Martin Pokorný

Sofisté zůstávají v běžném pojetí padouchy a podfukáři dějin filosofie, politováníhodnou úchylkou, na niž Sókratés a Platón reagovali vytyčením cesty pravého myšlení. Navíc se jejich úvahy zpravidla dochovaly jen ve stručných zlomcích nebo v parafrázích myšlenkových rivalů s Platónem na prvním místě. Mauro Bonazzi ukazuje, že při zachování všech zásad pečlivé filologické analýzy lze odhalit pozoruhodnou a dodnes inspirativní roli myslitelů řazených k sofistickému hnutí jakožto pragmatiků, realistů a obhájců antropocentrické perspektivy, jež je pro následný vývoj filosofie bytostně určující.

Kniha sleduje mnohovrstevnatou historii objevování jeruzalémského podzemí od poloviny 19. století až do současnosti; podzemí, ve kterém je ukryto pět tisíc let existence biblického města. Plastické a poutavé líčení archeologických počinů a jejich politických, kulturních a náboženských dopadů podává autor s důkladností historika a vypravěčským darem zkušeného žurnalisty. Příběh města propletený ve všech civilizačních rovinách, od náboženského zápalu přes národnostní a mocenské zájmy až po zeměpisné podmínky, vypráví autor s maximálně nezúčastněným odstupem. V historickém popisu války – vzato obrazně i doslovně – o duchovní a kulturní dědictví křesťanů, muslimů a Židů nestraní nikomu. Kniha Co skrývá Jeruzalém zavede čtenáře do hrobek, tunelů, zasypaných svatyň a paláců Svatého města. Přibližuje při tom řadu významných postav, které tuto podzemní krajinu zkoumaly. Andrew Lawler s přehledem a vervou ukazuje, jak jejich pátrání spoluurčovalo a dodnes spoluurčuje konflikty v moderním Jeruzalému i na celém Blízkém východě. Naznačuje ale také, že by mohlo poskytnout vodítko pro mírové soužití dvou národů a tří náboženství.

„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.“ Podrobný, ale přitom jiskřivý a interpretačně svébytný rozbor tohoto vztahu, který ve své disertaci Hegel a stát podal teprve šestadvacetiletý komentátor, ohromí vedle suverénní znalosti celku Hegelova písemného odkazu především hloubkou autorových historických, právních a politických znalostí, jichž však Rosenzweig využívá k tomu, aby Hegelovy Základy filosofie práva inspirativním způsobem vřadil do klasické tradice politického myšlení, sahající od Platóna a Aristotela přes Locka, Rousseaua a Smithe po Hegelovy bezprostřední předchůdce i následníky v čele s Marxem. Pojmy zákona, občanské společnosti či rozumné skutečnosti jsou v Rosenzweigově shrnutí vyloženy s náležitou mírou detailů a ve vzájemné provázanosti. Rosenzweig ukazuje, co pro Hegelovu filosofii reálně znamená být „svou dobou, uchopenou v myšlenkách“, a přesvědčivě vyvrací četná tradovaná klišé. Předvedením Hegelovy ukotvenosti v historickém kontextu Rosenzweig současně a nedílně ukazuje i jeho aktualitu: přes odlišnost a proměnu dobových reálií Hegel zůstává významným, snad i nepostradatelným zdrojem realistického, komplexního a vyváženého pojetí politické svobody. Franz Rosenzweig (1886–1929) patří coby autor spisu Hvězda vykoupení z roku 1921 k nejvýznamnějším židovským myslitelům 20. století. Své hegelovské disertace, kterou sepsal pod vedením Friedricha Meineckeho, se po náboženském obratu k judaismu a po otřesu první světové války de facto zřekl, spis však osvědčuje svou životnost v překladech (italském, francouzském, portugalském a japonském) a v novém německém vydání s doslovem Axela Honnetha (2010). Zároveň kniha dokládá hloubku a důkladnost Rosenzweigovy původní identifikace s německým duchovním a politickým životem. České vydání přináší tematicky ústřední část, věnovanou Základům filosofie práva a Hegelovu vztahu k Prusku.

Mafie se sice zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal až s rozvojem demokracie a kapitalismu. Záhy zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii a za svůj rozkvět vděčí zločineckým paktům, které uzavírala s částí politické a společenské elity. Kniha rekonstruuje politické dějiny mafií a jejich expanzi na evropském kontinentu. Autor mapuje jejich kolébku a nachází první aktéry příběhu: zkorumpované šlechtice, bezskrupulózní prominenty, zbohatlé statkáře, nájemné vrahy… Odkrývá neviditelné vazby těchto „kriminálních sekt“ na rodící se demokracii a sleduje jejich dobývání Ameriky. Se studenou válkou se objevuje spekulantská mutace mafiánských sítí a autor rozplétá metody jejich parazitování na liberální ekonomice. Jsme v době rozmachu obchodu s drogami, vzniku daňových rájů, kompromitace vatikánské banky a skandálů s nemovitostmi, kdy si mafiánští bossové podávají ruce s politiky, průmyslníky a finančníky. Po pádu Berlínské zdi v Evropě rostou nové neprůhledné skupiny, které tento „model“ využívají k dobývání dalších území...

