Karl Knausgard strana 3 z 4

Az Évszakok sorozat harmadik részében Knausgard egyetlen nap történetét meséli el lányának, az újszülött Annénak. Miközben felesége, Linda a kórházban lábadozik, ő otthon zsonglőrködik a házimunkával, a négy különböző korú gyerek napi rutinjával és régi-új szorongásaival. Knausgard semmit sem hallgat el Anne elől, mesél neki Linda depressziójáról és nehéz terhességéről, saját egészségi állapotáról, és arról is, hogy meg kellett jelennie a gyermekvédelem előtt. Az Anna Bjerger illusztrációival megjelenő Tavasz az Évszakok legmegrendítőbb kötete, Knausgard eddigi egyik legjobb könyve.

Folytatódik Karl Ove Knausg?rd Évszakok-sorozata, amelyben megmutatja a világ szépségeit és nehézségeit lányának, Annénak. A Télben olyan hétköznapi csodák kerülnek fókuszba, mint a születésnap vagy az első hó, olyan minden háztartásban fellelhető tárgyak, mint a fültisztító pálcika vagy egy szék, és még a Harcomban megismert szereplők is felbukkannak. Knausg?rd egy gyermek kíváncsiságával és egy felnőtt bölcsességével fordul a környezete felé, ismét megmutatja, milyen remek megfigyelő, és nem riad vissza az olyan meghökkentő témáktól sem, mint hogy mi köze a szexnek a kannibalizmushoz, és miért nincsenek a koporsóknak ablakai. A könyvet Lars Lerin illusztrációi teszik teljessé.

Šiestou, rozsahom najväčšou časťou Karl Ove Knausgard završuje svoju odvážnu autofiktívnu sériu Môj boj, ktorá oprávnene vzbudila mimoriadny rozruch v literárnom svete. Autor tu bez snahy čokoľvek tajiť odhaľuje svoje ambície aj slabosti, neistotu a pochybnosti. Opisuje vzťah k manželke Linde a deťom, k matke a otcovi, k priateľom aj známym. Život zachytáva vo všetkých jeho odtieňoch, od zlomových a osudových momentov po zdanlivo bezvýznamné detaily všedného dňa. Riskuje všetko. Prekračuje hranice medzi súkromným a verejným a otvorene opisuje dôsledky tohto rozhodnutia na rodinu a vzťahy s najbližšími. Stála tá bezohľadnosť za to? Má spisovateľ právo byť bezohľadný? Aký je a aký má byť vzťah literatúry k skutočnosti? Súčasťou tohto dielu je aj rozsiahla esej o Hitlerovi a jeho knihe, ktorá sa stala symbolom absolútneho zla. Monumentálna, viac ako tritisícstranová séria Môj boj sa právom považuje za jeden z najdôležitejších literárnych počinov posledných desaťročí a poskytuje čitateľský zážitok, na ktorý sa nezabúda. Z nórskeho originálu Min kamp 6 (Forlaget Oktober, Oslo 2011) preložil Jozef Zelizňák. Verše preložil Milan Richter.

Šiestou, rozsahom najväčšou časťou Karl Ove Knausgard završuje svoju odvážnu autofiktívnu sériu Môj boj, ktorá oprávnene vzbudila mimoriadny rozruch v literárnom svete. Autor tu bez snahy čokoľvek tajiť odhaľuje svoje ambície aj slabosti, neistotu a pochybnosti. Opisuje vzťah k manželke Linde a deťom, k matke a otcovi, k priateľom aj známym. Život zachytáva vo všetkých jeho odtieňoch, od zlomových a osudových momentov po zdanlivo bezvýznamné detaily všedného dňa. Riskuje všetko. Prekračuje hranice medzi súkromným a verejným a otvorene opisuje dôsledky tohto rozhodnutia na rodinu a vzťahy s najbližšími. Stála tá bezohľadnosť za to? Má spisovateľ právo byť bezohľadný? Aký je a aký má byť vzťah literatúry k skutočnosti? Súčasťou tohto dielu je aj rozsiahla esej o Hitlerovi a jeho knihe, ktorá sa stala symbolom absolútneho zla. Monumentálna, viac ako tritisícstranová séria Môj boj sa právom považuje za jeden z najdôležitejších literárnych počinov posledných desaťročí a poskytuje čitateľský zážitok, na ktorý sa nezabúda. Z nórskeho originálu Min kamp 6 (Forlaget Oktober, Oslo 2011) preložil Jozef Zelizňák. Verše preložil Milan Richter.

