Pápež František

Tématem čtvrté encykliky papeže Františka Dilexit nos (Zamiloval si nás) jsou lidská a božská láska Srdce Ježíše Krista, náš duchovní život i život ve společenství tváří v tvář hektickému životnímu tempu, všudypřítomným novým technologiím a konzumnímu vnímání světa a našich vztahů. Papež uvažuje do hloubky i do šířky o srdci, protože právě v srdci, a ne ve sféře inteligence či rozumu, má skutečné kořeny veškeré snažení, vášně i rozhodnutí každého člověka. František navazuje na své předchůdce a nabízí podněty rozvíjející úctu ke Kristovu Srdci na míru člověku žijícímu v dnešním neklidném světě. „Kristovo otevřené srdce nás předchází a očekává nás, aniž by nám kladlo nějaké podmínky a aniž by předem vznášelo nějaké požadavky, aby nás mohlo milovat a nabídnout nám své přátelství. On si nás zamiloval jako první, díky Ježíšovi ‘jsme uvěřili a poznali lásku, jakou má Bůh k nám’ (1 Jan 4,16).“

JEDINÁ OSOBNÁ AUTOBIOGRAFIA PÁPEŽA FRANTIŠKA Želaním pápeža Františka bolo, aby tento výnimočný dokument uzrel svetlo sveta až po jeho smrti. Nové Jubileum nádeje a okolnosti doby ho však priviedli k rozhodnutiu, aby tento vzácny odkaz zverejnil už teraz. NÁDEJ je prvá autobiografia, ktorú kedy pápež v histórii vydal. Je to kompletná autobiografia, ktorej písaniu venoval posledných šesť rokov. Svoju osobnú spoveď začína na počiatku 20. storočia, talianskymi koreňmi a dobrodružnou emigráciou svojich predkov do Latinskej Ameriky, a rozvíja ju cez svoje detstvo, nadšenie a pokušenia mladosti, voľbu povolania, dospelosť a zrelý vek až po rozprávanie o celom období pontifikátu do súčasnosti. Pápež František, ktorý odkrýva svoje spomienky silou vášnivého rozprávača (pričom nevynecháva ani svoje osobné vášne), sa bez akéhokoľvek zľahčovania venuje aj kľúčovým momentom pontifikátu a s odvahou, otvorenosťou a prorockosťou rozvíja najdôležitejšie a najdiskutovanejšie témy súčasnosti: vojnu a mier (vrátane konfliktov na Ukrajine a Blízkom východe), migráciu, environmentálnu krízu, sociálnu politiku, postavenie žien, sexualitu, technologický rozvoj, budúcnosť Cirkvi a náboženstiev. Tieto dojímavé a veľmi ľudské memoáre, bohaté na odhalenia, anekdoty a poučné úvahy, sú „románom života“ a zároveň morálnym a duchovným testamentom, ktorý má ambíciu zaujať čitateľov na celom svete a byť odkazom nádeje pre budúce generácie. Text je doplnený niekoľkými súkromnými a nikdy nepublikovanými unikátnymi fotografiami z osobného archívu pápeža Františka. Z talianskeho jazyka preložila: Alexandra Lenzi Kučmová Citát: Autobiografia nie je našou osobnou literatúrou, skôr naším cestovným batohom. A pamäť nie je len to, čo si pamätáme, ale aj to, čo nás obklopuje. Nehovorí len o tom, čo bolo, ale aj o tom, čo bude. Zdá sa, že je včerajškom, a pritom je zajtrajškom. Všetko sa rodí preto, aby prekvitalo vo večnej jari. Nakoniec povieme len: „Nespomínam si na nič, v čom nie si Ty.“

Audiokniha Život: Moje cesta dějinami, kterou napsal Pápež František. Papež František o svém životě poprvé vlastními slovy. Upřímné autorizované memoáry současné hlavy církve. 14 zastavení u dějinných milníků v kontextu Františkova života od začátku druhé světové války do současnosti.