U příležitosti významného jubilea našeho předního překladatele, pedagoga a literárně-kulturního historika prof. Martina Hilského přináší tento svazek soubor analýz a zamyšlení k textům a tématům, jimž se prof. Hilský ve svém mimořádně bohatém díle věnoval s největší soustavností: dílu Williama Shakespeara, otázce překladu a anglo-saskému modernismu. Sestavil Ladislav Nagy a Martin Pokorný. Autoři a autorky textů: Zdeněk Beran Tomáš Jajtner Kateřina Kovářová Ladislav Nagy Petr Onufer Vladimír Papoušek Jiří Pelán Martin Pokorný Jitka Verdan Štollová

Šestnáctiletá Tess je dcerou venkovanů Johna a Joan Durbeyfieldových. Když se její rodiče dozvědí, že jsou spříznění s rodem d'Urbervillů, vyšlou Tess za domnělou příbuznou, aby se u ní přihlásila o finanční pomoc nebo zaměstnání. Citlivá dívka se silnými morálními zásadami však ve světě místo pochopení naráží jen na vypočítavost a pokrytectví. Tragický příběh od anglického spisovatele Thomase Hardyho ve své době vzbudil obrovský rozruch a dnes se řadí mezi nejoblíbenější literární díla z viktoriánské éry.

Impozantní dvoudílná práce předního odborníka na dějiny třetí říše, renomovaného britského historika Franka McDonougha, čtivě a fundovaně vypráví příběh nacistického Německa prostřednictvím postavy jeho stvořitele i hrobníka Adolfa Hitlera. McDonoughovo strhující líčení nabízí děsivé paralely s děním posledních let v Evropě. Kniha je opatřena pečlivým poznámkovým aparátem a vybavena velkorysým a často unikátním fotografickým doprovodem. První díl se věnuje letům 1933–1939. Začíná zvolením Hitlera říšským kancléřem a popisuje, jak se mu během několika měsíců podařilo zavést v Německu diktaturu, uvěznit či rovnou zabít jeho levicové oponenty, vyřadit Židy z veřejného života a zbytek populace získat na svou stranu nebo zastrašit šíleným terorem. Připomíná také, jak se Hitlerovi díky masivním veřejným zakázkám či zrušením zahraničních dluhů a investicemi do zbrojního průmyslu podařilo dosáhnout plné zaměstnanosti a oživení ekonomiky. Po letech hospodářské krize se Německo vynořilo jako nová, brutální síla světové scény. Sledujeme, jak se bezohlednému vůdci podařilo nadchnout německý národ pro myšlenku obnovené Říše. Ve stínu ohromujícího domácího triumfu se však Adolf Hitler systematicky připravoval na realizaci své největší ambice: rozšíření německého „životního prostoru“, jehož motorem mělo být surové ovládnutí východní Evropy a fanatický rasismus. Prostředkem a stvrzením velikosti tohoto snu se měla stát – válka. Druhý díl zachycuje období let 1940–1945. Na jeho začátku stálo nacistické Německo a jeho vůdce na vrcholu své síly a moci, na ­jeho konci byl Hitler po smrti a celé Německo v troskách, navíc si na bedrech neslo hanbu holokaustu a válečných zločinů, které budou jeho obyvatele tížit po desítky let. Profesor McDonough dokazuje, že navzdory Hitlerovým velkolepým plánům a počátečním válečným úspěchům se Německo nikdy nestalo opravdovou supervelmocí a nemělo šanci uspět proti jednotně sešikovaným Spojencům. Druhý díl sleduje Hitlerova vojenská vítězství i nelidské vraždění na dobytých územích stejně jako následný obrat na bitevním poli a cestu k definitivní porážce německého nacionálního socialismu.