Utolsó előtti kötetéhez érkezett Knausgard nagyszabású regényfolyama, a Harcom. Az Álmokban a fiatal felnőtt Karl Ove Bergenbe költözik, hogy a helyi íróakadémiára járjon, és teljesen az írásra koncentrálhasson. Az akadémián, ahol mások mellett Jon Fossétől próbálja elsajátítani a prózaírás íratlan szabályait, egymás után érik a kudarcok. Hamarosan alkotói válságba kerül, miközben körülötte sorra publikálják könyveiket az ismerősei. A regényben tizenkilenc éves korától a harmincas évei elejéig követhetjük Knausgard szerelmeit, szorongásait, összetört és megvalósult álmait. Időközben megismerkedik első feleségével, Tonjéval, elveszíti a nagyszüleit és rettegett apját, és első könyve, A világon kívül megjelenése után egész Norvégia megismeri a nevét. Az Álmok az íróvá és férfivá válás kegyetlenül őszinte története, s emellett a kortárs norvég irodalmi élet szórakoztató krónikája.

Píše se rok 1988 a devatenáctiletý Karl Ove přijíždí po prázdninovém putování Evropou s velkým očekáváním do deštivého Bergenu. Je jedním z hrstky studentů přijatých na Akademii tvůrčího psaní a zdá se, že je tedy i krůček od svého snu stát se spisovatelem. Záhy ovšem zjišťuje, že realita vůbec neodpovídá jeho představám, ani pokud jde o bouřlivý život ve „velkoměstě“, ani pokud jde o studium a start literární kariéry. Atmosféru univerzitního města, vlastní pocity společenské vyloučenosti, alkoholické excesy, sexuální zkušenosti, partnerské vztahy a soužití, každodenní rutinu studia i zaměstnání, to vše autor nahlíží očima devatenáctiletého mladíka nanejvýš autenticky, upřímně a s nemilosrdnou otevřeností.

Čtyřčlenná rodina Knausgardových – matka, otec a dva synové – se stěhuje do nového domu na jihonorském pobřeží. Je začátek sedmdesátých let a budoucnost se zdá otevřená všem možnostem. Důkladně a do detailů, někdy pro něj i značně bolestných, líčí Karl Ove Knausgard svět dětství, svět silných a jedinečných zážitků, svět, kde dospělí a jejich potomci vedou paralelní životy, které se nikdy neprotnou. Ostrov chlapectví, třetí a patrně nejproustovštější díl série Můj boj, přináší autorovy barvité vzpomínky na dobu jeho formujícího se sebepoznání, protkané úvahami o mnohovrstevné podstatě mizejícího času, paměti a existence.

