Božena Němcová strana 5 z 11

Reedice úspěšného výboru českých klasických pohádek našich největších pohádkářů. Z Erbenových vyprávění si přečteme třeba Zlatovlásku, Sněhurku, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Božena Němcová nám zase nabídne čtení o Divotvorném meči, Lesní žence, Moudrém zlatníkovi, Princi Bajajovi a další báchorky. Pohádky doprovázejí ilustrace nemenší osobnosti – Josefa Lady.

Slavný český malíř a ilustrátor Zdeněk Burian (11. 2.1905–1. 7. 1981) je znám jako autor ilustrací k mnoha dobrodružným příběhům, ale proslavily jej především obrazy pravěkých zvířat a lidí. Pro mnohé čtenáře bude tedy možná překvapením, že se Zdeněk Burian zařadil i mezi výtvarníky, kteří ilustrovali klasické dílo české literatury Babičku Boženy Němcové (asi 4. 2.1820–21. 1. 1862). Ke zvláštnímu „setkání“ těchto významných umělců, k setkání, jež ignoruje časové hranice, došlo v době, která patří k nejtemnějším okamžikům české, resp. československé historie. Roku 1940, v době ohrožení naší republiky německým nacismem, vydal Babičku s ilustracemi Zdeňka Buriana nakladatel Václav Pavlík. Od té doby Babička s tímto výtvarným doprovodem nevyšla. Stěžejní dílo Boženy Němcové, které autorka psala od konce roku 1853 do léta 1854, se dočkalo mnoha českých i cizojazyčných vydání. Pro čtenáře Knižního klubu jsme s laskavým svolením nakladatelství Lidové noviny vybrali poslední kritické vydání z roku 1999. Editor Robert Adam se při práci na textu opíral o první vydání Babičky z roku 1855 s přihlédnutím k několika kritickým vydáním z let 1928 až 1974.

Na stránkach tejto knižky nájdete známe i menej známe klasické rozprávky, ktoré si obľúbilo už veľa generácií čitateľov. Potrestaná pýcha, O labuti, O čiernej princeznej, Vták Ohnivák a líška Ryška, Alabastrová ručička, Čert a Kača, Čertov švagor a ďalšie príbehy, v ktorých láska, statočnosť a múdrosť zvíťazia nad nenávisťou, zbabelosťou a hlúposťou, ožijú v predstavách detí aj vďaka pekným ilustráciám.

Nejpopulárnější českou dětskou knihu čte nejoblíbenější česká herečka! Unikátní spojení klasického díla Boženy Němcové s interpretací Libuše Šafránkové činí z tohoto CD doslova kulturní událost. Režisér Jan Jiráň připravil velký posluchačský zážitek pro všechny generace. Herečka, která ve slavném filmovém zpracování Babičky ztvárnila Barunku, překrásně vypráví laskavý příběh o dětství, přátelství a lásce. Babička v podání Libuše Šafránkové podmalovaná scénickou hudbou nadchne krásnou češtinou a klasickým vyprávěním."

Dvanáct známých pohádek Boženy Němcové, převedených ohleduplně do současného českého jazyka, doprovozených barevnými ilustracemi Ludmily Valentové: Lesní žínka, O chytré princezně, Jak se Honzík učil latinsky, Chytrá horákyně, Kdo je hloupější, O Nesytovi, Kmotr Matěj, Alabastrová ručička, Princ Bajaja, O labuti, O kocouru, kohoutovi a kose, Kdo snědl holoubátka.

Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků. Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka. Poetické obrazy Ratibořického údolí a Proškovic domácnosti byly pro ni útěchou a potěšením, a na čtenáře tak působí podobně. Snad i proto se Babička stala druhou nejoblíbenější knihou ve čtenářské anketě „Kniha mého srdce“. Na Staré bělidlo přijíždí za svou dcerou a její rodinou babička, která se svou moudrostí a laskavostí stává uznávanou i obdivovanou osobou všech lidí kolem. Babičce postupně začnou naslouchat i lidé ze zámku, včetně samotné kněžny Zaháňské. Němcová kolem babičky, žijící v harmonii s přírodou i s lidmi, vytvořila poklidné vyprávění s řadou „obrazů“, zachycujících ve zidealizované podobě venkovský život během plynutí roku. Přesto i ten má své dramatické příběhy, jako je smutný osud bláznivé Viktorky, nešťastně zamilované a z tragické lásky pomatené. Vyprávění plyne klidně a volně, v opakujícím se rytmu života na vsi. Snad proto je dodnes knihou, k níž se čtenáři vrací pro dojemné líčení klidného světa autorčina dětství, kde si lidé pomáhají, rodiny drží pospolu a naslouchají moudrosti starých lidí.

