Ladislav Nagy

Méltó költőt választott a kiadó, amikor a világlíra jeles alkotásai: latin, olasz, amerikai, japán, kínai szerzők s Villon, Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, Shelley és Keats verseinek közzététele után a Sziget Verseskönyvek sorozatában a magyar költészetből elsőként Nagy László műveinek megjelentetésére szavazott. Nagy László költészetének eleven kihívása, ma is havakon delelő szivárványa, a múltból a jövő felé a versolvasó emberen ível át. Napjaink pergőtüzében is képes kérdések és válaszok megfogalmazására, hisz nem a sehova kacsázó utakat magyarázza, hanem műveli - és továbbadja - a csodát.

Sborník k šedesátým narozeninám Vladimíra Papouška přináší texty jeho bývalých i současných kolegů, spolupracovníků a někdejších studentů. Je uspořádán tematicky a nabízí eseje ze třech hlavních oblastí, jimž se tento významný literární vědec během své dosavadní profesní dráhy věnoval: období literárního modernismu a literatuře první poloviny dvacátého století, tématu exilové literatury a v neposlední řadě i literární teorie. Kniha je vybavena bohatým obrazovým doprovodem ze sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie. Obě tyto premisy byly ovšem ve 20. století zásadně zpochybněny, což znovu otevřelo prostor pro pohyb na této nejasně vytyčené hranici. Nová kniha respektovaného překladatele a anglisty Ladislava Nagye se pokouší postihnout různé aspekty tohoto pohybu a načrtnout cestu, po níž se historická próza vydala od romance k románu, načež se oklikou vrátila zpět k romanci, obohacena o poznání, že hlavní silou není kompatibilita s ověřitelnými fakty, nýbrž síla výpovědi.

Soubor novel nazvaný Nokturna a opatřený podtitulem Pět příběhů o hudbě a soumraku patří k vrcholům Ishigurova díla. Pětice volně propojených příběhů, odehrávajících se v Benátkách, Londýně, západoanglickém Herefordshire a Beverly Hills, vypráví o lásce, hudbě, úspěchu a životních selháních a Ishigurovy postavy se nám v nich představují ve chvílích náhlého prozření či formativní životní krize. Autor tu znovu osvědčuje svůj jedinečný cit pro střídání nálad, zachycení nejjemnějších emocí a především pro plynutí času; to vše je přitom podáno vytříbeným, soustředěným stylem, prosyceným stoicismem a nostalgickou rezervovaností. Jednotlivé příběhy knihy nejsou nijak vyhrocené, spíše zvláštně zklidněné, komorní jde skutečně o nokturna, tedy kompozice spíše poklidné povahy, částečně smířené s tím, že den už uplynul, že za chvíli vše pohltí noc. Přesto jako by v těch uspávajících tónech probleskovala jakási naděje: že až nazítří přijde nový den, bude jiný než ten, který se právě skončil.

Viktor Frankenstein, posedlý touhou stvořit život, plení hřbitovy, aby získal materiál k vytvoření nové bytosti. Tu pak pomocí elektřiny probudí k životu. Ale tvor, zbavený lidské společnosti a odvržený i samotným Frankensteinem, se rozhodne zničit svého stvořitele i vše, co je mu drahé. Mrazivý gotický příběh Mary Shelleyové se brzy po svém vzniku stal nejslavnějším dílem hororové literatury na světě a dodnes je zdrcujícím popisem zkoumání hranic lidské tvořivosti.

Po smrti pětiletého synka se venkovský dům Richarda a Juliette Willoughbyových promění k nepoznání, namísto radosti a smíchu příbytek na okraji vřesoviště zaplní smutek a neodbytné přízraky. Juliette je přesvědčená, že Ewan v nějaké jiné podobě stále žije, a pomoc hledá u místní okultistické skupiny. Richard se pokouší zbavit tíživých vzpomínek na chlapce tím, že umanutě překopává pusté políčko naproti domu a snaží se najít pozůstatky prastarého dubu. Avšak některá místa je lépe nechat na pokoji. Hladový lán možná skrývá víc než jen staré kořeny.

Zvířecí statek (někdy též Farma zvířat) ukazuje formou bajky vztahy mezi lidmi. V příběhu se objevuje skupinka zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije, a vede ji sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii. Ačkoliv kniha nebyla po svém vydání příliš úspěšná, dnes je jedním z nejznámějších děl literatury 20. století.