Robert Merle strana 5 z 7

A XVI. századi Franciaországot, a hugenották viharos, vérzivataros századát felelevenítő, nagyszabású, tizenhárom kötetes regényfolyam ötödik kötetében Robert Merle részletesen és történelmileg hitelesen, színesen és lebilincselően tudósít III. Henrik tizenöt éves uralkodásának második feléről, a Katolikus Liga két vezetőjének, Henri és Louise de Guise hercegeknek a meggyilkolásáról, a király és a trónörökösül jelölt Navarrai Henrik kibéküléséről, Párizs ostromáról, az iszonyú párizsi éhínségről s végül annak az egységes országnak a megszületéséről, amelyet a mai világ Franciaországként ismer. És ezeknek a világfordító eseményeknek szemtanúja és részese a minden kalandra kapható, minden veszedelmes küldetésre vállalkozó Pierre de Siorac, III. Henrik orvosa és titkos "ágense". A történelmi és irodalmi fordulatokban bővelkedő, remekbe szabott, amúgy is sodró lendületű regényt középkoriasan hátborzongató epizódok, valamint szenvedélyes természetű és nem éppen szigorú erkölcsű hősünk újabb szerelmi kalandjai élénkítik-gazdagítják.

Valóságos írói rekordot állított fel a Magyarországon is rendkívül népszerű, világhírű francia szerző. Tizenhárom izgalmas, fordulatos regényben dolgozta fel a francia történelem egyik legmozgalmasabb, legviharosabb időszakának, a XVI. század végének és XVII. század elejének, a hugenották, az első Bourbonok, Navarrai Henrik, Medici Mária, XIII. Lajos és Richelieu korának történetét. A regényfolyam főhőse a szenvedélyes és gáláns Pierre de Siorac lovag, a reneszánsz típusú, okos, nemes lelkű és finom érzésű katona-polgár-értelmiségi arisztokrata figura, aki lépten-nyomon veszedelmes kalandokba keveredik, és mindig ott van, ahol a korabeli történelmet alakítják, és ahol "libben a szoknya". Mert Pierre de Siorac nemcsak a királyoknak, hadvezéreknek, főpapoknak és nemesuraknak, hanem az előkelő szépasszonyoknak is nagy barátja. Nem csoda hát, hogy sokszor eszére, szívére, diplomáciai érzékére és kardjára egyaránt szüksége van, hogy kivágja magát szorult helyzetéből. A Francia história című, 13 kötetes regényfolyam első darabja.

A nácizmus s egyben a huszadik század egyik legrejtélyesebb figurája a becsületes, nyílt tekintetű, kék szemű, német családapa, aki pedáns tisztviselő módjára elvégzi munkáját a haláltáborban, majd hazamegy, és példás családi életet él. Hogyan lehetséges? Sokan próbáltak már felelni erre a kérdésre, de nem lehet: egyszerűen felfoghatatlan. Merle a legrégibb, legegyszerűbb írói módszert választja: egyes szám első személyben, belülről ábrázolja a táborparancsnokot kamaszkorától kezdve. És az olvasó egyszer csak azon kapja magát, hogy már maga is tervezget, számol, gondolkozik, hogyan lehetne ésszerűbben, hatékonyabban megszervezni a transzportok mozgatását, hogyan lehetne megduplázni az üzem napi termelését. Annyira azonosul a főhőssel, hogy a Feladat teljesítése közben elfeledkezik róla, hogy miről is van szó. S ha nem csapja falhoz dühében a könyvet, akkor rájön, hogyan lehetséges: hát így. Ennyi az egész. Ez ennek a könyvnek a legelképesztőbb tanulsága.

Fülledt nyári szombat délután. Tengerkék ég, égszínkék tenger. Lustán nyújtózik a fövenypart a halkan surrogó, elhaló hullámokba De ezen a napsütötte francia tengerparton, ezen az egyre keskenyedő földsávon francia és angol katonák tízezrei várják szívszorongva a behajózást, az élet lehetőségét. Előttük a tenger, mögöttük a közeledő német hadsereg, felettük a horogkeresztes bombázók: Dunkerque, 1940 júniusa. Ebből a tehetetlen várakozásból ki akar törni egy francia katona, és két nap alatt megjárja a poklot, megpróbál mindent, csak hogy tovább élhessen. Tiszta szerkezet, sodró lendület, lüktető izgalom, mélységes emberiesség teszi felejthetetlenné a 2004-ben elhunyt Robert Merle Goncourt-díjas regényének megrázóan hiteles mondanivalóját.