Prózy Mavis Gallantové hledají skryté zlomy a zvraty osudů a příběhů, ony okamžiky, v nichž se lidé mění, ačkoli se navenek nic nestalo. Čtenáři Flauberta a Čechova, Kafky a Musila, Součkové a Sparkové naleznou v našem výboru autorku, která nikoho ze zmíněných nenapodobuje, ale osvědčuje stejný smysl pro přesnost a ironii, stejnou jemnost i pronikavost, empatii i schopnost chladného pozorování. „Věci – včetně knih – se vždycky popisují snáz, když se podobají něčemu jinému. Gallantová měla tu velkou přednost, ale zároveň velký pí-ár problém v tom, jak málo její tvorba připomíná jakoukoli jinou.“ Francine Proseová O autorce: „Přátelé v Paříži věděli, že píšu, ale až když mi vyšly Sebrané povídky, pochopili, oč přesně jde,“ zmiňuje Mavis Gallantová (1922–2014) v jednom rozhovoru a přesně tím vystihla své postavení autorky, která literatuře zasvětila život, ale společenským lákadlům literátství se takřka absolutně vyhýbala. Michael Ondaatje, Joyce Carol Oatesová či Jhumpa Lahiriová řadí Gallantovou k největším mistrům žánru a k utajeným pokladům anglicky psané literatury.

Autor bestselleru Krysí stezka, syn židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti, přičemž oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově, někdejším významném kulturním centru Evropy. Příběh je také vzpomínkou na autorova dědečka Leona Buchholze, který manévroval Evropou tváří v tvář nacistickým zvěrstvům. Kniha byla vyznamenána Cenou Baillieho Gifforda za vynikající dílo literaturu faktu.

Chlapec Mauglí vyrostl mezi zvířaty v džungli, kde přežívá jen ten, kdo zná její zákon. V jednotlivých příbězích se seznámíte s vlkem Akélou a jeho vlčí smečkou nebo se dozvíte, jaké přátelské ochrany se chlapci dostalo od medvěda Bálúa. Příběhy, v nichž se mísí fantazie, magie i přesná pozorování stále působí hlubokým dojmem. Džungle v nich ožívá všemi pachy, nočními zvuky i skřeky exotických zvířat a vtáhne vás přímo do děje.

Je těsně po druhé světové válce a Londýn se nesměle probouzí z hubených válečných let. Obyvatelky londýnských "ženských domovů", dobročinného klubu May of Teck, se nadechují svobody a lační po nových šatech, nových mužích, novém životě. Metropole ale zůstává poznamenána válečnými šrámy, zboží je na příděl a dívky zjišťují, že zlu se daří i v dobách míru. V novele čerpá autorka ze svého opakovaného pobytu v edinburském ženském penzionu Helena Club, ke kterému byla donucena kvůli nedostatku financí. Próza zachycuje snahu skupinky mladých žen zajistit si samostatnou existenci a zorientovat se v novém světě - přičemž Sparková pojednává závažná témata morálky, náboženství a poezie formou společenské komedie a prokazuje při tom svébytnou formulační úspornost, umění diskrétního náznaku a smysl pro vtip i tragiku prostou sentimentality či patosu.

Donald Trump je první americký prezident, který se s nepokrytým pohrdáním vysmívá liberálním hodnotám. A není jediný: vyznavači neliberalismu stojí také v čele Itálie, Maďarska, Polska či Turecka. Co se vlastně stalo? Proč liberalismus ztratil podporu, jíž se kdysi těšil? James Traub se ve své knize s těmito otázkami vyrovnává návratem k počátkům liberalismu v období po americké a Francouzské revoluci a v dílech myslitelů, jako byli John Stuart Mill či Isaiah Berlin. První liberálové se k vládě většiny stavěli s hlubokou skepsí, avšak poté se liberalismus přizpůsobil a pojal do sebe nejenom víru v práva jednotlivce a svobodný trh, ale také víru v základní intervenci státu pro zajištění obecného prospěchu. Liberalismus se záhy stal krédem nejmocnější země na světě. Avšak tento konsenzus se přerušil a dnes je liberalismus považován za zastaralou doktrínu. Traubova kniha představuje současné dění na pozadí dřívějších událostí a ukazuje cestu vpřed.