První oficiální autobiografie papeže Františka. 14 zastavení u dějinných milníků v kontextu Františkova života od začátku druhé světové války do současnosti. Při listování tou vzácnou knihou, kterou je sám život, nás papež František vede po stezce tvořené emocemi, radostmi a bolestí. Je to okno do minulosti, jež nám umožní lépe poznat naši přítomnost. Vůbec poprvé vypráví papež František příběh svého života, a to prostřednictvím událostí, které za posledních osmdesát let poznamenaly lidstvo. Svěřuje čtenářům i původ svých myšlenek, které mnozí považují za odvážné a pro jeho pontifikát charakteristické. Od jednoznačných postojů proti chudobě a ničení životního prostředí, až k přímému apelu na světové lídry, aby vytyčili jiný směr své politiky ohledně témat, jako je dialog mezi národy, závody ve zbrojení, boj proti nerovnostem. Od vypuknutí druhé světové války v roce 1939, kdy budoucímu papežovi byly téměř tři roky, až do dnešních dní Jorge Mario Bergoglio provází čtenářky a čtenáře svými vzpomínkami na své dlouhé, mimořádné cestě desetiletími. Papežův hlas a jeho velmi osobní vzpomínky se prolínají s řečí vypravěče, který v každé kapitole rekonstruuje historický scénář, do nějž jsou vzpomínky vloženy. Řečeno slovy pontifika: „ŽIVOT jde za světlem, tak aby zvláště nejmladší generace mohla naslouchat hlasu staršího a zamyslet se nad tím, co prožil na této planetě, a neopakovat chyby minulosti. Zamysleme se například nad válkami, které sužovaly a dál sužují svět. Přemýšlejme o genocidách, perzekucích, nenávisti mezi bratry a sestrami různých náboženství! Kolik je v nich bolesti! Jakmile dosáhneme určitého věku, i pro nás samotné je důležité vrátit se ke vzpomínkám a zaznamenat je, abychom si uvědomili to špatné a toxické, co jsme prožili, včetně hříchů, jichž jsme se dopustili. Ale také abychom si připomněli vše, co dobrého nám Bůh seslal. Je to sebezpytující cvičení, které bychom měli dělat úplně všichni, dříve než bude příliš pozdě!“ „Neměli bychom zapomenout na to nejdůležitější poučení: Můžeme si znovu přečíst příběh našeho života, abychom jej uložili do paměti a mohli něco předat tomu, kdo nám naslouchá. Avšak abychom se všichni naučili žít, musíme se naučit milovat.“ František Knihu na základě svých rozhovorů s papežem Františkem uspořádal vatikánský korespondent televize Mediaset Fabio Marchese Ragona.

A čo sme my? Sme prach túžiaci po dosiahnutí neba. Naše sily sú chabé, no mocné je tajomstvo milosti, ktorá je prítomná v živote kresťanov. Sme verní tejto zemi, ktorú Ježiš miloval v každom okamihu svojho života. Ale vieme a chceme dúfať v premenu sveta, v jeho definitívne naplnenie, kde nebude viac sĺz, zloby ani utrpenia. Témou Jubilejného roka 2025 je nádej, čnosť, na ktorú sa často zabúda, hoci je ústredným prvkom v živote veriaceho človeka. Pápež František svojimi gestami a slovami nezlomne svedčí o nádeji. Chápe ju ako duchovné konanie človeka, ktorý nekapituluje pred nocou zla vo svete a nevystačí si s chabými slovami útechy. Naopak, ten, kto žije nádejou, hovorí Svätý Otec, spolupracuje s Bohom na tom, aby „všetko bolo nové“. Aj o tom je útla zbierka pápežových meditácií o tejto pokornej čnosti, ktorú držíte v rukách.

Putovať znamená cítiť povolanie a podnet kráčať spoločne a prosiť Pána o milosť premeniť dávne i terajšie nevraživosti a nedôveru na nové príležitosti pre jednotu spoločenstva. Znamená to odpútať sa od vlastných istôt a pohodlia v záujme hľadania novej zeme, ktorú nám Pán chce dať. (...) Znamená to veriť v Pána, ktorý prichádza medzi nás a podporuje a povzbudzuje solidaritu, bratstvo, túžbu po dobre, pravde a spravodlivosti. Pápež František vždy považoval vieru za skúsenosť, ktorá človeka uvádza do pohybu. Veriaci človek sa nikdy nezastaví, je pútnikom absolútna, ktorý sa snaží prehlbovať dôvody svojej viery. V tejto knihe úvah, zozbieraných počas pontifikátu Svätého Otca, sa jednoducho a zároveň jasne ukazuje hodnota človeka na ceste osobnej skúsenosti s vierou.