Francouzského spisovatele Roberta Merla, jehož romány a divadelní hry dosáhly světových úspěchů, známe z českých překladů knih Smrt je mým řemeslem a Ostrov. Vydáním románu Víkend na Zuydcoote, vyznamenaného v r. 1949 cenou Goncourtů, máme možnost seznámit se s dalším dílem tohoto autora, které neztrácí nic ze své čtenářské přitažlivosti a jehož literární hodnoty s odstupem času jen vystupují do popředí. Román je působivým svědectvím o bojích u Dunkerque a jeho evakuaci. Děj se nesoustřeďuje na podrobné líčení událostí, je dramatickou zkratkou, uzavřenou do pouhých dvou dnů, které čtyři kamarádi rozprášené francouzské armády prožívají `v nečinnosti` na břehu moře nedaleko místa, kde se naloďují britští vojáci. Románový hrdina Maillat se pokouší dostat na loď do Anglie, zastřelí dva vojáky, kteří znásilňují nezletilou dívku, loučí se s kamarády a vrací se k oné dívce, která nechce opustit svůj dům, a proto musí zahynout. Vše se děje ve chvílícíh, kdy jde o život, a člověk se musí rozhod

Malevil egy dél-franciaországi várkastély neve, melyet még a XII-XIII. században építettek az angolok egy sziklafal védelmében. E kastély borospincéjében hét ember tartózkodik, amikor atombombát dobnak le a földre, s bolygónkon jóformán minden szénné ég. Az életben maradók megpróbálják megszervezni a maguk új világát, hamarosan kialakul egy kedélyes, emberséges, demokratikus közösség. Már-már túlságosan is meséssé és idillikussá válna minden, ha nem derülne ki, hogy a malevilieken kívül egyéb csoportocskák is életben maradtak. És a különböző gondolkodású emberek felbukkanása elindítja az izgalmas és váratlan fordulatokban, kalandokban bővelkedő utópisztikus történetet.

Francouzského spisovatele Roberta Merla, jehož romány a divadelní hry dosáhly světových úspěchů, známe z českých překladů knih Smrt je mým řemeslem a Ostrov. Vydáním románu Víkend na Zuydcoote, vyznamenaného v r. 1949 cenou Goncourtů, máme možnost seznámit se s dalším dílem tohoto autora, které neztrácí nic ze své čtenářské přitažlivosti a jehož literární hodnoty s odstupem času jen vystupují do popředí. Román je působivým svědectvím o bojích u Dunkerque a jeho evakuaci. Děj se nesoustřeďuje na podrobné líčení událostí, je dramatickou zkratkou, uzavřenou do pouhých dvou dnů, které čtyři kamarádi rozprášené francouzské armády prožívají `v nečinnosti` na břehu moře nedaleko místa, kde se naloďují britští vojáci. Románový hrdina Maillat se pokouší dostat na loď do Anglie, zastřelí dva vojáky, kteří znásilňují nezletilou dívku, loučí se s kamarády a vrací se k oné dívce, která nechce opustit svůj dům, a proto musí zahynout. Vše se děje ve chvílícíh, kdy jde o život, a člověk se musí rozhod

Rozsáhlý dobrodružný a milostný román čerpající ze skutečných událostí kolem vraždy Jindřicha II., s hlavním protagonistou Petrem ze Sioraku, nás zavádí do obležené Paříže, kde jsme spolu s hrdinou svědky hrůzného drancování, vraždění i druhého přestupu Jindřicha VI. z reformované církve na víru katolickou.

Elkésett utas már nem is reméli, hogy útra kelhet. Kihalt repülőtér - éppúgy lehetne irdatlan vidámpark vagy melegház is. Sztrájk? Sehol senki: se légiszemélyzet, se utasok. Aztán a semmiből mégis egy bájosan személytelen stewardess. A formaságokat mellőzve, ugyanakkor ellentmondást nem tűrően kalauzol a fedélzetre. Türelmetlen utastársak: mindkét nembeliek, nációk tarkasága tart a rejtelmes Madrapur felé. Miféle új ígéret földje? A hétköznapi szituáció egyre nyomasztóbb. Aztán mintha kibújna a szög a zsákból: terroristák fognak fegyvert a többi utasra. Kiderül, hogy a pilótafülke üres, a távolból, ismeretlen központból vezérlik a gépet, amely időnként kietlen, fagyos tájakon landol: ilyenkor mindig kiszáll néhány utas. Önszántából vajon? A majomszerű alsó arctáját restellő, a felsőbbik emberszabására bezzeg rátarti utas úgy írja le percről percre a kalandos röpülést, ahogyan megéli: élénken észleli környezetét és a történéseket, de megfejteni őket képtelen... Robert Merle hosszú pályáján kivívta a magyar olvasók szeretetét. Ez az 1981-ben kelt regénye már nem sci-fi ízű, baljós előérzetei sajnos igazolódtak: világterrorizmus, klímaváltozás... Találó jellemzései, szellemessége annál nagyobb hálára köteleznek.

Rozsáhlý dobrodružný a milostný román čerpající ze skutečných událostí kolem vraždy Jindřicha II., s hlavním protagonistou Petrem ze Sioraku, nás zavádí do obležené Paříže, kde jsme spolu s hrdinou svědky hrůzného drancování, vraždění i druhého přestupu Jindřicha VI. z reformované církve na víru katolickou.

