Robert Merle strana 2 z 7

Na otázku, je-li člověk dobrý či zlý, odpovídá Robert Merle hravým, dobrodružným románem Ostrov, v němž dokazuje, že vše záleží na životních podmínkách, jaké jsou si lidé schopni vytvořit.

1953. július 26-a a kubai forradalom "keserű keresztelőjének" napja. Egy csapat fiatal meg akarja dönteni a Batista-rendszert - és kis híján sikerül is nekik. Elképesztő konspirációval látnak hozzá. Tapasztalatlanságuknál csak naiv hitük és elszántságuk nagyobb. - A Moncada kaszárnyát fogjuk megtámadni - jelenti be Havannában maroknyi követőjének Fidel Castro. A Moncada kaszárnya az onnan nyolcszáz kilométerre fekvő Santiagóban van. Azért arra esik Fidel Castro választása, mert Santiago sokkal határozottabban diktatúraellenes város, mint Havanna. A kaszárnyát ezer katona őrzi - de ha álmukban ütnek rajtuk, az általuk is viselt uniformisban... Ez a dokumentumregény egy évtizeddel az események után készült. Robert Merle felkutatta a dráma életben maradt szereplőit, és a velük készített interjúkból olyan mozaikot rakott ki, hogy az még történésznek is becsületére válna. Rekonstruálta azt a felemelő pillanatot, amikor két lány, négy fiú, aztán a többiek, az a száz-százötven fanatikus vonattal, busszal, autóval elment Santiagóba, hogy végrehajtsa a feladatát. Merle az események felidézésének lázában sem felejti el, hogy nagy emberek nélkül nincs történelem, de a közkatonák az igazi hősök, akik a forradalmi tettek után - ha megérik - sietnek haza, és ott folytatják a hétköznapi életüket, a munkájukat, ahol abbahagyták. Ma már az is történelem, hogy 1959-es hatalomra kerülése után Fidel Castro - ígéreteivel ellentétben - nem rendezett demokratikus választásokat. A diktatúra hagyománya nehezen veszik ki.

Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty. Podkladem se autorovi staly především rozhovory s účastníky boje. Pro pochopení smyslu této události je načrtnuto předchozí období úporného zápasu za osvobození Kuby ze španělské a americké nadvlády. Porážka fidelistů při útoku na Moncadu byla počátkem vítězného boje a jméno Fidela Castra se stávalo symbolem odporu.

Svým románem Výlučná vlastnost člověka se známý francouzský autor Robert Merle vrací k tématu, které už jednou úspěšně zpracoval v knize Až delfín promluví, k problematice dorozumění člověka a zvířete. Americký vědec Edmund Dale a jeho manželka se rozhodnou adoptovat právě narozenou šimpanzici, které dají jméno Chloé. Vychovávají ji na farmě jako vlastní dítě a naučí ji ameslanu, posunkové řeči, kterou v USA používají neslyšící. "Projekt Chloé" je úspěšný, šimpanzice je schopna tímto způsobem nejen komunikovat, ale dokáže jazyk i tvůrčím způsobem rozvíjet a vytváří si velmi diferencované vztahy ke všem členům domácnosti Daleových. Rodina ji miluje, méně už obyvatelé blízkého městečka. Jak Chloé dospívá, stále více se v ní sváří její zvířecí atavismus s "lidskou" výchovou. Její fyzická síla, nekontrolovatelné výbuchy vzteku a snadná vzrušivost se stávají vážným nebezpečím i pro členy rodiny Daleových, kteří se však přesto nemohou odhodlat k tomu, aby vrátili Chloé do zoologické zahrady.

Svým románem Výlučná vlastnost člověka se známý francouzský autor Robert Merle vrací k tématu, které už jednou úspěšně zpracoval v knize Až delfín promluví, k problematice dorozumění člověka a zvířete. Americký vědec Edmund Dale a jeho manželka se rozhodnou adoptovat právě narozenou šimpanzici, které dají jméno Chloé. Vychovávají ji na farmě jako vlastní dítě a naučí ji ameslanu, posunkové řeči, kterou v USA používají neslyšící. "Projekt Chloé" je úspěšný, šimpanzice je schopna tímto způsobem nejen komunikovat, ale dokáže jazyk i tvůrčím způsobem rozvíjet a vytváří si velmi diferencované vztahy ke všem členům domácnosti Daleových. Rodina ji miluje, méně už obyvatelé blízkého městečka. Jak Chloé dospívá, stále více se v ní sváří její zvířecí atavismus s "lidskou" výchovou. Její fyzická síla, nekontrolovatelné výbuchy vzteku a snadná vzrušivost se stávají vážným nebezpečím i pro členy rodiny Daleových, kteří se však přesto nemohou odhodlat k tomu, aby vrátili Chloé do zoologické zahrady.

Světoznámý román Smrt je mým řemeslem je sugestivní zpovědí Rudolfa Langa (ve skutečnosti Rudolfa Hoesse), který během svého působení v koncentračních táborech dohlížel na smrt nespočtu lidí. Na jedné straní milující otec a manžel se stal pro miliony lidi symbolem zla a smrti - byl to muž, jenž postupně ztratil víru v boha, ale našel novou: v Německo...