Reedice úspěšného výboru českých klasických pohádek našich největších pohádkářů. Z Erbenových vyprávění si přečteme třeba Zlatovlásku, Sněhurku, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Božena Němcová nám zase nabídne čtení o Divotvorném meči, Lesní žence, Moudrém zlatníkovi, Princi Bajajovi a další báchorky. Pohádky doprovázejí ilustrace nemenší osobnosti – Josefa Lady.

Slavný český malíř a ilustrátor Zdeněk Burian (11. 2.1905–1. 7. 1981) je znám jako autor ilustrací k mnoha dobrodružným příběhům, ale proslavily jej především obrazy pravěkých zvířat a lidí. Pro mnohé čtenáře bude tedy možná překvapením, že se Zdeněk Burian zařadil i mezi výtvarníky, kteří ilustrovali klasické dílo české literatury Babičku Boženy Němcové (asi 4. 2.1820–21. 1. 1862). Ke zvláštnímu „setkání“ těchto významných umělců, k setkání, jež ignoruje časové hranice, došlo v době, která patří k nejtemnějším okamžikům české, resp. československé historie. Roku 1940, v době ohrožení naší republiky německým nacismem, vydal Babičku s ilustracemi Zdeňka Buriana nakladatel Václav Pavlík. Od té doby Babička s tímto výtvarným doprovodem nevyšla. Stěžejní dílo Boženy Němcové, které autorka psala od konce roku 1853 do léta 1854, se dočkalo mnoha českých i cizojazyčných vydání. Pro čtenáře Knižního klubu jsme s laskavým svolením nakladatelství Lidové noviny vybrali poslední kritické vydání z roku 1999. Editor Robert Adam se při práci na textu opíral o první vydání Babičky z roku 1855 s přihlédnutím k několika kritickým vydáním z let 1928 až 1974.

Najkrajšie slovenské rozprávky zo zbierok Boženy Němcovej pre malé deti citlivo prerozprávala Hana Ferková: Zlatá panna Berona, O dvanástich mesiačikoch, Martinko Kinkaš a iné. Vychádzajú s pôvabnými ilustráciami Petra Uchnára.

Druhý svazek korespondence Boženy Němcové obsahuje dopisy z let 1853 až 1856, ze spisovatelčiny nejproduktivnější doby -- vydala Babičku, Pohorskou vesnici, Divou Báru, Čtyry doby, V zámku a v podzámčí -- z doby stupňované politické perzekuce vůči ní, jejím literárním přátelům i manželovi: z třetí cesty na Slovensko spěchá BN do Prahy k umírajícímu synovi, zatímco Josef Němec musí zůstat v Uhrách; již jako autorka Babičky BN podniká čtvrtou cestu na Slovensko, je však obviněna ze šíření protirakouského panslavismu...

Čtvrtým svazkem, který zahrne léta 1859 – 1862, uzavíráme vydání korespondence Boženy Němcové. Tímto souborem, který obsahuje všechnu v současnosti badatelsky dostupnou vlastní i přijatou korespondenci Boženy Němcové v chronologickém uspořádání jednotlivých dopisů bez ohledu na adresáty, vzniklo rozsáhlé historické pramenné dílo pro příslušné období, daleko přesahující okruh života Boženy Němcové i literární historie. Zachycuje v širokém záběru dobový jazyk a reálie každodenního života, kultury, státu, vzdělanosti, zdraví apod.

První část sbírky slovenských pohádek sesbíraných Boženou Němcovou obsahuje 36 známých pohádek jako: Král času Valibuk Mahulena, krásná panna Vlkolak Sluncový kůň Pamodaj šťastia, lavička …rnPohádky jsou psané v českém jazyce, s přímou řečí ve slovenském nářečovém přepisu. Text je opatřen i autorčinými vysvětlivkami, nářečových pojmů dle prvního vydání.

