Karel Richter strana 5 z 5

Tři dějinné příběhy, odehrávající se ve 20. století, obnažují ve strhujícím toku událostí mechanismus často se opakujícího dějinného dramatu: Na scénu s kulisami neustálených společenských poměrů vstupuje "vůdce". Charizmatická osobnost, schopná přesvědčovat a získávat stoupence sliby lepších času, rovnosti a bratrství, budou-li ji bez výhrad následovat. "Vůdce" je obklopen už zformovanou falangou oddaných stoupenců nové převratné víry. Nazývají se stranou, ale mohli by se nazávat i jinak.

Novinka o Alexandrovi Velikém se od většiny jiných publikací, zasvěcených tomuto tématu, liší tím, že její autor se nespokojuje pouze s odbornou dějepisnou výpovědí o velikých a někdy téměř nadlidských činech mladého makedonského krále, který porážel své řecké, perské i indické odpůrce v bitvách, jejichž vítězné zakončení se zdálo nemožné. S hlubokým prožitkem historických fakt barvitě líčí Alexandra v přesvědčivě životné podobě jako člověka neobyčejně schopného, vynikajícího silou, moudrostí i velkorysostí svých plánů na dobytí světa a vytvoření veliké říše blahobytu a rovnosti národů, ale dokáže jej stejně tak postihnout ve slabých chvilkách lidské nedokonalosti, nemoudrých rozhodnutí, pochybností, přehmatů i zavrženíhodných skutků. Nabízí také čtenáři možnost proniknout do Alexandrových nejintimnějších prožitků a citových vzplanutí, umožňuje vidět ho ve věrohodném prolínání nadprůměrných schopností, vyvěrajících z jeho mimořádné fyzické i duševní vyspělosti a vzdělanosti, a zhoubných sklonů, vzkypění vášní, a nakonec i v citovém vzplanutí veliké lásky, která mu umožňuje povznést se nad pouhé tělesné rozkošnictví. Hrdina je velký starověký vojevůdce a vladař, ale zůstává člověkem ve vší úplnosti lidské podstaty, i když sám začínal s rostoucími úspěchy podléhat samolibému přesvědčení, že je bohem. Z tohoto omylu jej vyvedla až předčasná smrt. Kniha je beletrizovaným vylíčením dramatických událostí zrodu makedonského království, jehož mocenský vzestup dovršil král Filip II. Makedonský svými výboji do sousedních knížectví a nakonec i ovládnutím Řecka, jež sjednotil v rámci Korintského spolku k plánovanému tažení proti Persii. Těsně před odchodem do války byl však při svatbě své dcery Kleopatry zavražděn příslušníkem své tělesné stráže. Kdo stál za tímto atentátem není dodnes spolehlivě objasněno. Podezírána byla i zavržená královna Olympia, matka Alexandra, následníka trůnu, kterého Filip počal zatlačovat do pozadí, a sám Alexandr, jemuž Filipova smrt otevřela cestu k moci. Kniha zobrazuje cestu Alexandra I. Makedonského k ovládnutí celé perské říše a sleduje jeho vzrušující osudy až k okamžikům náhlé smrti.

Tzv. karpatsko-dukelskou operaci mnozí účastníci označovali za zbytečná lidská jatka. Kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta nejen o "apokalypse v Karpatech", ale i o jejích širších souvislostech. Díky názorové svobodě a zpřístupnění mnohých nejutajovanějších archivních dokumentů se autorovi podařilo vrátit této významné kapitole dějin Čechů a Slováků historickou pravdivost. Ukazuje nejen obětavost a neokázalé hrdinství bojovníků, ale odhaluje i zákulisí diplomacie, intrik, zbabělostí i zrad, rozporuplného velení... Na dílo volně navazuje dvoudílný titul Dobývání domova (Osvobození Československa bez cenzury a legend).

Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců a vojenských odborníků. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.

Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců a vojenských odborníků. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.

Dílo volně navazuje na knihy „Přes krvavé řeky“ a „Apokalypsa v Karpatech“ (obě vyprodány). Autor sleduje nejen prudké boje na území osvobozované vlasti, ale i neúprosné diplomatické tahy o mocenský vliv včetně otřesného zneužívání partyzánského hnutí.

Početný kolektiv historiků, publicistů a specialistů připravil unikátní encyklopedii, která v asi 600 medailóncích představí ty nejzajímavější návštěvníky českých zemích od nejstarších dob po německou okupaci Československa a připomene stopy či svědectví, jež tu zanechali. Text provází na 250 portrétních kreseb a rejstříky.

