Karel Richter strana 4 z 5

Poslední výstřely druhé světové války dozněly na evropských a zanedlouho i na asijských bojištích před šestašedesáti lety, v roce 1945. Lidé na celém světě vydechli úlevou. Skončila do té doby největší a nejkrvavější válka, která stáhla do svého niči vého soukolí téměř dvě miliardy lidí a stála lidstvo 50 milionů mrtvých a 35 milionů raněných a zmrzačených. Zvlášť bolestnou součástí této války je utrpení a smrt bezbranných obyvatel obcí a měst, které se v jeho rámci staly oběťmi nacistických barb arů a vrahů. Patří k nim i sedm českých obcí - Lidice, Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov, Javoříčko. Za každým z těchto názvů se skrývá vzrušující válečný příběh, bolestné osudy desítek a stovek lidí, mužů, žen i dětí. Odehrály se v průběh u války za různých okolností a každý z nich i všechny v souhrnu, jak následovaly po sobě jeden za druhým, jsou pro nás nepomíjivou výzvou, abychom si v bezpečí a pohodlí mírových časů uvědomovali cenu obětování životů prostých lidí a abychom těmto pa dlým hrdinům prokazovali nepomíjivou vděčnost tím, že na ně nezapomínáme. To je důvod, proč se skupina zkušených autorů literatury faktu, Roman Cílek, Karel Richter a Přemysl Veverka, inspirována trvale platným odkazem hrdinných obcí, ujala vytvoření souborného uměleckodokumentárního literárního obrazu závažných odbojových událostí s nimi spjatých. Autoři znovu prozkoumali známá historická fakta z nadhledu současnosti a doplnili je novými poznatky, jež umožnily prohloubit dramatičnost a výstižno st jejich zobrazení.

Poslední výstřely druhé světové války dozněly na evropských a zanedlouho i na asijských bojištích před šestašedesáti lety, v roce 1945. Lidé na celém světě vydechli úlevou. Skončila do té doby největší a nejkrvavější válka, která stáhla do svého niči vého soukolí téměř dvě miliardy lidí a stála lidstvo 50 milionů mrtvých a 35 milionů raněných a zmrzačených. Zvlášť bolestnou součástí této války je utrpení a smrt bezbranných obyvatel obcí a měst, které se v jeho rámci staly oběťmi nacistických barb arů a vrahů. Patří k nim i sedm českých obcí - Lidice, Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov, Javoříčko. Za každým z těchto názvů se skrývá vzrušující válečný příběh, bolestné osudy desítek a stovek lidí, mužů, žen i dětí. Odehrály se v průběh u války za různých okolností a každý z nich i všechny v souhrnu, jak následovaly po sobě jeden za druhým, jsou pro nás nepomíjivou výzvou, abychom si v bezpečí a pohodlí mírových časů uvědomovali cenu obětování životů prostých lidí a abychom těmto pa dlým hrdinům prokazovali nepomíjivou vděčnost tím, že na ně nezapomínáme. To je důvod, proč se skupina zkušených autorů literatury faktu, Roman Cílek, Karel Richter a Přemysl Veverka, inspirována trvale platným odkazem hrdinných obcí, ujala vytvoření souborného uměleckodokumentárního literárního obrazu závažných odbojových událostí s nimi spjatých. Autoři znovu prozkoumali známá historická fakta z nadhledu současnosti a doplnili je novými poznatky, jež umožnily prohloubit dramatičnost a výstižno st jejich zobrazení.

Unikátní pohled do zákulisí bojů našich vojáků na východní frontě. Životní příběh jednoho z těchto legendárních hrdinů-podplukovníka Antonína Sochora - se v padesátých letech za záhadných okolností tragicky uzavírá. Byla to nešťastná náhoda nebo úkladná vražda?

Celá desetiletí byly zamlčovány zločiny, jimiž se Stalinův režim provinil vůči Polsku, Evropě i světu a zdiskreditoval svou vlastní zemi. Tyto zločiny dodnes zůstávají nepotrestány. Další svazek edice Magnet přináší vylíčení fakt o podepsání sovětsko-německého paktu, kterým Stalin dodatečně Hitlerovi schválil uchvácení Rakouska i českých zemí a umožnil mu útok na Polsko, k němuž se pak připojil, aby se s ním mohl podělit o dobyté území. Sovětský svaz tak vrazil bojující polské armádě dýku do zad vpádem vojsk a třebaže sovětská vláda lživě zdůvodňovala invazi snahou o záchranu životů a majetku obyvatelstva, její vojska rozsévala bezohledně zkázu. Přitom bylo přes 200 000 polských vojáků odvlečeno do zajateckých táborů, kde jich stovky zahynuly. Během spěšné proměny východního Polska v sovětskou západní Ukrajinu a Bělorusko byl zhruba milion polských obyvatel deportován do asijských pustin. Nejhrůznější zločin však byl spáchán masovým povražděním více než 15 000 polských důstojníků.