Přímočarý, upřímný a poctivý – ale také gigantický, kontroverzní a provokativní: těmito přívlastky (a ještě mnoha dalšími) je označován autobiografický román Můj boj (v originále Min kamp), který se kritika i média nebály prohlásit za literární událost 21. století a který ze svého autora, norského spisovatele Karla Ove Knausgarda, učinil globální hvězdu první velikosti. A přitom stačilo tak málo: do široka se rozepsat o sobě a o čemkoli, co se děje kolem, kdykoli odbočit z děje, vzpomínat, uvažovat. Na počátku této všeobjímající, necenzurované a místy až groteskní zpovědi stojí události spjaté s Knausgardovým problematickým vztahem k otci – právě ten a posléze jeho skon tvoří ústřední téma první části celkem šestisvazkového opusu, jímž si Knausgard dokázal znepřátelit půlku vlastní rodiny, zato však prodat jen v Norsku půl milionu výtisků a ve Spojených státech postavit stovky lidí do front na podpis. Můj boj lze totiž vnímat nejen jako příběh někoho cizího, ale též coby výpověď o nás samých, o našich myšlenkách, ke kterým bychom se často ani nepřiznali, a životech, které jsou často tak nudné... Karl Ove Knausgard si Mým bojem vysloužil přirovnání k novodobému Marcelu Proustovi, a ne náhodou.   

Osmnáctiletý Karl Ove přijímá místo učitele na základní škole v rybářské vesničce na severu Norska, aby se zde mohl věnovat vysněnému psaní. Tanec v temnotách, čtvrtý díl série Můj boj, přináší vzpomínky na rok strávený na odlehlém místě, kde vládnou nejen specifické mezilidské vztahy, ale v nebývalé míře i příroda.

Karl Ove Knausgard se vrací ve vzpomínkách do doby, kdy ze dne na den opustil manželku i rodné Norsko, zamířil do Stockholmu a spřátelil se s jiným exulantem, intelektuálem a boxerem Geirem. A potkal Lindu, do níž se bláznivě a hluboce zamiloval, usadil se, stal se otcem. Minulost – stejně jako četné úvahové odbočky – funguje jako únik od současnosti, protkané peripetiemi života se třemi dětmi, prázdninovými výlety, narozeninovými oslavami, rodinnou každodenností života ve městě, pulzující, frustrující, naplňující. Leitmotivem druhé části autobiografického románu Můj boj je láska – ovšem v knausgardovském pojetí. I láska, stejně jako život, totiž znamená boj. Brilantní dílo důrazně plní slib, kterému nikdo nevěřil: že se čtenář i po několika stech stranách bude dožadovat pokračování.

Píše se rok 1988 a devatenáctiletý Karl Ove přijíždí po prázdninovém putování Evropou s velkým očekáváním do deštivého Bergenu. Je jedním z hrstky studentů přijatých na Akademii tvůrčího psaní a zdá se, že tedy i krůček od svého snu stát se spisovatelem. Záhy ovšem zjišťuje, že realita vůbec neodpovídá jeho představám, ani pokud jde o bouřlivý život ve „velkoměstě“, ani pokud jde o studium a start literární kariéry. Atmosféru univerzitního města, vlastní pocity společenské vyloučenosti, alkoholické excesy, sexuální zkušenosti, partnerské vztahy a soužití, každodenní rutinu studia i zaměstnání, to vše autor nahlíží očima devatenáctiletého mladíka nanejvýš autenticky, upřímně a s nemilosrdnou otevřeností.

A tizennyolc éves Karl Ove Knausgard az érettségi után egy északnorvég halászfaluban kezd önálló életet. Bár életében először tényleg távol van az apjától, a fizikai távolság sem feledteti a múltat, amely Hafjordban is kísérti. Knausgard tanítóként helyezkedik el a falu iskolájában, és saját lakásba költözik, ahol végre van tere és ideje írni, ám két dolog állandóan eltereli a figyelmét a munkáról: az alkohol és a nők. A Harcom sorozat negyedik része közelkép a kamaszkor vágyairól és szenvedéseiről, szégyenről, megaláztatásról és kontrollálhatatlan érzelmekről. Karl Ove Knausgard 1968-ban született Oslóban. Első regénye, amely harmincéves korában jelent meg, elnyerte a norvég kritikusok díját. Hatkötetes önéletrajzi regényfolyama - eredeti címe: Min Kamp (Harcom) - 2009-2011 között jelent meg. Patat Bence 2000-ben végzett az ELTE skandinavisztika-finn szakpárján. A skandináv nyelvek mellett finnül, észtül, angolul, németül, franciául és olaszul beszél. Többek között Lars Saabye Christensen, Jón Kalman Stefánsson, Maja Lunde és Jussi Valtonen fordítója