Žádný jednotlivec tolik nepřispěl k vědeckému pokroku lidstva a k poznání vesmíru, který nás obklopuje. Einsteinův myslitelský výkon je jedním z divů světa. Po cestě, kterou Einstein vytyčil před více než sto lety, věda kráčí dodnes - čím víc se toho o vesmíru dozvídáme, tím víc jeho teorií vědci potvrzují. Od svého prvního vydání roku 2007 tento životopis nejen nezestárl, ale mezi knihami o Albertu Einsteinovi se stal tou nejzásadnější a nejvyhledávanější publikací. Isaacsonovo živé vyprávění poskytuje úplný, výstižný a srozumitelný portrét Einsteina ve vší její složitosti, s géniovými nonkonformními rysy, s jeho vztahem k filozofii a k náboženství, s vědeckými i osobními problémy. Přibližuje podstatu jeho geniality a způsob jeho myšlení. Odpovídá na otázku, jak mohl patentový úředník, člověk, který celý život bojoval s praktickými stránkami studia, otcovství, manželství a zaměstnání, odhalovat tajemství atomů a kosmu. Walter Isaacson jako první zpracoval Einsteinův život v celé šíři díky tomu, že Hebrejská univerzita v Jeruzalémě podle poslední vůle Einsteinovy nevlastní dcery uvolnila přes 3 000 stran nových dokumentů, především Einsteinových dopisů jeho první a druhé ženě a dětem. Český doslov teoretického fyzika Jiřího Bičáka hodnotí Einsteinův pražský pobyt a vliv jeho osobnosti a díla na naši vědu i kulturu, na osobnosti, jakými byli Čapek, Březina, Martinů či Šalda. Isaacson zachytil Einsteina v úplnosti. Bere nás na povznášející cestu po životě, mysli a vědě muže, který změnil náš pohled na vesmír. Činí tak nenuceným stylem, který nepřekáží pronikavému zacílení na detail a na vědeckou přesnost. Brian Green, autor knih Elegantní vesmír a Struktura vesmíru Isaacson napsal nejcennější životopis velikána, o němž už bylo napsáno tolik. Murray Gell-Mann, laureát Nobelovy ceny za fyziku v roce 1969

Čtení o Dantovi Alighierim je první samostatnou publikací, která českému čtenáři umožňuje porozumět autorovu nejslavnějšímu dílu. Dantova Božská komedie je k dispozici ve čtyřech kompletních překladech, rozborů jeho poetiky je v našem prostředí však zřetelný nedostatek. Stati z rozmezí let 1890–1910 byly vybrány tak, aby předvedly podrobnou analýzu konkrétních úseků básnického textu a poskytly zájemci o výklad nástroje, jichž bude schopen využít i samostatně. Někdy jsou probírány zdánlivé kuriozity, jež ale mohou poskytnout obecnější klíč: Jak to, že je v pekle vidět? Proč se poutník Dante na některé hříšníky obrací s otevřeným vztekem? Jindy jsou tématem zřetelné strukturní principy velkých celků: démoni a obludy, jejichž odpor musí poutník a Vergilius zdolávat v pekle; modlitby, které v pravidelných intervalech zaznívají v očistci. A prostor je též věnován porovnání Dantova a Miltonova Lucifera, vztahu tělesné a duchovní smrti nebo úloze, již v Dantově křesťanské básni hraje tělesnost a pozemskost. Antologie nepředpokládá znalost italštiny ani samotné Božské komedie – stačí zájem o ni. Tematická pozornost je relativně vyváženě rozdělena mezi Peklo, Očistec i Ráj, jen s mírnou převahou čtenářsky nejoblíbenějšího Pekla. Editorův úvod vřazuje předložený výběr do kontextu moderního dantovského bádání a doplňuje informace potřebné k pochopení zařazených statí. Svazek je doplněn rejstříky a bibliografií dantovských publikací v češtině.

Peter Burke, emeritní profesor kulturní historie na univerzitě v Cambridgi, touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google". Hranici mezi oběma částmi tvoří rok 1750 a osvícenská Encyklopedie. Éra probíraná v tomto svazku je charakterizována posilováním centrálních vlád a fenoménem moderního totalitarismu, rozmachem pozorovatelské a zaznamenávací techniky a též prostředků kontinentálního a mezikontinentálního transportu, sílící převahou přírodních věd a vznikem ohromných kolektivních projektů. To vše se do sféry vědění či poznání velmi zřetelně promítlo a přeneslo to tendence, jejichž historické pozadí často sahá daleko do minulosti, na novou kvalitativní úroveň, což vedlo k pokroku, ale také ke střetu protichůdných tendencí a k vědomostním ztrátám. Burke ve svém výkladu mimo jiné probírá kontrast specializace a demokratizace, nacionalismu a internacionalismu, vlastnických práv a obecné dostupnosti či užitečného vědění a čistého poznání. Podobně důležitý je kontrast centra a periferie, ať už je centrum obsazeno akademickou sférou, přírodními vědami, moderními metropolemi či evropským Západem.

Gilles Lipovetsky (nar. 1944), známý esejista a sociální myslitel, ukazuje na fenoménu módy, v čem se dnešní západní společnost radikálně liší od předchozích i ostatních kultur a jakým způsobem přelétavost a pomíjivost ovlivňuje myšlení a chování velkých společenství. Na konkrétních příkladech dokládá souvislosti mezi módou, konzumní společností, reklamou, kulturou, masmédii, změnami ideologickými i sociálními. Sleduje rozpad měšťanského estetického ideálu a zároveň proměnu módy v gesto individua vůči bezprostřednímu okolí.