Kniha líčí dramatické osudy parašutistů z čtyřčlenného výsadku S/1, ale i desítek obětavých lidí, kteří jim pomáhali a ukrývali je před gestapem, včetně manželky, dcery a syna Ludvíka Svobody, přestože prozrazení tehdy znamenalo jistou smrt.

Kniha líčí dramatické osudy parašutistů z čtyřčlenného výsadku S/1, ale i desítek obětavých lidí, kteří jim pomáhali a ukrývali je před gestapem, včetně manželky, dcery a syna Ludvíka Svobody, přestože prozrazení tehdy znamenalo jistou smrt.

Kniha líčí dramatické osudy parašutistů z čtyřčlenného výsadku S/1, ale i desítek obětavých lidí, kteří jim pomáhali a ukrývali je před gestapem, včetně manželky, dcery a syna Ludvíka Svobody, přestože prozrazení tehdy znamenalo jistou smrt.

Historie sovětsko-finských válek je u nás málo známou či dokonce neznámou skutečností, a přitom se jedná o zajímavý a velice dramatický pohled nejen na osudy malého národa ve vztahu k velkému sousedovi – Rusku a posléze Sovětskému svazu, ale i k jiné velmoci – Německu. První ze tří válek začala již v roce 1918, kdy přes Leninovu proklamaci o právu Finska na nezávislost sovětská vláda podnítila ve Finsku občanskou válku a za intervence Rudé armády se snažila připoutat zemi k sobě. V roce 1939 následovala další fáze bojů, a to po požadavcích Sovětského svazu na odstoupení některých strategicky významných území. Následovala druhá, tzv. zimní válka, ve které byli Finové přes hrdinný odpor nakonec donuceni k uzavření míru a splnění Stalinových územních požadavků rozšířených o válečné reparace. Finsko poté přijalo nabízenou německou pomoc, aby nakonec využilo německo-sovětské války k vojenským akcím po boku wehrmachtu. Proběhlo tak třetí dějství sovětsko-finských válek, které svým způsobem navazovalo na dávnou historii rusko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, včetně Mannerheima, Stalina či Hitlera, politiků a generálů všech zúčastněných zemí, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.

Některá fakta donedávna záměrně zatajovaná před naší veřejností v nejvyšším státním zájmu, se vytratila z obecného povědomí, takže dnes vyvolávají překvapení. Kdo ví, že J. V. Stalin připíjel 23. srpna 1939 na zdraví Adolfa Hitlera. Nebo že sovětské rádio Minsk vysílalo podle dohody signály pro orientaci německých bombardérů při náletech na Polsko? Že Rudá armáda vpadla 17. září 1939 Polsku do zad silou dvou frontů a že její jednotky pomáhaly wehrmachtu likvidovat některá polská ohniska odporu?

Některá fakta donedávna záměrně zatajovaná před naší veřejností v nejvyšším státním zájmu, se vytratila z obecného povědomí, takže dnes vyvolávají překvapení. Kdo ví, že J. V. Stalin připíjel 23. srpna 1939 na zdraví Adolfa Hitlera. Nebo že sovětské rádio Minsk vysílalo podle dohody signály pro orientaci německých bombardérů při náletech na Polsko? Že Rudá armáda vpadla 17. září 1939 Polsku do zad silou dvou frontů a že její jednotky pomáhaly wehrmachtu likvidovat některá polská ohniska odporu?

Některá fakta donedávna záměrně zatajovaná před naší veřejností v nejvyšším státním zájmu, se vytratila z obecného povědomí, takže dnes vyvolávají překvapení. Kdo ví, že J. V. Stalin připíjel 23. srpna 1939 na zdraví Adolfa Hitlera. Nebo že sovětské rádio Minsk vysílalo podle dohody signály pro orientaci německých bombardérů při náletech na Polsko? Že Rudá armáda vpadla 17. září 1939 Polsku do zad silou dvou frontů a že její jednotky pomáhaly wehrmachtu likvidovat některá polská ohniska odporu?

