osobnosti je ve společnosti odjakživa vždy stabilní procento. Ať se pohybujeme kdekoli, je prakticky nemožné se těmto antisociálním parazitům zcela vyhnout je možné, že mezi ně patří náš soused, nadřízený, volený politik nebo v horším případě rodinný příslušník. Text, v němž spojili síly bratři Radkin a František Honzákovi, pojímá problematiku psychopatie opravdu důsledně. Z Radkinova pojednání se dozvíme, co vlastně psychopatie je, jaké jsou její projevy a příčiny a proč je vhodné při kontaktu s tímto člověkem bez pocitu strachu vzít nohy na ramena. Oba pak v symbióze lékaře a historika v zevrubném dějinném exkurzu čtenáře podrobně seznamují s dobrými i zlými psychopaty, kteří se svým jednáním dokázali zapsat do dějin, a to od doby antických božstev po žhavou současnost. OBSAH: Oddíl I. / Co byste měli vědět o psychopatech * Něco jako předkrm * V úvodu nejprve o rozmanitosti života * Kdo je cvok, kdo rapl, kdo je blázen, kdo šílenec a jaký? * Porouchané osobnosti, které dříve nesly punc psychopatie, ale dnes už ne * Robert D. Hare * Kevin Dutton * Každý trne, každý čumí, co ta amygdala umí * Co se všechno děje * Jak se to má s psychopaty * Jak přežít nebezpečné lidi a psychopaty? * Psychopatičtí bohové, mytologické bytosti a patroni, zlí i dobří Oddíl II. / Psychopati v našich dějinách * První Přemyslovci a jejich družiny (Sv. Vojtěch-Adalbert, příklad svatořečeného psychopata) * Od knížecího stolce ke královské koruně * Portréty dvou velkých rivalů, kteří se nikdy nesetkali (Přemysl Otakar II., náš železný a zlatý psychopatický král Záviš z Falknštejna, duše královská, ale srdce dobrodružné) * Lucemburkové na českém trůnu * Další příklady z našich dějin (Jan Žižka, nelítostný válečník a náboženský fanatik Albrecht z Valdštejna, vojevůdce a velkopodnikatel sahající po koruně Bredové psychopatická pobělohorská cizácká šlechta Franz baron von Trenck, rabující psychopat a jeho panduři Václav Babinský, psychopatický reprezentant loupežníků a hrdlořezů Harry Jelínek, podvodník, hochštapler, nacistický agent a kolaborant Josef Urválek, vraždící psychopat v taláru) Pár slov na závěr * Použité historické prameny * Jmenný rejstřík

Humor patří neodmyslitelně k osobnosti a veřejnému působení předního českého psychiatra Radkina Honzáka. Již řadu let prokládá své přednášky, proslovy a besedy humornými básničkami a slovními hříčkami, kterými baví své posluchače. Knížka Úplňk přináší výběr z těchto říkadel a vychází jako dárek nakladatelství Galén k autorovým osmdesátinám. OBSAH: Létaví mravenci (Josef Jungmann) * Kráčel jsem po bioschodech * Poděkování * Hades na berňáku * Když tě lidi budou zlobit * K čemu mě inspirovala optimistka & její obrázky * Jak to dnes chodí * Žabák * 1952 * V laboratoři * Medvídek * Anniversary reaction * Toceví * Vysoká politika * Žibijó, žibijó, žibijó po hanácku * Babavarianty * Varování * Multiorgánové selhání * Chtěl udělat dojem * Zpěv embryí * Psychosomatická diagnóza * Stáří * Medicína v stáří * Óda na Coregu * Febrilie nemoc bije * Pseudomembránosní kolitida * V čekárně na měsíc * Na břehu Metuje * Dialog sladkých třešní a zkyslého mléka * Duše moruše * Co si vyprávějí jablka v červenci * Psychosociální stres * Zmatek u Nejvyššího soudu * * České dějiny * Imunologie * Jak to chodí v brzlické škole * Vyškolení B-lymfocytů * Školení imunity NK buňky * Aspirin * Makrofág, to je mág * Protilátky * Polní báseň * Žebrácká opera * Šišlavá pravda * Pranostika * Virtuální generický proselyta * Horolezec na baráku * Vánoční * Dneska je venku hezky * Chemoterapie * Krávy se na louce pokojně pasou * 586. vážné varování * Když myslivci měli v Praze sjezd * Relativita * Prevence i léčení * Suplementace vápníkem * Ionty & láska * Na trhu s biopotravinami * Testovací báseň * Svatý Martin ve zdi * Různý způsob očisty * Oslavný sonet atypicky složený * Po čem Pavel Pafko lační * Já miluju křivku duhy * Sněžný pluh si razil cestu * Když jsem hrál kuličky * Vesničko milená na Šumavě * Jednou takhle v neděli * Britská válečná poezie

