Martin Pokorný strana 2 z 3

Chlapec Mauglí vyrostl mezi zvířaty v džungli, kde přežívá jen ten, kdo zná její zákon. V jednotlivých příbězích se seznámíte s vlkem Akélou a jeho vlčí smečkou nebo se dozvíte, jaké přátelské ochrany se chlapci dostalo od medvěda Bálúa. Příběhy, v nichž se mísí fantazie, magie i přesná pozorování stále působí hlubokým dojmem. Džungle v nich ožívá všemi pachy, nočními zvuky i skřeky exotických zvířat a vtáhne vás přímo do děje.

Viktor Frankenstein, posedlý touhou stvořit život, plení hřbitovy, aby získal materiál k vytvoření nové bytosti. Tu pak pomocí elektřiny probudí k životu. Ale tvor, zbavený lidské společnosti a odvržený i samotným Frankensteinem, se rozhodne zničit svého stvořitele i vše, co je mu drahé. Mrazivý gotický příběh Mary Shelleyové se brzy po svém vzniku stal nejslavnějším dílem hororové literatury na světě a dodnes je zdrcujícím popisem zkoumání hranic lidské tvořivosti.

Britský historik umění Michael Baxandall byl jednou z nejvlivnějších osobností světových dějin umění 2. poloviny 20. století. Výbor zahrnuje metodologicky významné a podnětné texty ke starému umění, architektuře i moderní malbě. Pro odbornou veřejnost může být popudem k hlubšímu zájmu o originální publikace autora. Širší kulturní veřejnosti nabízí možnost seznámit se s novějšími přístupy k dějinám umění.

Žádný jednotlivec tolik nepřispěl k vědeckému pokroku lidstva a k poznání vesmíru, který nás obklopuje. Einsteinův myslitelský výkon je jedním z divů světa. Po cestě, kterou Einstein vytyčil před více než sto lety, věda kráčí dodnes - čím víc se toho o vesmíru dozvídáme, tím víc jeho teorií vědci potvrzují. Od svého prvního vydání roku 2007 tento životopis nejen nezestárl, ale mezi knihami o Albertu Einsteinovi se stal tou nejzásadnější a nejvyhledávanější publikací. Isaacsonovo živé vyprávění poskytuje úplný, výstižný a srozumitelný portrét Einsteina ve vší její složitosti, s géniovými nonkonformními rysy, s jeho vztahem k filozofii a k náboženství, s vědeckými i osobními problémy. Přibližuje podstatu jeho geniality a způsob jeho myšlení. Odpovídá na otázku, jak mohl patentový úředník, člověk, který celý život bojoval s praktickými stránkami studia, otcovství, manželství a zaměstnání, odhalovat tajemství atomů a kosmu. Walter Isaacson jako první zpracoval Einsteinův život v celé šíři díky tomu, že Hebrejská univerzita v Jeruzalémě podle poslední vůle Einsteinovy nevlastní dcery uvolnila přes 3 000 stran nových dokumentů, především Einsteinových dopisů jeho první a druhé ženě a dětem. Český doslov teoretického fyzika Jiřího Bičáka hodnotí Einsteinův pražský pobyt a vliv jeho osobnosti a díla na naši vědu i kulturu, na osobnosti, jakými byli Čapek, Březina, Martinů či Šalda. Isaacson zachytil Einsteina v úplnosti. Bere nás na povznášející cestu po životě, mysli a vědě muže, který změnil náš pohled na vesmír. Činí tak nenuceným stylem, který nepřekáží pronikavému zacílení na detail a na vědeckou přesnost. Brian Green, autor knih Elegantní vesmír a Struktura vesmíru Isaacson napsal nejcennější životopis velikána, o němž už bylo napsáno tolik. Murray Gell-Mann, laureát Nobelovy ceny za fyziku v roce 1969

Gabrielle Chanelová (1883–1971) alias Coco Chanel se vyšvihla z chudých poměrů, dosáhla jedinečného společenského úspěchu, způsobila revoluci v dámském odívání a stala se nejvlivnější módní návrhářkou 20. století. Nový životopis této moderní ženy par excellence poukazuje na zásadní novátorství jejího návrhářského stylu. Tématem legend se staly její četné milostné vztahy, jejichž dramatické a tragické podrobnosti často dřívějším životopiscům unikaly: vtipná a uhrančivá Coco byla múzou, patronkou či milenkou Picassa, Dalího, Stravinského a dalších pozoruhodných osobností. Lisa Chaneyová ve své biografii čerpá z nově objevené milostné korespondence. Poprvé rovněž odkrývá zasutá témata jako Coco a drogová závislost, její lesbické vztahy i poměr s německým důstojníkem za druhé světové války. Coco Chanel však též pronikavě zasáhla do vývoje moderního umění a předkládaný životopis líčí její osobnost se všemi nuancemi. Odhaluje tak vnitřní motivaci, tvůrčí energii i skrývaná utrpení této emocionální a často nepochopené ženy.