A mindmáig töretlen népszerűségű Robert Merle-nek szinte valamennyi műve megjelent már magyarul. Egyik utolsó nagy adósságunkat törlesztjük most ezzel az 1986-ban, tehát a hidegháborús korszak végén, de a nagy világváltozásokon még innen íródott regénnyel. Merle az izgalmas technikai részletek mellett hiteles képet fest benne a haditengerészek közel három hónapra összezárt, szigorú hierarchia és munkarend szerint élő közösségének mindennapjairól, az együttélés nehézségeiről, a külvilágtól elzárt katonák és a kisegítő személyzet gondjairól, örömeiről. Arról a természet közepén, az óceán mélyén természetellenes módon, de nagyon is létező világról, ahová soha nem jut el a napfény, ahol nincsenek ünnepek, és a napszakokat csak a változó színű neonvilágítás különbözteti meg egymástól. A regény egyúttal felhívja az olvasó figyelmét a nukleáris energia veszélyeire és a nukleáris háború szörnyű eshetőségére is. Annak a hidegháborúnak vége immár, de Merle több mint 25 éve megfogalmazott aggodalmai – sajnos – ma is aktuálisak.

Robert Merle, jeden z nejvýraznějších francouzských spisovatelů druhé poloviny 20. století, tentokrát opouští rodnou Francii a vypráví příběh vědce Sevilly, jenž provádí výzkum v delfináriu na Floridě. Hlavními hrdiny románu jsou však dva delfíni, které Sevilla naučí mluvit. Zajímavý vědecký experiment se ale nečekaně zkomplikuje ve chvíli, kdy se do projektu vloží armáda, která by ráda zneužila inteligenci delfínů k rozpoutání třetí světové války. Díky autorovu nezaměnitelnému stylu patří román Až delfín promluví k těm příběhům, na které budete vzpomínat i po dlouhých letech.

„...Másnap az állomás bougainvillea-bokra mellett vártam a tízórai Micheline-re, ami Tillie-t is elvitte. Hajadonfőtt, a legviseltesebb öltönyömben, kezemben a kis fekete bőrönddel egy voltam a mozgósítottak közül. A világos vonatfülkében halálos csendben ült a sok barnára sült, fényes, fekete hajú fiatalember. Nekem is szorítottak helyet. Lenyújtottam a kezem, Louve a peronon állva megcsókolta, gyönyörű szemében könnyek csillogtak. Elindultunk. Louve a kezemet szorongatva futott még pár lépésnyit. Aztán felharsant a Micheline furán vidám kürthangja, és eltűnt a bougainvillea lila virága.Beléptem hát a történelem sűrűjébe” – ér véget (szakad félbe?) a szöveg, melyet Robert Merle több mint fél évszázadon keresztül titokban tartott, s amelyről, Merle legelső irodalmi alkotásáról tehát, sokmilliós olvasótábora így 2004-ben bekövetkezett haláláig mit sem tudhatott.A megkapó atmoszférájú kisregény a háború, a német hadifogság poklából visszatekintő, irodalmi igényű visszaemlékezés a máris messzi múltba hulló utolsó békeév, 1939 baljóslatúságában is nagyszerű nyarára. A későbbi nagy Merle-regények alaphelyzete ez: a személyt pusztán eszközévé tárgyiasítani akaró történelem, és a vele való egyenlőtlen küzdelemben őrlődő - edződő? - ember meséje.

Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem... Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy. V koedici s nakladatelstvím Triton.

Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem... Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.

? la suite d'une épidémie d'encéphalite qui ne frappe que les hommes, les femmes les remplacent dans leurs rôles sociaux, et c'est une Présidente, Sarah Bedford, féministe dure, qui s'installe ? la Maison-Blanche. Le Dr. Martinelli, qui recherche un vaccin contre l'encéphalite, est enfermé avec d'autres savants ? Blueville, dans une "zone protégée" qui les tient ? l'abri de l'épidémie mais dans un climat de brimades, d'humiliations et d'angoisse. Martinelli acquiert vite la conviction que son vaccin ne sera pas utilisé, du moins sous l'Administration Bedford. C'est paradoxalement chez les femmes qu'il trouvera ses alliées les plus s?res et par les femmes qu'il sera libéré. Mais, une fois Bedford remplacée ? la Maison-Blanche par une féministe modérée, Martinelli saura-t-il s'adapter ? une société o? les hommes ne jouent plus qu'un rôle subalterne ?

Le soleil brillait ? perte de vue sur la houle longue du Pacifique et le Blossom, ses trois mâts penchés ? bâbord, recevait par le travers une brise Sud-Sud-Est...Purcell pr?ta l'oreille. Bien qu'une île f?t proche, il n'entendit pas de cri d'oiseau. Sauf quand une lame déferlait, l'océan était silencieux. Mais il y avait autour de Purcell ces bruits qui, par jolie brise, lui faisaient toujours plaisir : le choc des énormes poulies de bois, la vibration des haubans, et au-dessous de lui, derri?re son dos, le passage de l'étrave dans l'eau, doux et continu comme une pi?ce de soie qu'on déchire.

Další díl románu na pokračování souhrně nazvaného Dědictví otců , nese název Růže života , čímž předznamenává, že se bude zabývat dospíváním mladého krále Ludvíka XIII., který se sice už zbavil poručnictví své panovačné matky Marie Medicejské, ale musí se potýkat s nevýbíravými intrikami dvora a stoupajícím vlivem svého rádce kardinála Richelieua.