Dôverná a hlboká blízkosť dvoch pápežov – Benedikta XVI. a Františka – je hlavny?m motívom tejto knihy. Obsahuje tematicky? vy?ber z príhovorov, ktoré predniesli na generálnych audienciách. Vedľa seba v knihe zaznievajú ich názory na zásadné otázky a čitateľ má možnosť porovnávať ich. Je to aky?si „šlabikár kresťanstva“, ktory? dáva príležitosť nanovo sa zorientovať v otázkach viery, Cirkvi,rodiny, modlitby, pravdy a spravodlivosť, milosrdenstva a lásky. Duchovny? súzvuk oboch Petrovy?ch nástupcov a odlišnosť šty?lu ich komunikácie pomáhajú vidieť veci z viacery?ch uhlov a obohacujú skúsenosť čitateľov: nielen veriacich, ale všetky?ch ľudí, ktorí v časoch krízy a neistoty rozpoznávajú v Cirkvi hlas schopny? reagovať na ľudské potreby a túžby. kardinál Pietro Parolin

Terezie z Lisieux je jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších světic na světě. Podobně jako svatého Františka z Assisi ji mají rádi i ti, kteří nejsou křesťany, a dokonce i nevěřící. Papež František jí v exhortaci C’est la Confiance věnuje zvláštní pozornost a ukazuje, čím je tato mladá dívka inspirativní pro nás. V době plné izolovaných jedinců uzavírajících se do svých bublin a ulit vlastních zájmů nám ukazuje krásu života jako daru. Tváří v tvář povrchnostem všeho druhu je Terezie svědkem evangelní radikality. V prostředí, kde má navrch individualismus, nám pomáhá objevit hodnotu lásky. Ve společnosti posedlé vlastní image a falešnými celebritami nám ukazuje cestu skrytosti a prostoty. V době, která ponechává tolik lidí na okraji a společenském dně, nás Terezička učí, jak krásné je pečovat o druhé a být tu pro ně. Kéž se neuzavřeme do sebe a kéž vyjdeme do světa jako misionáři uchvácení přitažlivostí Ježíše Krista a jeho evangelia.

Šťastie sa nedá kúpiť, v lepšom prípade by to bola euforická ilúzia. Šťastie sa nedá predávať – kto ho takto ponúka, je podvodník. Šťastie sa prijíma, lebo je to dar. Šťastie sa nedá vlastniť, lebo ak sa oň nepodelíme, zvädne. Šťastie treba darovať, lebo to je jediný spôsob, ako ho možno prežívať. Šťastie sa môže potknúť, ale nedá sa odňať. Šťastie je sloboda. Šťastie je spoločenstvo. Šťastie skrášľuje. Šťastie obohacuje. Šťastie neznamená prežívať, ale snívať o skutočnej sláve. Hľadáme ho všetci, v každom veku, vo všetkých kútoch sveta. Šťastie je túžba po naplnení, ktorú Boh vložil do našich nepokojných sŕdc a ktorá – vzdialená lacným povrchným ponukám, podmieneným ponukám, štýlu „použi a zahoď“, po ktorých sa cítime ešte prázdnejší a sklamanejší – v skutočnosti zodpovedá našej najhlbšej podstate. „Boh chce pre teba to najlepšie, chce, aby si bol šťastný.“ Buď šťastný, to je odkaz pápeža Františka. Aby bol šťastný každý muž, aby bola šťastná každá žena. Jeho slová – i slová kníh a filmov, ktoré má rád – vytyčujú konkrétnu trasu vedúcu k pravému šťastiu, ktorá životné ťažkosti neberie na ľahkú váhu, ale prekonáva ich, rieši, aby sa šťastie naplnilo. Lebo šťastie je tu už teraz. Platí biblické „stonásobne viac už v tomto živote“. A potom navždy. Pápežove slová dopĺňajú verše a úryvky známych autorov, ako sú Borges, Dante Alighieri, Benson, svätý Augustín, svätý Ignác z Loyoly, Chesterton a iní...