Kniha Jak vnímat architekturu z roku 1959 patří mezi autorovy nejslavnější tituly. Jde o přístupný, ale hutný text, který lze vnímat v analogii k fenomenologickým přístupům k umění, aniž by zde šlo o přímočarý vliv. V sérii přednáškových esejů se Rasmussen zaměřuje na elementární složky architektury jakožto zkušenosti: objemnosti a dutosti, tíže a lehkosti, hrubosti a hladkosti, barevných ploch a teploty barev apod. Kniha se obrací k širší kulturní veřejnosti, ale nepochybně se uplatní i ve výuce architektury i dalších uměleckých a kunsthistorických oborů.

Martin Pokorný (* 1973) vyučuje komparatistiku na FF UK. V nakl. Jitro vydal komentovaný překlad Chaucerova Snu o rytíři a esej Odezvy a znaky: Homér, Dante a Joyceův Odysseus. Překlady mj. pro nakl. Oikúmené či Odeon. Opírá se řeč o již danou zkušenost, nebo je zkušenost formována řečí? Dává řeč smysl pouze v situaci, nebo je naopak podstatné, že její významy každou konkrétní situaci překračují? Je výpověď vyjádřením myšlenky, nebo lze myslet jen ve výpovědích, jež myšlenkám dávají tvar? Tvoří se rétorické figury až v řeči, anebo naopak každá řeč již na určitých rétorických figurách stojí? A představuje řeč, jež se přece nutně vztahuje mimo sebe, vůbec samostatné téma? O vykročení ze zdánlivých dilemat usiluje koncepce, jež sice reaguje na klasické filosofické problémy, ale při jejich řešení oživuje základní hlediska konkurenční disciplíny, rétoriky: důraz na situaci, orientaci, jednání a vyjadřovací vůli. Autor spojuje teoretické zájmy filosofa a literárního vědce s praktickou zkušeností interpreta a překladatele odborných i literárních textů.

Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizuje ústřední téma této monografické práce. Nejde o práci odbornou, filozofickou či kosmologickou, nýbrž psanou z živé osobní potřeby a určenou všem, kdo si někdy položili otázky typu „Proč je svět?“, „Proč jsem já?“, „Existuje Bůh?“. Autor soustředěně a takřka umanutě zkoumá záhadu existence, kterou formuluje do základní otázky: „Proč je něco spíše než nic?“ Nejprve provede základní obhlédnutí obzoru, tj. načrtává, jak k záhadě existence přistupovala v dějinách filozofie a teologie. Situace na tomto poli se výrazněji proměnila a vyostřila poté, co byla všeobecně akceptována teorie velkého třesku. Posléze se pouští do podrobnějšího pátrání a zkoumá různé aspekty, stanoviska a možná řešení, včetně podotázek typu, co je nicota, v čem spočívá popírání Boha a v čem tzv. ontologický důkaz Boží existence, co je nekonečnost, věčnost, co je osobní existence a nakonec i smrt. Ačkoliv Holtova kniha čtenáře uvádí do tajů kosmologie, matematiky, filozofie a teologie, je skutečně napsána jako napínavá detektivka. Autor provádí pátrání nejen obrazně, zkoumáním daných otázek, ale také doslovně – vyhledává a zpovídá ty, kteří mají k tématu co říci. A tak nedílnou součástí knihy jsou autorovy návštěvy předních myslitelů a zajímavých osobností současnosti, a zejména jiskřivé rozhovory s nimi – například s filozofem vědy Adolfem Grünbaumem, biologem Richardem Dawkinsem, fyzikem Stevenem Weinbergem, filozofem náboženství Richardem Swinburnem či spisovatelem Johnem Updikem. K mimořádným pozitivům práce patří také Holtův smysl pro humor, osobní ladění celého textu a jeho velké literární nadání. Časopis The New York Times Book Review ji zařadil mezi deset nejlepších knih roku. České vydání vychází s úvodním slovem Tomáše Halíka.