Božena Němcová strana 2 z 11

Na samém konci malé dědiny Vestec byla malá chalupa, ve které žil obecní pastýř Josef se svou dcerou Bárou. Ženu již neměl, zemřela pár let po porodu. Tato tragická událost vrhla stín i na malé dítě, o kterém vesničané začali šířit zvěsti, že je v kolébce vyměnila polednice. Proto si s ním nechtěl skoro nikdo hrát, jedinou výjimkou byla Eliška z fary a kostelníkův Josífek. Divá Bára je krásným příběhem o tom, že kvalitu člověka nikdy nemůžeme posuzovat podle jeho vzhledu či společenského postavení. Kromě známé Báry v knize najdeme i neméně poutavé povídky Dobrý člověk, Karla a Pan učitel.

Klasické české rozprávky nikdy nič nestratia zo svojho pôvabu a vždy sa budú tešiť veľkej obľube nielen u súčasnej, ale aj u mnohých ďalších generácií malých čitateľov. A tak ani v druhej knihe Najkrajších rozprávok nechýbajú pôvodné rozprávkové príbehy významných českých zberateľov rozprávok Boženy Nemcovej a K. J. Erbena. Ďalšie známe a krásne rozprávky si s deťmi tentoraz prečítate v ich pôvodných neupravených verziách. Dokonca sa môže stať, že sa niektorými rozprávkami stretnete po prvýkrát.

Tento rok oslavujú Slováci aj Česi 200. výročie narodenia Boženy Němcovej. Oba národy ju prijali a milovali, no napriek tomu jej slovenské rozprávky nikdy neboli kompletne preložené z češtiny do slovenčiny. Pri príležitosti autorkinho významného výročia sme pripravili kompletné vydanie jej slovenských rozprávok, ktoré edične zostavila Jana Pácalová-Piroščáková. Luxusné kazetové vydanie obsahuje dva zväzky, v ktorých nájdete 60 rozprávok v preklade Jany Pácalovej-Piročšákovej, obohatené prekrásnymi ilustráciami akademického maliara Igora Piačku. Na cestách po Slovensku sa Božena Němcová zoznámila so štúrovcami a cez nich so slovenskými rozprávkami. Stretnutie so slovenskými rozprávkami ju inšpirovalo a znovu sa začala venovať ich písaniu. Autorka navštívila Slovensko celkom štyrikrát a zakaždým tu nazbierala materiál pre svoju tvorbu. Z jej legendárnych rozprávok Soľ nad zlato a O dvanástich mesiačikoch sa stali natoľko vzácne filmové námety, že ich televízie pravidelne zaraďujú do vianočných programov. Rovnako obľúbené sú aj rozprávky Pamodaj šťastia, lavička alebo O Slnečníkovi, Veterníkovi, Mesačníkovi, krásnej Uliane a dvoch tátošíkoch, ktorých nezabudnuteľne stvárnili českí herci s neprekonateľným Eduardom Cupákom.

Ve svých poutavých povídkách vykreslila Božena Němcová nevšední osudy i vlastnosti obyčejných venkovských lidí, jejichž představy o životě jsou čisté a upřímné, ale vlivem tlaku společnosti, ve které žijí, nemohou být vždy naplněny.

Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků. Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka. Poetické obrazy Ratibořického údolí a Proškovic domácnosti byly pro ni útěchou a potěšením, a na čtenáře tak působí podobně. Snad i proto se Babička stala druhou nejoblíbenější knihou ve čtenářské anketě „Kniha mého srdce“. Na Staré bělidlo přijíždí za svou dcerou a její rodinou babička, která se svou moudrostí a laskavostí stává uznávanou i obdivovanou osobou všech lidí kolem. Babičce postupně začnou naslouchat i lidé ze zámku, včetně samotné kněžny Zaháňské. Němcová kolem babičky, žijící v harmonii s přírodou i s lidmi, vytvořila poklidné vyprávění s řadou „obrazů“, zachycujících ve zidealizované podobě venkovský život během plynutí roku. Přesto i ten má své dramatické příběhy, jako je smutný osud bláznivé Viktorky, nešťastně zamilované a z tragické lásky pomatené. Vyprávění plyne klidně a volně, v opakujícím se rytmu života na vsi. Snad proto je dodnes knihou, k níž se čtenáři vrací pro dojemné líčení klidného světa autorčina dětství, kde si lidé pomáhají, rodiny drží pospolu a naslouchají moudrosti starých lidí.

Povídky Boženy Němcové jsou obrázky tehdejší doby. Nevšední osudy hrdinů jsou ovlivněny vztahy ve společnosti. Je to bolestný příběh nešťastné matky, příběh zrady nerovného společenského postavení i idylického naplnění tužby po věrnosti a lásce.

Jen málokterá kniha se zapsala do srdcí čtenářů tak hluboko jako právě Babička z pera známé české spisovatelky Boženy Němcové. V průběhu let se dočkala mnohých vydání a idylický život na vesnici, jehož středobodem je postava moudré, zbožné i pověrčivé staré ženy, lákal k uměleckému ztvárnění význačné české výtvarníky a ilustrátory. Jsou díla, u kterých čas a prostor nehrají roli. Babička je toho jasným důkazem. V tomto vydání se stírají hranice časoprostoru a na jednom místě se potkávají dvě silné ženské osobnosti – Božena Němcová a Míla Fürstová, světoznámá česká malířka, grafička a ilustrátorka. Dívky, ženy, matky, tvůrkyně, umělkyně… dvě silné osobnosti, dvě mysli spojené v jedno dílo.