Nechat se prostoupit láskou – to je dobrý život. To je to největší a nejkrásnější, co si můžeme navzájem dát. Rozpoznání a přijetí milosti nám ale mohou někdy ztěžovat existenční obtíže, pesimismus či cynismus. Jak ale papež František ujišťuje, život se stává krásným právě tehdy, když svá srdce otevřeme lásce a milosrdenství. Nikdy není pozdě, vždy lze začít znovu. Inspirujte se patnácti pravidly pro dobrý život podle papeže Františka a plně vychutnejte zázrak, jímž lidský život je.

Rozlišovanie je umenie. Umenie, ktoré bolo možno príliš dlho zabudnuté alebo vnímané viac ako nepríjemnosť než ako niečo esenciálne pre náš život. Ale nad toto umenie niet lepšieho, ak chceme skutočne čeliť našej ľudskej podstate, našej potrebe stať sa pravými mužmi a ženami, ktorí sa naplno realizujú, a hlavne, ktorí sú si plne vedomí toho, čím sú a čím by chceli byť. Rozlišovanie však nie je umením, ktoré vykonávame sami. Uskutočňujeme ho spolu s tými, ktorí nás na našej ceste sprevádzajú. Ocitáme sa na púti. To nie je len cesta našich dnešných súčasníkov, ale aj ľudu, ktorý prichádza z diaľky a do ktorého patríme, či už z ľudského hľadiska, či po stránke viery. Táto knižka nie je len zbierkou katechéz pápeža Františka na túto tému, ale aj prechádzaním iných jeho textov. Každý z nás tak dostáva možnosť uvedomiť si svoje osobné smerovanie i putovanie celého ľudu vo svetle Slova. Nakoniec, ako zdôrazňuje vo svojom úvode editor Giacomo Costa, „kniha sa končí svedectvom: pápež František sám hovorí, ako objavil rozlišovanie a začal ‚kráčať touto cestou‘ bez toho, aby sa už vrátil späť. Praktizovanie rozlišovania sa má stať životným príbehom a pápež František nás vyzýva, aby sme sa nezastavili len pri počúvaní jeho skúsenosti, ale aby sme sa sami vybrali na cestu a získali vlastnú skúsenosť.“ Jorge Mario Bergoglio sa narodil v Buenos Aires 17. decembra 1936 ako syn piemontských emigrantov. Po absolvovaní chemického odborného vzdelania vstúpil 21-ročný ako novic do Spoločnosti Ježišovej. Získal titul vo filozofii a 13. decembra 1969 bol vysvätený na kňaza. V rokoch 1970 a 1971 pokračoval vo svojom vzdelaní v Španielsku a 22. apríla 1973 zložil večné sľuby. Po návrate do Argentíny bol 31. júla 1973 zvolený za provinciála argentínskych jezuitov. 20. mája 1992 bol menovaný titulárnym biskupom v Auca a pomocným biskupom Buenos Aires. 3. júna 1997 bol povýšený na pomocného arcibiskupa Buenos Aires. O necelých deväť mesiacov neskôr, po smrti kardinála Quarracina, ho nasledoval a 28. februára 1998 bol ustanovený za arcibiskupa, argentínskeho primasa a ordinára pre veriacich byzantského obradu žijúcich v krajine. 21. februára 2001 ho pápež Ján Pavol II. vymenoval za kardinála. 13. marca 2013 bol zvolený za pápeža a prijal meno František. Giacomo Costa SJ sa narodil v roku 1967 v Janove. V roku 1992 vstúpil do Spoločnosti Ježišovej. Od roku 2005 bol členom redakcie časopisu Aggiornamenti Sociali, kde sa stal šéfredaktorom a neskôr riaditeľom (2010). Je predsedom Kultúrneho fondu San Fedele v Miláne a v roku 2021 ho pápež František menoval poradcom Sekretariátu pre synodu a členom Výboru usmernenia pre synodu 2021 - 2023.

Hledání smyslu v pojetí papeže Františka je nekončící spirituální cestou, během níž bychom měli nacházet krásu a Boží milost i ve složitých chvílích. Jeho inspirativní úvahy se dotýkají celé řady témat: lásky k našim bližním, tolerance k odlišnostem, radosti vycházející z víry či pochopení příčin vlastní nespokojenosti. Promluvy papeže Františka skýtají povzbuzení pro každého člověka na světě – pravá radost totiž pramení z pevné naděje, kterou nám nikdo a nic nemůže vzít.