Již v prvních měsících po útoku na Sovětský svaz v létě 1941 nabízeli postupujícím německým jednotkám spolupráci jednotlivci i skupiny obyvatel SSSR. Kozáci postižení nucenou kolektivizací vítali Němce jako své osvoboditele podobně jako příslušníci neruských národností. Proti vůli nacistických nejvyšších kruhů tvořili velitelé wehrmachtu z ruských zajatců pomocné oddíly. Chyběla však osobnost, která by dokázala soustředit armádu, bojující po boku Němců proti bolševickému režimu v Rusku. Tuto roli převzal generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (1900-1946), zajatý na volchovské frontě v červenci 1942. Donedávna úspěšný velitel Rudé armády, objížděl zajatecké tábory. Hledal i nacházel vojáky ochotné vstoupit do Ruské osvobozenecké armády. "Vlasovci" spolu s Himmlerovými zbraněmi SS bojovali na jaře 1945 ve ztracené válce. Stejně jako jejich velitel se dopustili osudového omylu, když nenašli cestu k protihitlerovským mocnostem, které usilovaly o vítězství demokracie. Sehráli dosti významnou roli v bojích Pražského povstání, ale v té chvíli již bylo pozdě... Pro velení Rudé armády i pro představitele politického vedení sovětského státu (ale i ve vnímání většiny sovětských obyvatel) na příslušnících Ruské osvobozenecké armády zůstala pachuť zrady.

Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců a vojenských odborníků. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.

Novinka o Alexandrovi Velikém se od většiny jiných publikací, zasvěcených tomuto tématu, liší tím, že její autor se nespokojuje pouze s odbornou dějepisnou výpovědí o velikých a někdy téměř nadlidských činech mladého makedonského krále, který porážel své řecké, perské i indické odpůrce v bitvách, jejichž vítězné zakončení se zdálo nemožné. S hlubokým prožitkem historických fakt barvitě líčí Alexandra v přesvědčivě životné podobě jako člověka neobyčejně schopného, vynikajícího silou, moudrostí i velkorysostí svých plánů na dobytí světa a vytvoření veliké říše blahobytu a rovnosti národů, ale dokáže jej stejně tak postihnout ve slabých chvilkách lidské nedokonalosti, nemoudrých rozhodnutí, pochybností, přehmatů i zavrženíhodných skutků. Nabízí také čtenáři možnost proniknout do Alexandrových nejintimnějších prožitků a citových vzplanutí, umožňuje vidět ho ve věrohodném prolínání nadprůměrných schopností, vyvěrajících z jeho mimořádné fyzické i duševní vyspělosti a vzdělanosti, a zhoubných sklonů, vzkypění vášní, a nakonec i v citovém vzplanutí veliké lásky, která mu umožňuje povznést se nad pouhé tělesné rozkošnictví. Hrdina je velký starověký vojevůdce a vladař, ale zůstává člověkem ve vší úplnosti lidské podstaty, i když sám začínal s rostoucími úspěchy podléhat samolibému přesvědčení, že je bohem. Z tohoto omylu jej vyvedla až předčasná smrt. Kniha je beletrizovaným vylíčením dramatických událostí zrodu makedonského království, jehož mocenský vzestup dovršil král Filip II. Makedonský svými výboji do sousedních knížectví a nakonec i ovládnutím Řecka, jež sjednotil v rámci Korintského spolku k plánovanému tažení proti Persii. Těsně před odchodem do války byl však při svatbě své dcery Kleopatry zavražděn příslušníkem své tělesné stráže. Kdo stál za tímto atentátem není dodnes spolehlivě objasněno. Podezírána byla i zavržená královna Olympia, matka Alexandra, následníka trůnu, kterého Filip počal zatlačovat do pozadí, a sám Alexandr, jemuž Filipova smrt otevřela cestu k moci. Kniha zobrazuje cestu Alexandra I. Makedonského k ovládnutí celé perské říše a sleduje jeho vzrušující osudy až k okamžikům náhlé smrti.

Osvobození Československa bez cenzury a legend - I. část. Tato kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta o čs. odboji za druhé světové války a je tvůrčím pokračováním svazku Přes krvavé řeky.

Početný kolektiv historiků, publicistů a specialistů připravil unikátní encyklopedii, která v asi 600 medailóncích představí ty nejzajímavější návštěvníky českých zemích od nejstarších dob po německou okupaci Československa a připomene stopy či svědectví, jež tu zanechali. Text provází na 250 portrétních kreseb a rejstříky.