V piatom pokračovaní silnej autobiografickej či autofiktívnej série Môj boj Knausgard stupňuje intenzitu a úprimnosť svojho písania na maximum. Príbeh sa začína vo chvíli, keď sa ako mladý študent sťahuje do Bergenu, rozhodnutý zasvätiť život písaniu. Napriek obrovskému úsiliu sa mu v tvorbe nedarí a začína pochybovať o tom, že niekedy zažije vydanie svojej knihy. Tento diel série je aj príbehom nových silných priateľstiev a vypätých lások, nádejí a sklamaní. V autorovom živote nastanú dva prelomové momenty – zomiera mu otec, s ktorým mal komplikovaný vzťah, a krátko nato mu vychádza prvý román. Piatym pokračovaním série Môj boj Knausgard definitívne presvedčil kritikov aj čitateľov o neopakovateľnej sile svojho literárneho diela, ktoré denník Politiken prirovnal k významu Goetheho Utrpenia mladého Werthera.

V piatom pokračovaní silnej autobiografickej či autofiktívnej série Môj boj Knausgard stupňuje intenzitu a úprimnosť svojho písania na maximum. Príbeh sa začína vo chvíli, keď sa ako mladý študent sťahuje do Bergenu, rozhodnutý zasvätiť život písaniu. Napriek obrovskému úsiliu sa mu v tvorbe nedarí a začína pochybovať o tom, že niekedy zažije vydanie svojej knihy. Tento diel série je aj príbehom nových silných priateľstiev a vypätých lások, nádejí a sklamaní. V autorovom živote nastanú dva prelomové momenty – zomiera mu otec, s ktorým mal komplikovaný vzťah, a krátko nato mu vychádza prvý román. Piatym pokračovaním série Môj boj Knausgard definitívne presvedčil kritikov aj čitateľov o neopakovateľnej sile svojho literárneho diela, ktoré denník Politiken prirovnal k významu Goetheho Utrpenia mladého Werthera.

V piatom pokračovaní silnej autobiografickej či autofiktívnej série Môj boj Knausgard stupňuje intenzitu a úprimnosť svojho písania na maximum. Príbeh sa začína vo chvíli, keď sa ako mladý študent sťahuje do Bergenu, rozhodnutý zasvätiť život písaniu. Napriek obrovskému úsiliu sa mu v tvorbe nedarí a začína pochybovať o tom, že niekedy zažije vydanie svojej knihy. Tento diel série je aj príbehom nových silných priateľstiev a vypätých lások, nádejí a sklamaní. V autorovom živote nastanú dva prelomové momenty – zomiera mu otec, s ktorým mal komplikovaný vzťah, a krátko nato mu vychádza prvý román. Piatym pokračovaním série Môj boj Knausgard definitívne presvedčil kritikov aj čitateľov o neopakovateľnej sile svojho literárneho diela, ktoré denník Politiken prirovnal k významu Goetheho Utrpenia mladého Werthera. Verše preložil Milan Richter.

Karl Ove po troch rokoch pôsobenia na gymnáziu v Kristiansande cestuje do severného Nórska, aby tu pracoval rok ako učiteľ. Spoznáva nový svet a získava skúsenosti, ktorým sám nerozumie. Román približuje mladícku neskazenú bezbrehosť aj chvíle hlbokého poníženia, úprimnú nezrelosť a hlad po existenciálnom aj sexuálnom uspokojení. Ponúka pohľad na svet očami osemnásťročného chlapca, zachytený fascinujúcim perom autora, ktorého projekt nemá v európskej literatúre obdobu.