Hledání smyslu v pojetí papeže Františka je nekončící spirituální cestou, během níž bychom měli nacházet krásu a Boží milost i ve složitých chvílích. Jeho inspirativní úvahy se dotýkají celé řady témat: lásky k našim bližním, tolerance k odlišnostem, radosti vycházející z víry či pochopení příčin vlastní nespokojenosti. Promluvy papeže Františka skýtají povzbuzení pro každého člověka na světě – pravá radost totiž pramení z pevné naděje, kterou nám nikdo a nic nemůže vzít.

„Úsmev je pohladenie, veľmi hodnotný dar.“ Téma radosti zaujíma ústredné miesto v celom učení pápeža Františka a v „chorých časoch“ je ešte dôležitejšia. Boh je radostný, dosvedčuje pápež v úvahách, ktoré sú manifestom znovuzrodenia. Obsahujú oslobodzujúcu revolúciu evanjelia a vlastne celého kresťanstva. Na svete nie sme preto, aby sme na ľudí kládli povinnosti či trápenie, ani ťažšie bremená než tie, čo už nesú, ale aby sme svedčili o nádhernom, novom prekvapujúcom horizonte. Pravá radosť nie je prchavý pocit nadšenia, ani iluzórny protijed tých, čo ignorujú utrpenie – rodí sa z našej nádeje, z konkrétnej nádeje, ktorú nám nikto a nič nebude môcť vziať. Radosť má vždy posledné slovo. A želanie úsmevu a jeho šírenie je prvý krok, aby sme radosť prežili, aby sme sa obnovili, znovuzrodili. Súčasťou knihy je aj rozhovor so Svätým Otcom: Úsmev v búrke.

Náš svět potřebuje vizi, řekl Františkovi jeden diplomat. Tady je, řekl papež a dal mu svou knížku Nebojme se snít bratrské povzbuzení k převzetí odpovědnosti za naše sousedy, společnost i život na naší planetě. Papež František zde volá po spravedlivěji spravovaném světě, který je ukotvený v Kristově evangeliu a odolný vůči různým krátkozrakým ideologiím. Co je krize a jak ji zvládat? Papež se nám nejprve svěřuje se svými třemi osobními krizemi. Tvrdí, že máme-li odvahu změnit se, můžeme z krize vyjít lepší než před ní. Poté si bere na mušku jevy, které současnou situaci světa jen zhoršují. Honbu za ziskem, která nebere ohled na důstojné podmínky k životu. Nenasytnost a pohrdání druhými. Politiky, kteří šíří strach, jen aby posílili svou vlastní moc. Jaké je podle papeže Františka poslání křesťanů na tomto světě? Aby v síle víry sloužili lidem, zejména těm na okraji společnosti. Proto nakonec nabízí inspirace, jak směřovat k poměrům, ve kterých by svůj potenciál mohl naplnit každý člověk.

Spolok svätého Vojtecha prináša príhovory pápeža Františka, ktoré zazneli počas jeho štvordňovej pastoračnej návštevy Slovenskej republiky (12. - 15. septembra 2021). Publikácia obsahuje aj harmonogram jednotlivých dní počas návštevy. Prvá časť je v slovenskom, druhá v talianskom jazyku. Publikácia obsahuje: Príhovor pred členmi Ekumenickej rady cirkví Príhovor na stretnutí s predstaviteľmi štátu, občianskej spoločnosti a diplomatického zboru Príhovor na stretnutí s biskupmi, kňazmi, rehoľníkmi, seminaristami a katechétmi Príhovor počas súkromnej návštevy s Misionárkami lásky Príhovor pri stretnutí so židovskou komunitou Homília na Božskej liturgii sv. Jána Zlatoústeho v Prešove Príhovor na stretnutí s rómskou komunitou na Luníku IX Príhovor na stretnutí s mladými v Košiciach Modlitba s biskupmi Homília na svätej omši pri národnej svätyni Záverečný príhovor na konci svätej omše v Šaštíne Tlačová konferencia počas letu z Bratislavy do Ríma Pri generálnej audiencii sa Svätý Otec podelil so zážitkami zo Slovenska