S psychiatrem, pedagogem a publicistou Radkinem Honzákem jsem se seznámila prostřednictvím jeho knih, jejichž obsah je popularizován jazykem srozumitelným a originálním, s noblesou a vkusem. Jeho způsob vyjadřování, smysl pro nadsázku a humor mi jsou sympatické a jsem ráda, že jsem ho mohla zažít i osobně, při natáčení pořadu Osudy, vysílaného na ČRo Vltava. Číst nebo poslouchat Radkina Honzáka je zážitek, který se z vaší hlavy jen tak nevypaří, ostatně hlava je labyrint, do kterého se snaží pan psychiatr už léta proniknout. Jeho osobnost, statná postava, charakteristický smích i typická dikce řeči přitahují pozornost a jeho jméno Radkin ještě více. V rozhlasových Osudech sám poodkrývá zrození neobvyklého jména, které je výsledkem lásky rodičů. V dětství mu ovšem přinášelo jen posměch spolužáků, ale postupně se je naučil milovat. A představit si Honzáka bez Radkina je dnes pro mnohé z nás nemožné. Pan doktor se narodil do protektorátu a od té doby, jak říká, prošel šesti státními útvary. Má tedy o čem vyprávět. Pět dílů naplněných vzpomínkami na dětství, dědečkův statek v Čími, pražský byt, nálety na Prahu, vysokou školu, profesory, poezii i pacienty charakterizuje osobnost psychiatra v jiné dimenzi. Jeho slova nejsou prázdná, nezavánějí nostalgií ani smutkem a posluchače vedou k přemýšlení, zastavení i úsměvu. Pan psychiatr se nebojí veřejně kritizovat svou "velkou maličkost" a odhalit své slabůstky a neduhy. Osudy Radkina Honzáka jsou prodchnuté humorem, laskavým slovem. Rozhodně nejsou hořkým naříkáním na padesátá léta, kdy maturoval, nebo na dobu normalizační, kdy byl několikrát u výslechu. Vyrůstal totiž v harmonické rodině a dětství trávil u svého milovaného dědečka z matčiny strany v Čími. Tam poznal hospodaření na statku, ale i krásu české klasické literatury. "Byl jsem takový pražský nemehlo, podotýká v prvním díle Osudů. "Jako kluk jsem hrál na piano a později brnkal na kytaru. Z nejžhavější puberty mi utkvěl šlágr Třešnové květy." I takové vzpomínky zakotvily v mysli populárního psychiatra. Díky Františku Hrubínovi, jenž rodinu Honzáků navštěvoval, se naučil vnímat poezii, kterou později rád poslouchal v Divadle hudby na Václavském náměstí v Praze. To se psala padesátá léta, zanesená totalitou, cenzurou a sovětskými vzory. Tehdy, řečeno jeho slovy, "házel na papír" své první básnické pokusy. Tam někde, v tom lidském labyrintu, se probudily literární počátky i touha zkusit medicínu. Cesta na lékařskou fakultu v padesátých letech pochopitelně vedla přes přihlášku do Československého svazu mládeže, kam vůbec nechtěl, ale prozíravá třídní učitelka rozhodla za něho. Původně chtěl být praktickým lékařem na Šumavě, ale zvolil si psychiatrii. A rozhodnutí bylo správné. Student Radkin promoval v roce 1962 a poté se vydal do Okresního odborného ústavu Kosmonosy, kde začala jeho pracovní kariéra. "Já jsem měl to štěstí, že jsem přišel do psychiatrie spolu s prvními psychofarmaky," dodává v rozhlasových Osudech. V roce 1966 odešel do Ústavu pro výzkum výživy (výzkum spánku a stresu). Kam se posunuly jeho zájmy o obor, s kým spolupracoval a co se mu stalo v profesi osudným? Úsměvné a poučné historky z jeho života by se mohly srovnávat s historkami z natáčení. A navíc je pan doktor Honzák umí originálně interpretovat.

Dozvíte se, co je to kognitivní trénink, jak probíhá v praxi a jakým způsobem si jeho prostřednictvím můžete zlepšit svůj mentální výkon. Seznámíte se s podstatou několika mnemotechnických pomůcek, a především si na konkrétních příkladech procvičíte všechny složky myšlení a paměti.