Jen málokterá kniha se zapsala do srdcí čtenářů tak hluboko jako právě Babička z pera známé české spisovatelky Boženy Němcové. V průběhu let se dočkala mnohých vydání a idylický život na vesnici, jehož středobodem je postava moudré, zbožné i pověrčivé staré ženy, lákal k uměleckému ztvárnění význačné české výtvarníky a ilustrátory. Jsou díla, u kterých čas a prostor nehrají roli. Babička je toho jasným důkazem.

Reedice úspěšného výboru českých klasických pohádek našich největších pohádkářů. Z Erbenových vyprávění si přečteme třeba Zlatovlásku, Sněhurku, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Božena Němcová nám zase nabídne čtení o Divotvorném meči, Lesní žence, Moudrém zlatníkovi, Princi Bajajovi a další báchorky. Pohádky doprovázejí ilustrace nemenší osobnosti – Josefa Lady.

Povídkový výbor, který ze zralých próz Boženy Němcové sestavila, uspořádala a doslovem opatřila literární historička Jaroslava Janáčková. Ideu dívky-ženy na útěku kongeniálně propojila s útěky spisovatelčinými. Nejintenzivněji se motiv útěku, vzdoru a potřeby svobodné volby životní cesty promítl do hádankami obestřené lyrické prózy Čtyry doby. Ještě donedávna ji mnozí chápali jako pouhou autorčinu autobiografickou zpověď, připomínající svým určením soukromý dopis. Teprve na prahu 21. století však byla Čtyrem dobám plně přiznána jejich nesporná myšlenková a umělecká exkluzivita. B. Němcová se v této nebývale odvážné a otevřené próze (snad prý vůbec poprvé) rozhodla vyslovit revoltu moderní ženy proti slepým společenským konvencím, vůči nimž se sama po celý život vytrvale a statečně vyhraňovala. Originálním způsobem do ní vtiskla svou vlastní potřebu svobody, nezávislosti a seberealizace. Motiv svérázného osvobodivého „útěku" spojuje i její další ženské povídkové postavy našeho výboru - Báru (Divá Bára), Madlu (Dobrý člověk), Katušku (Chyže pod horami) a Verunku (Cesta z pouti).

Legendární svazek dopisů, v nichž je zakódována celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky. Nejen milostné. Jdeme s Boženou Němcovou téměř celým jejím krátkým životem. Zaslechnete, jak mluví v nich do života již zasvěcená žena, matka, milenka, přítelkyně,“ napsal kdysi v předmluvě Jaroslav Seifert. Čas silnému obsahu a krásnému jazyku neubral na kráse vůbec nic. Dopisy zůstávají čtenářským zážitkem první kategorie. Božena Němcová (1820-1862), česká spisovatelka, sbírala lidovou slovesnost; mravní hodnoty lidu vyzdvihovala v povídkách (Divá Bára, Pohorská vesnice) a obrazech ze života (Babička).

Povídka z pera klasické autorky o statečné dívce Báře, která je ideálem průbojné ženy a která svým životem a konáním popírá dobovou konvenční představu o pasivní úloze ženy ve společnosti, je trvale hodnotnou četbou určenou nejen těm, co jsou momentálně ve školních lavicích.

Božena Němcová je predovšetkým známa ako autorka najčítanejšej českej knihy Babička. Pobudla aj na Slovensku, kde sa zaujímala o národopis a venovala sa zapisovaniu slovenských ľudových rozprávok. Ako nás a našu krajinu videla počas svojho pobytu, dozvieme sa z Obrazov zo života Slovenska a Slovákov.

„Šťastná to žena!“ — múdra, láskavá, starostlivá, milujúca svoju rodinu, vychovávajúca vnúčatá a ochotná poskytnúť každému dobrú radu i pomoc. Taká je babička, hlavná hrdinka knihy Boženy Němcovej. Dielo sa dočkalo divadelného, televízneho i rozhlasového spracovania a mnohých vydaní aj prekladov. Ponúkame vám Babičku v slovenskom preklade Terézie Vansovej. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Božena Němcová pobudla aj na Slovensku a bola to práve ona, ktorá v knihe Slovenské pohádky a pověsti zachytila najznámejšie slovenské rozprávky ako Valibuk; Mahulena, krásna panna; Vlkolak; Slncový kôň; Pamodaj šťastia, lavička, O dvanástich mesiačikoch a iné. Rozprávky sú v češtine so slovenskými vysvetlivkami. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Božena Němcová pobudla aj na Slovensku a bola to práve ona, ktorá v knihe Slovenské pohádky a pověsti zachytila najznámejšie slovenské rozprávky ako Valibuk; Mahulena, krásna panna; Vlkolak; Slncový kôň; Pamodaj šťastia, lavička, O dvanástich mesiačikoch a iné. Rozprávky sú v češtine so slovenskými vysvetlivkami. Klasika zo Zlatého fondu SME.