Nejznámější prózu B. Němcové jistě netřeba blíže představovat - patří k nejčtenějším českým knihám. Poprvé vyšla v roce 1855 a od té doby byla publikována ve více než třech stovkách českých vydání a v mnoha zahraničních překladech. Své vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí s babičkou Magdalénou Novotnou, autorka přetavila do částečně idealizované, ale přesto realistické podoby.

Vydání přívětivé k současným dětem Konečně čteme Babičku bez slovníku S působivými kolážemi Miroslava Huptycha Babička Boženy Němcové je stále na seznamu povinné školní četby, i když je zřejmé, že málokteré dítě tuto knihu přečte. A chceme-li podporovat čtení původní české literatury, je třeba přizpůsobit archaický jazyk čtenářským schopnostem dnešních dětí, aby jim byl obsah sdělení srozumitelný. Aby děti mohly ČÍST a ne stále listovat ve Slovníku spisovného jazyka českého a hledat významy zastaralých a dnes se již nevyskytujících slov. Toto vydání oživuje archaismy, zastaralé výrazy a nesrozumitelná slovní spojení přímo v textu. Je-li některé slovo nenahraditelné, děti najdou jeho význam na konci knihy v seznamu takových slov. Úprava je vedená citlivě, nic neubírá ani nepřidává, jejím majákem je: významová srozumitelnost. Tímto vydáním, obohaceném výtvarně kolážemi Miroslava Huptycha, chceme podpořit snahy, které by vedly k zvýšení čtenářské gramotnosti českých dětí. Knihu editovala autorka knížek pro děti, PhDr. Anna Novotná, vzdělání absolventka FF UK, obor český jazyk, ve spolupráci s lingvistou z Ústavu pro jazyk český PhDr. Martinem Proškem, PHD.

Slavný český malíř a ilustrátor Zdeněk Burian (11. 2.1905–1. 7. 1981) je znám jako autor ilustrací k mnoha dobrodružným příběhům, ale proslavily jej především obrazy pravěkých zvířat a lidí. Pro mnohé čtenáře bude tedy možná překvapením, že se Zdeněk Burian zařadil i mezi výtvarníky, kteří ilustrovali klasické dílo české literatury Babičku Boženy Němcové (asi 4. 2.1820–21. 1. 1862). Ke zvláštnímu „setkání“ těchto významných umělců, k setkání, jež ignoruje časové hranice, došlo v době, která patří k nejtemnějším okamžikům české, resp. československé historie. Roku 1940, v době ohrožení naší republiky německým nacismem, vydal Babičku s ilustracemi Zdeňka Buriana nakladatel Václav Pavlík. Od té doby Babička s tímto výtvarným doprovodem nevyšla. Stěžejní dílo Boženy Němcové, které autorka psala od konce roku 1853 do léta 1854, se dočkalo mnoha českých i cizojazyčných vydání. Pro čtenáře Knižního klubu jsme s laskavým svolením nakladatelství Lidové noviny vybrali poslední kritické vydání z roku 1999. Editor Robert Adam se při práci na textu opíral o první vydání Babičky z roku 1855 s přihlédnutím k několika kritickým vydáním z let 1928 až 1974.

Povídkový výbor, který ze zralých próz Boženy Němcové sestavila, uspořádala a doslovem opatřila literární historička Jaroslava Janáčková. Ideu dívky-ženy na útěku kongeniálně propojila s útěky spisovatelčinými. Nejintenzivněji se motiv útěku, vzdoru a potřeby svobodné volby životní cesty promítl do hádankami obestřené lyrické prózy Čtyry doby. Ještě donedávna ji mnozí chápali jako pouhou autorčinu autobiografickou zpověď, připomínající svým určením soukromý dopis. Teprve na prahu 21. století však byla Čtyrem dobám plně přiznána jejich nesporná myšlenková a umělecká exkluzivita. B. Němcová se v této nebývale odvážné a otevřené próze (snad prý vůbec poprvé) rozhodla vyslovit revoltu moderní ženy proti slepým společenským konvencím, vůči nimž se sama po celý život vytrvale a statečně vyhraňovala. Originálním způsobem do ní vtiskla svou vlastní potřebu svobody, nezávislosti a seberealizace. Motiv svérázného osvobodivého „útěku" spojuje i její další ženské povídkové postavy našeho výboru - Báru (Divá Bára), Madlu (Dobrý člověk), Katušku (Chyže pod horami) a Verunku (Cesta z pouti).