První díl nového cyklu historických románů Roberta Merla, volně navazující na sextalogii Dědictví otců. Čtenáře tentokrát provází dvorskými intrikami a pohnutými osudy Francie na sklonku vlády Jindřicha IV. syn vypravěče předchozích dílů a kouzelné vévodkyně z Guise Petr Emanuel ze Sioraku. Hlavním historickým hrdinou je zde ještě Jindřich IV., ale pozornost dospívajícího Petra Emanuela se začíná obracet víc na dauphina Ludvíka, budoucího Ludvíka XIII. "Spravedlivého".

Ve Francii dosud vládne slabý a nemocný král Karel IX. z Valois. Pravým hybatelem věcí je ovšem admirál Coligny, nesmírně urozený pravověrný hugenot. S tímto faktem se jen velice těžce smiřuje matka Karla IX. Kateřina Medicejská. Královna matka navíc provdává svou dceru Margot za Jindřicha Navarrského, také hugenota. Tuto skutečnost ("nadvládu" hugenotů) nesou nesmírně těžce katoličtí šlechtici a církevní hodnostáři. Ani nejzdatnějším historikům není dodnes jasné, kdo vlastně přišel s myšlenkou pobít hugenotské pány shromážděné ke svatebním obřadů v Paříži. Vyskytují se i teorie, že původně mělo být vraždění omezeno jen na Colignyho a několik význačných reformovaných aristokratů. V každém případě však onomu masakru, který vešel do dějin jako bartolomějská noc, došlo. A Petr ze Sioraku, jenž si právě v té době přijel do Paříže vyprosit u krále milost za zabití soupeře v nedovoleném souboji, se ocitá v pasti města.

Ve Francii dosud vládne slabý a nemocný král Karel IX. z Valois. Pravým hybatelem věcí je ovšem admirál Coligny, nesmírně urozený pravověrný hugenot. S tímto faktem se jen velice těžce smiřuje matka Karla IX. Kateřina Medicejská. Královna matka navíc provdává svou dceru Margot za Jindřicha Navarrského, také hugenota. Tuto skutečnost ("nadvládu" hugenotů) nesou nesmírně těžce katoličtí šlechtici a církevní hodnostáři. Ani nejzdatnějším historikům není dodnes jasné, kdo vlastně přišel s myšlenkou pobít hugenotské pány shromážděné ke svatebním obřadů v Paříži. Vyskytují se i teorie, že původně mělo být vraždění omezeno jen na Colignyho a několik význačných reformovaných aristokratů. V každém případě však onomu masakru, který vešel do dějin jako bartolomějská noc, došlo. A Petr ze Sioraku, jenž si právě v té době přijel do Paříže vyprosit u krále milost za zabití soupeře v nedovoleném souboji, se ocitá v pasti města.

Ve Francii dosud vládne slabý a nemocný král Karel IX. z Valois. Pravým hybatelem věcí je ovšem admirál Coligny, nesmírně urozený pravověrný hugenot. S tímto faktem se jen velice těžce smiřuje matka Karla IX. Kateřina Medicejská. Královna matka navíc provdává svou dceru Margot za Jindřicha Navarrského, také hugenota. Tuto skutečnost ("nadvládu" hugenotů) nesou nesmírně těžce katoličtí šlechtici a církevní hodnostáři. Ani nejzdatnějším historikům není dodnes jasné, kdo vlastně přišel s myšlenkou pobít hugenotské pány shromážděné ke svatebním obřadů v Paříži. Vyskytují se i teorie, že původně mělo být vraždění omezeno jen na Colignyho a několik význačných reformovaných aristokratů. V každém případě však onomu masakru, který vešel do dějin jako bartolomějská noc, došlo. A Petr ze Sioraku, jenž si právě v té době přijel do Paříže vyprosit u krále milost za zabití soupeře v nedovoleném souboji, se ocitá v pasti města.

Druhá kniha série Dědictví otců. Klasik moderní francouzské literatury a jeden z jejích nejpřekládanějších autorů Robert Merle se proslavil svými společensko-kritickými romány. Čeští čtenáři si však především oblíbili jeho ságu z francouzských dějin Dědictví otců, jež začala vycházet v roce 1977 a odehrává se v pohnutých dobách francouzské historie 16. a 17. století.

Původně šestidílný románový cyklus Dědictví otců, k němuž autor později připojil uzavřený celek sedmi dalších románů, počíná za vlády Ludvíka XIII., v období náboženských válek mezi katolíky a hugenoty. Hrdinou I. dílu je druhorozený venkovský šlechtic a lékař v královských službách Petr ze Sioraku. Stylizované, archaicky zabarvené vyprávění, inspirované stylem dobových kronik či pamětí, je plné dobrodružství, napětí i humoru.