Zdenko Maršálek

V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Tento osud potkal i překvapivě velkou část obyvatel českých zemí. Řada z nich zůstala v německé uniformě až do konce války, jiní se službě snažili vyhnout nebo přešli do spojeneckého zajetí. Někteří dokonce ze zajateckých táborů podali přihlášku do exilových vojenských jednotek. Dobrovolně tak vstoupili pod prapory odboje, bojujícího za osvobození okupované vlasti. Podobné osudy prožíval i překvapivě velký počet obyvatel českých zemí. Po válce se ovšem jejich příběh nehodil do obecného narativu jednoduché trichotomie oběti, odboje a kolaborace. Proto byl v Evropě i v Česku přijímán s rozpaky a dlouhou dobu opomíjen, marginalizován, nebo dokonce zamlčován.

Příběh podnikatelských aktivit a životních peripetií příslušníků rodiny Beniesů, které představuje předkládaná kniha, je v první řadě pozoruhodným vhledem do života podnikatelských elit židovského původu, kterým se během několika málo dekád 19. století podařil význačný sociální a ekonomický vzestup. Cesta haličských obchodníků ke špičkám společnosti a k rozhodujícímu vlivu ve strategických hospodářských odvětvích ukazuje, co schopným jedincům poskytly modernizační změny středoevropské společnosti v 19. století a v první polovině 20. století. Moderní doba však přinesla také trendy tragické a likvidační. Přestože rozvětvená rodina Beniesů neskončila v nacistických vyhlazovacích táborech a většina z nich šoa přežila, osudy jejích členů v období druhé světové války byly nanejvýš dramatické. O to smutnější je skutečnost, že poválečná Československá republika neměla o své bývalé občany židovského původu přílišný zájem. Beniesům se nepodařilo domoci se práva na ztracené podniky; rodina z Československa navždy odešla a spolu s jejími členy zmizelo i povědomí o všem, co vykonali.

Téměř dva tisíce Čechů se během druhé světové války ocitly v Norsku, kam je proti jejich vůli poslali nacisté v rámci takzvaného nuceného pracovního nasazení. Na severu Evropy zažili nacistickou zvůli, těžkou práci v tvrdých arktických podmínkách, odloučení od rodiny, ale také uchvácení krásou skandinávské přírody a setkání s přátelskými a nápomocnými místními obyvateli. Po válce si říkali „Noráci“ a až do vysokého věku se scházeli, aby společně vzpomínali na tuto drobnou, ale pozoruhodnou kapitolu českých, ale i norských dějin druhé světové války.

Publikace vůbec poprvé detailně mapuje národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí během druhé světové války a tím přináší na problematiku exilového vojska zcela nový pohled. Kromě Čechů a Slováků v něm totiž bojovala celá řada dalších československých občanů, jejichž významný podíl byl během dlouhých desetiletí z propagandistických důvodů marginalizován. Autor pracuje numerickými metodami, známými jako „historie v číslech“, zdánlivě chladný přístup ovšem kromě samotné faktografie odkrývá mnohé další otázky a širší souvislosti. Kniha reviduje některé mýty o zahraničním odboji a současně nabízí zamyšlení nad problematikou národnostní sebeidentifikace v multinacionálním prostoru českých zemí.