Novinka o Alexandrovi Velikém se od většiny jiných publikací, zasvěcených tomuto tématu, liší tím, že její autor se nespokojuje pouze s odbornou dějepisnou výpovědí o velikých a někdy téměř nadlidských činech mladého makedonského krále, který porážel své řecké, perské i indické odpůrce v bitvách, jejichž vítězné zakončení se zdálo nemožné. S hlubokým prožitkem historických fakt barvitě líčí Alexandra v přesvědčivě životné podobě jako člověka neobyčejně schopného, vynikajícího silou, moudrostí i velkorysostí svých plánů na dobytí světa a vytvoření veliké říše blahobytu a rovnosti národů, ale dokáže jej stejně tak postihnout ve slabých chvilkách lidské nedokonalosti, nemoudrých rozhodnutí, pochybností, přehmatů i zavrženíhodných skutků. Nabízí také čtenáři možnost proniknout do Alexandrových nejintimnějších prožitků a citových vzplanutí, umožňuje vidět ho ve věrohodném prolínání nadprůměrných schopností, vyvěrajících z jeho mimořádné fyzické i duševní vyspělosti a vzdělanosti, a zhoubných sklonů, vzkypění vášní, a nakonec i v citovém vzplanutí veliké lásky, která mu umožňuje povznést se nad pouhé tělesné rozkošnictví. Hrdina je velký starověký vojevůdce a vladař, ale zůstává člověkem ve vší úplnosti lidské podstaty, i když sám začínal s rostoucími úspěchy podléhat samolibému přesvědčení, že je bohem. Z tohoto omylu jej vyvedla až předčasná smrt. Kniha je beletrizovaným vylíčením dramatických událostí zrodu makedonského království, jehož mocenský vzestup dovršil král Filip II. Makedonský svými výboji do sousedních knížectví a nakonec i ovládnutím Řecka, jež sjednotil v rámci Korintského spolku k plánovanému tažení proti Persii. Těsně před odchodem do války byl však při svatbě své dcery Kleopatry zavražděn příslušníkem své tělesné stráže. Kdo stál za tímto atentátem není dodnes spolehlivě objasněno. Podezírána byla i zavržená královna Olympia, matka Alexandra, následníka trůnu, kterého Filip počal zatlačovat do pozadí, a sám Alexandr, jemuž Filipova smrt otevřela cestu k moci. Kniha zobrazuje cestu Alexandra I. Makedonského k ovládnutí celé perské říše a sleduje jeho vzrušující osudy až k okamžikům náhlé smrti.

České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv. „Slezské války“, jejichž výsledkem bylo odejmutí Kladska a Slezska z historického celku českých zemí. V tzv. „Sedmileté válce“, rozpoutané po necelém desetiletí míru, potvrdil svou územní loupež a ani v nepříliš dlouho trvající tzv. „Bramborové válce“ nedlouho po válce sedmileté nedosáhlo Rakousko navrácení ztracených území. Nedořešený spor o vedoucí postavení v Německu pak čekal na své rozuzlení téměř celé století. Rozhodla jej až válka, kterou Prusko rozpoutalo v roce 1866. Skončila drtivou porážkou Rakouska v jednom z nejdramatičtějších a nejkrvavějších vojenských střetů devatenáctého století – v bitvě u Hradce Králové – a po ní následným rychlým ústupem zdecimované rakouské armády. Byla to poslední z řady prusko-rakouských válek, či spíše poslední fáze jedné a téže dlouhodobé války o nadvládu v Německu, jejímž definitivním důsledkem bylo vybudování imperiální německé říše. Kniha nabízí v historických souvislostech nový úhel pohledu na všechny uvedené války.

České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv. „Slezské války“, jejichž výsledkem bylo odejmutí Kladska a Slezska z historického celku českých zemí. V tzv. „Sedmileté válce“, rozpoutané po necelém desetiletí míru, potvrdil svou územní loupež a ani v nepříliš dlouho trvající tzv. „Bramborové válce“ nedlouho po válce sedmileté nedosáhlo Rakousko navrácení ztracených území. Nedořešený spor o vedoucí postavení v Německu pak čekal na své rozuzlení téměř celé století. Rozhodla jej až válka, kterou Prusko rozpoutalo v roce 1866. Skončila drtivou porážkou Rakouska v jednom z nejdramatičtějších a nejkrvavějších vojenských střetů devatenáctého století – v bitvě u Hradce Králové – a po ní následným rychlým ústupem zdecimované rakouské armády. Byla to poslední z řady prusko-rakouských válek, či spíše poslední fáze jedné a téže dlouhodobé války o nadvládu v Německu, jejímž definitivním důsledkem bylo vybudování imperiální německé říše. Kniha nabízí v historických souvislostech nový úhel pohledu na všechny uvedené války.