Miroslav Irra strana 4 z 4

”Dřevěný zázrak”, v anglickém originále ”Wooden Wonder” - ano, pod touto přezdívkou se skrývá letoun anglické firmy De Havilland, známý pod bojovým jménem Mosquito, proslavený z let druhé světové války. Tento stroj patří bezesporu k leteckým legendám a sloužil od r. 1941 do konce války v různých rolích. Jeho vpravdě geniální konstrukce umožnila adaptaci draku pro širokou škálu bojového použití, od původně proponovaného poslání průzkumného letounu po noční stíhací, bombardovací, stíhací bombardovací, námořní útočný, výškový stíhací i cvičný stroj. Je pochopitelné, že tento stroj na kterém bojově létalo i několik našich pilotů ve Velké Británii zaujal velení československého letectva a nakonec se stal ve verzi FB.VI na několik poválečných let součásti výzbroje československého vojenského letectva. Publikace detailně popisuje tuto část historie slavného Mosquita.

První desetiletí poválečné výstavby čs. letectva je neodmyslitelně spjato s pokračovacím cvičným letounem Avia C-2, původně produktem německé firmy Arado Flugzeugwerke GmbH, zabývající se výrobou letadel, v kterémžto oboru se stala pojmem zejména v období II. světové války. Její letoun Arado Ar-96, který pod čs. označením C-2 nesl v období let 1945-1951 veškerou tíhu pokračovacího leteckého výcviku v Letecké vojenské akademii a Leteckém učilišti a poté ještě do poloviny padesátých let v Leteckém učilišti, byl skutečným fenoménem té doby v našem letectvu, obecně známým pod názvem „Arado“.

1. “Zvolenský” stíhací letecký pluk díky svým historickým tradicím svázaným s bojovým nasazením na východní frontě byl v dobách lidově demokratického a později socialistického Československa prestižním útvarem a sloužit u něj bylo vysněným cílem ne-li každého, pak téměř každého stíhače. Známá hláška z jedné hry divadla Járy Cimrmana, totiž “V Budějovicích by chtěl žít každý”, měla v případě tehdejších stíhacích pilotů svou platnost. Pluk také i z těchto historických důvodů byl vždy prvním nebo přinejmenším jedním z prvních stíhacích útvarů, přezbrojovaných na novou leteckou techniku. 70. výročí vzniku pluku je snad dostatečně vhodnou příležitostí, abychom si připomněli jeho bohatou historii, osoby, které prošly službou v jeho sestavě, i leteckou techniku, s níž pluk vedl bojovou činnost během války, prováděl letecký výcvik v poválečném období a zejména od počátku 50. let zajišťoval bojovou pohotovost k ochraně vzdušné hranice Československa i pro případ tehdy ve vší vážnosti očekávaného světového válečného konfliktu mezi dvěma nesmiřitelnými mocenskými bloky. Méně zasvěcený čtenář si možná po přečtení titulu knihy položí otázku, proč právě “Příběh Jižní eskadrony? Tato známá country píseň, jakkoli se to nezdá logické, má však vazbu k historii pluku, i když vlastně jen k jejímu závěru. Stala se totiž neoficiální hymnou příslušníků pluku v období jeho rušení v roce 1994 a zejména její refrén byl doslova příznačný pro tehdejší situaci: “Z celé jižní eskadrony nezbyl ani jeden muž...”Konec konců, přídomek “Jižní” má své nesporné opodstatnění, vždyť pluk z 50 let své existence působil po 42 let na jihu Čech, na českobudějovickém letišti nacházejícím se v katastru obce Planá.

Popisuje rozběh výroby první verze MiG-21 F-13 a všechny další verze MiG-21 používané v Čs. letectvu. Kniha je doplněna velkým množstvím fotografií , bokorysy všech verzí, barevné kamufláže, výrobní serie, export.

Služba letounu MiG-15 v Československém letectvu

Služba letounu MiG-15 v Československém letectvu

Kniha navazuje na na předchozí dva díly od stejného autora. Popisuje službu v čs.letectvu- vznik a činnost akrobatických skupin na letounech MiG-15, nehody a katastrofy u čs. letectva na tomto letounu včetně kompletní statistiky, kamufláže a marking v čs.letectvu. Součásti knihy jsou i podrobné výkresy, barevné fotografie a kamufláže.